Diskuse: Honda Clarity Electric: Zahájení prodeje provází řada omezení

"existuje jako vodíkový vůz, plug-in hybrid a právě čistý elektromobil"
spíše by měli napsat
"existuje jako čistý vodíkový vůz, plug-in hybrid a právě elektromobil"

nevím jak Vy ale mně připadá auto na vodík jako nejčistší, není třeba vyrábět baterie obsahující Fluór, Fosfor, Lithium a já nevím co ještě za chemická svinstva

S tou čistotou vodíku to není zas tak horké … stačí si vynásobit účinnost výroby vodíku elektrolýzou s účinností vodíkového článku a nedostaneme se ani na 40 %. A stejně sebou musí auto tahat menší „vyrovnávací“ baterku, protože vodíkový článek není krátkodobě přetížitelný, ale pracuje nejlíp při konstantním generovaném el. výkonu.
Podle mě může být vodík perspektivní tak maximálně pro lokální provozy (např. MHD), pokud je např. k dispozici zdroj vodíku jako „odpadního“ produktu průmyslové výroby.

Odkud máš že ani ne 40% [odkaz] ?

Těch 60% je teoretický maximum ale sme na začátku u prvních sériovejch modelů. I doma v Japonsku se teprv začínaj stavět vodíkový čerpačky = 11 tamních velkejch firem se na to plánuje vrhnout = to bude dřív než dostavíme D3 >:-[]
Když to pude blbě dřív než otevřeme D8 [odkaz] = ty 3 měsíce nevyšly. Další odklad do právě teď taky ne = tak prej eště pár tisíc tun betonu do podloží = zatim to stálo jen tisíc sto milionů korun :yes: :yes: a možná prej zase na Vánoce = eště že neřikaj na který >:D

Pro benzíny bylo současnejch přes 40% neuvěřitelnejch = no a už sou a i v běžně zaplatitelnejch modelech

Stačí se podívat na Wikipedii:
„Účinnost samotného palivového článku je obecně v rozmezí 40–60%“…
a „Jako další možnost (výroby vodíku) se nabízí elektrolýza vody s hlavním vstupem v podobě elektrické energie a s účinností 60–70%.“

Když vynásobím střední hodnoty obou procesů , tedy 50% * 65 %, vyjde účinost celkem ubohých 32,5%. Vynásob to ještě účinností nabíjení a vybíjení vyrovnávacího akumulátoru, měniče, elektromotoru… a ejhle, žádná sláva v porovnání s běžnými spalovacími motory dnes.

P.S. Odkud máš Ty, že je to přes 40%? Tvůj odkaz o tom vůbec nepojednává.

Někde sem to čet = nebyla to čeština. Ono to s tim výpočtem neni úplně jednoduchý [odkaz]

40% je hodně optimistické číslo, účinnost procesu výroby H elektrolýzou je 80 - 92 %. Na celkové účinnosti elektrolytické výroby vodíku se podílí především účinnost výroby elektrické energie (ta se celosvětově uvádí 30 - 40 %). Celková účinnost elektrolýzy je tedy v nejlepším případě 37 %. Když vezmu palivový článek s účinností 60% tak jsem na 23%, když zahrnu ztráty nabíjením a vybíjením baterky a v měniči tak 20% účinnost vodíkového auta je v podstatě nedosažitelná hodnota. A pokud použiji pro výrobu H místo elektrolýzy parní reforming zemního plynu, což je dnes hlavní metoda výroby H, tak jednak čerpám neobnovitelné zdroje a účinnost celého procesu je stejně někde na mizerných 25%.

Pri prepočtoch o efektívnosti elektromotorov takmer všetci absolútne absurdne prehliadajú a ignorujú fakty.
Efektivitu benzínového motora s vnútorným spaľovaním sa síce v posledných rokoch podarilo dostať na úroveň okolo 35%, toto je ale len efektivita samotného spaľovania.
Príklad problému: prevodovka- elektromobil má násobne jednoduchšiu prevodovku zväčša len s jedným stálym prevodom - odpor takejto prevodovky sa s konvenčnou prevodovkou ani nedá porovnať.
Častou chybou je tiež napočítavanie efektivity výroby paliva do efektivity elektromobilu - hovoríme o efektivite a spôsobe výroby elektrickej energie pre elektromobily, alebo o efektivite a čistote výroby vodíka pre palivové články.
No buďme trochu spravodlivý a objektívny a skúsme sa pozrieť na výrobu benzínu - benzín samotný pochádza z nerastného bohatstva - ropy - teda neobnoviteľné zdroje. Ropu treba nájsť, vyťažiť a previezť do rafinérie.Samotná nespracovaná ropa ale má v priemysle zanedbateľné využitie - je potrebné rafináciou ropy získať jej jednotlivé zložky, okrem iného aj zmes zvanú benzín. Spolu sa pri výrobe 1l benzínu spotrebuje cca 1,2 kWh el. energie - tá istá energia, ktorá nabíja akumulátory, alebo "vyrába" vodík. Pre zaujímavosť - energetická hustota benzínu sa pohybuje okolo 8,9 kWh/l. Je to len veľmi hrubé načrtnutie problematiky, kturá sa veľmi často jednostranne ohýba (záleží, kto "štúdiu" spracuje :-) ).
Koho problematika reálne zaujíma a nechce len tvrdohlavo šíriť svoj názor, dá sa nájsť veľa voľne prístupných dokumentov ... :-)

S převodovkou máš pravdu. A nemá smysl počítat se špičkovými účinnostmi spalovacích motorů, pokud je v odpovídajícím režimu neprovozujeme.

Z ropy se však nevyrábí jen benzín a nafta (a obecně paliva). Je tedy otázka, jak vstupy podělit mezi výstupy. A většina spotřebované energie by měla být ve formě tepla, pokud se nepletu. I proto, pokud vím, mívají rafinerie vlastní elektrárny, kdy využívají odpadního tepla a účinnost využití vstupní energie tak mají velmi vysokou (výroba tepla by vlastně mohla být i primární). Je však pravda, že jsem se o to nikdy hlouběji nezajímal.

Když si spočítáš účinnost elektromobilu od původního paliva, tedy od elektrárny včetně, tak to také nebudou zázračná čísla. Samozřejmě mi neuniká, že jsi účinnost výroby a distribuce elektřiny nutné pro elektrolýzu nezapočítal.

Účinnost elektrolýzy samotné se pak dá zvýšit dodáním tepla, ideálně samozřejmě odpadního.

Dá se dosáhnout i vyšší než 60% účinnosti. Je však otázka, jestli by takový článek byl praktický v autě (i když jsou ty vyšší účinnosti dosažitelné i na jiná paliva, například na zemní plyn nebo propan-butan, což by pro auto bylo zajímavější než vodík).

On však nemluvil o účinnosti samotného článku.

Těch 40 % u zážehového motoru je pak samozřejmě špičková účinnost, které v průměru v provozu ani náhodou nedosáhneš. Motory v celkem malých (objemově srovnatelných s běžnými auty) dieselových generátorech se myslím dokáží dostat i přes 50 %, v provozu se k tomu však v autě také nedostaneme (nemluvě o rozdílu v regulaci emisí).

Snad jsi pochopil, že čistý je tu ve smyslu bez něčeho jiného, tedy bez dalšího zdroje energie (v angličtině by to tedy bylo pure, ne clean). Na palubě tedy není žádný generátor. I když je to diskutabilní, protože baterie uchovává energii jako chemickou, tedy přeměňuje elektrickou na chemickou a naopak. Baterie se tak při vybíjení v základním principu (přeměna chemické energie na elektrickou) neliší od generátoru (ať už je to spalovací motor s alternátorem, nebo palivový článek). Ty nabíjecí (sekundární) jen umí tenhle proces i obrátit.