Honda Civic (1994-2001) - sportovní rodina

Modelová řada interně označovaná EJ/EH se vyráběla přibližně od poloviny do konce devadesátých let. Její rozmanitost je dodnes překvapující, ale vysvětlit ji lze částečným importem některých verzí ze zámoří a současnou výrobou stěžejních karosářských variant v britském závodě. Výrobce využil několik různých základů, na nichž stavěl další karosářské verze. Vedle tří a čtyřdveřové karosérie, které se dovážely z Japonska, bylo nabízeno také kupé a malý roadster CRX. V roce 1992 Honda zahájila výrobu kompletních automobilů ve svém novém výrobním závodě ve Swindonu, v říjnu 1994 pak přišla na řadu speciálně pro Evropu vyvinutá pětidveřová Honda Civic, kterou jsme také zachytili na obrázcích v naší fotogalerii. Z tohoto evropského modelu Hondy bylo později (v únoru 1998) odvozeno nadčasově tvarované kombi Aerodeck a ve stejném roce tamtéž začala produkce evropského Accordu. Honda také úzce spolupracovala s britským Roverem, takže pokud jsou vám tvary pětidveřového Civiku nápadně známé, tak vězte, že Rover pojmenoval prakticky shodný automobil jako řadu 400 a k liftbacku přidal také verzi se stupňovitou zádí.

Honda Civic se už v polovině devadesátých let chlubila rozvorem 2620 mm, což je hodnota, kterou postupně převzaly všechny karosářské verze řady. Pětidveřový model měl vnější rozměry 4315 x 1695 x 1390 mm a zavazadlový prostor o objemu 380 l (max. až 830 l), přístupný vzhůru výklopnou zádí, tedy ideální pro průměrnou evropskou rodinu. Komu by se zdál prostor pro zavazadla malý může sáhnout po kombi Aerodeck z konce devadesátých let, které nabízí 415 až 1312 l a design s poněkud delší životností. Po sklopení sedadel vzniká zcela rovná ložná plocha.

Na rozdíl od verze kupé nebo třídveřového hatchbacku s protaženou přídí, nepůsobily evropské modely tak sportovně, ale byly odpovědí na hlasy volající po vyšší užitné hodnotě. Sportovní konstrukce podvozku s dvojitými trojúhelníkovými rameny ale zůstala zachována v celé modelové řadě, podobně jako technicky vyspělé čtyřválce. Na našich fotografiích je zachycen model po faceliftu (proběhl v roce 2000, identifikačním znakem jsou pozměněná přední světla a nárazník).

Hondy nikdy nepatřily ke konfekčnímu zboží a platí to i o Civiku. V roce 1998 se základní Civic 5D s motorem 1.4 (66 kW) prodával za 439.000,- Kč (ABS, dva airbagy), silnější 1.5 VTEC (84 kW) přišel na 499.000,- Kč (ABS, dva airbagy, klimatizace) a vrcholný model 1.6 VTI (118 kW) stál dokonce 682.000,- Kč. Kombi Aerodeck bylo o 50 až 60 tisíc dražší, než srovnatelné modely s pěti dveřmi.

Na rozdíl od většiny ostatních japonských vozů té doby, působí interiér Civiku dodnes hodnotným dojmem, černé čalounění sedadel je v perfektním stavu, přední sportovní sedadla by dobře sloužila i v dnešních vozech. Klasická přístrojová deska je v našem případě obložena imitací dřeva, která se k charakteru značky příliš nehodí, stejně jako vznětový motor 2.0 TD (63 kW), který Honda krátce nabízela. Různé zdroje o tomto agregátu, nezávisle na sobě, příliš mnoho dobrého neříkají, takže pokud na dieselu netrváte, nasměrujeme vás spíše benzínovým směrem. Čtyřválce měly vždy relativně malý zdvihový objem (1.8 se příliš nerozšířil, vzhledem k vyšší ceně).

V celé řadě Civic se můžete setkat s různými verzemi šestnáctiventilových čtyřválců 1.4 (55, 66 kW), 1.5 (66, 84, 85 kW), 1.6 (118 kW) a 1.8 (124 kW), ty nejsilnější verze mívají variabilní časování ventilů VTEC. Pětistupňová manuální převodovka může být (spíše výjimečně) kombinována s automatickou převodovkou nebo s převodovkou CVT. Společným znakem všech motorů je vedle vysokých podávaných výkonů a vyšší hlučnosti, také příznivá spotřeba, pokud právě nezávodíte. O takřka závodním náčiní oblečeném v decentním obleku lze skutečně hovořit třeba v případě verze s motorem 1.6 VTI, která má nejvyšší výkon 118 kW, položený až do závratných 7600 ot./min a točivý moment vrcholí u jedné z verzí hodnotou 150 Nm v 7000 ot./min. Motory Hondy je třeba točit, což platí i o základním čtyřválci 1.4, který sice disponuje 66 kW v 6000 ot./min, ale křivka točivého momentu roste jen pozvolna, aby svého maxima 119 Nm dosáhla ve 4700 ot./min.

Dnes představený model patří tradičně k velmi spolehlivým společníkům. Pozor je snad třeba dát jen na neodborně laděná auta, protože Civiky patří k populárním cílům tuningové komunity. Pětidveřovým hatchbackům nebo kombi toto zase tak často nehrozí, takže na ně můžete s klidem zaměřit pozornost. Podvozky Civiků patří spíše k těm sportovněji naladěným, řízení označuje německý magazín autoklubu ADAC jako nepřímé, naše zkušenosti s ním jsou však dobré. O řazení převodových stupňů i dalších ovladačích nemáme pochybnosti, překvapí snad jen zatvrzelá aplikace táhel ovládání topení a ventilace na středové konzole u mimoevropských karosářských verzí. Trochu nepraktické je umístění ovladačů stahování oken mezi přední sedadla.

U městských Civiků s motorem 1.4 může být předčasně opotřebena spojka, která nemá v oblibě vysoké otáčky motoru, které jsou u základní motorizace potřebné pro razantní rozjezd. Sporadicky se objevují na německé technické kontrole netěsné motory a převodovky, ADAC hlásí přetržené rozvodové řemeny nebo přehřátí motoru (přerušení pohonu vodního čerpadla řemenem, závady termostatu, netěsné hadice), které přinutily řidiče volat žluté anděly. Asi tříletá životnost originálního akumulátoru pravděpodobně rozzlobila především prvního majitele. Další majitelé mohou mít problémy s hlučnými a nesouměrně působícími brzdami.

Obecně lze považovat Civic za nadprůměrně spolehlivé auto, což potvrzuje i statistika TÜV. Mezi čtyř až pětiletými vozy je na 8,6% vozů nalezena závažná závada, ve třídě šesti až sedmiletých je Civic dokonce ještě výše v tomto žebříčku s 11% vadných vozů, když průměr této kategorie je 17%.

Když už se něco pokazí, nebývá to zpravidla právě levnou záležitostí. Karosářských i motorových verzí je totiž značné množství a Hondy nejsou tak rozšířené, jako jiné značky.

Nákup vozu značky Honda je svým způsobem kultovní záležitostí. Jestliže jste vyznavači vznětových motorů, nemá vám Civic prakticky co nabídnout, milovníci vysokootáčkových zážehových motorů si ale přijdou na své. Japonská spolehlivost se zejména v Civiku 5D a v kombi Aerodeck snoubí s relativně evropským pojetím interiéru, který i po letech vypadá zachovale a útulně.

Hodnocení manažera výkupu AutoEsa (Tomáš Taraba):

"Honda Civic je jedním z dalších vozů, které se v prodeji příliš dlouho "neohřejí". Velká poptávka je prakticky po všech karosářských variantách. Je to především díky kvalitnímu zpracování, velmi dobrému podvozku a hlavně vynikajícím pohonným jednotkám. Jsou spolehlivé a na svůj objem velice výkonné. Snad jen turbodieslový dvoulitr se příliš nezdařil, jeho hluk a vibrace jsou na úrovni dieslů z 80tých let. Nejvyhledávanější jsou Civicy s motorem 1.5 VTEC 84 kW, jejich dynamika je obdivuhodná, přitom s relativně nízkou spotřebou paliva. Škoda jen, že většina náhradních dílů je dostupná pouze v poměrně drahém originálním provedení. V druhovýrobě (repliky) jich naleznete pouze minimum. Nejčastějšími závadami je koroze lemů zadních blatníků, časté opotřebení zadní nápravy - uložení, nižší životnost spojky, praskající výfukové potrubí. Zachovalou Hondu Civic v pětidvéřovém provedení z roku 1995 lze pořídit již těsně pod hranicí 100 tisíc korun."

Další informace najdete také na odkazech:

• Test Honda Civic 1.5 LS 5D
• Test Honda Civic Aerodeck 1.8 VTI (118 kW)
• Crash test Euro NCAP Honda Civic 1998
• TÜV AutoReport 2005 – Přehled žebříčků spolehlivosti

Přednosti

• široká nabídka karosářských verzí
• přesné řazení
• dobré zpracování interiéru
• výkonné motory
• prostor pro cestující

Nedostatky

• absence kvalitního vznětového motoru
• hluk motorů v interiéru
• zážehové motory je třeba používat ve vyšších otáčkách
• malý zavazadlový prostor u třídveřové verze

Nejčastější závady

• nesouměrný účinek brzd zadní nápravy, hlučné brzdy
• přehřátí motorů (přerušení pohonu vodního čerpadla řemenem, závady termostatu, netěsné hadice)
• úniky oleje z motoru a převodovky
• malá životnost originálního akumulátoru
• opotřebení spojky u nejslabšího motoru