jj
1) když BRZDÍTE BRZDAMA = opotřebení [odkaz] a PRÁŠÍTE RAKA [odkaz] >:-[]
2) když BRZDÍTE MOTÓREM = opotřebení a leda krrvení voleje >:D
3) když BRZDÍTE ELEKTROMOTÓREM = s opotřebením se počítá a navíc NABÍJÍTE SI BATERKY [odkaz] [odkaz] ;-)
ZAPOMEŇTE na ZASTARALOU FOSÍLIJI !! už i germáni dostali rozum [odkaz] [odkaz] [odkaz] AUTOBRMBRMŇOUMÍČKOVÉ DÍZLPRASÍČKOVÉ ;-)
>:D
>:D >:D
>:D >:D >:D
>:D >:D >:D >:D
>:D >:D >:D >:D >:D
>:D >:D >:D >:D >:D >:D :yes:
Hele tupelo.. ked budes v nemocnici podstupovat operaciu a zrazu vypnu prud, budes im potom bozkavat dizlagregat, ktory ti zachrani zivot.. Blbecku :-) Sa normalne sulam na elektrojebosoch ako si ty.
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
když není úplně v ideální kondici, tak ano. Jel jsem se svým veteránem, podřadil, ozvalo se "puf" připomínající trhání plechové konzervy a od té doby jede motor nějak divně. Výfuk? Hlava? Nevím, zatím jsem ten motor jen vyndal a zjišťování proběhne někdy o víkend.
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
i to je možné, všiml jsem si, že sací potrubí bylo již opravováno. Navíc jsou na tom gumové pružné spojky, které mají svá nejlepší léta také za sebou. Jako většina dílů na tom autě.
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
To dělám naprosto běžně už 20 let a nikdy jsem neměl problém, že by to odnesl motor. Takže jestli to ve tvým případě odnesl motor, tak byl prostě před rozsypáním a náhodou se rozsypal při podřazení. Zrovna tak se ale mohl rozsypat, kdyby si ho těsně před tím vytočil k omezovači.
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
To by možná platilo za předpokladu, že to vadí motoru. Jenže ono mu to nevadí. Používání motoru i k brždění přispívá k plynulejší a efektivnější jízdě. Navíc si zkus jet někde v Alpách a brzdit jen brzdama bez použití brždění motorem. To uvaříš brzdy za chvilku.
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
Takhle jsem se pri jizde z kopce zakecal s kamaradem a brzdil a brzdil a najednou smrad a auto nebrzdilo. Pomohlo nechat vychladnout a za chvili brzdy v pohode.
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
Presne tak. Prehriate kotúče sa ľúbia pri následnom silnom zabrzdení zdeformovať.
V meste máme takú referenčnú cestu z kopca. A 90% vodičov tam celý čas brzdí!
A potom im ošúchané a skoro nefunkčné platničky na každom hrbe cingajú ako rolničky!
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
Presne tak. Prehriate kotúče sa ľúbia pri následnom silnom zabrzdení zdeformovať.
V meste máme takú referenčnú cestu z kopca. A 90% vodičov tam celý čas brzdí!
A potom im ošúchané a skoro nefunkčné platničky na každom hrbe cingajú ako roľničky!
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
No, záleží na autě.
Mně se to povedlo v Alpách.. jel jsem jako druhý auto po "silnici s největším převýšením v Evropě", myslím, že měla 19%... zakecla jsem se se spolujezdkyní... a dole byly oblaka dýmu s pěknej smrad. :-(
Naštěstí to byla Alfa, a tak pořád brzdila - a brzdí na stejných kotoučích dodneška (2 roky), je ale fakt, že jsem ji nechal dole "vydýchat"... a rozhodně jsem nestál na pedálu - to by ji zabilo spolehlivě. ;-)
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
Hodně záleží na autě... jinak pojedu s autem, co má citlivý motor, ale festovní brzdy... a jinak s starou velkou odolnou atmosférou, ale s kotoučema bez ventilace... ;-)
Re: Ale na druhou stranu, motor je na ježdění, brzdy jsou na
Ford Escort mel vetrane kotouce a stejne se dokazali rychle prehrat - byli moc male. Pritom stacilo dat vetsi z verze RS2000, ktere brzdili daleko lepe a prehrat sli snad jen na okruhu.
Běžně brzdím motorem a kamiony a autobusy také uplně a čím vyšší otáčky tím vyšší brzdná síla motoru takže občas to jde klidně i o dva stupně dolu najednou.
Běžně brzdím motorem a kamiony a autobusy také uplně a čím vyšší otáčky tím vyšší brzdná síla motoru takže občas to jde klidně i o dva stupně dolu najednou.
A jde u aut s volnoběžkou jí během jízdy vypínat? Mám dojem, že staré dálkové Karosy to měly na páčku u volantu (zda to tedy bylo ono???). To by bylo ideální, na dálnici plachtit a v horách brzdit motorem.
Neovládá ta páčka brzdnou klapku ve výfukovém potrubí? Páčka určitě nijak neovládá ani spojku a ani převodovku, to bych si rozhodně všiml nějakého cuknutí, protože taková obstarožní mechanika by určitě neuměla citlivě sepnout spojku jako řidič.
Auta s volnoběžkou byly jen Trabanty a Wartburgy, možná i jiné dvoutakty Tráboš měl fixní volnoběžku pouze na 4.rychlostním stupni, Warťas na všech a vypínatelnou. Volnoběžka u náklaďáků či autobusů je nesmyslný totální blábol, jenž by byl značně nebezpečný v provozu. Páka u volantu Karos a starých Liazek obecně byla odlehčovací motorová výfuková brzda - jednoduše se přivřel výfuk a tlak hromaděných plynů působil proti pístům a tak se snažil zpomalit otáčky motoru, snižovalo se tak namáhání brzd v kolech a předcházelo se kritické možnosti, že by se při častém brzdění nestačil dočerpávat vzduch. Také při zastavení se touto brzdou motor "chcípnul". Současné diesely (ne v osobácích) mají motorovku také, ale ovládanou automaticky ventilem elektromotorem v součinosti s celkovou brzdnou soustavou. Např. při sešlápnutí brzdového pedálu první cenťák pohybu sepne jen motorovku, teprve další pohyb uvádí v činnost vzduchové brzdy. U moderních vozů je navíc ještě použit retardér, účinnější než motorovka.
Je nutné vědět, zda chci zpomalovat nebo nikoliv. Pokud brzdím motorem, je sice spotřeba v té chvíli téměř nulová, ale vozidlo zároveň zpomaluje a pokud chci pak dále pokračovat v jízdě, zrychlováním na původní hodnotu spálím stejně nebo více paliva, než při plynulé jízdě s plachtěním a motorem na volnoběh. Proto pokud vysloveně není nutné zpomalování nebo udržování rychlosti v klesání, je lepší režim plachtění, tzn. v maximální rychlosti pouze vyřadit a využívat setrvačnost vozidla v kombinaci s konfigurací profilu (rovina, klesání,stoupání), kdy na konci tohoto režimu jen opět zařadím rychlost ideálně při rychlosti téměř stejné či o málo nižší, než na začátku tohoto režimu. Během tohoto režimu jde motor na volnoběh, spotřeba je nepatrná, což kompenzuje nulová nutnost zrychlování a zvýšení spotřeby oproti režimu s brzděním motorem. Je tedy nutné promýšlet dopředu úkony a je-li ta možnost, znát konfiguraci jízdního profilu předem. Já osobně pokud možno plachtím, brzdím jen motorem z kopce nebo včas předem pro nutnost snížení rychlosti při vjezdu do obce atd. a brzdy používám až není-li zbytí.
Přesně to jsem chtěl napsat, slušná úroveň článku, až na ten konec, kde je právě nutné rozlišit mezi tím, jestli chci zpomalovat, nebo nevadí nabírat rychlost na neutrál. Na neutrál vyřazují často DSGčka, ale jak se trochu ťukne do brzdy, tak hned motor začne brzdit.
Komprese nemá na brzdění vliv protože po kompresním zdvihu následuje expanzní zdvih, takže energie vložená do vzduchu při kompresi se při expanzi opět uvolní. Ztráty (brzdná síla) vznikají třením pohyblivých dílů, které kompresní tlaky vyvolávají.
Zkus nějaký starší motor protočit startovací klikou, uvidíš, že to bude klást slušný odpor. Při kompresi se také zahřívá vzduch ve válci a ten předává teplo (energii) stěnám, to je také jedna položka energetických ztrát. Expanze vzduchu už nevyvine stejnou energii, jaká byla potřeba ke kompresi.
Např. motorem Zetoru 25 s otevřenými ventily dekompresorem jde točit poměrně lehce, ale s uzavřenými ventily to jde těžce.
Protáčení klikou ..... Chceš porávnávat situaci, která se děje 20 x za minutu (točení motorem klikou) a situaci která se děje 2000 x za minutu??
Pokud by brzdila komprese, tak by dýzlové motory brzdily výrazně víc. Mají větší kompresní poměr a nemají škrticí klapku.
Benzínový motor (s mechanicky ovládanou klapkou) má při brždění motorem klapku zavřenou, takže se do válce moc vzduchu (směsi) nedostane a když tam není vzduch (směs), tak není komprese.
Super, vůbec mi nedošlo, proč měly staré dvoutakty volnoběžku :). Ale vaše tvrzení "Jak navíc test sesterského časopisu Svět motorů dokázal, plachtění pomáhá snížit spotřebu paliva." je zavádějící a nepřesné, mohli jste to vysvětlit pořádně. Spalovací motor potřebuje pro udržení otáček motoru dodávat energii. Čím vyšší otáčky, tím více je třeba této energie. Když jedete na neutrál motor si bere cca 0,7l/h. Při okamžité rychlosti 100km/h jedte za 0,7l/100km. Čím jedete pomaleji, tím spotřeba stoupá, při 50km/h už je to 1,4l/100km. Zatímco když brzdíte motorem, tak do určitých otáček jedete vždy za 0l/100km při libovolné rychlosti. Jenže když brzdíte motorem, otáčky jsou mnohem vyšší než volnoběžné. A na udržení 2 tisíc ot/min by motor spotřeboval cca 2l/h paliva. Takže když jedete se zařazanou rychlostí, tahle energie vám pak chybí v podobě kinetické energie (rychlosti) a musíte pak šlápnout na plyn pro ujetí stejné vzdálenosti spotřebujete ještě více paliva, protože celou tu dobu byl motor ve vyšších otáčkách a ta energie navíc se někde musela vzít (ve vaší nádrži) a úspory jsou v háji.
Takže jednoduše řečeno neexistuje univerzální poučka typu plachtění zaručuje nižší spotřebu. Ale vždy záleží na profilu cesty. Pokud na neutrál v průběhu kopce ani na jeho konci nebudete brzdit, jeďte na neutrál, pokud ano, brzděte motorem :).
Celé ježdění z kopce je zejména o tom si říci, co bude následovat až dojedu dolů. Pokud je potřeba udržet rychlost v patřičných mezích, tak zařadit 5 nebo 4 a nechat auto at se drží. Pakliže je potřeba se rozjet a netřeba brzdit, tak vyřadit a nechat káru plachtit.
O spotřebě to není, pač to jsou desetinky litru, které s přehledem spotřebuje jeden semafor.
Hlavní je dojet bezpečně do cíle.
Když je potřeba, tak řadím i nižší kvalty. V klesání se někdy auta táhnou za kamiony 70-80 km/h a abych nemusel téměř brzdit, zařadím trojku, otáčkoměr ukazuje do 4000 ot/min - přidám na rádiu a pohoda. Ve městě z prudkého kopce tam šoupnu i dvojku. ;-)
Začátek toho rozkladu byl dobře... ale pak se to pokazilo. ;-)
Proč by měl motor potřebovat benzín na udržení 2 tis otáček, když brzdím motorem? V takovém režimu jede za 0 bez ohledu na otáčky.
To, co je dál je prostě blbost. V nádrži nebere nic, ani kdybych podřadil na dvojku a točil 6 tisíc otáček - ale proč bych to dělal?!
Energie se nějaká spotřebovává, to je fakt, ale je to kinetická rychlost - auto zpomaluje. Jako vždycky tedy výsledek závisí na tom článku mezi sedačkou, volantem a pedály.
Pokud dojíždím do vesnice, tak jedu klidně poslední kilometry s brzděním motorem - pokud to jde!
Třeba na volné dálnici z kopce můžeš buď 'plachtit' (třeba D5 z Prahy do Loděnice) anebo brzdit motorem a jet za nulu :-) Nicméně zjistíš, že se zařazenou rychlostí bez plynu začneš nesmyslně zpomalovat a musíš přidat (vykompenzovat ztráty hnacího ústrojí) tudíž za nulu ve výsledku NEjedeš.
Plachtění je tím pádem i s 0,7l/hod úspornější :-!
Ekvivalentem by totiž bylo 1/2 času jízdy z kopce za nulu a 1/2 za třeba 3 l/100km (t.j. průměr 1,5l/hodinu při 100km/h).
Důvodem rozdílu ve prospěch neutrálu (plachtění) jsou především vyšší ztráty při vyšších otáčkách. Ty ztráty rostou s kvadrátem otáček - to je také m.j. důvod downsizingu (turbomotorů) - umožnění běžné jízdy za nižších otáček.
... no a brzdeni motorem misto brzdeni pouze brzdou spotrebu snizuje taky. jak tu nekdo spravne podotkl, zalezi na profilu konkretniho useku konkretni trasy. jednou muze byt vyhodnejsi plachtit, jindy muze byt vyhodnejsi nechat zarazeno (brzdit motorem). nejvyhodnejsi je ale jet poradne, aby se clovek bavil a na nejaky ten litrik navic se z vysoka vysr@t!
to s temi dvoutakty je pritazene za vlasy. tatik z wartasu volnobezku vyhodil (pac byla k nicemu) a udelal si elektronicke zapalovani (cimz eliminoval princip nahodnych vybuchu). klesla nam spotreba o dva litry. jinak teda jeste k te volnobezce - wartas mel samozrejme karburator a ten vzdy do motoru nejake palivo dodaval i kdyz se brzdilo motorem. to mnozstvi paliva zhruba odpovidalo volnobeznym otackam a rozhodne to bohate stacilo na to, aby se nezatizeny motor v deceleraci nezadrel. stejne tak to fungovalo u vsech dvoutaktnich motorek, ktere volnobezku obvykle rovnez nemivaly.
přesně...moje jawka taky nemá volnoběžku...sice má 3 neutrály,ale to je jedno >:D
jinak brzdit motorem s dvoutaktem jde úplně normálně, žádné zadření nebo tak se nekoná ;-)
motor není totiž úplně suchej, když se pustí plyn a navíc karbec tam furt něco žene ;-)
volnoběžka byla primárně určená pro snížení spotřeby a ne kvůli "nebrždění" motorem. Přesně jak jsi psal,u karburátoru 2T se palivo dodávalo i při brždění motorem ne jako u modernějších aut,kdy se odpojí přívod paliva. 4T Wartburg měl sice karbec,ale vypínání paliva při brždění motorem tam fungovalo..Volnoběžka u W byla náhodou super věc. Takovej poloviční automat..to co už tehdy uměli v NDR mechanicky dneska koncern naučil DSG a ze stejného důvodu..úspora paliva >:D
Pane Bureši, v zásadě dobrý... ale chtělo to trochu příprav
"U starších vozidel s dvoutaktním motorem (Trabant, Wartburg...) by pak nemělo být využíváno vůbec, protože by se jím motor mohl poškodit. Jakmile totiž do válce dvoutaktu není dodáváno palivo (k čemuž při brzdění motorem dochází), motor se nepromazává, protože v jejich případě je palivo smícháno s olejem. Z toho důvodu dvoutaktní auta mívají tzv. volnoběžku, spojku, která zabírá, když je motor v záběru, aniž by byl právě sešlápnutý plyn."
Ano, je to pro vás hluboká historie, nic proti tomu... ale když chci napsat článek o brzdění motorem a chci tam citovat i dvoudobé motory, tak se někde poptám: dvoudobé motory především brzdí nesrovnatelně méně, než benzinové... je to dáno samotnou konstrukcí.
A pak - ta spojka, rychloběžka, právě nezabírá, když není sešlápnutý plyn. Pomiňme, že to ani není klasická spojka, ale pokud by byla, tak by rozepínala, nikoliv zabírala... je to jednoduchý mechanismus, který zajišťuje prostě jednosměrný přenos momentu = když motor táhne, tak táhne, jakmile pustím plyn, tak udělá pověstné "brm drnk brm"... a přejde do volnoběhu. ;-)
Je to stejný systém jako bývá na startérech - jakmile motor naskočí a roztočí se rychleji, než se točí jeho pastorek, tak to neudělá vůbec nic, startér se "neunáší", a může v klidu vyjet ze záběru.
Re: Pane Bureši, v zásadě dobrý... ale chtělo to trochu pří
No, když už chceš psát půlmetrovej koment o dvoutaktech a kritizovat článek za okrajovou záležitost, (a ano, napsal to tam blbě) klidně. Ale je lepší o problému něco víc vědět.
Ta spojka, rychloběžka....ne, není to spojka, ani rychloběžka. Jmenuje se to volnoběžka. Buď trvalá nebo vyřaditelná. (Jak uvedl Johny HD u Trabantů a Wartburgů). Výrobce v návodu k obsluze tehdy výslovně nezakazoval brzdit motorem, ale upozorňoval na nebezpečí nedostatečného mazání motoru při delším brzdění motorem. V té, pro mnohé již dnes, prehistorii se tento problém dlouhodobějšího brzdění motorem řešil jednoduše občasným přidáním - nejlépe plného - plynu. Pokud řidič nechtěl zrychlit, stačilo na dobu plného plynu vypnout zapalování.
Dvoutakt se samozřejmě hned nezadře při brzdění motorem. Jednak tam stále nějaké palivo (voloběžného množství) šlo a než došlo k odstranění olejového filmu z kluzných ploch válce a valivých ložisek klikového mechanizmu pouhým pasivním otáčením motoru, chvíli trvalo. Problém mohl nastat při opravdu dlouhých sjezdech a pod. Všechny dvoutaktní motorky tehdy volnoběžky neměly a žádná dramata se nekonala.
edit: K té chybné větě : Z toho důvodu dvoutaktní auta mívají tzv. volnoběžku, spojku, která zabírá, když je motor v záběru, aniž by byl právě sešlápnutý plyn.
Lépe :.... která zabírá, když je motor v záběru, tedy když otáčky motoru dosáhnou otáček nutných pro jízdu danou rychlostí. Pokud jsou otáčky motoru menší, volnoběžka mechanicky odpojí motor od převodovky.
Re: Pane Bureši, v zásadě dobrý... ale chtělo to trochu pří
Jo, s názvoslovím máš pravdu... ale jinak jsem nepochopil, co tam považuješ za špatně.
Na principu to nemění vůbec nic.
A ano, primárním důvodem volnoběžky u Wartburgu bylo snížení spotřeby, protože to auto umělo chlastat skutečně první ligu. ;-)
Re: Pane Bureši, v zásadě dobrý... ale chtělo to trochu pří
Za špatně v tvém příspěvku věcně nic. Jen mi přišlo zbytečné popisovat čtyrmi odstavci nepodstatné věci ohledně dvoutaktů. Brzdí méně, dobře, to nemusí každý vědět. princip volnoběžky jsi popsal sice kostrbatě, ale bez nějak podstatné výhrady.
Tu podstatnou chybu v té větě z článku jsi možná cítil, ale nepoukázal jsi na ní konkrétně. A pak už nového nebo zajímavého nic. No až teď - umělo to chlastat první ligu.
Z dlouholetých osobních zkušeností, pokud si dobře pamatuji, jezdil např. Spartak nebo stará obyčejná Octavia za 8-9 litrů, Wartburg 311 za 8-10 litrů dynamicky podobné. (Záměrně pomíjím exoty té doby částečně dostupné na trhu u nás - Simcy Aronde, Hillmany Minx, Fordy Anglia, Renaulty 4CV, Fiaty 600 a Moskviče, Volhy, Pobědy a Warsawy. Jen Fiat, 4CV a snad i Anglia měly malinko nižší spotřebu, jinak podobnou nebo vyšší.) Pozdější W353 spotřeba podobná ale už 50 koní a to tehdejší partner ze stáje Škody 1000MB ve výkonu, rychlosti, pohodlí i velikosti kufru značně zaostával a neměl navíc ani variantu kombi. Jen ta spotřeba byla o něco nižší, tak asi 7-9 litrů.
Benzín stál ale 2,10 Kčs, později (353 a 1000MB) tuším 4,30 Kčs.
Volnoběžka nebyla zase až tak špatná věc. Bylo třeba si na ní zvyknout a naučit se využívat jejich pozitiv. V té době byly zcela jiné podmínky jak z hlediska hustoty provozu, tak z hlediska stavu a charakteru silnic a i rychlosti jízdy. Byla chápána jako moderní inovace a klad. Vliv na snížení spotřeby jistě měla, ale nikoliv podstatný.
No, jsem vlastně stejný jako ty, taky čtyři odstavce zbytečných keců.....tak se ti tedy omlouvám, :-) když máš rád ty Alfy.
Re: Pane Bureši, v zásadě dobrý... ale chtělo to trochu pří
No - ale k tomu přece tyhle diskuze jsou!
Aspoň původně byly... abychom si povídali o autech. A ne štěkali na sebe a dokazovali si, kdo je větší drsňák. :-)
Tak Spartak ani Oktávka mě vlastně vůbec nenapadly. I když máš pravdu, že Oktávka se s 353 potkat mohla.
Já to beru z vlastní zkušenosti 110 proti 353.
110 mnohem řiditelnější, útulnější... i když nesrovnatelně menší - méně prostorná i uvnitř, nejen co se kufru týče.
353 byla veliká, pohodlná... ale nedalo se to řídit. Rovně to asi jelo o něco rychleji, to už si nepamatuju, ale nezatáčelo to, při brždění se to vlnilo... a ukrutně to chlastalo.
110 jezdila v pohodě za 7 a když jsi na ni šlapal, tak dokázala vylézt max na 9, víc jsem prostě nezažil.
Udržet 353 pod 9 byl problém... a když jsi chtěl jet "bez zábran", vzala si klidně 12...
A to už vůbec nemluvím o tom, že "neměla zpátečku". Ten, kdo vymyslel řazení pod volantem - zejména zpátečku, prostě neměl rád lidi.
>:D
Re: Pane Bureši, v zásadě dobrý... ale chtělo to trochu pří
Spartaka je ale z hlediska roků výroby korektnější porovnávat s W 311 [odkaz] , rovněž W353 je objektivnější porovnávat se Š 100 a ne s Š 110 z (hlediska stejného zdvihového objemu).
Je pravda, že pérování, resp. naladění celého podvozku W353 bylo zcela "bez sportovních ambic", výrazně se zaměřené na komfort. Od toho se odvíjely jízdní vlastnosti a to i při tom brzdění. Ale jen pocit, přestože stále s rámovou koncepcí, již nezávisle i zadní kola s vinutými pružinami a když si řidič zvykl na náklony a houpání, dalo se s tím jet i v zatáčkách svižně. Zpátečka ? Nevím a ani jsem neslyšel. Možná zvyk nebo potíž u konkrétního kusu.
S ostatním souhlasím a ano u Š 110,110 běžně jet za 7 šlo, a s W353 ani přes 12 nebyl problém, když jsi se "uvolnil".
co jsem s čerstvým řidičákem sjížděl Klínovec na neutrál. Dole jsem si málem rozbil držku, protože přehřáté brzdy přestaly fungovat a nezastavily mě na semaforu. Od té doby v táhlých klesáních NIKDY nevyřazuju.
Subjektivne mi prijde, ze atmosfera brzdi motorem vic jak turbo, pisu o benzinu. Ale podle clanku by to nemelo byt nijak extra znat. Mate stejnou zkusenost?
Já myslím, že to může být úplně v klidu poznat ono i 2 turbo motory o stejném objemu můžou brzdit každý úplně jinak. Např. tam, kde u C5 2.0HDI auto na 5q drží rychlost nebo trochu zpomaluje musím mít v LII 1,9 DCi pro stejný brzdný účinek 4q nebo dokonce 3q přitom otáčky na jednotlivé stupně jsou skoro stejné... Atmo 1,6 v Dacii bylo tak nějak mezi a nejlíp brzdilo atmo 1.9D v BX to prostě bez plynu nezrychlilo ani z toho největšího kopce >:D
Asi tak nějak, jsou tu různé vlastnosti, které brzdící účinek zvýrazňují nebo snižují, nicméně celkově záleží na konkrétním motoru. Třeba Primera 2.0 mi na čtyřku zpomalovala více než Accord 2.0 na trojku, navíc ještě ta Primera měla mnohem delší kvalty, kde její čtyřka téměř odpovídá pětce na Hondě. Obojí čtyřválce stejného objemu a velmi podobného kompresního poměru. Nicméně je nutné říci, že Honda je o 200 kilo těžší.
Taky si porovnej konstrukční stáří jednotlivých motorů, hmotnost aut...
V posledních letech všichni dost pracovali na snižování vnitřních odporů, takže i to má na celkový brzdný účinek motoru velký vliv.
mouly, co furt šlapou na brzdy, vypaluje to sítnici. brzdění motorem využívám zcela automaticky, protože halt to člověk okouká od učitele :-) můj první učitel byl ale táta, a ten "šetřil" tak, že při jízdě ze známých kopců vypínal motor zcela (jel "bez motoru")
Je mi divné, že se doporučuje vyřazovat, mě v servisu dokázali na diagnostice při jízdě, že jde po vyřazení spotřeba mírně nahoru, protože počítač si sám přidá
Nevím.
Záleží na konkrétním kopci. Někde je úspornější nechat zařazeno a někde zase neutrál, ale jelikož se mi to nechce pokaždé zjištovat a zapisovat do deníčku, abych příště věděl jak se zachovat tak neutrál používám jenom, když stojím z kopce a chci se rozjet. Je to úspornější než šlapat na plyn.
Věta: Fyzikálně řečeno teplo zůstává v motoru a nezačne vznikat v brzdovém systému.
nejsem fyzik ani mechanik, ale tohle mi přijde jako blbost - když brzdím motorem, tak:
1 - nespaluji palivo ( max. volnoběžné nmnožství ) takže nové teplo nevzniká
2 - vodní pumpa ( u vodou chlazených motorů - u vzduchem chlazených nepřestává fungovat nápor vzduchu ) stále funguje, neboť se motor nezastavil, tak se ptám, kde zůstává se bere v motoru teplo, které nby jinak vzniklo bržděním???????
brzdění motorem
Věta: Fyzikálně řečeno teplo zůstává v motoru a nezačne vznikat v brzdovém systému.
nejsem fyzik ani mechanik, ale tohle mi přijde jako blbost - když brzdím motorem, tak:
1 - nespaluji palivo ( max. volnoběžné nmnožství ) takže nové teplo nevzniká
2 - vodní pumpa ( u vodou chlazených motorů - u vzduchem chlazených nepřestává fungovat nápor vzduchu ) stále funguje, neboť se motor nezastavil, tak se ptám, kde se bere v motoru teplo, které nby jinak vzniklo bržděním???????
Je to jako s volným pádem. Těleso padající z výšky stáje zrychluje dokud se odpor vzduchu nevyrovná gravitační síle.
Auto, které plachtí "dolu kopcom", stále zrychluje dokud součet všech odporů (odvalování pneumatik, odporů v ložiscích a převodech a odporu vzduchu) nedosáhne síly rovnoběžné s nakloněnou rovinou (rovinou kopce), která je vektorovým součtem gravitační síly ve svislém směru a reakční kolmé tlakové síly. Pokud se odpory vyrovnají se silou rovnoběžnou s kopcem, auto pojede už jen konstantní rychlostí.
Tolik strohá teorie. Ale platí. Není to fyzikální "nezmysel". (I když teď nevím úplně přesně jak je to s fyzikou na Slovensku :-) .)
"Stále více aut se samočinnou převodovkou nabízí funkci plachtění, kdy vyřadí na neutrál. Při takové jízdě vůz využívá svojí setrvačnost, což znamená, že při jízdě z kopce nezpomaluje, ale udržuje stálou rychlost. "
Toto je fyzikálny nezmysel na Slovensku aj vcelom vesmíre, snáď okrem čiernych dier. Teda tá stála rýchlosť.
Je to jen hodně nepřesně - a možná lépe - nešikovně napsané.
Při vyřazení na neutrál (a tom plachtění) může auto jak zrychlovat, tak jet konstantní rychlostí, tak může i zpomalovat. Záleží na tom.... ..... jaký je sklon vozovky, rychlost, odpory.
Jestli taky tak trochu nezáleží na tvaru kopce ze kterého jedu a na provozu ;-) Je li kopec mírný a dlouhý tak nemůžu brzdit motorem, protože by mně zpomalil tak že bych zase musel přidávat. Proto tam vyřadím a jedu na volnoběh. Z prudšího kopce nechám zařazenou rychlost podle potřeby a jen přibrzďuji abych zbytečně nezrychloval. A nebo kombinuji jízdu na volnoběh s občasným zařazením rychlosti a následným vyřazením. Vždy tedy záleží na tvaru a délce klesání. Nejdůležitější ale je nepřekračovat předepsanou rychlost, jet plynule a hlavně bezpečně. Řidič totiž musí při jízdě používat i mozek, na rozdíl od silničních pirátů používajících většinou jen pravou nohu >:D
Nerad bych kecal, ale myslím, že u benzínových vozu s elektronickou škrtící klapkou se při brzdění motorem otevírá naplno, aby se brzdný účinek snížil (zredukování sacích ztrát), aby se dalo plachtit déle. Taková Fabia 1.4MPI brzdí motorem minimalne oproti Felicii se stejným motorem. Samozřejmě vstřikovače jsou při brzdění stále odpojené
To že větší motor brzdí víc je jasné,ale polemizoval bych s názorem že víceválcové motory brzdí víc než méněválcové (při stejném objemu) - s tímto je praktická zkušenost v autě asi nemožná,ale na motorce je sakra rozdíl když uberete plyn na čtyřválcové mašině nebo na jednoválcovém bucharu, i dvouválcové mašiny typu Honda VTR umí při prudkém ubrání plynu bloknout kolo,což čtyřválec nikdy neudělá.
ako riadiaca jednotka vie, ze nema striekat palivo pri brzdeni motorom? Je tam nejaky senzor na smer zaberu? Alebo ide podla otacok: skrtiaca klapka zavreta, otacky viac nez by mali byt = urcite brzdi motorom, vypinam vstrekovanie paliva?
Normální RJ vstřikuje palivo podle toho jestli šlapeš na plyn nebo ne. Jediná vyjímka je když to necháš spadnout pod 1k otáček pak začne vstřikovat palivo i bez plynu, aby to nechcíplo
ano, je to čistě na otáčkách a poloze plynu. U starších aut je snímač volnoběžné polohy na klapce, a určité otacky, při kterých dojde k přerušení a kdy zas obnovení dodavky, novější mají zřejmě vyspělejší algoritmy (např obnovení dodávky při sešlápnutí spojky, otevření klapky pro menší odpor apod)
Zdar, brždění motorem používám hojně, jelikož mám poměrně dobré auto na tento způsob jízdy ( Honda Civic) Při zařazení na 6 převodový stupen je brzdící účinek minimální a jeto jakoby poloviční plachtění, z toho důvodu plachtění téměř nevyužívám. Při rychlosti 50 Km/h si auto na volnoběh vezme 0,6 litru benzínu na hodinu, tedy 1,2 l na 100 km, když bude rychlost dvojnásobná, tedy 100 km/h logicky si vezme v ten moment 0,6 l na 100 km. tedy plachtit se vyplatí více ve vyšších rychlostech,ale to je logické, když odběr paliva na volnoběh je téměř konstantní a nezáleží na rychlosti. To méěř je tam z toho důvodu, že jsem vypozoroval, že u mě do cca 40 km/h otáčky zůstavají oprevdu volnoběžné, tedy cca 700, kdežto při vyšší rychlosti jsou otáčky kolem 900, takže míně více to pak i žere. Jak už tady bylo několikrát napsáno, každý motor brzdí trochu jinak a je to hlavně na citu řidiče.Pro ilustraci např můj známej má prý zjištěno, že nejlepší spotřeba je při tomto stylu jízdy: Dálnice, akceleruje na 160, pak pustí plyn a auto zpomaluje na 100, pak zase akceleruje na 160 a opakuje to pořád dokola. Podle mě je to blbost, nehledě na to, že se za takovým "hnupem" nedá jet, už jsem jich pár takových na dálnici potkal a potom co mě ten známej řekl jsem už pochopil, proč to dělají... Má Renault Magane 1999
Ten způsob jízdy je opravdu úsporný, protože benzínové motory fungují nejlíp na plný plyn (nižší ztráty v sání).. tímto způsobem se jezdí ekorally, tam snad dokonce při lachtici fázi vyřadí a vypnou motor. U dieselu už je ale takový způsob diskutabilní
Ta jízda 160-100-160 může fungovat na prázdné dálnici, ale ne tam kde bude muset při těch 160 pokaždé brzdit, protože tam někdo vjede nebo někoho dojede pak bude ta spotřeba horší než, kdyby se snažil jet pořád těch 160 >:D
Co se týče toho známého. Pokud po dosažení 160 km/h vyřadí na neutrál, tak má pravdu, spotřeba bude nižší, než kdyby jel konstantní rychlostí.
Nejlepší je dálnice s prudkými kopci nahoru a dolů. Tam lze tento princip využít snadněji, protože při vyřazení na neutrál z kopce auto nezpomaluje.
Mám 6-letou Š Octavia 1,9 "pé déčko". Brzdím většinou motorem... v dobré víře, že něco ušetřím. Takovej blbej zvyk z dob, kdy jsme ještě měli Š 120. Na STK zjistili prorezlé přední i zadní brzdové kotouče a bylo mi řečeno - používat více brzdy!!! Tak tomu se říká úspora :-)