DAF XF 460 FT Low Deck: Větší objem

Po příchodu k návěsové soupravě XF s třináctilitrovým motorem nám do očí bila téměř třímetrová výška návěsu a naopak velmi skromná světlá výška tahače. Pod zadní nápravou se nacházelo jen 11 cm, což spíše než nákladní dopravu připomíná automobilové závody. Díky pneumatickému odpružení zadní nápravy standardně je však možné světlou výšku zvednout o pět centimetrů na celkových šestnáct.

V takovém případě však celková výška vozidla překročí dovolené čtyři metry, proto výrobce tuto fintu pro přejezd případných nerovností mimo zpevněné silnice či nájezd na trajekt omezil maximální rychlostí 30 km/h. Po překročení této hranice zadní měchy automaticky klesnou a světlá výška dosáhne při správně nahuštěných pneumatikách hodnoty 110 mm. Z toho také plyne větší než běžná starost řidiče o to, aby nedošlo k podhuštění hnaných pneumatik. Ty používají nízkoprofilový rozměr 375/45 R 22.5, takže už od pohledu se mohou jevit podhuštěné.

Točnice 91 cm

Omezená světlá výška a netypické pneumatiky na hnané i řízené nápravě s profilovým číslem 45 zajistily extrémně nízkou polohu točnice 91 cm. Na návěs zbývalo na výšku 309 cm, vnitřní nakládací výška se tedy blížila třem metrům. Při klasické délce návěsu to znamená přepravní objem až 100 m³, což má ohromný význam při transportu lehkého a objemného zboží. Zvětšení přepravní kapacity tvoří jádro smysluplnosti koncepce low deck, má však samozřejmě i svá proti.

Vzduchové odpružení

Nízkoprofilové pneumatiky na obou nápravách tahače nás na sebe upozornily hned během výjezdu z areálu zastoupení automobilky v Jažlovicích u Prahy. Nebylo to nijak zásadní, protože příplatkové vzduchové odpružení přední nápravy odfiltrovalo přejezd nízkoprofilové pneumatiky přes nerovnost. Na dálnici se však souprava chovala standardně jako běžná a komfort neubírala. Drobnou nervozitu jsme pociťovali pouze při myšlence, že bychom měli defekt pneumatiky. Náhradní kolo souprava neměla, protože používala tři druhy pneumatik a musela by se vzhledem k prostorovému uspořádání low decku nacházet v návěsu.

DAF XF získal titul Fleet Truck of the Year 2016

Správných třináct litrů

Navzdory tomu, že downsizing v současné době je téměř synonymem úspor a zaříkávací mantrou výrobců osobních i nákladních automobilů, praxe tomu nemusí vždy odpovídat. Proto jsme s nadšením přijali, že tahač XF byl osazen kvalitním třináctilitrovým agregátem. Předpokládali jsme, že celková hmotnost testovací soupravy dosáhne čtyřiceti tun, pro které je downsizing reprezentovaný jedenáctilitrovou jednotkou méně šťastným řešením. Souprava skutečně čtyřicet tun měla.

S volnoběžkou či bez ní

Třináctilitrový šestiválec ve střední výkonové verzi 340 kW (460 k) s maximálním točivým momentem 2300 N.m zvládl dobře většinu trasy po pražském okruhu D0 kolem Jesenice, odbočení na D4 až k Příbrami a posléze po odbočení vlevo silnici 18 přes Sedlčany téměř k Voticím.

Ve stoupání kolem Zbraslavi trochu motoru docházel dech a nakonec jsme jeli na osmičku. U automatizované převodovky jsme měli nastavený běžný automatický způsob A, který však až do jedenáctého převodového stupně omezuje točivý výkon motoru o 200 N.m. To byl důvod, proč jsme nakonec zbraslavské stoupání jeli tak pomalu a pravděpodobně o jeden převodový stupeň níže, než kdybychom před táhlým stoupáním změnili režim převodovky na „neekonomický“ dovolující plný točivý moment na všechny převodové stupně.

V kopcovité části mezi Sedlčany a Voticemi přišly na řadu také nižší převody než desítka, ale to už jsme v delších stoupáních stiskem bočního tlačítka na voliči motorové brzdy nastavili automatický režim Eco off. Škoda jen, že s ním je vyřazena skvělá volnoběžka, která funguje jenom s ekonomickým (utlumeným točivým momentem) módem převodovky. Snažili jsme se dosáhnout co nejnižší spotřeby nafty, proto jsme dle potřeby měnili režimy a nenudili se.

Adaptivní tempomat

S instruktorem od automobilky jsme dohodli, že většinu trasy pojedeme na adaptivní tempomat. Souhlasili jsme, ale bylo jasné, že pro ideální spotřebu paliva to není nejvhodnější řešení. Proto jsme na místě řidiče spojili výhodu adaptivního tempomatu s tím, že jsme viděli daleko vpřed a při pomalé překážce vyřadili motor ze záběru mnohem dříve, než by to udělal adaptivní tempomat „dívající“ se vpřed jen cca dvě stovky metrů. Na pražském okruhu D0 jsme si tedy užívali plný komfort. První prudší klesání nás zastihlo v Komořanském tunelu před odbočkou z okruhu na silnici č. 4 směrem na Příbram. Před námi jela dodávka rychlostí cca 70 km/h a my jsme se museli z důvodu silného provozu v levém pruhu zařadit za ní. Na adaptivním tempomatu jsme pro jistotu navolili prostřední vzdálenost od vpřed jedoucího vozidla. Přibližně po polovině dvoukilometrového plynulého klesání za dodávkou se najednou začalo automaticky střídat prudké brzdění s naprostým uvolněním brzd.

DAF XF 510 FT Anniversary Edition pro Českou republiku

Připravili jsme se tedy zasáhnout, i když průměrný odstup od dodávky zůstával stejný. Po dalších zhruba třech stovkách metrů „tramvajácké“ jízdy se na displeji objevilo varování, že adaptivní tempomat se nachází v oslabeném režimu. Po dalších asi třech sekundách došlo k jeho úplnému vypnutí a my jsme převzali plnou vládu nad rychlostí soupravy. Po našem tázavém pohledu nizozemský instruktor sdělil, že asi bude radarové čidlo adaptivního tempomatu zašpiněné. Možná ano, ale příď tahače byla nablýskaná jak na autosalon a kapku deště jsme do té doby nikde nepotkali.

Adaptivní tempomat po vyjetí z tunelu zase brilantně pracoval dalších osmdesát kilometrů. Příčinu jeho předešlého zmatkování tedy dáváme na účet uzavřeného prostoru, ve které se radarové paprsky různě odrážely a počítač to vyhodnotil jako nestandardní situaci. Od výrobce je velmi slušné, že vozidlo nás před vypnutím adaptivního tempomatu na to nepřímo upozornilo.

Volnoběžka

S adaptivním tempomatem byla spojená volnoběžka, tedy situace, kdy je rozpojená spojka a souprava jede na volnoběžné otáčky. Ty se dle otáčkoměru pohybovaly těsně nad hranicí 500 min^-1, tedy úspora nafty při volném pohybu soupravy byla velká. Nakonec jsme na stokilometrové trase s polovičním podílem silně kopcovitého tvaru dosáhli průměrné spotřeby 43,45 l/100 km. Průměrná rychlost však včetně zhruba tříminutového stání před úzkým Vesteckým mostem přes Vltavu dosáhla velmi pěkných 64,4 km/h. Když si k tomu připočteme téměř sto kubíků prostoru v návěsu, plně naloženou soupravu a největší kabinu Super Space Cab, tak se výsledný nárok na naftu jeví příznivě.