BMW 5: První ženevské dojmy

Bavorská automobilka jako jediná dokáže spojovat v nových modelech designové převraty s technickými. Tak tomu bylo před sedmi lety, kdy tehdejší pětka (E60) přinesla, kromě dodnes kontroverzního designu vrcholící bangleovské éry, také zcela nové pojetí komplexního elektronického řízení většiny palubních systémů a převratné asistenční a komfortní systémy (adaptivní tempomat a světlomety, aktivní řízení, Head Up Display, Night Vision atd.).

Nová (F10) již z počátku rezignuje na další Velkou designovou revoluci a nachází pro své křivky mocnou inspiraci v minulých a zejména současných BMW.

Nový šéfdesignér Adrian van Hooydonk pojal svou práci konzervativněji, než Chris Bangle, a výsledkem je objekt, přímo zářící klasickou elegancí.

Na technické převraty se také dostalo; tím nejzásadnějším je samozřejmě pokračování historické premiéry dvojitých lichoběžníků na přední nápravě, spolu s osmistupňovou samočinnou převodovkou a zážehovým osmiválcem biturbo.

Jako vejce vejci?

Přísná značková identita už se v Mnichově opět bere smrtelně vážně, proto bude mít laik opět problém zpředu rozeznat pětkovou od sedmičkové řady. Ještě výraznější příď dále nafoukla své ledvinky; tentokrát přerostly i světlometové moduly. Její kolmá orientace s vysoko umístěnými „zraky“ dodává majestátní výraz s lehkým nádechem arogance, i když ne v takové míře, jako u větší a starší sedmičky (F01). Nezbytným odlišovacím znamením je v tomto případě čtveřice prolisů na kapotě, sbíhajících se k modrobílému znáčku.

Zbytek se již odehrává v intencích klasické automobilové krásy. Protože poměr celkové délky k rozvoru je nyní ještě těsnější, mohla se přední kola posunout opticky ještě dopředu; ve skutečnosti však maska obětovala hodně novým bezpečnostním požadavkům na ochranu chodců. Tvůrcům se to však podařilo do značné míry zamaskovat, což je pro ně velká poklona.

Střecha se, ve jménu sportovního švihu a aerodynamiky dále zaoblila, samozřejmě nechybí charakteristické „Hoffmeisterovo esíčko“ a „žraločí ploutev“ .

Zajímavě si tvůrci poradili s problémem všech nových modelů; opticky mohutný ponton se jim podařilo narušit mistrně umístěným výrazným prolisem se stylovými dveřními klikami.

Puritány bude daleko méně dráždit záď, inspirovaná trojkovým kupé a rovněž mistrně opticky snížená.

Bez zajímavosti není, že se finální podoba pětkového sedanu podobá levobočkovi 5 GT ještě méně, než jsme očekávali. Jiné jsou zejména proporce, dané i faktem, že GT je téměř o 10 cm delší, při rozvoru, protaženém o více než 10 centimetrů. Ale i detaily nyní působí útleji a klasičtěji a budí dojem, že GT je de facto samostatný model.

Uvnitř jako v klubovce

Podobné rámcové hodnocení, tedy návrat ke klasice, zasluhuje i interiér. Zdobí jej bezchybné zpracování a prémiové materiály, jen mu překvapivě chybí vzdušnost, vlastní například mercedesům.

Architekti se také stále nevypořádali s místem na zadních sedačkách; ačkoliv jsou zcela dostatečně rozměrné (sedák 53, opěradlo 60 cm) a hlava se do speciálního prolisu ve střešním čalounění vejde bez problémů, kolena přijdou o místo k důstojnému životu, jakmile si řidič se spolujezdcem pohodlně natáhnou nohy. Tvůrci s tím evidentně počítali, o čemž svědčí tvarované zadní kryty předních sedaček, avšak klasická koncepce, spolu s extrémními požadavky na tuhost, jim nenechaly tolik prostoru, kolik by si přáli.

Dostatečně objemný vyšel zavazadelník, avšak limituje jej nepravidelný tvar s relativně úzkým průchodem mezi podběhy (84 cm), vysoký schod (16 cm) a především skromná světlost otvoru (46 cm). Naopak výšku nakládací hrany 64 cm lze označit v dnešní době za standardní.

V čem však nová pětka přímo exceluje, to jsou první statické dojmy na řidiče. Volant má opět ideální průměr (385 mm) i tvar, ze základní polohy se naprázdno nehne téměř ani o milimetr, perfektní zpětnou vazbu poskytuje i optimálně umístěný elektronický volič převodovky, spolu s pedály s příjemným odporem. Taktéž všechny ovladače se ustálily na ergonomicky vhodných pozicích; zajímavostí je ovládání elektrické sedačky, přestěhované na výplň dveří. Další detail, který si aktuální BMW vyměnilo s novým Mercedesem třídy E...

Měkkými plasty se nešetřilo, kůže působí na první omak také velmi příjemně. Tradičně bezchybné a dostatečně rozměrné (sedák se zataženou stehenní opěrkou 50, opěradlo 63 cm) jsou (příplatkové) komfortní přední sedačky a k ideálu se přiblížil i klasicky střižený přístrojový štít, ze třetiny vyplněný vícefunkčním displejem.

Pokud lze při prvním statickém osahání vůbec něco vytknout, tak možná účinnou plochu vnějších zpětných zrcátek.