Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Dakar 2018: Peklo Fiambalá

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)
Na 40. ročníku Dakaru zbývají už jen tři etapy do cíle v argentinské Cordobě. České řady poněkud prořídly. Pro zranění museli vzdát motorkáři Gabriela Novotná a Milan Engel, ale ani v jednom případě není zdravotní újma vážná.

Náročnost jedenácté etapy vystihuje i skutečnost, že se řada posádek, například kamion Martina Šoltyse, dostávala do bivaku až v ranních hodinách.

Adria se obětovala pro Kolomého

Pilota týmu Tatra Buggyra Racing Martina Kolomého připravily o první etapové vítězství dva defekty ve druhé části včerejší speciály. Martin Šoltys také prožil na trati velké drama a do bivaku dojel až nad ránem, v závodě však pokračuje.

„Na Martina Šoltyse také dolehl extrém letošního ročníku, když se během etapy potýkal s technickými problémy. Naštěstí se jim to podařilo opravit a jsou na cestě do bivaku. V jedenácté etapě to vypadalo na etapové vítězství Kolomého, ale ani jemu se nevyhnuly určité problémy. Měl dva defekty, a ty ho trochu zdržely, nicméně je v bivaku a auto dáme do kupy,“ říkal manažer týmu Jan Kalivoda ve dvě hodiny v noci místního času (v České republice je o pět hodin více). „Dakar ukazuje, že to je extrém. Když se podívám po bivaku, tak problémy mají skoro všichni a myslím si, že naopak my jsme jedni z mála, kteří jich mají nejméně. Bohužel ani nám se to nevyhnulo,“ líčil Kalivoda těžké okamžiky během náročné noci.

„V úterý jsem měl technický problém, ale Tatra mě nezradila a dotáhla do cíle i na přední osu. Takže jsem šťastnej, že můžu pokračovat a doufám, že se uvidíme všichni v cíli,“ říkal Kolomý před startem 11. speciály. O první etapové vítězství ho pak připravily dva defekty. „První část jedenácté etapy jsme opravdu letěli, dokonce se nám ji podařilo vyhrát. V té druhé části jsme museli měnit dvakrát gumu a tím jsme bohužel ztratili. Je to škoda, na bednu moc nechybělo,“ popsal středeční etapu Kolomý.

Martin Šoltys zažil na trati několik dramatických situací a do bivaku dorazil až nad ránem. „Byl to opět náročný, hned na startu přestal fungovat interkom, takže jsme na sebe museli celý den řvát. Pak se nám podařilo zahrabat se na jedný duně, kde jsme něco ztratili a ke konci první části přibyly ještě nějaké komplikace se spojkou. Tak jsme si to dneska trochu protáhli, přijeli v pět ráno a za chvíli vyrážíme zase do další etapy,“ řekl ráno v bivaku znavený Šoltys.

Noc byla podle slov Jana Kalivody zatím nejtěžší na letošním ročníku Rallye Dakar. „Byl to opravdu extrém. Naštěstí máme obě auta z bivaku pryč. Při kontrole auta Martina Kolomého se objevily nějaké nesrovnalosti na zadní nápravě, tak jsme se rozhodli ji pro jistotu vyměnit. Akorát už jsme žádnou další neměli, protože jsme ji měnili teďka dva bivaky po sobě,“ líčil nastalou situaci manažer týmu. „Naštěstí se nabídli kluci z Adrie, kteří obětovali svůj sen, aby mohl Martin pokračovat a mohli jsme tak přendat jejich nápravu na Martinovo auto. Za což jim patří obrovské díky. Taková obětavost se jen tak nevidí. Martin Šoltys zažil asi ještě o něco větší extrém, s tím, že do bivaku přijeli něco málo po páté ranní. Naštěstí stihli tu etapu projet a získat všechny waypointy v noci v dunách, to klobouk dolů. Stačili jen dotankovat, napít se, něco sníst a vyrazili do další etapy,“ komentoval dramatické chvíle obou posádek Jan Kalivoda.

Tým Adria si pro svou premiérovou účast na Dakaru vybral ten nejnevhodnější termín, který mohl. Pořadatelé vyslyšeli stížnosti některých závodníků na náročnost a vytvořili po několikaleté pauze zase pořádně extrémní závod. Sami zvažovali, že z důvodu náročnosti po desáté etapě odstoupí ze závodu. Když se v noci vyskytla nepředvídatelná situace, neváhali a pro Martina Kolomého se obětovali.

Video se připravuje ...

„Já myslím, že je velký úspěch, že jsme se dostali až sem. Když vezmu v potaz, kolik kamionů už odstoupilo. Když za námi v noci přišli, jestli bychom jim neposkytli naší nápravu, vůbec jsme neváhali,“ vysvětloval Petr Lesák, navigátor týmu Adria, který tak končí svůj sen jen tři etapy před cílem.

„Mluvil jsem s technickým ředitelem pro kategorii kamionů a podle něj je to letos opravdové pohřebiště techniky. Nápravy na svých speciálech již měnili téměř všechny týmy (Kamaz, Iveco a Renault) a prý můžeme být rádi, že ještě pokračujeme. Není to o tom, že by technika nebyla připravena, ale o tom, že letos je to opravdu extrémní. V podstatě takové, jaké by to mělo být. Místo závodu je to spíš boj o přežití. Jen dokončit závod bude mít letos úplně jiný význam než jindy,“ dodal Jan Kalivoda před odjezdem do dalšího bivaku.

Těžký den týmu Klymčiw Racing

Letošní 40. ročník rallye Dakar dokazuje, že patří mezi nejtěžší v historii. Spousta favoritů musela odstoupit a tým Klymčiw Racing už má také poloviční jezdecké složení. Po desáté etapě musela kvůli zranění závod ukončit první česká motorkářka na Dakaru Gabriela Novotná. Ondra Klymčiw dál leží v peruánské nemocnici, kde čeká další zákrok.

Český tým Klymčiw Racing letos prožívá opravdu těžké chvíle. Poté, co se ve třetí etapě zranil Ondřej Klymčiw, musela ve středu odstoupit i Gabriela Novotná. První česká motocyklová závodnice v této soutěži si bohužel v desáté etapě při pádu zlomila klíční kost a kvůli tomu se nemohla postavit na start další etapy.

Mezi tím, co tým dál pokračuje v soutěži, leží Ondřej Klymčiw v nemocnici v Limě, kde se zotavuje po operaci dvou zlomených obratlů. Jeho stav se každým dnem lepší i díky návštěvám manželky Terezy, která k jeho aktuálnímu stavu řekla: „Ondrův stav se i nadále zlepšuje, ale bude muset absolvovat další chirurgický zákrok, při kterém mu zavedou drén do plic. Při vyšetření totiž odhalili v plíci tekutinu, kterou je třeba odsát. Podle doktora mohlo dojít k poranění plíce během operace. Doufala jsem, že už ho přeloží na normální pokoj, ale to se prozatím odkládá. Musíme být trpěliví.“

Gabriela Novotná se bohužel loučí s rallye Dakar, ve které podávala jako nováček a žena v sedle skvělé výkony. S každou etapou se zlepšovala a postupně se propracovala až na 74. místo celkově na konci 10. etapy. Tu dokončila se zraněním, kdy se zlomenou klíční kostí odjela v těžkém terénu ještě devadesát kilometrů.

Prokop se dvakrát loučil

Zdálo by se, že Martin Prokop s Janem Tománkem proplouvají letošním obzvláště náročným Dakarem, ze kterého již vypadla celá řada favoritů zvučných jmen, bez větších potíží. V desáté a jedenácté etapě však dvakrát málem skončily veškeré naděje nejen na výsledek ve vysněné první desítce, ale málem své účinkování v soutěži ukončili nadobro.

V úterý se jen díky pomoci Tomáše Ouředníčka z týmu South Racing dostali ke svým mechanikům, aby na jejich Fordu Raptor F-150 vyměnili nefunkční alternátor a ve středu kvůli porouchané spojce málem uvízli v těžkém terénu. I přes všechny potíže ztratili v celkové klasifikaci pouze jedinou příčku a jsou aktuálně osmou nejlepší posádkou kategorie automobilů.

Video se připravuje ...

Pilot týmu MP Sports Martin Prokop detailně popisuje dění na trati jedenácté etapy: „Obávaná Fiambala byla snad ještě horší, než se o ní vypráví. Trať byla kombinací trialu v řečištích mezi velkými kameny a nekonečných pískových úseků a dun. Nám se krátce po startu rozbila spojka. Pedál se propadl na podlahu a nebylo možné zastavit nebo si pomoci přeřazením při jízdě v těžkém písku. Hlavně nebyl záložní plán, kdyby se něco nepodařilo. Nemohl jsem si couvnout, rozhlédnout se nebo si podřadit v extrémní zátěži, když už řazení bez spojky nestíhalo. To znamenalo, že jet extrémně opatrně a s rozvahou. Každou dunu nebo hranu jsem si protrpěl a snažil se mít vždy vymyšleno, kam budu točit, když by se výjezd nepodařil. Většinou jsem jel o rychlost níž, abych měl roztočený motor, připravený na nejhorší. Takže většinu těžkého terénu projížděl náš Shrek jako šnek na jedničku. Zvládli jsme to naštěstí jen se dvěma zaváháními.

U toho prvního jsem si byl jistý, že je to náš konec a v závodě už nebudeme pokračovat. Nevyšel mi výjezd na velikou dunu, což by nebyl problém, ale když se auto točilo dolů, potřeboval jsem spojku, abych zařadil jedničku a pomohl si výkonem obrátit auto zpět. Zůstala tam dvojka, výkon okamžitě klesl a my zůstali v té nejhorší poloze. Zaseklí hluboko v písku bokem k duně a kousek od vrcholu kde nám nikdo nemohl pomoci, protože každý měl dost práce sám se sebou.

Jako zázrakem zrovna na tomhle místě byla skupinka nadšených argentinských motokrosařů, kteří se na nás vrhli a asi čtyřicet minut lomcovali se Shrekem, abychom vyndali zaseklý kvalt a mohli se vyprostit ze zapadnutí. Následně nám pomohli roztlačit auto, aby naskočil motor. Během celé akce jsme zapadli ještě jednou, takže to bylo hned dvojí vyprošťování. Ale kluci byli skvělí a zachránili nám celý Dakar. Jsem si jist, že bez nich by to pro nás skončilo. V této poloze bychom s dvoutunouvým Shrekem sami s Jendou nehnuli.

Ovšem za dalších sto kilometrů jsme se zasekli zase, to když jsem se lekl jedné díry a při šlápnutí na brzdu zhasl motor. Naštěstí už bylo auto nakloněné z duny dolů, takže trvalo asi patnáct minut a my mohli pokračovat. Už jsme měli nacvičeno jak prvně vyndat zaseknutou rychlost, vyheverovat se ze zapadnutí a pak přes startér odskákat dál. V tomhle případě nás pozorovalo asi dvacet motorkářů z vedlejší duny, ale asi měli zrovna siestu a nechtělo se jim špinit si ruce. Do cíle už jsem si dával velký pozor, abych měl každý výjezd naloženo až po omezovač a byl připraven na nejhorší.

Stejně jako po úterní nevydařené etapě jsme smutní, z velké ztráty, ale nakonec můžeme být rádi, že vůbec pokračujeme. Letošní Dakar není žádná pohodička, takže kdo se drží - i když zuby nehty - tak musí být šťastný.

Mechanici nespali

Do jedenácté etapy Rallye Dakar startoval tým Big Shock Racing po předchozím extrémně náročném závodním dnu a hodně perné noci. Mechanici od večera až do brzkého rána pracovali na Frantovi, kamionu Martina Macíka. Vyměnil se chladič, namontovala se nová vrtule, brzdy.

Péči si vyžádala i husqvarna Jana Brabce, které předchozí den praskla zadní nádrž. Závodní speciály bylo nutné umýt a kompletně překontrolovat, takže vše bylo hotovo až kolem sedmé hodiny ranní a mechanici tak mohli na spánek rovnou zapomenout. Pár minut po dokončení servisu už závodníci vyráželi do dalších bojů s nástrahami osudu, techniky i zrádné fiambalské oblasti.

Macíkovi pořadatelé z jeho času odečetli hodinu strávenou předchozí den při pomoci hořícímu motorkáři. Proto vyjížděl do etapy z páté pozice, a i po středečním absolvování trasy se mu podařilo v celkovém pořadí vybojovat krásnou 6. pozici. Ani tentokrát však nebylo nic zadarmo a pánové Macík, Mrkva a Tomášek opět podali neuvěřitelné výkony. „Už jsou z nás profesionální mechanici. Opravujeme cokoliv, jako na běžícím pásu. Začátek etapy byl super, letěli jsme jako blesk, ale asi na 180. kilometru nám praskla vrtule. Takže bylo nutné ji vyměnit a odnesl to i chladič. Stopovali jsme ostatní posádky a sháněli vodu, abychom ji mohli do chladiče doplnit a pokračovat dál. To se nakonec podařilo a následoval další sprint do cíle,“ líčí galeje aktuálního dakarského závodu pilot týmu Big Shock Racing, Martin Macík.

A dobře si tentokrát vedl i kolega motorkář Jan Brabec, který dojel 48. a v průběžném pořadí se opět posunul na 40 pozici. Stal se tak aktuálně nejlepším českým jezdcem na motocyklu. „Ráno mě posadí na motorku a já jedu. Peru to k cíli, jak se dá. Teď už jde do tuhého a bojujeme ze všech sil,“ neztrácí optimismus Brabec.

Ouředníček přes problémy postupuje

Jedenáctá etapa letošního ročníku Rallye Dakar nebyla pro Tomáše Ouředníčka a Davida Křípala vůbec jednoduchá. Ve světle toho, jak etapu zahájili, je 28. čas, který se jim podařilo zajet na 280 kilometrů dlouhé rychlostní zkoušce, fantastickým výsledkem. Navíc se jim v této etapě, zvané „Super Fiambalá“, podařilo postoupit v celkovém hodnocení na 35. místo.

„Vstávali jsme brzy ráno a zjistili, že auto není připravené a mechanici na něm stále pracují. Dokonce to chvíli vypadalo, že nebudeme moci odstartovat, ale nakonec se podařilo vůz nachystat právě včas na start. V průběhu rychlostky jsme v dunách zapadli, motor se zastavil, a dokonce přestal fungovat i startér. Nakonec nás jiné auto roztáhlo, a podařilo se nám nastartovat, ale to znamenalo velkou ztrátu času. Potom jsme se rozhodli jet maximálně opatrně a „netlačit na pilu“. Kdybychom se tak nerozhodli, mohl z toho být možná ještě rychlejší čas. Chvíli jsme jeli společně s kamiónem Martina Macíka, který měl problém s chlazením, a tak od nás dostal všechnu vodu, co byla v autě. David zažil duny ve Fiambalá poprvé, ale předvedl obdivuhodný výkon a bezchybnou navigaci. Opět měla spousta posádek problémy, nám se však podařilo etapu dokončit, takže jsme v podstatě spokojeni,“ podělil se o zážitky z jedenáctého závodního dne Tomáš Ouředníček.

„Středeční trať byla úžasná. Duny jsou tady úplně jiné než v Peru. Tyhle mi připadají méně nebezpečné a zábavnější. Navigování jsem si hodně užil a bez problémů se nám podařilo najít všechny kontrolní body,“ dodal David Křípal.

Sainzova penalizace zrušena

Team Peugeot Total se drží na prvním a druhém místě i po středeční 280 kilometrů dlouhé etapě, jedné z nejkratších v letošní soutěži. Nicméně se jednalo o jednu z nejsložitějších etap, pro niž byl typický měkký písek v regionu Fiambala na okraji proslulé náhorní plošiny Altiplano. Navzdory obtížnosti terénu všechny tři posádky vozů Peugeot 3008 DKR Maxi dojely v první čtveřici v rozestupech pouhých patnácti sekund!

Nejrychlejším z týmu byli Cyril Despres a David Castera, kteří dojeli na druhém místě. Vzhledem k tomu, že jedou se značným zpožděním v celkovém pořadí, soustředili se opět na roli šerpů ve službách týmových kolegů jedoucích na prvním a druhém místě. Zdržel je pouze defekt pneumatiky.

Celkově vedoucí Carlos Sainz a Lucas Cruz zvýšili druhým místem v etapě svůj náskok. Na začátku etapy nasadili ostré tempo, ale pak se soustředili na bezpečný dojezd do cíle. Sportovní komisaři jim zrušili desetiminutovou penalizaci za zavinění kolize v pondělí etapě. Aktuálně vedou s náskokem 50 minut 45 sekund před obhájci loňského prvenství, což jsou Stéphane Peterhansel a Jean-Paul Cottret.

Posledně jmenovaní si upevnili druhé místo v celkovém pořadí čtvrtým nejrychlejším časem, a to i přesto, že vyjeli na trať jako první bez stop motocyklů před sebou.

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)