Fiat 500L 1.3 MultiJet: Praktická móda

Prezentace klienta

Kabelku Prada máte, už k ní vybrat jen auto. Jedno takové nabízí Fiat – vypadá skoro jako roztomilá pětistovka, ale dětská sedačka se do něj nakládá daleko líp. A odveze i celou rodinu.

Vypadá jako starší bratr Fiatu 500 a tvary se podobá pandě, je to ale punto přestavěné na MPV. Proto zadní sedadla poberou víc než jen tři papírové tašky od Zary – dvě kamarádky tam vydrží i delší cestu. Jen zatahovací roletka střešního okna snížila vzadu strop a dokáže načechrat účes. Pro nákup je místa jako v golfu, ovšem s vyšší nakládací hranou. Těžký kufr či menší pes se budou nahoru dostávat těžko.

Design láká hlavně ženy, roztomilým „dortíkovým“ liniím neuškodí, ani pokud nemáte na nazdobené vrcholné provedení. Stejně jako u malé pětistovky je šik i základní verze Pop a kromě dvou různých červených, žluté a azurové si můžete obléknout dokonce hned dva odstíny zelené barvy.

Uvnitř máte dost vzduchu i světla, Fiat 500L je velký jako sousedova meriva, a nejenže odveze celou rodinu na dovolenou, ale za volant se rád posadí i manžel. Místa bude mít dost, jen na křižovatkách musí stavět dál od semaforu, jinak na něj nízkým čelním oknem neuvidí. Koukat ale může panoramatickou střechou za 16 400 Kč. Do všech ostatních směrů je vidět překvapivě dobře, zejména kolem tenkých sloupků A. Fiat totiž použil podobný trik jako Citroën u picassa a ochranu lidí při čelním nárazu přenechal silným sloupkům B. Průměrně vzrostlá žena bude mít hezky na očích i všechny ukazatele na přístrojové desce, urostlému muži jejich horní polovinu zakryje volant.

Vyšší postavy si postěžují také na krátké přední sedáky, žena vysoká 170 cm se ovšem usadí dokonale. Bude ale marně hledat box mezi předními sedadly na uložení kabelky – schová ji až schránka na rukavice u spolujezdce. Kosmetické zrcátko ve sluneční clonce ovšem neschází, stejně jako vybrání na kapesníčky pod ovládáním klimatizace. USB zdířku na flash paměť rovněž nebudete hledat dlouho. Podobně velkorysí byli architekti k ostatním ovladačům. Umístili je do řady pod rádio, kde jsou stále na očích. Škoda jen, že mezi nimi opticky nezvýraznili spínače varovných blikačů a centrálního zamykání. V druhém případě to však tolik nevadí, fi at se totiž na rozdíl od řady konkurentů naštěstí zatím neodnaučil samočinně zamykat za jízdy.

Manipulaci s velkým volantem lze usnadnit tlačítkem City a pak točit takřka jedním prstem. Řazení je trochu gumové, ale přesné. Náladu nekazí ani lehce jdoucí spojka, naštvat ale může práce plynového pedálu. Ten je kvůli spotřebě nastaven dost letargicky a v první polovině dráhy téměř nic nepředvádí. Spolu s citelnou prodlevou motoru z nízkých otáček vyžaduje předvídavost a kuráž šlápnout více na plyn. Naopak jedovatých brzd se stačí jen zlehka dotknout – pro dlouhé podpatky ideál.

Nafouknutá pětistovka se nese také po kočičích hlavách plavně, na svou cenovou kategorii má podvozek utlumený skvěle. Totéž platí o hlukové izolaci, při předpisové jízdě je uvnitř ticho takřka luxusní. Můžeme jen litovat, že dieselu muselo stačit pět převodů – při dálniční stotřicítce už atakuje

2900/min a začíná nespokojeně mručet. Šestka by snížila rovněž spotřebu, která při takovém tempu přesahuje šest litrů, zatímco při stodesítce klesá pod pět. Výhodou krátkých převodů je ale stálý přísun síly – i ve sto třiceti stačí šlápnout na plyn bez podřazování a malý motor se vzepne k solidnímu zrychlení. Jenže kdo by s takovým šperkem spěchal? Ještě by ho někdo přehlédl.