Design po generacích: Kompaktní hatchbacky Toyota Corolla/Auris

Auris pokračuje v dosavadním trendu svého výrobce, spočívajícím v klasicky střiženém designu se sportovními prvky. K nim se však postupem času přidaly progresivní a nezřídka futuristické detaily (vzpomeňme na novou generaci modelu Prius), zpracované v podobném stylu jako v případě Lexusu, byť v podstatně masovějším měřítku, jež se podepisuje zejména na provedení jednotlivých detailů a ušlechtilosti světelné optiky.

Kompaktní hathcback japonského výrobce dosud zaujímal poměrně neutrální designový postoj a lze říci, že se nikdy nehlásil ke konkrétnímu zavedenému stylu. Podíváme-li se na jeho pozvolný vývoj, zjistíme, že má velice specifický postoj k tvarové evoluci – pracuje s jinými designovými procesy, než mnohé konzervativní vozy (zejména Volkswagen Golf), neboť se nevyznačuje úctou k historii vlastní modelové linie (což se naplno projevilo představením první generace Aurisu, jež zpřetrhala dosavadní kontinuitu řady hatchbacků) a takřka každé jeho generační vydání reprezentuje jiný styl (tento trend vyniká zvláště u novějších hatchbacků).

Zaměřme se tedy na vývoj hatchbacku, který se však v nabídce modelové řady Corolla objevil až v páté generaci. Pro názornější popis designu je ale důležité první čtyři vydání připomenout, neboť tvoří důležitý základ pro vznik zmíněného hatchbacku.

Design po generacích - Speciální příloha Auto.cz

1. – 4. generace Corolla (1966-1983)

Vše začalo v říjnu roku 1966, kdy byla uvedena první generace automobilu s dvoudveřovou karoserií o délce 384,5 cm, šířce 148,5 cm a výšce 138 cm s rozvorem náprav 228,6 cm. Uhlazený design s typickými prvky tehdejšího japonského stylu (bohaté chromování členité masky a obrouček světlometů) ukrýval čtyřválcový agregát o objemu 1077 cm³, se kterým byl vůz schopen maximální rychlosti 140 km/h. Zanedlouho byla modelová řada doplněna karosářskými verzemi sedan, kupé a kombi.

Druhá generace byla představena v roce 1970 a přinesla výrazné designové přepracování rozměrnější karoserie. Zatímco maska, byť s ušlechtilejšími linkami (její celkovou podobu poupravil a rozčlenil facelift provedený o tři roky později), si ponechala charakteristické rysy předchůdce, profil nabyl dynamičtějšího stylu vlivem křivky s proměnlivým průběhem. Pod kapotou se objevily motory o objemech 1,4 a 1,6 l s výkonovým rozpětím 56 až 86 kW, přičemž nejslabší motor nabídky o objemu 1166 cm³ produkoval 41 kW.

Toyota Corolla – 30 milionů spolehlivých dříčů (1. část, 1966–1987)

Další generační obměna proběhla v roce 1974 a přinesla modernější vzhled nabízených karoserií, jejichž přehled čítá dvou- a čtyřdveřový model, kupé, kombi, sportovní provedení Sprinter a atypický liftback, v Japonsku prodávaný pod názvem Levin GT. Posledně jmenované provedení zaujme velmi dlouhou střechou, po níž následuje dynamicky se svažující záď.

Čtvrtá generace z let 1979 až 1983 je poslední generací Corolly s klasickým uspořádáním pohonu. Mezigenerační změny zahrnují užití většího množství hran na karoserii, která byla v duchu doby modernizovaná. Zajímavostí se stal ročník 1980 až 1981, který byl na některých trzích nabízen se čtyřmi předními světlomety.

Toyota Corolla – 30 milionů spolehlivých dříčů (2. část, 1987–2006)

Hatchback Toyota – 5. – 10. generace Corolly

Pátou generací, vyráběnou v letech 1983 až 1987, se dostáváme k doplnění nabídky o hatchback Compact, který započal linii modelů, jejichž prozatímním završitelem je nový Auris. Dodejme však zásadní fakt o jejich začlenění do segmentů – po šest generací je Corolla brána jako subkompaktní vozidlo. Až sedmá generace dorostla do kompaktní velikosti.

Automobil s tří- a pětidveřovou karoserií se vyznačoval hranatými tvary, které reflektovaly dobovou módu. V souvislosti s Corollou hovoříme o rozměrové redukci masky chladiče (čímž byl posílen vliv světlometů na celkovou podobu přídě), větší integraci nárazníku do karoserie (došlo tak k radikálnímu zvýšení ucelenosti exteriéru) či propracovanějším zadním svítilnám. Kreativním prvkem je rovněž svižně zkosená záď, vynikající zvláště u třídveřové varianty.

Výrazné změny nastávají s příchodem šesté generace v letech 1987 až 1991. Vizuální proměna je logickým vyústěním vývoje druhé poloviny osmdesátých let, kdy pozvolna docházelo k obecnému zakulacování forem a převádění dříve přímých linek na křivky s oblým zakončením. Přesně v tomto stylu je navržen kompaktní model, jehož nárazníky jsou z tvarového hlediska již plně začleněny do karoserie. Zmiňme také nové lampy se zjednodušenou optikou a sportovní styling, jenž ovlivnil i pětidveřový model (i přes praktičtěji provedený, a tudíž méně sportovní design).

Výrazný nárůst rozměrů sedmé generace (1991-1997), jejíž vývoj vedl Dr. Akihiko Saito s cílem vytvořit kompaktnější formu Lexusu, způsobil povýšení modelu s rozměry 427 cm na délku, 168,5 cm na šířku a 138 cm na výšku do nižší střední třídy. Ambiciózní myšlence šéfa vývoje sekunduje tvarosloví vozidla, které je oproti minulé generaci uhlazenější a celkově dotaženější. Nutno také poukázat na sportovnější provedení zádě a dynamičtější detaily.

Změny pokračují osmou generací, jež byla představena v roce 1997. Nový model lze vzhledem k experimentálním tvarům považovat za nejvýraznější milník dosavadní historie. Design, na němž se podílel Koichi Suga, absolvent kalifornské designerské školy, se odklonil od dosavadní (byť sportovně laděné) zdrženlivosti a začal intenzivně pracovat s oválnými motivy. Takto navržené elementy byly v nemalé míře uplatněny na přídi, kde ovlivnily tvar světlometů, průduchů v nárazníku a masky, která byla oproti předchůdcům menší a v porovnání s konkurencí svébytnější.

Toyota Corolla - prvotřídní kvalita

S příchodem deváté generace, uvedené v roce 2001 na frankfurtském autosalonu, dochází k tvarovému zklidnění spolu s návratem ke klasičtějším designovým řešením. Karoserie je masivnější, jednotlivé rysy přídě si i přes viditelné změny ponechaly oblý průběh předchozí řady. Třídveřové provedení je oproti pětidveřovému sportovnější, čemuž napomáhají subtilní zadní lampy, z boční části napojené na zadní sklo.

Toyota Corolla (2001-2007) – Deváté pokračování ságy

Auris – Průkopník nového éry

Předvoj nového modelu, zlatou barvou lakovaný koncept Auris Space, byl představen roku 2006 na pařížském autosalonu. Kreace o délce 4226 mm, šířce 1762 mm a výšce 1530 mm svým tvaroslovím dala najevo, že vychází z nového pojetí designu, jímž se řídil již subkompaktní Yaris a který se později uplatnil na sérii dalších modelů včetně sériové verze Aurisu.

Auris je projektem francouzského designerského střediska ED2. Exteriér, vycházející z koncepčního předobrazu, disponuje přídí s vertikálními prolisy, jež protínají, podobně jako u dobového Yarisu, celou příď. Tímto atypickým rysem se tak zcela odlišuje od poslední generace hatchbacku Corolla, což je patrné také na rozložení proporcí – mírně vystouplá a zakulacená záď včetně dvakrát zakřivené spodní linky bočních oken a avantgardní středové konzole v interiéru představují specifické rysy nového modelu. Uveďme rovněž důležitou skutečnost, že design Aurisu byl navrhován s maximálním ohledem na posádku - jeho vývoj tedy začal v kabině, po čemž následoval exteriér.

Toyota Auris – japonský Evropan

Nová generace Aurisu se svému prvnímu vydání vzdaluje zejména z hlediska vizuální dynamiky – vozidlo je sportovnější zvláště díky dramatickému vzezření přídě, které představuje nové pojetí tváře automobilů Toyota. Podobné syntézy prvků lze však vysledovat již na čelní části modernizovaného Avensisu.

Automobil se oficiálně představí na pařížském autosalonu. Vozidlo je oproti první generaci o 30 mm delší (4275 mm) a o 55 mm nižší (1460 mm), šířka (1760 mm) a rozvor (2600 mm) se nemění.

Toyota Auris 2013: Exklusivní první dojmy (video)