Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Automobilová „černá skříňka“: Věděli jste, že ji má i vaše auto?

Tomáš Dusil
Diskuze (2)
O černých skříňkách známých z letadel se stále častěji mluví i v souvislosti s auty. Věděli jste, že už se dnes používají?

Pojem „černá skříňka“ se již léta používá v letectví. Označuje se tím záznamové zařízení, které výrazně pomáhá vyšetřovatelům leteckých nehod. Ale co černá skříňka v autech? Kde ji najdeme a co všechno umí?

Evropská unie si dala za cíl do roku 2030 snížit počet smrtelných nehod na silnicích o celou polovinu v porovnání se současným stavem. Od roku 2050 by pak při dopravních nehodách již neměl na silnicích Evropské unie zahynout ani jeden člověk. Jde o velmi ambiciózní plán, jehož realizace je mnohonásobně obtížnější než pouhé vytčení si daného cíle. Přesto se o to EU chce pokusit a pomoci ji k tomu má standardní přítomnost elektronických prvků, z nichž mnohé už v autech normálně jsou, jiné ale pouze u dražších vozidel či jen za příplatek. Od roku 2021 má být těchto prvků hned dvanáct a bude je mít každé auto bez ohledu na cenu, velikost či značku výrobce. Jedním z uvedených systémů má být také takzvaná černá skříňka.

Z letadel do aut

Pojem „černá skříňka“ se vžil pro označení záznamového zařízení používaného v letectví. Vzniklo v první polovině 50. let a plošně se u větších dopravních letadel rozšířilo v následujícím desetiletí. Pojem „černá skříňka“ je relativní, neboť obal záznamového zařízení nebo také havarijního zapisovače je běžně natřený oranžovou barvou, aby byl v troskách letounu snáze identifikovatelný. Letadla používají standardně dva typy havarijních zapisovačů. Jednak je to záznamové zařízení zvuků v kabině CVR (Cocktpit Voice Recorder) a dále zapisovač letových údajů FDR (Flight Data Recorder). U letadel vládních delegací bývá ještě třetí zapisovač, který je kódovaný, tudíž by jej měla dokázat přečíst pouze země registrace daného letounu. Příkladem, kdy bylo toto využito, je havárie polského speciálu TU-154M u Smolenska v roce 2010. Právě tento zapisovač pomohl vyvrátit původní myšlenku, že s daty z FDR a CVR Rusové záměrně manipulovali.

Netrvalo dlouho a „černá skříňka“ se objevila také v automobilech. S vývojem takového zařízení se začalo už v 70. letech a úkol byl podobný jako u letadel. Zjednodušit práci vyšetřovatelům dopravní nehody a tedy snáze a přesněji objasnit její příčiny, respektive co ji bezprostředně před ní předcházelo. V automobilech se takové plně elektronické zařízení objevuje od roku 1996 pod označením EDR (Event Data Recorder).

Napojeno na airbag

Na rozdíl od leteckých zapisovačů je havarijní zapisovač vozidel EDR integrovaný do řídicí jednotky airbagu. Ten je již řadu let v Evropě povinný, dříve, pokud jej vozidlo nemělo, nemohlo být vybaveno ani EDR. Automobilová „černá skříňka“, neboli EDR však měla původně jinou úlohu, a sice stanovovat příčinu aktivování airbagu. Od toho byl ale již jen krůček k tomu, využít její získaná data k rozboru nehody.

Data související s nehodou, která se ukládají v paměti jednotky EDR, jsou iniciována aktivací airbagu, případně iniciováním napínačů bezpečnostních pásů. Jde zejména o intenzitu nárazu, takzvaný parametr Delta-V ve vztahu k časové ose, tedy vlastně zpomalení (záporné zrychlení) vozidla. To čím je větší, tím ničivější jsou následky působící kinetické energie, která se mění v práci způsobující destrukci vozidla.

Dalšími údaji, které EDR zaznamenává, je činnost brzd, změna úhlu natočení volantu (za účelem snahy vyhnout se překážce), či míra brzdného účinku. Dalším sledovaným parametrem je práce bezpečnostních pásů. Systém EDR zpravidla uchovává záznam odpovídající době přibližně 5 až 10 sekund před nárazem vozidla. EDR zaznamenává pouze data, v žádném případě se nejedná o obrazový či zvukový záznam, a to ani v případě, že je auto vybaveno například stereokamerou pro asistenční systémy.

V USA jsou dále

Množství dat, které systém EDR zaznamenává, ale není u všech vozidel stejné. Naopak jejich množství se může lišit nejen v závislosti na výrobci vozidla, ale také modelu a hlavně jeho roku výroby. Je jasné, že bez systému ESP, které potřebuje ke své činnosti snímač úhlu natočení volantu, asi těžko může tento údaj zaznamenat také EDR.

Jaká data by měl systém sledovat a následně uchovat po nehodě? Zatímco v Evropě (rozuměj v EU) dosud neexistuje jednotné nařízení, v USA vypracovali za tímto účelem směrnici 563 článku 49 sborníku CFR (Code of Federal Regulation). Novelizovaná byla v roce 2008, v platnost vstoupila o čtyři roky později. Povinnost mít zařízení EDR ve vozidle, prodávaném na trhu v USA platí u nově registrovaných aut od 1. září 2014.

Co je předmětem uvedené směrnice? Velmi zjednodušeně řečeno třeba s jakými daty má jednotka EDR pracovat. Kromě výše uvedených hodnot je to například status kontrolní svítilny airbagu, činnost zapalování motoru, či rozfázování výše zmíněného údaje Delta-V od 0 do 250 milisekund po 10 milisekundách. Maximální časový požadavek je 0 až 300 milisekund. Směrnice dále požaduje přesný a hlavně jednotný zápis zaznamenaných dat z důvodu snazší orientace v nich.

Potřebujete speciální „čtečku“

Vzhledem k uvedeným požadavkům se jistě nabízí otázka, jakým způsobem lze znamenaná data po nehodě vozidla získat a tedy je z jednotky EDR přečíst. K tomu se používá speciální diagnostický přístroj CDR (Crash Data Retrieval), vyvinutý a dodávaný firmou Bosch. Běžnou, byť třeba originální diagnostikou data z EDR přečíst nelze.

CDR využívá ke spojení s jednotkou airbagu respektive EDR, stejně jako běžná diagnostika rozhraní EOBD, neboli DLC (Diagnostic Link Connector). V některých případech však pouhé připojení CDR přes diagnostickou zásuvku EOBD není možné z důvodu jejího poškození při nehodě. To pak nezbývá, než zkusit CDR připojit přímo k jednotce airbagu, případně ji z vozu demontovat.

Důvod, proč se „černá skříňka“ v automobilech nezačala pro usnadnění vyšetřování nehod využívat dříve, když ji některá auta mají už od 90. let, leží v legislativě. V roce 2014 proběhl na toto téma v Evropě v Bruselu kongres podílníků pod patronací britského institutu TRL. Ten vypracoval studii, jež měla za úkol prověřit potenciál povinného používání EDR pro snížení nehodovosti vozidel a dále snížení škod na zdraví a majetku v rámci zkoumání dopravních nehod. Od té doby se toho ale mnoho nezměnilo. Zlom by měl nastat ve zmíněném roce 2021 v rámci výše uvedené snahy snížit počty nehod se smrtelnými následky na evropských silnicích.

Tomáš Dusil
Diskuze (2)
23. 5. 2018 11:12
Re: Když to nebude uchovávat
Ad poslední věta: Takže třeba mobily už trvale nahrávají mikrofonem svého majitele, kamerou trvale snímají své okolí, protože to technicky možné je, takže už to tak je? Poslední věta je tak trochu paranoidní, když to nazvu slušně...
Již dnes mají auta kamery, GPS, GSM modemy. Nahrávají průběh jízdy, souřadnice cesty a trvale odesílají "třetí straně", protože to jednoduše technicky již možné je?
Avatar - Ada je zase tady
22. 5. 2018 12:45
Když to nebude uchovávat
data z GPS a nebude k nim on-line přístup, tak mi to nevadí. Ale kdo zaručí, že to právě tak bude? :no:
Nezapomeňte na jedno obecné pravidlo: co jednou může být zneužito, to také zneužito bude!