Co se stane, když auto umře? Podívejte se na jeho poslední cestu...

V dnešní době již není možné vzít celý automobil a jen tak jej nechat slisovat včetně kompletního interiéru a všech provozních kapalin. Tento postup je totiž příliš nebezpečný pro životní prostředí a rovněž nehospodárný, protože většinu materiálů, z nichž je automobil sestaven lze recyklovat o znovu použít.

Automobil, jehož aktivní kariéra je u konce, může samozřejmě i dnes skončit někde u plotu v kopřivách nebo jej jeho majitel pošle na vrakoviště, kde se z něj stane zdroj použitých náhradních dílů, ale je zde ještě jedna cesta v podobě likvidace.

Ta představuje kompletní demontáž vozu během několika hodin, po nichž již není žádná šance na jeho návrat na silnice.

Tato likvidace vozu začíná vyřízením formalit v podobě sejmutí registračních značek a kontroly shody VIN kódu s údaji ve velkém technickém průkazu, po níž může za přítomnosti majitele nebo s dodáním plném moci dojít k zanesení vozu do databáze vyřazených vozidel a vydání potvrzení o likvidaci.

Likvidace vraků: Zákon to dovoluje. Tak co?

Po této proceduře nastupuje fyzická likvidace vozu. Tu zahajuje vypouštění provozních kapalin, od zbytků paliva přes olej, brzdovou a chladicí kapalinu až po směs do ostřikovačů. Tyto kapaliny se samozřejmě nepouštějí jen tak do kanálu, ale míří do nádob, v nichž jsou odeslány k likvidaci do specializovaného podniku.

Na vypuštění kapalin navazuje vyjmutí autobaterie a začíná se s jeho demontáží. Při ní jsou vyjmuta okna a automobil se během dvou až tří hodin podle své velikosti rozloučí s kompletním vybavením interiéru i elektroinstalací a koly. Podobně jako v případě kapalin i nyní je vše roztříděno a odesláno k dalšímu zpracování. Na skládku míří jen některé komponenty z plastů a skla.

Dalším krokem u torza, které již vypadá, že je životnímu prostředí zcela neškodné a může tedy zamířit do lisu, je ještě vyjmutí motoru s převodovkou a nápravami. Tato operace jednomu zručnému mechanikovi zabere většinou jen pár minut. Nápravy jsou většinou odeslány do hutě, zatímco motor míří k další demontáži, aby mohly být jeho součásti roztříděny podle materiálů, z nichž jsou vyrobeny.

Z vozu je nakonec prakticky jen skelet karoserie s povrchovými panely, který je podle vybavení firmy, zajišťující jeho likvidaci vložen do lisu nebo jednoduše zmačkán hydraulickou rukou, v obou případech na plechy, kdysi zcela funkčního automobilu působí několik tun a díky nim je z něj nepříliš vzhledná placka, která nakonec zmizí v hutní peci.