Diskuse: Fiat Automóveis: Po Brazílii jezdí už na etanol 2,5 milionu Fiatů

Mám to chápat tak, že Škodovka nedělá auto na líh pro náš trh, protože by to nějak postihlo místní diskuse, nebo tak, že "celý chlap" by začal lít chlast do auta a ne do krku?

Aha, tak proto. Tenhle duvod mne nenapadl, ale mozna ze to je ten hlavni. Treba v Rusku by lihove motory znamenaly kolaps automobilizmu a mozna i cele zeme - nadrze by vyschly, jatra by ztvrdly.

Problém je hlavně ve výrobě a v ceně. EÚ přišla s tím, že bude podporovat výrobu lihu z obilí a v Evropě se bude líh přidávat do benzínu a tím se zabijí dvě mouchy jednou ranou - zlikviduje se zeměndělská nadprodukce a přispěje se i "ekologii". V Brazílii je líh lacinější než benzín, protože jeho výroba z cukrové třtiny je technologicky i energeticky mnohem méně náročnější než v Evropě...

Malér byl už v tom, že EÚ (a ČR ji rigidně následovala) přišla s tím, že se do EÚ nebude smět líh dovážet. Okamžitě si monopol začali dělit nejrůznější "přátelé", lobbisté začali lobbovat a končilo to u politiků a výsledkem bylo, že např. tendr na dodávky lihu do benzínu u nás byl odpískán už v roce 2005. Pak se taky ukázalo, že dělat líh z potravinářské pšenice je tak neekonomické, že litr stál u nás víc než benzín (s daní), jako komplet dovezený z Brazílie. Tuším to bylo 16 CZK u nás a 9 CZK z Brazílie včetně dovozu. Ve Švédsku je sice líh lacinější než benzín, ale je zdaněn (byť méně) - erár si přijde na své (mimochodem vyšší spotřeba u lihu než u benzínu), tady by domácí líh s daní stál ještě víc než benzín.

Pár lihovarů se u nás rozestavilo, ten první byl po odzkoušení hned zakonzervován, další se s vyjímkou snad jednoho ani nedostavěly. Ten sice funguje, ale zato smrdí....

Mezitím EÚ zrušila zákaz dovozu a tak se většina těch tří nebo snad pěti procent, co se do benzínu už přimíchávají dováží i k nám - z Brazílie.

V masmédiích všichni oblbují švédským zázrakem, kde se líh prodává na 2/3 pump, pak se zablábolí nesmysl, jak ve Švédsku dělají líh i ze dřeva a to, že Švédsko už léta ignoruje zákaz dovozu a ve skutečnosti dováží líh odjakživa z Brazílie, únie neúnie a jediný průmyslový lihovar mají spíš pro parádu na dohled od tankoviště, kam se vozí ten brazilskej už novináři nezmiňují. A Švédsko je vor ekologie a ráj motoristů....

Dělat líh v našich podmínkách z obilí a notabene ještě v potravinářské kvalitě je nesmysl, bohužel takto se u nás (a nejen u nás) problém zatím řeší. Že by se inevestovalo do zemí rovníkového pásma a líh se vyráběl tam, přičemž by platilo ekonomický = ekologický, to se od EÚ nedá čekat a tím pádem ani od ČR ne....

Kvalitní příspěvek. :yes:
Mám úplně stejné informace.

Lepe bych to neshrnul. To je minulost a pritomnost. A ted co budoucnost? Kdyz uz se tedy da lih dovazet z Brazilie, v senatu lezi navrh na osvobozeni bioslozky od dane a Skoda MB vyrabi lihove motory pro Svedsko tak co tomu chybi??. Podle mne to jedine. Aby v MB ty lihove Skodovky, ktere vyrabi tak jako tak, uvedli take konecne na cesky trh. To by snad nebyl tak nakladny problem. A pak at se trh ukaze.

Nechci být špatným prorokem, ale to bude nejspíš jako všechny ty Greeline a podobný aktivity, čili za úpravu motoru, která neznamená v podstatě žádný náklady navíc (proč to tak nejde vyrábět prostě standardně jako to dělá ten brazilský Fiat?), se bude připlácet nějaký nesmysl třeba 15 tisíc Kč a proto to stejně nikdo nekoupí.

Mě by zajímalo, kde bych tedy tankoval, nebo jestli stačí rum z Lidlu a taky, jaká je u toho spotř. daň, aby se "nějakej" politik takříkajíc necukal.

No dokud na to ty auta nebudou moct jezdit, tak nikdo nezačne budovat infrastrukturu. Nebo ty bys jako majitel benzinky vybudoval stojan na alkohol, když ho nebude nikdo kupovat (protože ho nemá do čeho natankovat)?

Někteří investoří toho tzv. bioetanolového programu v ČR se rekrutovali z výrobců alkoholu - mám takový pocit, že hlavním motivem byla představa, že si někde namontují kohoutek a budou mít "přísun" lihu bez daně. Na druhou stranu požadavky celní správy na zajištění byly neskutečné, hlavní byla zásada ani litr bez kontroly s ohledem na možný únik daně - při sedmdesáti korunách na litr se člověk nediví. Jinak ten líh musí být minimálně tak 80%, takže bych doporučil rum Stroh, půl litru stojí pouhých baťovských 299 CZK. A to se vyplatí - problém je, že u Lídla ho nemají. Teda asi...

Ona úžasná "úprava" představuje náhradu několka dílů za nerezové - líh je agresivnější než benzín. Zase je to nafouknutá bublina, protože úprava na bioetanol vyžaduje právě jen montáž pár materiálově jiných dílů.

Jinak v té Brazílii je to trochu jinak, ten program tam funguje mnohem déle než kdekoliv na světě - počátky sahají do sedmdesátých let (tzv. ropná krize) a je to hlavní a převažující palivo pro osobní auta.

Navíc jsou dál i v technologiích (spolupráce s Japonci), např. v USA používané technologie (i tam se líh do benzínu přimíchává) jsou mnohem méně efektivnější (hlavní surovinou je kukuřice...). Holt, Brazílie už dneska není (přes obrovské místní i sociální rozdíly) žádná rozvojová země a v tomhle je prostě dál než naše stará dobrá Evropa ale i USA.

Ale opakuji, je to dáno i zeměpisnými podmínkami - ze třtiny se vyrábí surovina pro destilaci mnohem snáz a levněji (není potřeba zdaleka takové množství drahých enzymů), vršek třtiny se usuší a použije se na výrobu tepla a části fermentace a destilace jsou menší (rozmístěny v krajině) a líh se sváží ke konečné úpravě (odvodnění) z těchto menších středisek. No, a také - třtina dorůstá celý rok a není potřeba stavět obrovská sila a skladovat obilí od sklizně do sklizně...

Tak tak, rozdíl mezi benzinovým a ethanolovým autem je směšně banální, zvlášť ve srovnání s LPG a CNG. Navíc bonusem je vyšší výkon, u plynu je stejný nebo nižší. Samozřejmě pokud by se měl veškerý etanol dovážet z Brazílie tak to nebude optimální a zelenomodrá planeta nad tím zapláče. Ale snad se už vyvíjí výroba průmyslového alkoholu z bioodpadu. Ale jak je na tom s ekonomickou a ekologickou efektivitou, to netuším

Planeta nezapláče, energetické náklady v té Brazílii jsou podstatně nižší než v chladnější Evropě nebo USA. Naopak, výhoda je v tom, že třtina má vysoký obsah cukru, což umožňuje snadnou a lacinou fermentaci - u biomasy (líp by to samozřejmně vysvětlila Kateřina Jacques) je ono zcukernatění složitý a energeticky i biotechnologicky náročný proces. A tím pádem i mnohem dražší. Cukrová třtina se může pěstovat v celé oblasti kolem rovníku - růstem rostliny se likviduje CO2 a energetické vstupy jsou mnohem nižší, u velkých objemů doprava zase nehraje takovou roli.

Myslíš, že zpracování ropy a její doprava jsou více šetrné k naší planetě? Ten bioetanol by se mohl vyrábět ve význačné části Latinské Ameriky i třeba v Africe. Brazílie by nepokryla prudce zvýšenou spotřebu, ale jsou zde další země, pro které by to mohl být dobrý byznys. A planetě by to vadilo určitě míň, než těžba ropy a její zpracování - i ta rizika z hlediska havárií jsou zde podstatně měnší. Investice ve Střední nebo Jižní Americe by byly nižší (a to dost podstatně..) než třeba u nás.