Byli jsme na Jordánské rallye: Jízda prince v království jordánském

Vidíš ty ostřelovače na izraelské hranici? Dva ze tří jsou makety, ale dost je živých. Tak se tady moc nerozbíhej, varuje nás Vojtěch Štajf. Při tréninkové jízdě se brodíme řekou Jordán – asi nejhezčí plánovanou etapou Jordánské rallye.

Štajf se svým týmem v zelených barvách Racing 21 – Klokočka Škoda týmu a nabroušenou Fabií R5 touto soutěží zahajuje jako jediný šofér z Evropy šestidílný šampionát Middle East Rallye Championship. Zkráceně MERC.

Král, princ a peníze

Je to zvláštní klání. Aut na startu není zdaleka tolik jako na české Šumavě. Na druhou stranu nechybí hvězda typu vítěze Dakarů 2011 a 2015 a známé postavy z mistrovství světa v rallye a milovníka šotoliny, na níž se právě v Jordánsku jede především: Nasser Al-Attiyah, jemuž sekunduje ve voze Ford Fiesta R5 jako navigátor Francouz Baumel.

Tratě v Jordánsku Dakar občas připomínají, hlavně v horách nad Mrtvým mořem. Jen pořadatelů je třikrát víc, vzdálenosti desetkrát kratší a do depa dorazí tu jordánský král, tu některý z princů. A také: nic tu není problém! Penězi počínaje…

Před Portugalskou rallye: Ogier obhajuje dvakrát

Jenže člověk míní, příroda mění. Na konci čtvrteční rychlostní zkoušky, v níž ztratí Štajf se svou navigátorkou Markétou Skácelovou na Nassera jen 1,4 sekundy, se spouští z nebe provazy deště. Prší celý večer. Celou noc. „Rozpis, co jsme si napsali, nám bude k ničemu. Jenže zatímco arabské posádky tratě znají jako své boty a třeba Nasser jede tuto soutěž už počtrnácté, my s Markétou tuhle zkušenost nemáme. Bude to divočina. A v řece Jordán si to nedovedu představit,“ kroutí hlavou Štajf.

Nakonec nemusí. Naplánované brody řekou Jordán se přes noc zdvojnásobují a pořadatelé narychlo mění páteční program. Není o nic lehčí. Tratě v horách vypadají suché, ale pod centimetrovým vrškem se skrývá bahýnko. Když si na trať ráno stoupneme s pouhými sedmdesáti kilogramy pod bílým tričkem Světa motorů, boty se okamžitě boří jak v závěru Pokladu na Stříbrném jezeře.

Dobrá práce, Češi!

Vojtěch s Markétou se ale učí rychle. Ve druhé páteční dvanáctikilometrové erzetě zvané Baptism ztrácí na Katařana sedm sekund a upevňují si celkovou stříbrnou příčku. „Učím se každým kilometrem. Je to děsně náročná soutěž. Hodně horizontů, pořád nahoru a dolů. Nemám se šotolinou tolik zkušeností, navíc jsme tady v týdnu trénovali za sucha v pětatřiceti stupních a teď po lijáku tratě vypadají úplně jinak,“ hodnotí Štajf u rychlého oběda, který vaří celému týmu i Světu motorů jeho manželka v černém kamionu – určitě nejlepším zázemí, jaké v servisní zóně parkuje. Však na pozdrav u oběda zavítá jordánský princ a netají se komplimenty. „Jsem rád, že mohu ve své zemi uvítat tolik sympatických Čechů,“ říká.

Jenže rallye je ošidná a česká posádka to pocítí hned odpoledne. Na startu devatenáctikilometrové zkoušky v Mahes prorazí Štajf na fabii kolo, je z toho téměř pětiminutová ztráta a na vysněné stříbro, které si tým vytyčil jako cíl, najednou tříminutové manko.

Dvojka v zelených kombinézách ale bojuje, na konci dne stahuje ztrátu na druhé místo na 2:20 minuty a na poslední den plánuje velký útok. Mechanici sviští v depu jako diví, posádka se s technikem Janem Kubíčkem a šéfmechanikem Pavlem Janouškem domlouvá na taktice nasazení pneumatik, kterých smí použít omezené množství.

Argentinská rallye v cíli: Tänak nedal nikomu šanci

Češi volí na sobotu dobře. A hlavně skvěle jedou. Nejprve kousek po kousku a v nejtěžší erzetě Ma‘in pak o pořádný kus stahují – na sedmnáctikilometrové zkoušce prohrávají s Nasserem o necelých devět sekund, zato na Al-Thefiriho najíždějí přes padesát vteřin. „Dobrá práce!“ přichází při další servisní pauze uznale poplácat český tým sám lídr soutěže Al-Attiyah.

Učení i dobrodružství

Po šesté zkoušce dne už se vrací Štajf na vytoužené stříbro: Al-Thefirimu naděluje na necelých sedmnácti kilometrech 72 vteřin. A hned v následující dalších 65. Cíl je splněn. Skoro…

Zbývá poslední zkouška. Krátká, ale atraktivní kroucenka přímo na břehu Mrtvého moře. Na 1,7 kilometru trati přímo před královskou lóží jede Štajf bezchybně – „odevzdá“ jen půldruhé vteřiny na jediném výjezdu. „Škoda ho, mohl jsem mít cenný skalp,“ hodnotí po dojezdu, když se dívá na tabuli

s výsledky. Za Nasserem zaostává o 0,6 sekundy. „Porazím ho příště. Šancí bude ještě pět,“ hledí dopředu Vojtěch, který do šampionátu vkročil v roli prince. V následujících podnicích na Kypru, v Libanonu, Iránu, Kuvajtu a Kataru se pokusí dostat na kobylku i samotnému králi Al-Attiyahovi.

„Všechno je o učení – a to mě baví,“ přiznává Štajf. „Po dvaadvaceti letech, co dělám tenhle sport, je to v Česku pořád dokola. Třeba Šumavu jsem jel poosmnácté. Jasně, někdy tam prší, jindy je sucho, ale soutěž je vlastně roky stejná. Chci se posouvat dál, psát si rozpis po pouhých dvou průjezdech v neznámé krajině. Navíc jde o velké dobrodružství, ne každému se poštěstí si v Jordánsku, Libanonu, Iránu či Kuvajtu zajet. A třeba otevřeme dveře dalším českým posádkám,“ uzavírá Štajf.