Centimetry mezi životem a smrtí

Slunečné sobotní dopoledne, svěží větřík, teplo tak akorát. Ideální úvod k hezkému výletu nebo k příjemnému lenošení u vody. Stejně jako každý den, i v těch chvílích se průměrně každých několik vteřin stala nehoda a během téhož dne zhasl téměř jeden celý život při dopravní nehodě...

Byl jsem zrovna v nesprávnou chvíli na nesprávném místě - ulice U Plynárny v pražské Michli. Směrem k Záběhlicím na zákazu předjíždění a třicítce mě s hlukem vytočeného slabého turbodieselu začal divoce předjíždět mladík s obstarožním Fiatem Cromou. Ta omezení tam nejsou umístěna z něčí zvůle - vozovka se zužuje pod starý železniční viadukt a bezprostředně navazuje nepřehledná pravotočivá zatáčka. Jezdí tam tramvaj, takže zejména za mokra je třicítka opravdu bezpečné maximum. Pražáci jistě znají.

Zahlédl jsem neústupný výraz mladšího řidiče, takže jsem raději zpomalil. A pak se věci začaly dít v desetinách sekund. Kousek před mým autem se velký Fiat náhle v plné rychlosti stočil, jako by chtěl vjet do brány plynáren. Jenže fyzika zafungovala - smyk, hodiny, skřípění a pak rána - zvuk, který si každý, kdo někdy prodělal havárii, bude pamatovat do smrti. Do cesty tunovému projektilu se postavil sloup veřejného osvětlení. Auto se vzneslo, dopadlo na zem a já vděčím svým reflexům z testů, že se mi podařilo zabrzdit včas. Pak znělo několik zlomků vteřiny ticho s velkým T...

Řízením štěstěny zrovna v protisměru projížděla hlídka Policie, takže pomoc byla vysílačkou přivolána během několika vteřin. A především, mladíkovi se kromě zhmožděného lokte nic nestalo, z vozu vystoupil sice v šoku, ale po svých. Měl štěstí, seděl ve velkém a relativně pevném voze a masivní litina veřejného osvětlení se zahryzla do blatníku, podběhu a nápravy, nikoliv do tenkých dveří, za kterými seděl. Rána to totiž byla strašná, jak je vidět z fotografií, jen pár centimetrů chybělo a statistika ten den nabobtnala o dalšího těžce raněného.

Bude mít štěstí i příště? A muselo se to stát? Každá nehoda je zbytečná, jenže tuhle způsobila okázalá ignorace silničních pravidel. Co je podle vás příčinou neuvěřitelné bezohlednosti na našich silnicích? Laxní přístup PČR je známý a má svoje příčiny. Jenže nemůže za všechno, je tedy příčina v lidech? V zatím nedozrálém vnímání demokracie a její zaměňování za anarchii? Jsem zvědavý na vaše názory.