TEST Audi TT – první jízdní dojmy

Pohled na rychloměr…a před prudkými brzdami ještě sebezáchovný pohled do zrcátka – jeli jsme o 50 km/h rychleji, že se zdálo a radarů mají v Rakousku i bez bodového systému také dost. Tohle bude veselá jízda...

Zvenčí si je nejlépe vidět dilema konstruktérů –jak inovovat vůz, aby na první pohled evokoval předchozí generaci, ale současně byl jejím vyšším evolučním stupněm? Vozu sluší výškově orientovaná mřížka chladiče Single Frame, cestující pak těží z prodloužené délky, šířky a především rozvoru. Subjektivně je auto viditelně robustnější a „dospělejší“ než předchozí provedení, dojem ale lépe popisují fotografie.

S šestiválcem a automatem se vezeme málem jako v limuzíně – hluk od motoru veškerý žádný, odpružení tlumí dálniční nerovnosti i občasné výtluky a spotřeba se zabydlela někde u 11 litrů. Občasné pokusy o dynamičtější jízdu skončí sice úspěchem, ale jen faktickým – auto sice zrychluje velmi slušně, na posádku je ale přenesen daleko klidnější a tišší dojem. Ani na horských silničkách se nám nedaří převést fakticky skvělou hbitost a velmi jisté jízdní vlastnosti podvozku s pohonem quattro do adrenalinových hodnot: jedeme sice na poměry zatáček pekelně rychle, ale tak nějak samozřejmě a nevzrušivě.

Na interiér si zvykáme podstatně rychleji než u minulé generace - zůstala skvělá sedadla a masivní středový tunel, chvályhodně ale přibylo prostoru ve všech směrech a ani se svými 194 centimetry nemám problém najít optimální polohu za volantem. Na zadní sedadla by se ale za mě vešel jen piknikový koš, pro kolena totiž zůstává jen čtyřcentimetrová mezera. Shodně se kolegy si pochvalujeme relativně malý volant se zploštěním ve spodní části a skvěle do ruky padnoucím věncem. Na palubní desce přibyl jeden výdech vzduchu, jejich tradiční kruhový tvar zůstal zachován.

audi jizdnidojmy kupe K výletu na Grossglockner, kdy během čtvrthodiny vystoupá auto o 1400 výškových metrů na kótu 2571 m.n.m. si půjčuji přeplňovaný dvoulitr o výkonu 147 kW s pohonem pouze předních kol. Už od prvních metrů za výběrčím průsmykového mýta je jasné, že tohle bude zcela jiná káva. Motor je totiž až neuvěřitelně pružný, navíc ve spojení s šestistupňovou manuální převodovkou umožňuje řidiči přesné dávkování síly. Pouze přední pohon není vůbec na závadu, auto se díky dobrému vyvážení chová na suchém povrchu neutrálně. Lze si vybrat: kopec x můžeme zdolat na druhý stupeň jako jezdci rallye, kochat se zvukem motoru a přesnou prací s volantem a plynovým pedálem vychutnávat ideální stopu. Třetí stupeň ubírá emocí, hluku a spotřeby, stále ale umožňuje pěkně zrychlovat. Extremisté pak mohou zdolat tentýž kopec i na čtvrtý stupeň – motor kupodivu neprotestuje, spotřeba dále klesne a klid jízdy umožní vychutnávat pohledy na panoramata Alp i bez zastávek. Turboefekt je historií, zvuk motoru si regulujeme sami a odmyslíme-li si řádění v průsmyku, spadne průměrná spotřeba k devítilitrové hranici.

Nedostatků či chyb najdeme málo. Malý rejd a zhoršený výhled dozadu k této třídě tak nějak patří, sázíme ale krk na to, že pohled do ceníku příplatkových výbav bude u tohoto povedeného vozu opět velmi dlouhý…

Odkazy:

Představujeme - Nové Audi TT - Distingované sportování