Fotogalerie: Sraz historických vozidel na zámku v Holešově

Každoroční veteránské akce v rozlehlém parku s příjemně stinnými alejemi, rozlehlými travnatými plochami rozdělenými živými ploty do sekcí a vodními plochami umožnily expanzi akce až do úctyhodné jedenáctitisícové návštěvnosti v sezóně 2000. Jenže následujícího roku zámek restituovali potomci původních majitelů a s veterány byl amen. Navíc se nedařilo zastavit chátrání areálu, jenž zachránilo až vykoupení městem Holešov.

Právě na opraveném nádvoří se tak mohlo shromáždit to nejlepší z asi 300 pokladů na dvou až osmi kolech, které dorazily na obnovenou premiéru „Holešova“. Vzhledem k souběhu se zavedenou výstavou ve Slavkově u Brna a na dalších místech republiky je to výsledek více než úctyhodný, stejně jako čtyřtisícová návštěvnost. O „poutače“ nebyla nouze, na moravských silnicích jsme potkávali opravdu nezvyklou koncentraci motoristické klasiky.

Na holešovském podniku se nám líbila hlavně přátelská atmosféra, neformálnost a maximální otevřenost vůči vystavovatelům i divákům. První nesešněrovalo komplikované třídění do kategorií, vedle přihlášených posádek jich desítky dalších dorazily spontánně, přibývaly během dopoledne. Diváky zase neodrazovalo přemrštěné vstupné, 90 korun za dospělého a 30 za dítě od 6 do 15 let je opravdu „za lidovku“.

Filtrování plebsu se přitom leckde stalo nemilou tradicí. Drtivá většina návštěvníků prokázala dobré vychování, ale v takovém davu se prostě vždycky najde pár bezohledných a arogantních individuí, deroucích se přes protesty majitelů vozidel za volant, lomcujících páčkami vozidel leckdy v hodnotě statisíců eur a podobně.

A co tedy bylo v Holešově k vidění? Nejpočetnější ekipa skutečných lahůdek přijela zčásti po ose z nedalekých Otrokovic, restaurátorských dílen zlínského Muzea Aloise Samohýla. Tým Jiřího Valacha připravil přehlídkový kabriolet ZIL řady 111, který vyjížděl z Pražského hradu jenom za pěkného počasí, dále například stočtrnáctku po komunistickém premiéru Štrougalovi i její delší sestru ZIL 117 tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka. Ve všech případech jde až o sedmilitrové V8 s dvoustupňovým automatem, ovládaným podle tehdy kopírovaných amerických packardů čtyřmi tlačítky: volnoběh, zpátečka, jednička a dvojka.

Sérii papalášmobilů doplnil červený kompresorový roadster Mercedes-Benz 500 K po „Vůdci německého motorismu“ Hühnleinovi, později zřejmě sloužící Heydrichově manželce, dále kabriolet Horch řady 951 po prvním protektorovi von Neurathovi atd. Protipólem se stala řada štíhlých lehkonohých bugatek, osmiválcová klasika tratí Velkých cen dvacátých a třicátých let.

Z americké produkce zaujal první hybrid Woods Dual Power (1916), jehož čtyřválec se k elektromotoru připojil po dosažení rychlosti 15 mil, dále skoro šestimetrový Cadillac De Ville ročníku 1961, civilní jeepster nebo obligátní Ford Mustang.

V Holešově si dali sraz i harlejáři, mercedesáři, navíc byla k vidění také záplava sportovních automobilů britské produkce. Francouzský luxus reprezentovaly Hispano Suizy a přehlédnout nešlo ani rustikální autobus Praga z roku 1918, který si zahrál v seriálu Pan Tau.

Obnovená premiéra se vydařila, příště bychom v Holešově ocenili přehlednější uspořádání vozidel podle stáří, původu a účelu užití, navíc se přimlouváme za využití rozlehlých parkových ploch a parkování strojů ve větších odstupech. Při značné návštěvnosti se totiž kolem nich vytvářely skrumáže.

Text: Zdeněk Vacek

Foto: Vladimír Pařenica a autor