TEST Can-Am Spyder F3: Jízdní dojmy

Abychom se naladili na správnou vlnu, pojďme si zrekapitulovat, co je Can-Am Spyder vlastně zač. Když už měl koncern BRP v portfoliu sněžné a vodní skútry, terénní čtyřkolky i buginy, lodní motory a díky své motorárně Rotax zasahoval také do dění na motokárových tratích a létal vzduchem v lehkých letadlech, hledal nějaký nový způsob zábavy s vůní benzinu. Tak přišel v roce 2008 na trh Spyder RS. Ostrá silniční tříkolka, jakýsi kříženec sportovní motorky a otevřeného auta.

Dva roky na to se začal prodávat luxusní cesťák Spyder RT a v roce 2013 se mezi ně napasoval cestovně-sportovní univerzál Spyder ST. Bylo jenom otázkou času, kdy se Can-Am pokusí přetáhnout do svého sedla i jezdce cruiserů, roadsterů, chopperů, customů, zkrátka všech těch muskulaturních motorek se silným motorem a relaxovaným posazem. Ten čas přišel právě teď.

Agresor

Když se díváme novému F3 do velké otevřené tlamy a očima sjíždíme celou tu agresivní nahrbenou přední partii, je nám hned jasné, že inspiraci hledali designéři hlavně u brutálních powercruiserů. Zatímco ostatní spydery mají nízké špičaté čumáčky a jezdí se na nich v mírném předklonu, ef-trojka má příď robustní málem jako auto a při bočním pohledu vynikne úplně jiná architektura stroje.

Řídítka jsou posunutá dozadu a nahoru, sedí se podstatně níže a s nohama nataženýma dopředu. Mezi nimi trůní řadový tříválec Rotax ACE o zdvihovém objemu 1330 cm³, který na zadní kolo posílá výkon 86 kW a 130 N.m točivého momentu. Proti těmto parametrům stojí 386 kilogramů suché hmotnosti a váha 27 litrů paliva, které má vystačit na 406 kilometrů, což by odpovídalo spotřebě 6,7 l/100 km.

Reportáž: S tříkolkou Can-Am Spyder na Grossglockner

Lovíme v paměti vzpomínky na loňskou jízdu Spyderů na Grossglockner – v serpentinách jsme si při přenášení váhy ze strany na stranu pěkně zacvičili, jinak se totiž tříkolce nechce moc zatáčet. Takový tělocvik si v cruiserové poloze nějak neumím představit. Na to jsme vážně zvědavi.

Do sedel!

Konečně dali organizátoři vytoužený povel. Než ale vyrazíme na mallorské okresky mezi davy trénujících cyklistů, dáme si pár cvičných koleček na místním závodním okruhu. Přece jenom má spyder dost specifické ovládání. Třeba takový fakt, že se brzdí jedinou nožní kombinovanou brzdou, je dobré si uvědomit dříve, než v krizové situaci při marné snaze nahmatat na řídítkách páčku přední brzdy.

Plyn se dávkuje klasicky otáčením rukojeti. Prakticky 99 % spyderů se prodá se sekvenčním poloautomatem, takže levá noha odpočívá a levá ruka má na starosti jen nenápadnou páčku pod řídítkem, kterou se tam sází jeden kvalt za druhým. Je to pohodlné, snadné a popravdě nám ani jednou nepřišlo, že by to jakkoli sráželo požitek z jízdy.

Přesto jsme v rámci mezinárodní prezentace neodmítli vzácnou možnost vyzkoušet i manuál. Pozici outsidera však dokazuje i fakt, že jej výrobce nabízí pouze v základní výbavě, jediném celočerném provedení a s omezeným množstvím doplňků. Ale k věci. Spojka na levé ruce, řadička na levé noze - jako na mašině. V první chvíli je to nezvyk, ale má to něco do sebe. Ani po hodině s manuálem jsme nedokázali říct, jestli nás jízda bavila víc nebo míň. Prostě je to jiný zážitek.

O něco lépe se na výjezdu ze zatáček stroj pobízel k driftu, závan spojky ale brzy naznačil, že takovou radost nemůžeme dělat věčně. Logicky jsme měli pocit většího souznění s technikou a vzhledem k přesnosti řazení si cestu docela užívali.

Návrat za řídítka semiautomatu ale připomněl, o kolik je s ním jízda bezstarostnější a relaxovanější. Hlavně na dálnici, po městě a jeho okolí. Řadíme si podle libosti, a když se nám při dojíždění na křižovatku nechce nic dělat, necháme automat, ať sklepe rychlosti na jedničku za nás.

Pak jenom stačí vzít za plyn a bez ubírání tam levým palcem cvakat rychlost za rychlostí. Má to něco do sebe a pro turistické účely bychom nakonec asi i my podlehly výdobytku doby. Ale abyste si nemysleli – plně automaticky režim Spyder nemá, takže zase taková „Amerika“ to není.

Talentovaný pohodář

Máme-li srovnávat se sourozenci, podle očekávání má F3 nejblíže k cestovnímu RT. Stejně jako u něj si do oblouku pomáháme jen vyosením těla a nikoli vysedáním jako u ST a RS. Zatáčky ale novinka vykružuje nad očekávání radostně, k preciznímu vedení stopy pomáhá nový, o 40 % tužší trubkový rám. Navzdory permanentnímu dohledu elektronických systémů jako je kontrola trakce, stabilizace a v nouzi i chvilkové vypnutí zapalování nám spyder na výjezdech dovolil efektní vybočení zadního kola.

Ve srovnání se sportovnějšími sourozenci zde ale ESP zasahuje dříve a jemněji. Každopádně to chce jenom chvíli času, aby se mozek kalibroval na specifické chování stroje a přijal fakt, že Spyder se nepřevrátí, neupadne a že při volbě správné stopy lze serpentiny stříhat nečekaně svižně i v cestovním posedu. Konstruktérům se podařilo snížit ovládací síly na řídítka, při pomalé jízdě jsme se nenadřeli tolik jako třeba na ST, F3 je zkrátka více „na pohodu“.

Bombardier Recreational Products: Novinky pro sezónu 2014

Není kam se hnát

Pestrobarevný vláček spyderů míří na jižanskou dálnici. Jasno máme hned: sto šedesát jako na Spyderu ST? Ani náhodou. Vzhledem k absenci byť sebemenšího plexi už od stovky dost fouká, stotřicítku považujeme za limitní tempo, pak by nás nápor větru nedobrovolně vysadil ze sedla.

V chladnějším ránu jsme byli docela rádi za uzavřenou přilbu, naštěstí i ta vypadá na can-amu dobře. Choulostivým povahám doporučujeme zabrousit do katalogu příslušenství, ve kterém už při spuštění prodeje najdete několik typů plexištítu a na sedmdesát dalších položek – sedla, opěrky, kufry, výfuky, kola, ale také různě zakřivená řídítka.

Mimochodem při výběru stroje si vás prodejce změří a navrhne optimální pozici řídítek (4 polohy) a stupaček (5 poloh). Nastavení si můžete kdykoli změnit, chce to jenom desítku klíč, imbus a necelou čtvrt hodinku času. Pokud byste přecházeli z jedné krajní pozice do druhé, budete muset vyměnit i táhlo brzdy, případně řazení.

Excentrik každým coulem

Kdybychom měli shrnout nejsilnější dojmy z nového Spyderu F3, začneme designem, který je jednoduše úchvatný. Na silnici vypadá jako služebák Predátora, nepodobá se ničemu známému a vzbuzuje permanentní pozornost. Líbil se nám příjemný cestovní komfort a snadnost ovládání, obojí si dokonale užijete zhruba do stokilometrové rychlosti.

Ostatně celý Spyder F3 je stavěný spíše na sílu a efekt než dorychla. Výfuk příjemně bublá a komu by to bylo málo, pan Akrapovič ochotně dodá svůj hřmící laďák. F3 také dostal kratší celkový převod, to aby po přidání plynu více tahal a udělal stovku za parádních 4,8 s!

Naprosto perfektní výkony předvádí brzdová sousta Brembo, ať jde o dávkovatelnost, účinek nebo neúnavnost. A že jsme italské zpomalovače v horských sjezdech rozhodně nešetřili.

Jako minus vidíme samotnou podstatu tříkolky. Za extravagantní koncepci zaplatíte daň v podobě negativ auta i motorky. Prší na vás, fouká na vás, musíte nosit přilbu, ale když se na silnici vytvoří zácpa, píchnete se do kolony aut a kličkujícím motorkářům můžete jen tiše závidět.

F3 nebo radši hothatch?

Nový Can-Am Spyder F3 není žádným lákadlem do budoucna, ale žhavou novinkou v nabídce českého importéra. Základní model F3 v černé barvě s manuálním řazením stojí 532.279 Kč, což Spyder staví na úroveň malých sportovních aut. Největší zájem se předpokládá o dvoubarevnou verzi F3 S s bohatší výbavou a semiautomatickým řazením – ta stojí 639.900 Kč. Skladové zásoby jsou dostatečné, po zaplacení tak prakticky okamžitě odjíždíte poškádlit sousedy.

Foto: BRP