Devět nejúžasnějších silnic světa, po kterých se musíte projet (video)

Car Throttle na dvouminutovém videu nabízejí svou Top 9, mezi kterou najdeme závodní okruhy, ale i součást běžné sítě, zejména horské průsmyky. Tentokrát nejde o silnice smrti, kde každou chvíli hrozí pád do propasti a nahánějí všem hrůzu, ale o úžasné, povětšinou horské a klikaté silničky, po kterých si řidič jízdu skutečně užije. A nemusí pilotovat nějaké zábavné auto, stačí mu obyčejný vůz. I tak dostane řádně zabrat, například brzdy.

Francouzský průsmyk Col de Turini znají všichni fanoušci automobilových soutěží, rychlostní zkouška je praktiky stálou součástí Rallye Monte Carlo. Šlapou tudy ale i cyklisté při Tour de France. Sem ale raději z bezpečnostních důvodů rozhodně v létě. Zídky jsou velmi nízké a co kdyby to někdo na sněhu, potažmo ledu přehnal... Jihoaustralská Great Ocean Road měří 243 km a vede z Torquay do Allansfordu. Jistě, ten, kdo pospíchá, může jet po Princess a Hamilton Highway, ale proč? Po pobřeží je to hezčí a zatáčka stíhá zatáčku. Vraťme se však do hor a do Evropy. Italský Passo dello Stelvio si oblíbili hlavně motorkáři. Je to druhé nejvyšší místo v Alpách, kam se dá dojet po asfaltce (2758 m n. m.). I sem míří cyklisté, tentokrát při „Giru“. 48 serpentin východního svahu představuje zkoušku řidiče i vozu, jak směrem nahoru, tak i opačným.

Nordschleife, tedy Severní smyčku Nürburgringu asi fanouškům motoristického sportu představovat nemusíme. 20,81 km dlouhé „Zelené peklo“ nedávno změnilo majitele. Projet se tam může kdokoliv při akcích pro veřejnost a někteří z nás to tam znají. Okruh byl otevřen v roce 1927 a leží na soukromém pozemku. Není tedy přírodní, jak se mnohdy tvrdí, nýbrž autodrom! Přezdívku mu dal Jackie Stewart. Oproti tomu „velkolepá a nádherná“ tchaj-wanská Taroko Gorge není tolik známá, ale vede 19 km dlouhým kaňonem. Na Trollstigen do Norska se v zimě vůbec nedostanete. „Cesta trollů“ je neprůjezdná, příroda na samém severu Evropy bývá v tomto ročním období mocnější než člověk. Na horském okruhu Snaefell nejsou podmínky tak drsné. Šedesát kilometrů kolem ostrova Man proslulo díky motocyklové Tourist Trophy, kterou od roku 1907 přerušily pouze války a šílené krávy. I na Manu se pochopitelně jezdí vlevo, ale britské dopravní předpisy tu neplatí. Mimo obec je tak neomezená rychlost! Závodníci si musí dávat pozor na rozmary počasí, mlhy, déšť i sluníčko během jediného kola nejsou výjimkou.

Vyjet se dá rovněž na slavnou horu Pikes Peak ve státě Colorado (USA). Sébastiena Loeba běžný smrtelník v rychlosti nenapodobí, ale trať závodu do oblak (Race To The Clouds) je kompletně vyasfaltovaná. Staromilcům navzdory. Svodidla ovšem chybí. Cílová čára se nachází ve výšce 4301 m. Španělsky mluvící této hoře říkali výstižně „El capitán“, zajisté netřeba překládat. Rumunský Transfagarasan sice šplhá jen do 2034 m, ale tenhle kout světa je prostě nádherný a v bývalém východním bloku asi na půvabnější místo k projížďce nenarazíte. To je tedy seznam devíti silnic, které musíte navštívit do té doby, než dosáhnete třicítky. My skoročtyřicátníci to už bohužel nestihneme...

Sébastien Loeb zničil v čase 8 minut 13 sekund Pikes Peak (foto+video)