Dodnes se mi líbí Pacer a Eagle Wagon.
A vrchol všeho je Javelin, ten oranžový Mark Donohue signature. Se závodní verzí vyhrával Mark Donohue v Trans Am. Než si dojel do Rakouska pro smrt.
Ale svoje kouzlo má. Už jako exemplář designu, protože kolik takových modelů vzniklo ještě v době, kdy se v autech používal (opravdový) chrom na detailech a náraznících atd.
u Gremlina i v interiéru, kličky, zamykání, na palubce. Já mám raději Pacer, ale nic proti Gremlinu. Předstihli dobu, ale nedokázali to prodat jako to udělal Lee Iacocca.
Tak i dnes, minimálně co do jména, nemůžou americká auta konkurovat Ferrari. Konečně kolik "superaut" ve státech vzniklo za posledních 15 let? Dvě, tři? Má to co dělat i s mentalitou američanů, měli spíše vztah k muscle cars, silné motory v autech ze silnýho plechu, navíc dostupný a servisovatelný v každým městě. V tomhle by mohlo mít AMC výhodu, jenže ono by to taky chtělo řádný koule, žít někde v balíkově a koupit si něco "jiného", a to se bavíme o domácí značce. Jak již napsáno v článku, cena to odsoudila. Ačkoli si myslím, že co do spolehlivosti, byla na tom tehdejší US auta líp, aspoň v rámci provozu za mořem. Ale stejně to je hlavně o značce, kdo má peníze, nějaké to Ferrari dřív nebo později chtít bude, pokud "je na auta."