Dakar 2015: Česká stopa

Prvním Čechem, který se na Dakaru objevil, byl bezpochyby v roce 1983 Miroslav Kubíček za řidítky motocyklu. Česká média jeho výkon vždy přehlížela, neboť jako emigrant startoval ve švýcarských barvách. Kromě tohoto prvenství se může Mirek Kubíček pyšnit rovněž vítězstvím v jedné z etap.

Oficiálně se Češi vydali na dakarskou soutěž v roce 1985 pod hlavičkou tehdejšího podniku zahraničního obchodu Motokov.

Tradiční start 1. ledna 1985 přesunuli pořadatelé z francouzské metropole do Versailles. Do boje s náročnou tratí z Francie přes Alžírsko, Niger, Mali a Mauretánii do Senegalu se postavilo 552 vozidel, z toho 135 motocyklů, 362 automobilů a 55 kamiónů. Celková délka závodu narostla na plných 14 000 km, přičemž 7 470 km tvořily speciálky.

Na start se postavily dva nákladní automobily LIAZ. Myšlenkou účasti na některé z náročných soutěží nákladních vozů se ředitel podniku Liaz Viktor Korecký zabýval delší dobu. Bohužel se samotného startu nedožil, zahynul při autonehodě. Skupina nadšenců pod vedením Radka Fencla a Zdeňka Kováře po večerech postavila dvojici kamionů LIAZ 100.55 D 4x4. Prostřednictvím francouzského dovozce, firmy M.A.M. Strager, získal LIAZ do týmu Alaina Gallanda. Jeho zkušenosti z předchozích startů byly cenné zejména v první fázi přípravy, v organizačních záležitostech a při stavbě vozidel. Posádku automobilu se startovním číslem 626 tvořili Francouz Galland, Josef Brzobohatý a Zdeněk Kovář, s číslem 627 startovala posádka Jiří Moskal, Jaroslav Joklík a Radek Fencl.

Dakar 2014: 1. etapa – Loprais druhý, Macháček s problémy

Etapy v Alžírsku byly velmi náročné a staly se doslova trhací zkouškou vozidel, Liazkám se ohýbaly spojovací tyče řízení a byly penalizovány za pozdní příjezd. Moskalova posádka k tyčím řízení přivařila kus trubky vyříznuté z horní části ochranného rámu, druhá posádka použila na zpevnění montážní páky. Projevila se však Gallandova psychická labilita znásobená únavou, neboť nechtěl za volantem střídat. V etapě do In Amguelu se uvolnilo spojovací potrubí mezi turbodmychadlem a chladičem stlačeného vzduchu. Galland odmítl pokračovat s odůvodněním, že vozy nejsou dobře připravené a do Dakaru nikdy nedojedou. Zbývající členové posádky ho tedy odvezli na start etapy a jeli dál sami mimo soutěž.

V etapě do Dirkou patřila Moskalova posádka mezi nejrychlejší, ale krátce před cílem zapadli až po nápravy. Vyprošťovali vůz dlouhé hodiny a měli potíže se startováním. Navigační přístroje totiž vyčerpaly z akumulátoru značnou část elektrické energie. V cíli je čekala opět penalizace. Krušné chvíle přišly v Mauretánii, kde na jezdce čekal těžký kamenitý a písčitý terén. Pořadím zamíchaly stromy hustě lemující cesty v Senegalu. Velké kamiony se pod ně prakticky nevešly. Nemilé překvapení v závěrečné etapě, defekt jednoho z favoritů De Rooye znamenal 15. hodin penalizace a tedy i ztrátu nadějí na vítězství.

Do cíle u Růžového jezera dojelo 22. ledna 1985 celkem 146 vozidel, z toho bylo 25 motocyklů, 101 automobilů a 20 kamiónů.

Z českého pohledu se nejvýrazněji zapsal do dějin Dakaru Karel Loprais, který dokázal šestkrát vyhrát, dvakrát dojet druhý a jednou třetí. Pětkrát zvítězil Josef Macháček, který je posledním závodníkem mimo Argentinu, který dokázal vyhrát kategorii čtyřkolek.

Mezi motocyklisty dal o sobě nejvíce vědět v roce 1998 Stanislav Zloch (KTM), který dojel na 10. místě. Dařilo se také Martinu Mackovi (Yamaha), který obsadil na Dakaru v roce 2007 celkově 15. místo mezi motocykly a vyhrál hodnocení jezdců bez asistence. O dva roky později skončil na 18. místě.

O největší úspěch v hodnocení osobních automobilů se postarala posádka Miroslav Zapletal a Tomáš Ouředníček, kteří dojeli s vozem Mitsubishi na Rallye Dakar 2009 na fantastickém sedmém místě, což je výjimečný úspěch v rámci českého účinkování na nejtěžší soutěži světa.