Předseda Asociace autoškol Ondřej Horázný: Proč se mu nelíbí navrhované změny bodového systému

Jméno Ondřeje Horázného není pro pravidelné čtenáře Světa motorů neznámé. Už roky se na něj obracíme se zapeklitými právními případy, které dokáže vyřešit díky skloubení profese instruktora a majitele autoškoly a současně také advokáta. Jak sám inženýr ekonom říká, vystudoval později ještě právnickou fakultu, aby mohl lépe hájit zájmy autoškol s profesní autoškolskou organizaci.

Jeho názory jsou přímé a ostré. Předkládaná novela bodového systému je podle něho zcela vadná. Jediným výsledkem navrhované filozofie „dvakrát a dost“, popřípadě „třikrát a dost“, bude prudké navýšení počtu vybodovaných řidičů. Většina z nich je přitom na řízení motorových vozidel existenčně závislá. Ve finále to povede k nerespektování zákazů řízení, dalšímu zatěžování policie a soudů. Přitom se často patrně nebude jednat o závažné přestupky.

Jako zjevný cíl tak vidí pouze ulevení policistům a úředníkům správních orgánů. Jenže má tohle být společenský přínos novely?

Co konkrétně vám na navrhovaných změnách bodového systému vadí?

V důvodové zprávě novely stojí, současné nastavení pokut a zákazů činnosti nemá dostatečné preventivní a represivní účinky. Proto je prý potřeba

přistoupit k revizi s cílem zvýšení bezpečnosti silničního provozu. To ale neodpovídá skutečnosti a není doloženo žádnými konkrétními údaji a statistikami.

Poškozené dopravní značky: V jakých případech si jimi nemusíme řídit?

Jak to?

U vyšších trestů ve správním řízení se ve většině případů opravdu využívá zejména spodních hranic. Skutečným současným problémem však je ukládání velmi nízkých pokut v příkazním řízení na místě, dříve se tomu říkalo bloková pokuta. A to v částkách jednoho až tří set korun za některé bodované přestupky. Například za držení telefonu a nepoužití bezpečnostních pásů. I za velmi nebezpečný přestupek jízdy na červenou, mnohdy jen pět set korun.

Kdo za to může?

Policisté mají rozpětí u těchto pokut do tisíce korun, do dvou tisíc nebo do dvou a půl tisíce, podle přestupku. Zásadní motivací zakročujícího policisty

pro uložení tak nízké pokuty je vždy jen vyřešení přestupku na místě. Pokud policista navrhne například při jízdě na červenou uložit pokutu blízko horní hranice dva a půl tisíce, riskuje tím nesouhlas přestupce a musí věc postoupit do správního řízení.

To je pro něj přece jednodušší, ne?

Vůbec ne, naopak je to pro něho pracné. Na místě by vyplnil jen pokutový blok a následně oznámení registru řidičů. Takto bude muset vyplnit úřední

záznam o přestupku, bude muset obstarat věrohodné důkazy pro správní orgán. U řady přestupků, například držení telefonu nebo nepoužití bezpečnostních pásů, bude muset ve správním řízení osobně podat svědectví. Z návrhu se dá určitě souhlasit s pevnou sazbou pokuty příkazem na místě u vážnějších přestupků. Naopak ovšem nelze s tím, jak jsou tyto pokuty v návrhu tyto pokuty neadekvátně nízké. Také s navrženým rozvržením pásem sazeb pokut za přestupky a ukládání či neukládání zákazů činnosti za ně.

Proč s nimi nesouhlasíte?

Zákazy jsou kromě jízdy pod vlivem alkoholu a řízení bez příslušného řidičského oprávnění ukládány za relativně marginální delikty. Například jízdu

s chybějící či špinavou registrační značkou v návrhu na šest až osmnáct měsíců. To je naprosto absurdní. Zatímco u závažných a ohrožujících přestupků, jako je vysoká rychlost nebo nebezpečné předjíždění, se navrhuje stávající zákazy na šest až dvanáct měsíců úplně zrušit. Zarážející a absurdní u těchto závažných a nebezpečných jednání je také možnost uložení pokuty příkazem na místě, a to v částce pouhých dvou a půl tisíce korun. To je důkazem mých hypotéz. Pokud policista bude kontrolovat řidiče, kterého přistihl na dálnici jet rychlostí nad sto osmdesát, a nabídne mu pokutu dva a půl tisíce korun, a přitom mu mimochodem vysvětlí, že ve správním řízení by to bylo sedm a půl až pětadvacet tisíc, hádejte, co si řidič vybere. Policista mu ovšem podle stávající i navrhované právní úpravy není povinen cokoli sdělovat o důsledcích v podobě záznamu bodů, v daném

případě šest. I kdyby mu body sdělil, není to závazné.

Za co všechno vám seberou řidičák. Přestupky, o nichž nevíte!

Myslíte si, že zmírněním trestů za závažné přestupky uteklo ministerstvu mimoděk?

Je to jen zástěrka pro to, aby policie byla „odbřemeněna“ od oznamování přestupků do správního řízení a pachatel závažného přestupku byl ochoten

bezproblémově zaplatit směšně nízkou pokutu a netrval při tom na správním řízení. Z psychologického hlediska velmi dobře promyšleno, ovšem v rozporu s proklamovanými cíli. Kouzlem nechtěného, či snad škodolibým záměrem, je právě to, že řidič se na místě projednání přestupku o hrozbě zapsání šesti bodů za takový přestupek nedozví.

Ale návrh přece počítá s elektronickým oznamováním…

Jenže pokud nebudete zapsáni v navrhovaném a naprosto nedostatečném dobrovolném systému oznamování změn v bodovém hodnocení, potom se o tomto záznamu bodů nedozvíte ani později. První informací bude stejně jako dnes výzva po druhém či třetím přestupku, abyste odevzdal řidičský průkaz v důsledku dosažení dvanácti bodů. Je toto skutečně sledovaným cílem?

Může k tomu vést zvýšení sankcí?

Samotné zvýšení sankcí nemůže nikdy mít preventivní účinek. Ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu rozhodně nepovedou. Důvod je ten, že o samotné výši trestu se řidič dozví až tehdy, když obdrží rozhodnutí o přestupku, případně pokud si jako obviněný dohledá jeho právní kvalifikaci.

A jak by se tedy podle vás dosáhlo preventivního účinku?

Můžeme se inspirovat v trestním právu. Například lze vytvořit obdobu institutu „podmíněné zastavení trestního stíhání“ často užívaného v trestním právu, případně spojené s uložením přiměřeného omezení. Například může jít o účast na doškolovacích kurzech, dopravně-psychologickém semináři nebo povinnost strávit určitý počet hodin se strážníkem při dohledu na bezpečnost dětí ráno u přechodu pro chodce v blízkosti školy. Dále se nabízí možnost různých kurzů, zaměřených na bezpečnou jízdu, psychologii, prevenci protiprávního jednání a podobně. Základem prevence je osvěta a aktivní práce s lidmi. Pokud někdo nevyužije takzvanou druhou šanci k nápravě, pak nechť napodruhé o řidičský průkaz přijde.

Co si myslíte o plánech snížit bodovou hranici pro začínající řidiče?

Návrh je nepedagogický a cynický! Se začátečníkem je nezbytné po udělení řidičského oprávnění nadále po nějakou dobu pracovat a vzdělávat ho. Hlavně je třeba mladé řidiče nutit řídit, aby se co nejdříve po autoškole zdokonalili. I mladý řidič má právo udělat chybu a musí mít možnost sebereflexe a poučení z této chyby. Pokud budou mladí řidiči takto rychle vyřazeni z provozu, potom celkem logicky může dojít k jistému snížení počtu nehod. Nemělo by být cílem, aby ke snížení nehodovosti došlo právě tímto způsobem. Navíc to bude mít i další negativní důsledky, na které nikdo nemyslel.

Změní se otázky autoškoly? Budou se je žáci učit nazpaměť?

Jaké například?

Například obrovský zájem žadatelů o řidičské oprávnění tak, aby jej stihli získat za dosavadní právní úpravy. Dalším nechtěným a závažným důsledkem bude snaha eliminace zkušební doby tím, že žadatelé budou bez ohledu na skutečnou potřebu řídit absolvovat řidičské kurzy hned po dosažení věku osmnácti let za účelem přečkání zkušebního období pasivitou. Začnou řídit po dvouleté či delší pauze, což nebude pro bezpečnost provozu očekávaným přínosem. Následně dojde k tomu, že kritické období prvních dvou let se tímto vlastně rozšíří na čtyři až pět let, z čehož vzniká důvodná obava, že za pár let bude Ministerstvo dopravy řešit tento problém znovu. Nehod v prvních dvou letech ubude a po třetím roce přibude.

Co tedy navrhujete?

Nástřel řešení nabízí rakouský model. Nováček bude muset po udělení řidičského oprávnění absolvovat tři další kurzy v průběhu dvou let, čímž bude

nucen aktivně řídit motorová vozidla a získávat řidičské zkušenosti, nikoli pouze pasivně přežívat.

To ale výuku zdraží. Navíc není ani tolik polygonů…

Samozřejmě to nemůže být zadarmo. Když se podíváme do Rakouska, tam se také začínalo na velkých polygonech, ale postupně se přesunulo do autoškol. Dnes je u nás sice ploch málo, ale nastalo by totéž co v Rakousku, které už je dnes co do polygonů důkladně pokryto.

V důvodové zprávě se uvádí, že trest daný policistou na místě má mnohem výchovnější prvek, a navíc nezatěžuje správní orgány. Můžete

s tím jako právník souhlasit?

Zakrývá to skutečný účel pro možnost projednávání některých závažných přestupků na místě. Sleduje zejména to, aby se řidič nebránil a souhlasil s příkazem na místě bez ohledu na to, zda je vinen, či nikoli. Jedná se zejména o závažné přestupky, u kterých se dosud ukládal zákaz řízení. Často se však jedná o přestupky, u kterých se zavinění prokazuje velmi složitě, a mnohdy přestupek řidiči následně není prokázán, protože skutek, ze kterého je obviněn, se nestal. Navržený způsob nejenže neumožní sebereflexi, ale ani pozdější možnost odvolání, které je v tomto řízení vyloučeno.

10 let bodového systému: Sami je nechceme, ale jiným přejeme žalář!

Proč neumožní sebereflexi, když dostane pokutu?

Zákaz řízení ukládaný nyní v podobných případech má výchovný vliv na řidiče, protože mu umožní sebereflexi. Zatímco při řešení příkazem na místě řidič netuší, že mu bude zaznamenáno šest bodů a při opakovaném spáchání takového přestupku se vyboduje. Není to žádné preventivní působení

na řidiče, nýbrž pouhý alibismus, v jehož důsledku se významně zvýší počet vybodovaných řidičů. Dalším negativním aspektem je skutečnost, že policista není povinen řidiče informovat o tom, zda přestupek spadá do bodového hodnocení.

Motoristé často kritizují, že po zaplacení pokuty už nemají možnost se bránit. Neumí jednat s policisty a chtějí to mít rychle za sebou. Je to podle vás v pořádku?

Denně se setkávám s lidmi, kteří se mi ozvou s překvapením, že spáchali přestupek a dosáhli dvanácti bodů. A když se jich ptám, proč na místě s pokutou souhlasili, odpoví, že spěchali. Nechápou neexistenci další obrany. Jenže pokud je pokutový blok po formální stránce správně vyplněn, už opravdu nemají další šanci jak se bránit! Přezkumné řízení obvykle policie odmítne zahájit.

Už v minulosti jste upozorňoval na problematické zadržování řidičského oprávnění ze své praxe. O co konkrétně šlo?

Problematické je zadržování v důsledku podezření ze zavinění dopravní nehody s těžkou újmou na zdraví či s usmrcením. Vzhledem k tomu, že trestní řízení v některých případech trvá i několik let a následně leckdy vede ke zproštění obvinění, nelze důsledky takového, byť formálně po právu vykonaného, zásahu do práv řidiče již nijak odčinit. Nenapomáhá tomu ani poslední změna právní úpravy, která umožňuje vrácení zadrženého průkazu po uplynutí nejdelší doby zákazu činnosti, pokud není do té doby pravomocně rozhodnuto. V těchto případech by k vrácení řidičského průkazu došlo u přestupků po roce či dvou, u trestných činů až za pět či deset let. Podobně to komplikuje život starším lidem nad pětašedesát let, pokud nepředloží potvrzení o pravidelné lékařské prohlídce.

Jak?

Absenci prohlídky nelze zjistit na místě. Není jisté, zda se jedná o absenci prohlídky, nebo jen absenci dokladu, který je řidič povinen vozit s sebou,

a nemá jej jen aktuálně při sobě.

Jaké byly nejčastější přestupky českých řidičů v roce 2018?

Jaké jsou tedy vaše nejdůležitější návrhy změny bodového systému?

Je naprosto nezbytné, aby se řidič dozvěděl o tom, že mu budou zaznamenány body. Takový požadavek byl vysloven i Nejvyšším správním soudem již před čtyřmi lety. Preventivního účinku lze dosáhnout právě a jen tímto způsobem, který zajistí, aby řidič měl okamžitou informaci o konkrétním záznamu. Zjištění celkového stavu bodového hodnocení bude na něm stejně jako dnes a právě tak i jeho další přístup ke změnám jeho chování.

Mám za to, že informaci o záznamu bodů musí mít řidič již při vydání rozhodnutí, u příkazu na místě zde při převzetí příkazového bloku, a to písemně. Je to zcela jednoduché. Stačí vytvořit na příkazovém bloku kolonku: „počet bodů“ a tam napsat číslovku. Stejně tak se dnes řeší forma zavinění, kde

je na bloku kolonka: „úmysl/nedbalost“. Ovšem to by se určitě nehodilo do filozofie záměru. Řidič by obvykle odmítl takový blok podepsat a policistům by práce naopak přibylo. Pokud by taková jednoduchá změna byla přijata, během jednoho roku by se ukázalo, zda jsou další změny vůbec potřebné. Přesto tvrdím, že z hlediska prevence a výchovy je to naprosto nezbytné. Konečně Nejvyšší správní soud to řekl jasně.

V návrhu jste našel i část, která jde proti Evropskému právu. V čem spočívá?

U skupiny T je navrhována zásadní systémová změna umožňující řídit traktory řidičům se skupinou pro nákladní auta C, respektive C1. Jenže do této kategorie podle evropské směrnice nepatří zemědělské a lesnické traktory. Předkládaný návrh je proto v hrubém rozporu s právem Evropské unie a jeho přijetí v důsledku může znamenat pro Českou republiku závažný problém.

Kde platí pravidla silničního provozu? Všude! Téměř…

Okem autora

S doktorem Horázným se známe už roky. Vždycky mi lidsky a polopatě poradí na dotazy z oblasti dopravy i legislativy díky praktickým zkušenostem z autoškolství a právním přehledem advokáta. Bohužel se ze stejného důvodu na něj obrací denně mnoho lidí. Nejčastěji ho proto vidím s telefonem u ucha, po kanceláři nechodí jinak než s bezdrátovým sluchátkem. I přes pracovní vytížení si vždy najde čas na dotazy našich čtenářů – přece Svět motorů tak trochu může za jeho autoškolskou profesi. Před devětadvaceti lety totiž četl v tramvaji článek o vzniku soukromých autoškol a to ho nadchlo až k myšlence založit vlastní. Začínal se dvěma přáteli a postupně se vypracoval až na předsedu oborové organizace. Jen díky vlastní píli a pracovitosti, která ho poháněla v dospělém věku ke studiu právnické fakulty a složení náročných advokátních zkoušek. Dnes dává k dobru, jak na přípravném kurzu pro přijímačky seděl v lavici s gymnazisty. To chtělo pořádné sebezapření. A nejen proto si ho vážím jako velkého odborníka i člověka!