8.8. 2018 David Bureš Google+ profil David Bureš

Ikarus v nové době. Jak dopadl slavný maďarský výrobce autobusů?

 

Historie maďarského výrobce autobusů v některých ohledech připomíná příběh mytického hrdiny, který mu dal jméno. Po úspěších přišel pád na dno.

Čabajka, harmonika či hungarkamion, alias Ikarus 280 kdysi býval známou součástí československých měst, ostatně patřil mezi nejrozšířenější autobusy ve východním bloku, který u nás nejčastěji sloužil na městských linkách. Jeho výrobce, maďarská společnost Ikarus Bus, však postupně padla na dno. Jaká je historie značky pojmenované podle bájného řeckého hrdiny?

Historie Ikarusu se začala psát již v roce 1895, kdy v Budapešti založil jistý Imre Uhry kovářskou dílnu zaměřenou na opravu kočárů. Firma časem přejmenovaná na Uhry Imre Karosszéria és Pótkocsigyár (Továrna na karoserie a přívěsy Ihre Uhryho) postupně expandovala, nejprve začala vyrábět vlastní kočáry, až se v meziválečném období zaměřila i na výrobu karoserií. Už tehdy tak v Maďarsku vznikaly karoserie pro nákladní vozy či autobusy, které využívaly šasi jiných výrobců. První autobusová karoserie byla postavena v roce 1924, a to na podvozku Fordu TT.

Po znárodnění k úspěchu

Po druhé světové válce byla společnost 23. března 1948 znárodněna, rodina zakladatele z Maďarska kvůli socialistickému režimu raději emigrovala, navzdory tomu však začalo zlaté období firmy. To už bylo ve znamení jména Ikarus, jelikož původní výrobce autobusů byl v rámci znárodnění spojen s maďarskou leteckou továrnou a metalurgickou společností Ikarus, jejíž název nově vzniklý subjekt převzal. Na samotných autobusech se však jméno bájného řeckého hrdiny, který spadl z nebe, začalo objevovat až později, na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Mezi ně patřil třeba po válce nově vyvinutý stroj Tr 5.

Tehdejší období bylo ale především ve znamení autobusu Ikarus Tr 3,5, který se stal v Evropě premiantem. Stroj letos slavící sedmdesátileté výročí byl prvním evropským autobusem se samonosnou karoserií bez podvozkového rámu. Toto prvenství je sice někdy přisuzováno německé firmě Setra, její dílo S8 však mělo premiéru až v roce 1951, v době, kdy Ikarus Tr 3,5 se samonosnou karoserií již existoval tři roky. V Evropě nepoužívané řešení však třeba autobusy v Americe měly již v meziválečném období.

Ikarus Tr 3,5 byl vcelku malým autobusem, s délkou jen 7,73 metru a rozvorem 4,5 metru, který byl poháněn agregátem Rába-Super o skromném výkonu 48 kW. Proč však tak složité konstrukční řešení tak krátce po válce vzniklo, se už dnes neví. Roli ale patrně hrál tehdejší nedostatek rámových podvozků, které byly raději využity pro nákladní vozidla, případně nízká nosnost během války poškozených mostů v Budapešti. Autobus byl totiž primárně vyvinut pro budapešťský dopravní podnik.

Legendy východního bloku: Známé i neznámé autobusy

Úspěšné období pokračuje

Samonosná karoserie sice konstruktéry zaujala, do budoucích plánů ale promluvila tehdejší politická situace – vedení prosazovalo tradiční rámovou konstrukci. Výsledkem byl kompromis, když nástupce Tr3,5, Ikarus 30, měl využít lehčí samonosnou karoserii, zatímco nástupce většího Tr5 měl mít nadále rám.

Právě Ikarus 30 se nakonec ukázal jako úspěšný stroj, a to přestože pro původní účel – přepravu cestujících ve městech – nakonec moc nesloužil. Místo toho jezdil na meziměstských linkách a dálkových linkách, a to i v Československu. K nám zamířilo asi 500 kusů tohoto autobusu, který byl hojně vyvážen také do NDR nebo do Číny.

Časem místo nich dorazily dva typy Ikarus 55 a Ikarus 66, které se svými tvary nepochybně inspirovaly u amerických autokarů. Jestliže pětapadesátka byla dálková verze, šestašedesátka byla linkovým autobusem. První varianta se dovážela i k nám, nejčastěji se však tyto busy s unikátně tvarovanou zádí ukrývající motor vyvážely do NDR nebo do Asie i Afriky.

Video

Legenda jménem Ikarus 280

K největšímu rozmachu firmy ale došlo po představení úspěšné řady Ikarus 200 v roce 1967, k němuž došlo v návaznosti na rozsáhlou modernizaci podniku. Myšlenkou za ní bylo postavit autobus, který díky univerzálnímu základu bylo možné přizpůsobit různým úkolům. Postupně tak vznikly různé varianty, od městských autobusů, přes příměstské busy, třeba po kloubovou verzi. Design navrhl László Finta, přičemž za hranatými tvary byla snaha o co největší praktičnost – takové řešení mělo maximálně zvětšit vnitřní prostor.

Součástí této modelové řady byl nejen luxusní turistický autokar Ikarus 250, ale především Ikarus 280, městský kloubový autobus s motorem mezi dvěma předními nápravami, který byl dobře známý i v československém prostředí. Pořídil si ho pražský dopravní podnik pro obsluhu nově vybudovaných sídlišť, kam tehdy ještě nevedlo metro. Konkrétně šlo o Ikarus 280.08 se čtyřmi dveřmi, první z dodaných kusů začal v Praze sloužit 16. ledna 1976, a to na lince 190 propojující Jižní Město se stanicí metra Budějovická. Už o čtyři roky dříve začal stejný typ jezdit také v Bratislavě.

Do té doby pražský dopravní podnik využíval autobusy Karosa ŠM 11, Škoda 706 RTO nebo Jelcz, které však pro obsluhu nových sídlišť nestačily. Byly krátké, a tak Ikarus 280 díky svému kloubovému řešení snadno překonával jejich kapacitu. Se svými 16,5 metry délky zvládl převézt 140 cestujících, zatímco Karosa ŠM 11 jich pobrala jen 96.

Kloubový autobus Škoda 706 RTO-K se do výroby nedostal: Jaký byl jeho další osud?

V Praze Ikarusy sloužily až do roku 1999, vedle kloubové verze pražský dopravní podnik měl i krátké provedení. Tehdy byl postupně nahrazen kloubovými Karosami (B741), to když podnik z Vysokého Mýta na začátku devadesátých let konečně zareagoval na konkurenci a také nabídl takový autobus. Pamětníci na maďarský bus vzpomínají nejen kvůli charakteristickým ránám při zavírání dveří a hluku uvnitř, ale také kvůli dýchavičnému motoru. Kvůli nákladům totiž pražské dopravní podniky objednaly verze s tím nejslabším motorem v nabídce, který na mnohá stoupání v metropoli prostě nestačil.

Na základech 280 vznikl v osmdesátých letech i Crown-Ikarus 286, a to v rámci společného podniku Ikarusu s americkou firmou Crown Coach. Jednalo se o speciálně upravený stroj pro americký trh, který nakonec byl postaven v 243 exemplářích, přičemž nejvíce jich zamířilo do Portlandu a Houstonu. Základ se stavěl v Maďarsku, ke kompletování docházelo v USA.

Nový majitel ho neoživil

Vývoj Ikarusu v devadesátých letech pak připomíná mytického jmenovce firmy, který neuposlechl otce Daidala, letěl při útěku z Kréty příliš vysoko, když se mu voskem slepená křídla rozlepila a on spadl do moře. Po pádu východního bloku firma přišla o tradiční klientelu, NDR rušilo objednávky, stejně tak finanční kolaps Sovětského svazu znamenal, že továrna měla najednou tisícovku hotových autobusů, které k objednavateli nemohly dorazit.

Podařilo se však sehnat nové zakázky, třeba z Velké Británie, firma se navíc nebála investovat do nových projektů. Ikarus 411 z roku 1993 se tak stal jeden z prvních nízkopodlažních busů vůbec. Vedle toho však stále vyráběla stařičkou řadu 200, avšak v modernizovaném provedení nazvaném Classic. Ta uspěla hlavně v domovském Maďarsku nebo na dalších východoevropských trzích, kde kvůli svému základu byla považována za osvědčenou a známou techniku. Vedle toho také pokračovala ve výrobě trolejbusů, vzniklých na základech jejích busů.

Na přelomu tisíciletí se zdálo, že firmu zachrání francouzský Irisbus (dnes Iveco Bus), který později koupil i vysokomýtskou Karosu, k tomu ale bohužel nedošlo. Ikarus sice Francouzi koupili, na rozdíl od Karosy ale postupně ukončili jeho výrobu.

Kloubové autobusy: Ti vůbec nejdelší jezevčíci!

Dnes tak kdysi slavný výrobce autobusů nefunguje. Ochrannou známku sice vlastní maďarský podnikatel Gábor Széles, výrobu ale znovu navzdory několika snahám nerozeběhl. Jediným výsledkem byly stroje vzniklé ve spolupráci s firmou Auto Rad Controlle Kft, šlo ale jen o její přeznačkované autobusy, konkrétně třeba Ikarus V187. Později vznikl dokonce i trolejbus Ikarus-Škoda Tr187.2 s komponenty od plzeňského výrobce nebo verze na kapalný zemní plyn. K renesanci Ikarusu ale nedošlo, ARC dokonce odstoupilo od spolupráce, kvůli nedodržení podmínek druhou stranou.

K odkazu kdysi úspěšné firmy se hlásí i společnost Ikarus Egyedi kft., ta ale kvůli sporům o ochrannou známkou své autobusy přejmenovala na Modulo. To je ale vše, podaří se maďarskému Ikarovi ještě někdy vzletět? Nechme se překvapit.

Spolupracujeme s TipCars.com
Evropská komise: Návrh italského rozpočtu závažným způsobem porušuje pravidla Evropská komise: Návrh italského rozpočtu závažným způsobem porušuje pravidla

Návrh italského rozpočtu na příští rok obzvlášť závažným…

Na jihu Ruska se zřítil výcvikový letoun L-39 české výroby Na jihu Ruska se zřítil výcvikový letoun L-39 české výroby

Na jihu Ruska se při cvičném letu zřítil letoun L-39,…

Miliardář Novotný definitivně prohrál spor o radějovskou oboru, musí povolit vstup veřejnosti Miliardář Novotný definitivně prohrál spor o radějovskou oboru, musí povolit vstup veřejnosti

Miliardář Leoš Novotný starší musí pouštět veřejnost do…

 

Štítky Profi Video Autobusy

 







Doporučujeme
Pokuta za rychlost v Chorvatsku, Rakousku či Itálii. Jaký trest vám hrozí v zahraničí? Pokuta za rychlost v Chorvatsku, Rakousku či Itálii. Jaký trest vám hrozí v zahraničí?

Vysoké tresty za rychlost jako již tradičně hrozí v…

Že jsou moderní auta blbuvzdorná? Těmito věcmi si auto ničíte, aniž o tom víte Že jsou moderní auta blbuvzdorná? Těmito věcmi si auto ničíte, aniž o tom víte

Automobil je dnes čistě spotřební záležitostí. V…

 

AutoRevue
OSI Silver Fox se dvěma trupy chtělo zvítězit v Le Mans. Proč nedostalo šanci? OSI Silver Fox se dvěma trupy chtělo zvítězit v Le Mans. Proč nedostalo šanci?

Kdo ví, možná by oslavné paměti historiků na 24hodinovku…

Příliš tvrdá pravidla? Technickou kontrolou nemusí projít 90 % aut Příliš tvrdá pravidla? Technickou kontrolou nemusí projít 90 % aut

Se zpřísněním předpisů pro technické kontroly a měření…

 





 
Nahlédněte s námi do muzea Lady. Vystavuje legendární i méně známé vozy

Nahlédněte s námi do muzea Lady. Vystavuje legendární i méně známé vozy

Dnes 18:50

Speciál z Rallye Paříž-Dakar, miliontý žigulík nebo malý elektromobil, to všechno najdete v muzeu ruské automobilky AvtoVAZ.




Blesk.cz

Tipy na víkend: Tupláky piva, halloween, voňavá posvícení i závod psích spřežení

Tipy na víkend: Tupláky piva, halloween, voňavá…

Neseďte doma a nekoukejte se jen na televizi nebo z okna! Vyrazte ven, do přírody, za poznáním! Pokud nevíte kam…

Vlasy znovu v kondici: 4 domácí výživné masky z vajec, banánů i piva

Vlasy znovu v kondici: 4 domácí výživné masky z…

Letošní letní a podzimní měsíce byly nádherné a plné slunce. Kvůli slunečnímu záření, chlorované vodě z bazenu a…

 

iSport.cz

Boss Boleslavi o odvolání Kýhose i proč by hráče poslal do továrny

Boss Boleslavi o odvolání Kýhose i proč by hráče…

Třeba se vás plachej? Ne, to nehrozí. Ačkoli jde o klub, jehož vedení bylo dlouho a přehnaně shovívavé k…

Expert Palička: Komunikace asi nebyla Jarolímova cesta, Dočkal je bingo

Expert Palička: Komunikace asi nebyla Jarolímova…

Větší disciplína, zodpovědnost v plnění úkolů, lepší klima v kabině. „Je to prudká, markantní změna,“ porovnává…

 

Reflex.cz

Novodobý stařec a moře: Nejstarší strážce majáku na Ukrajině je ve službě už 70 let

Novodobý stařec a moře: Nejstarší strážce majáku na…

„Zaposlouchej se do toho ticha! Nejlepší je to stejně v zimě. Žádné zvuky, je slyšet jenom stromy, moře a vítr.…

Vladimír Pikora: Cyklisté – peklo řidiče aneb Když menšina tyranizuje většinu a říká tomu pokrok

Vladimír Pikora: Cyklisté – peklo řidiče aneb Když…

Někdy si říkám, že politici vážně z celé duše musí nenávidět řidiče. Vždyť neustále přemýšlejí, jak jim udělat…