TEST Ford Explorer v Transylvánských alpách

Ford Explorer jsme testovali 10 dní v náročném terénu Transylvánských alp na severu Rumunska. Vyzkoušeli jsme téměř všechny druhy terénu, kamenité a lesní cesty, travnaté podmáčené pláně, boční náklony, stoupání i klesání dokonce i jízdu korytem potoka. Tento americký vůz má přes svoji malou světlou výšku, pouhých 167 mm, poměrně dobré výchozí vlastnosti pro jízdu v terénu. Základem je mohutný žebřinový rám, vpředu lichoběžníkové závěsy na kterých jsou nezávisle zavěšena kola s teleskopickými tlumiči. Zadní tuhá náprava je odpružena podélnými listovými pery a má kapalinové tlumiče pérování. Příznivcům klasického offroadu bude v Exploreru asi chybět pevná uzávěrka zadního diferenciálu, ten má v tomto případě pouze omezenou svornost. Největší předností na silnici, ale především v terénu je silný motor, kapalinou chlazený vidlicový šestiválec, s dostatečnou rezervou výkonu 152 kW/5250 ot/min. Ten pohání zadní kola s možností připojení pohonu předních kol a redukovaného převodu. Automatická převodovka má pět stupňů. Pokud navíc jako my zvolíte pneumatiky Colway 31x10,5 R15 budete muset dlouho hledat terén se kterým by si Explorer neporadil.

Před jízdou jsme měli z malé světlé výšky obavy, které se nakonec potvrdily. Na kamenitých cestách v prudkém stoupání nebo klesání jsme museli cestu vyčistit od větších kamenů. Ani tak jsme se ale nevyhnuli "šourání břichem o zem". To především kvůli malému přechodovému úhlu, který je jen 15 stupňů. Silný motor spolu s kvalitními pneumatikami vás ale v podstatě vytáhne odkudkoliv. Na rovnějších polních a kamenitých cestách, které jsou v Rumunsku považovány za silnice a jsou tak i označeny v mapách, Explorer nemá problém. "Rychlá čtyřkolka", ovládaná elektricky jednoduchým přepínačem, dopřává posádce pocit naprostého bezpečí. I v prudkých a rychle projížděných zatáčkách si vůz drží stopu a přesně reaguje na otáčení volantem.

Do opravdu těžkého terénu je Explorer vybaven redukovaným pohonem 4x4. Při jeho zařazení dojde automaticky k vypnutí systému ABS. V hlubokém bahně nebo prudkých výjezdech do kopce poskytuje tento převod dostatek síly na překonání překážek. Naopak při prudších sjezdech musí řidič více dobržďovat protože ho automatická převodovka i na první redukovaný rychlostní stupeň tlačí z kopce dolů poměrně rychle. Pozor je ale třeba stále dávat na nízký podvozek, překážky v bahně, jako jsou kameny nebo silné větve totiž nejsou vidět a vůz na nich může uvíznout, což jsme si v praxi také vyzkoušeli. Při přejezdech velkých kamenů je třeba dbát aby se vůz nerozhoupal, pokud k tomu dojde odnese to opět podvozek. V terénu, kterým jsme projížděli však měly problémy i speciálně upravené vozy se zvýšeným podvozkem.

Interiér Exploreru je velmi pohodlný což oceníte nejen v terénu, ale i na dlouhých cestách. Pochvalu si při jízdě mimo silnici zaslouží dobře zkonstruované bezpečnostní pásy. Při rychlejší jízdě na nerovnostech vás pevně přitahují do sedačky. V silném náklonu v nich řidič i spolujezdec doslova visí. Pokud si na tuto skutečnost zvyknete, příjemně vám ulehčí ovládání stability.

Spolehnout se můžete i na poměrně dobře tvarované sedačky, které se dají díky jednoduchému elektrickému ovládání nastavit v šesti směrech. Při jízdě do kopce i z kopce tak můžete prostřednictvím nastavení sedět prakticky vodorovně.

Pokud potřebujete v těžkém terénu couvat a právě prší, setkáte se s poněkud nepraktickým ovládáním zadního stěrače. Tělo je bezpečnostními pásy přitaženo k sedadlu a na ovladač zadního stěrače, který je umístěn na pravé straně přístrojové desky za audio soustavou, prostě nedosáhnete. Řidiče tak musí v tomto případě zastoupit spolujezdec, který to má k ovladači podstatně blíže.

Praktické je elektrické ovládání zrcátek, která mají velké zorné pole a v případě potřeby se s nimi můžete podívat kamkoliv na oba boky auta od země až po střechu. Přišli jsme na to ve zkřížení a náklonu, kdy jsme se báli pohnout aby se auto nepřevrátilo. Zrcátka vám pomohou kudy z toho ven.

Do kabiny jsou standardně montovány čtyři airbagy, řidič i spolujezdec mají dostatek místa. Prostor na zadních sedadlech je také naprosto vyhovující. Ve velkém vedru velmi příjemně a výkonně pracuje automatická klimatizace, která i při venkovní teplotě 36 stupňů změní interiér Exploreru v příjemnou oázu. Z celého vozu mají všichni pasažéři dobrý výhled. Řidič musí ale v terénu počítat s tím, že jsou místa kde přes mohutnou kapotu na cestu prostě neuvidí.

Palubní deska je přehledná, uprostřed jí dominuje ukazatel rychlosti a otáčkoměr. Na krajích jsou nad sebou umístěny ukazatele tlaku oleje, dobíjení baterie, stavu paliva a teploty motoru. Na spodním okraji je mechanický ukazatel zařazeného automatického režimu. Na pravé straně jsou výrazné žlutě podbarvené kontrolky rychlého a pomalého režimu 4x4. Jediné co zde chybí jsou hodiny. Tempomat umístěný na věnci volantu nelze použít pro pomalé a plynulé projíždění terénu. V činnost jej můžete uvést až v rychlosti překračující 50km/h. Potom funguje naprosto dokonale.

Podle výrobce spotřebuje Explorer v průměru 11,8 litrů benzínu na 100 km. My jsme za celou expedici urazili 3200 kilometrů v horách i po silnici, průměrná spotřeba činila 14,68 litru na 100 km. Pokud vezmeme v úvahu spojení s automatem i nestandardní pneumatiky vychází nám vzhledem ke čtyřlitrovému objemu motoru uspokojivá spotřeba.

Pokud shrneme terénní vlastnosti Fordu Explorer, tak jde o vůz, který na tuzemských cestách, ať už na silnici nebo polní cestě, nebude mít problém. Automatická převodovka spolu s redukcí poskytuje širokou škálu převodů, které vám pomohou překonat 90 procent těžkých překážek. Pokud se s ním však vydáte do hor, nebo náročnějšího terénu, kde už tušíte problémy, raději nejezděte sami. Výjimkou je případ kdy svoje auto vybavíte navijákem. Vůz není výrobcem určen do nejtěžšího terénu, ale i přesto se můžete na "Expláče" spolehnout.

Klasický silniční test Fordu Explorer, pro vás připravil už dříve Tomáš Zajíček.