TEST Honda FR-V + 2.2 i-CTDi - ideální kombinace

Tomu se říká škola z efektivity. Honda dlouhá léta vyrábí jedny z nejlepších benzínových motorů, přitom nepotřebuje ani velký objem, ani turbodmychadla. O schopnostech japonské automobilky produkovat skvělé benzínové motory, které pracují v neméně dobrých vozech se sportovním charakterem, už nikdo nepochyboval, když Honda přišla s nápadem postavit vlastní naftový motor. Spojení Nafta – Honda znělo natolik zvláštně, že možná leckdo zapochyboval o zdravém rozumu Japonců.

Honda ovšem nechtěla nejjednodušším způsobem uspokojit stále větší hlad Evropanů po naftových motorech, avšak vyrobit špičkový turbodiesel, který nebude v ničem zaostávat za zkušenou evropskou konkurencí. Stačilo několik testovacích jízd v accordu, tehdy prvním tímto motorem vybaveném autě, a bylo všem jasné, že Honda zase stvořila něco výjimečného. Nejdříve přišel na řadu accord (test zde), nedávno se nastěhoval agregát s objemem 2.2 litru a označením i-CTDi do Hondy CR-V.

honda testy mpv Nyní se dočkala Honda FR-V. Stává se už téměř pravidlem, že každý model Hondy vybavený novým turbodieselem sklidí za ekonomiku a kultivovanost provozu chválu a mohu předeslat, že testovaná Honda FR-V své sourozence ve všech směrech následuje. Kouzlo Hondy FR-V diesel umocňuje fakt, že jde o prostorný rodinný vůz, s nímž se vyráží tu na kratší, tu na delší rodinné výlety a dovolené, při kterých není záhodno, aby automobil sípal v každém větším kopci a zároveň spolykal mnoho paliva.

Z tohoto pohledu se Honda FR-V s motorem 2.2 i-CTDi jeví jako ideální volba a jsem upřímně zvědavý, nakolik zahýbá s prodejními statistikami v segmentu MPV.

Odvážná i praktická

Jestliže Honda chtěla naznačit, že se umí odvázat (což potvrdila novým civicem – první test zde), udělala to právě s FR-V. Její vnější design, byť navazující mnohými prvky na accord, působil na první pohled hodně zvláštně, avšak zákazníkům koktejl ostrých hran a šestimístného uspořádání interiéru rychle zachutnal. Spojení dynamického designu a praktického interiéru jsme pochválili i my, v našem prvním testu (s motorem 2,0 i-VTEC) . K druhé schůzce se praktické „empévéčko“ dostavilo v pronikavé modré barvě a oblepené spoilery.

Musím říci, že první dojem z vyšperkovaného auta nebyl právě valný, Honda FR-V mně připomínala více speciál DTM než rodinný automobil. V průběhu testu jsem si však na spoilery zvyknul a dokonce v nich naleznul zalíbení. Sladké opojení originálními doplňky trvalo do chvíle, než jsem prostudoval seznam příplatkových položek. Za parádu ve formě spoilerů a krásných 16palcových kol si totiž nechá Honda tučně zaplatit.

Nyní čtete pozorně. Litá 16palcová kola přijdou na 35.500 Kč, přední spoiler stojí 16.500 Kč. Když už budete mít přední spoiler, potřebujete zadní spoiler za 16.500 Kč. Abyste měli balíček sportovních doplňků kompletní, zbývá přidat boční spoilery za 24.600 Kč. Dále jsou tu například střešní ližiny za 22.900 Kč nebo mlhovky za pouhých 15.900 Kč. Když sečtete cenu vyjmenovaných doplňků, získáte částku přesahující 130.000 Kč.

honda testy mpv Za parádu se sice platí, ale tohle se zdá i na Japonce docela dost. Na druhou stranu, FR-V ozdobené spoilery vypadá, řekněme hodně vyzývavě. V interiéru mě žádná výrazná novinka nečekala. Opět chválím prostor a systém sklápění zadních sedadel (vznikne rovná plocha), život mi trochu znepříjemňoval daleko umístěný panel audiosystému (daň za trojici předních sedadel). Základní funkce se však naštěstí ovládají tlačítky z volantu.

Motor roku v praxi

Titul Motor roku se nerozdává pro nic za nic a nositel tohoto vyznamenání se jím pochopitelně hlasitě chlubí. Pro Hondu má ocenění ještě větší význam, neboť vyrobila svůj první turbodiesel a hned za něj dostala prestižní cenu. To se podaří málokomu. Připomínat technické finesy jednotky by bylo asi nošením dříví do lesa, neboť jsme na Auto.cz motor prozkoumali skrz na skrz několikrát.

Výkon 103 kW při 4000 otáčkách a točivý moment 340 Nm při 2000 otáčkách zajišťoval dynamické svezení v Hondě Accord, neméně úspěšně si počínal i v Hodně CR-V, kde si ovšem za dynamické svezení vybral daň v podobě vyšší spotřeby. V Hondě FR-V se jednotka zabydlela stejně dobře, teoretická úvaha o vhodnosti motoru právě pro tento model, se v praxi stoprocentně potvrdila.

Jinak řečeno „efervéčku“ turbodiesel velmi sluší. Už při nastartování poznáte, že se řadí mezi nejkultivovanější naftové agregáty právem. Drsný traktorový projev potlačila Honda na minimum, takže i v studených ránech proběhne uvedení motoru v život celkem hladce a bez vibrací otřásajících posádkou i plasty. Jízda působí v tomto ohledu (kultivovanosti) ještě příjemněji.

Jednotka napříč celým spektrem otáček neduní, kritickou hranici okolo 2000 otáček zvládá výtečně, i ve vysokých otáčkách má na diesel přijatelný zvukový projev. Výhodou popsanou v testech accordu i CR-V zůstává postupný nárůst síly bez výrazného „turboefektu“ v oblasti maxima točivého momentu, jednotka zabírá už od cca 1700 otáček a přestože na 2000 otáček pocítíte zátah, není rušivý.

honda testy mpv Síla dále narůstá, motor jakoby s radostí jde do otáček, ani za 4000 otáčkami, kde vrcholí výkon, motor okamžitě nevadne. Díky nízko položené hranici, kde začíná agregát táhnout, máte dostatečné rozpětí otáček, v nichž můžete operovat. Obcí můžete klidně projíždět padesátikilometrovou rychlostí se zařazenou čtverkou či pětkou, ale stejně tak trojkou. Předjíždění zvládá FR-V také bez problémů.

I v plně naloženém stavu nemá Honda FR-V problémy s dynamikou, šest lidí a nějaká zavazadla se odrazí pouze na vyšší spotřebě. Ta se za normálních okolností, kdy vozem jezdíte většinou sami či ve dvojici a snažíte se dodržovat všechny zásady ekonomické jízdy, pohybuje v rozmezí 6,5 – 7,1 litrů. Svižnější jízda s větším podílem jízdy ve městě znamená spotřebu mezi 8 – 8,5 litry. Převážně v městském provozu se dostanete i na 10 litrů.

Ideální pár

Jízdní vlastnosti odpovídají komfortnímu rodinnému vozu. Přestože se konstruktéři snažili maximálně eliminovat náklony v zatáčkách, vyšší stavba se v prudkých zákrutách neschová a vůz se mírně pohupuje, ale i tentokrát platí, že v rámci své kategorie se FR-V chová ukázkově. Jízda má všechny atributy komfortního cestování, podvozek hravě eliminuje nerovnosti a zároveň zajišťuje předvídatelné chování v krizových situacích.

Řízení poskytuje řidiči dostatek informací o dění na vozovce, volant se drží příjemně, přivítal bych však o malinko tlustší věnec. Aerodynamické vlastnosti patří rovněž na vrchol segmentu, do 140 km/h zůstává uvnitř příjemné ticho, nad 150 km/h se dynamický, ale přesto částečně krabicovitý tvar projevuje zvýšeným hlukem. Překvapivé je, že Honda FR-V příliš nereaguje na boční vítr (do dálniční rychlosti 130 km/h).

Třešničkou na dortu je šestistupňová převodovka s hladkým a přesným chodem, krátkými drahami řazení a neznatelným přechodem mezi jednotlivými stupni. Brzdy nastupují pomaleji, ale na prudké sešlápnutí brzdového pedálu reagují dobře a rozdováděné „empévéčko“ rychle zkrotí. Na závěr se vrátím k úvaze z úvodu článku. Teoreticky Hondě FR-V nový turbodiesel sluší, v praxi však tvoří ideální pár.

Plusy

• prostorný šestimístný interiér
• kultivovaný a silný motor
• přesné řazení a řízení
• komfortní podvozek
• velmi dobré jízdní vlastnosti
• dostatek odkládacích prostor

Minusy

• vysoká cena originálních doplňků
• nevýrazné boční vedení sedadel
• pouze dojezdové kolo