Bazar: Citroën Berlingo 1.6 HDI - Poslední mohykán

Když v roce 2008 Citroën odhalil novou generaci Berlinga, slíbil pokračování výroby prvního vydání, dokud bude trvat zájem. Osvědčený vůz zůstal ve výrobě ještě dva roky a díky speciální ceně neupadl do zapomnění přes velmi zúženou nabídku motorů.

Maloobjemový turbodiesel

Do roku 2007 neměli zájemci o tehdy nejmenší užitkový Citroën velký výběr vznětových motorů. Pod kapotou klapal atmosférický diesel o objemu 1,9 litru nebo dvoulitrový turbodiesel. Kdo u přeplňované jednotky 2.0 HDi čekal velkou úsporu nafty, byl většinou zklamán. Výhoda tohoto motoru spočívala v tahu od nízkých otáček, ale také se uměl napít.

Příchod testované jednotky 1.6 HDI/55 kW uspokojil i zájemce o úsporu nafty. Agregát s hliníkovým blokem však při náročném provozu občas trápily problémy, ale přesto byl jedinou smysluplnou motorizací. Zájem o něj vůči slabé zážehové čtrnáctistovce kazil jen obrovský cenový rozdíl - přes čtyřicet tisíc korun bez daně.

V kondici

Berlingo s údajem necelých devadesát tisíc kilometrů na tachometru vypadalo navenek velmi dobře. Tradiční slabá stránka tohoto typu – rezavějící podběhy zadních kol - mohla po pětiletém provozu ještě pár let sloužit. Lak karoserie byl znatelně opravovaný, ale boule na nákladovém prostoru zřejmě kvůli špatně ukotvenému nákladu na velkých plochách furgonu nechyběly.

Z dovozu

Pohled do vybavení užitkového vozidla hodně napoví o jeho původu. Velké společnosti v západní Evropě mají stanovený standard vybavení vozidel, aby řidičům zajistily jasnou úroveň komfortu a bezpečí. To platilo rovněž před pěti lety, a proto Berlingo mělo elektricky ovládaná okna a pravé boční zpětné zrcátko ovládané elektricky ze strany řidiče. Spolu s dálkovým centrálním zamykáním a automatickým uzavřením automobilu po rozjetí se vybavení vozu dostalo do úrovně, kterou v tuzemsku neměla mnohá ryze osobní vozidla. Investovat do klimatizace se však tehdy nikomu nechtělo.

Jednu specialitu, která v Česku nebyla k dostání, jsme však našli. Zadní část střechy dostala tzv. žirafon neboli otvírání směrem vzhůru pro převoz dlouhých předmětů. Systém otvírání části střechy se nacházel v perfektně funkčním stavu.

S otazníkem

Kondice motoru a zejména turbodieselu hraje u použitého vozidla primární roli. Vznětová šestnáctistovka, která zaznamenala premiéru v rodinném modelu Citroën Picasso, měla dvě drobné šmouhy.

Zvýšený volnoběh ani občasné zakuckání po prudkém sešlápnutí plynového pedálu nevěstily nic dobrého. Neklamným znakem nedostatku se také stala neobvykle vysoká spotřeba nafty. Přesto z výfuku nešlo nadměrné množství sazí.

Podvozek bez šrámů

Pětiletý provoz nezanechal na nápravách velké důsledky. Navzdory těžšímu turbodieselu nad předními koly jsme neobjevili nadměrné vůle v čepech. Horší situace nastala při řazení, protože páka se v kulise pohybovala s takovým trvalým odporem, že nebyl znát okamžik, kdy převodovka dokončila změnu. Vytýkat pětiletému Berlingu volnou kulisu řazení by připomínalo házení hrachu na stěnu. V současných poměrech se umístění řadicí páky na podlaze jevilo jako anachronismus a zejména málo praktické řešení.

Ani brzdy neprošly na výbornou. Po prvním sešlápnutí pedálu se od zadních kol ozvalo šustění, což jsme zpočátku přikládali narezlým bubnům. S přibývajícími kilometry však hluk od bubnů při brzdění neustával a bylo jasné, že nového majitele čeká výměn paken na obou kolech. Další drobná investice by měla směřovat k hrdlu palivové nádrže. Opravit bude nutné také mechanismus posunu bočních dveří, protože se zasekával v otevřené poloze a zavřít dveře bylo možné až po použití mírného násilí.