TEST Dlouhodobý test Renault Mégane 1.2 TCe – Balíme a vyrážíme
Pokud vyrážíme na reportážní cesty ve složení redaktor a fotograf, rádi sáhneme v redakční garáži právě po méganu. Na rychlé městské i dálniční přesuny se báječně hodí a s dojezdem přes 700 km nemusíme zajíždět na čerpání paliva tak často jako u dlouhodobě testované octavie na zemní plyn – sice by k dojezdu 350 km na plyn zdolala dalších 800 na benzin, jenže preferujeme jednoznačně levnější CNG. Kromě toho s ní v parkovacích domech neustále narážíme na bezpečnostní omezení.
Ve čtyřech těsno
Pokud ale chceme přibrat do auta dalšího pasažéra, už raději vymýšlíme, kam s octavií zaparkovat. Mégane je totiž vzadu opravdu malý. Na nohy je místa pro dospělého jen tak tak. Naplno se to ukazuje při víkendových popojížďkách s rodinou. Pokud chceme na zadní místa umístit dětské sedačky, musíme nejdřív odsunout přední sedáky. Jakmile úzkým prostupem vměstnáme sedačku dovnitř, můžeme je vrátit zpátky, jenže po usazení potomka se také rovnou připravit na kopání zezadu. Už půldruhého roku staré dítě v sedačce spolehlivě nohama dosáhne na opěradla před sebou. Aspoň že se koženka zezadu opěradel snadno omývá…
S sebou hlavně svačinu
O mnoho lepší situace s místem není ani v kufru. Fotobrašnu a stativ do něj vždycky naložíme, ale když v neděli dojde na složený kočárek s korbou, musíme zadní plato vyndat ze zavazadelníku a nechat doma. Nakládání pak nijak neulehčuje ani nakládací hrana vysoká přes 70 cm a úzký vstupní otvor.
Každý jistě od hatchbacku nečeká stěhovácké dovednosti. Vždycky ale v Česku bylo zvykem považovat taková auta za rodinná. Ať už prostor renaultu porovnáme s Volkswagenem Golf, Opelem Astra, Toyotou Auris či Nissanem Pulsar, nemůžeme ho v této disciplíně pochválit.
Na druhou stranu jde o jasně čitelný ústupek stylovým liniím karoserie, díky nimž mégane mezi konkurenty působí mimořádně elegantně.
Digitální schovávaná
Moderní technologie mohou život s autem zjednodušit, ale ne ve všem. Stále si myslíme, že třeba paměť stanic na displeji rádia je nejlepší doprovodit
dvěma jednoduchými knoflíky pro hlasitost a ruční ladění. Renault nám dva velké kohouty ponechal, jsou na teplotu v interiéru. Všechno ostatní se u systému R-Link ovládá z velkého displeje, ne vždy k naší spokojenosti.
Pochválit můžeme, že v základním režimu na něm lze zobrazovat víc věcí najednou – nejraději máme navigaci a rádio. První obezlička spočívá v tom, že mapa má natvrdo nastavené hodně podrobné měřítko, které se nedá změnit. Jedním dotykem lze mapu roztáhnout na celou obrazovku, kde je ovšem rozlišení naopak malé, takže ztrácíme detaily. Trvale přiblížit ji také nejde, po 10 sekundách se vrátí zpět. Navádění k jasnému cíli funguje spolehlivě, ale sledování okolí trasy a hledání dalších bodů není za jízdy příliš bezpečné.
Samotné zadávání trasy i volby dalších funkcí, jako je například změna zdroje hudby, nastavení ventilace nebo listování telefonním seznamem, probíhá složitě ve více krocích, kdy je nutné z hlavní obrazovky vstupovat do dalších menu a jednu věc několikrát potvrdit. Když se potom chceme vrátit zpět, často se ocitneme jinde, než jsme chtěli – systém používá tři domovské stránky a tlačítkem „domů“ se vrací na tu, již jsme navštívili naposledy. Také maličká virtuální tlačítka ventilace se netrefují snadno. Ne že bychom návrhářům komunikačních systémů chtěli fušovat do řemesla, ale v jiných autech denně vidíme, že věci jdou udělat jednodušeji a že systém renaultu žádá za jízdy příliš mnoho pozornosti. Ani nám profesionálům to nepřipadá ideální. Při představě, že si prostorově skromný vůz pořídí lidé po padesátce, jim moc nezávidíme.
Plusy
- Elegantní design
- Prostor pro cestující vpředu
- Nízká hladina hluku
- Kultivovaný motor
Minusy
- Málo místa vzadu, malý kufr
- Omezený výhled řidiče
- Složitý informační systém
- Jen průměrná spotřeba paliva
Základní údaje výrobce | |
Motor | Zážehový řadový čtyřválec přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč |
Rozvod | DOHC, 4 ventily na válec |
Zdvihový objem | 1198 cm3 |
Výkon | 97 kW při 5500 ot./min |
točivý moment | 205 N.m při 2000 ot./min |
Pohon | předních kol |
Manuální převodovka | 6° |
Nejvyšší rychlost | 197 km/h |
Zrychlení z 0 na 100 km/h | 10,6 s |
Spotřeba město/mimo město | 6,8/4,5 l/100 km |
Kombinovaná spotřeba | 5,3 l/100 km |
Délka x šířka x výška | 4359 x 1814 x 1447 mm |
Rozvor náprav | 2669 mm |
Rozchod kol vpředu/vzadu | 1591/1586 mm |
Provozní/užitečná hmotnost | 1280/596 kg |
Maximální hmotnost přívěsu nebrzděného/brzděného | 650/1650 kg |
Objem palivové nádrže | 47 l |
Standardní pneumatiky | 205/55 R16, testovaný vůz 205/50 R17 |
Objem kufru | 384/1247 l |
Celková záruka | 5 let, 3 roky na lak, 12 let na neprorezavění karoserie |
Cena testovaného vozu | 511.900 Kč |
Autoři: Martin Frei a Petr Slováček