Brněnský autosalon: Chce ho Česko vůbec?
Jiří Kuliš, šéf Veletrhů Brno (do roku 2001 Brněnské veletrhy a výstavy), je přesvědčen o tom, že Autosalon měl šanci stát se „Ženevou východní Evropy“. Místo toho ale skomírá tak, že pro letošek byl dokonce zrušen. S dvaapadesátiletým manažerem, který letos oslaví pět let v čele firmy stále používající zkratku BVV, jsme hovořili o příčinách tohoto stavu.
Proč Autosalon letos nebude?
Náš záměr byl restartovat ho v jednoročním cyklu, přitom doposud byla perioda dvouletá. Předpoklad však byl, že koncem roku 2013 bude přihlášeno 15-17 značek, což se nestalo. A protože akci nelze stavět na dvou třech automobilkách, nakonec jsme ji zrušili.
Plánovaný multimediální koncept byl ale značkami ohodnocen jako nejlepší…
Kritické názory, které někdy od dovozců na adresu Autosalonu zaznívají, jsou často zástupné. Všechno jsme si ale vysvětlili. Nechápal jsem stesky importérů, že jim akce nic nepřináší. Ale podíváme- li se na rozložení trhu, je to jasné: jeho 57 % představují čtyři značky. Do roku 2007 se podíly na trhu vytvářely, mateřské centrály proto účast na Autosalonu finančně podporovaly. Nyní je ale situace ustálená - ať se veletrh koná či ne, příliš
se nemění. Dovozce nyní zajímají hlavně momentální čísla prodejů: značky s menším odbytem raději promítnou marketingový rozpočet do slev. S tím se potýká spousta autosalonů. I na větších trzích, než je český, byly podobné akce zrušeny.
Také vaše ceny prý byly nejlepší v historii...
Naše nabídka byla podobná modelu vídeňského autosalonu. Technicky jednoduché, ale účelné a atraktivní expozice s obdobnou cenou pronájmu. Hlavně jsme nabídli viditelnější mediální kampaň. To zůstalo nepochopeno. Přitom hodnota mediálního pokrytí je pro účastnící se značku vyšší než investice do expozice. Koncept spojení autosalonu s jinými médii jsme konzultovali s vídeňskými kolegy, kteří ho velmi ocenili. Proto je nepochopitelné, že dovozci dávají přednost marketingovým aktivitám, jež jsou podobně nákladné, ale mají mnohem menší efekt. Myslím tím různé road shows a eventy někde na golfovém hřišti, kde stojí několik aut a vidí je 150 lidí.
Je váhavost některých dovozců způsobena tím, že jsou závislejší na zahraničních centrálách?
Tato ústředí přestala od roku 2009 regionální autosalony podporovat, místní dovozci si musí účast hradit sami. Výjimkou jsou Ženeva, Paříž a Frankfurt, akce na úrovni producentů. V ČR jsou nyní dovozci znevýhodněni proti domácím výrobcům – Škodě a Hyundaii. Do roku 2007 měl Autosalon Brno šanci stát se čtvrtým nejdůležitějším v Evropě. Ta ale s ekonomickou krizí zmizela. Od roku 2009 snížilo úroveň připuštění dealerů.
Autosalon však musí být na úrovni výrobců či dovozců, nebo raději ne.
Souvisejí problémy Autosalonu s jeho vystoupením z OICA, ke kterému došlo v roce 2012?
Vystoupení z tohoto mezinárodního sdružení, které koordinuje termíny a standardy autosalonů ve světě, bylo motivováno snahou snížit náklady dovozců při absenci podpory z centrály. Autosalon OICA totiž předepisuje použití expozic ve firemních standardech, což je drahé. Nečlenství rovněž
umožňuje volit flexibilněji termíny.
Jakou roli hraje v nenaplnění Autosalonu vystavovateli Sdružení dovozců automobilů?
SDA sdružuje prakticky všechny zahraniční značky s výjimkou Hyundaie. Pokud nebude přijato většinové rozhodnutí na úrovni vedení firem, že jeden autosalon v ČR je potřebný, tak nelze naši akci realizovat. Pokud jde o Sdružení automobilového průmyslu, tak jedinou členskou firmou, jež má přímý zájem na Autosalonu, je Škoda Auto.
V čem vězí úspěch autosalonů ve Vídni či Bratislavě?
V Rakousku se také určitou dobu žádný autosalon nekonal. Nyní funguje, ale stojí za ním celý svaz dovozců. Že akce je potřebná, zjistili tak, že koncern VW uspořádal nejdříve vlastní autosalon svých značek a ostatním to bylo líto. Rakouský i slovenský trh se však od českého liší. Podíly prodejů jsou více rozloženy, nehledě na to, že v Rakousku se prodá dvakrát tolik nových aut než v ČR. My chápeme Autosalon jako potenciální přehlídku pro Česko i Slovensko. Značky, které mají různá zastoupení, to ale vidí jinak. Nelze si ale představit, že bratislavskou akci skutečně navštíví 185 tisíc osob, jak je uváděno.
Proč nebyl Autosalon zařazen do hospodářského plánu BVV?
Veletrh jsme se snažili restartovat zcela novým, unikátním konceptem. Pokus však neměl dopředu daný jasný výsledek, a proto jsme s ním v hospodářském plánu nepočítali. Dovozci nápad ocenili, následně jsme se s nimi dohodli na cenové politice a na tom, že akce proběhne jen za předpokladu, že se jí zúčastní reprezentativní počet značek. To ale dodrženo nebylo.
Výstavy motocyklů se v ČR konají dokonce dvě. Nemáte v plánu k nim Autosalon přičlenit?
Motosalon v gesci SDA je pouze jeden. Ale ano, o takové alternativě jsme uvažovali. Nelze ji však realizovat z důvodu termínové kolize současného Motosalonu s autoshow v Ženevě. Navíc návštěvnické skupiny jsou odlišné.
Co se chystáte podniknout, aby se konal Autosalon 2015?
Taková akce pomáhá zvyšovat bezpečnost provozu, omladit vozový park, snižovat ekologickou zátěž. Pokud to vedení dovozců a výrobců nepochopí, nemůžeme dělat celkem nic, osud výstavy je v jejich rukách. Letošní koncept je přitom použitelný i v roce 2015. A stále platí, že 17 % návštěvníků se zde rozhoduje o koupi vozu, pro dalších 50 procent je veletrh důležitým vodítkem…
Dlouhá tradice
První výstava se v Brně konala v roce 1928, premiérový autosalon o šest let později. Automobily byly později obsaženy v nomeklatuře Mezinárodního strojírenského veletrhu, v roce 1987 se tu i kvůli premiéře Škody Favorit vystřídalo 600 000 návštěvníků. V 80. a 90. letech vznikl Autotec (užitková auta) a v roce 1995 se v areálu BVV konal první veletrh osobních aut Autosalon Brno, který ve dvouleté periodicitě a červnovém termínu fungoval do roku 2011. Předloni akce dostala nový, dubnový termín, aby vystavovatelé mohli lákat na premiéry z krátce předtím skončené ženevské přehlídky, ale to návštěvnost příliš neoživilo. Loni už byly oficiálně zastoupeny jen značky Škoda, Hyundai a Ford, zbytek reprezentovali dealeři…