Jak to bude dál se zpoplatněním silnic: Kdy přestaneme nalepovat známky?

Kromě Česka viněty najdete ještě třeba v Rakousku či Švýcarsku, jinde se jich už vzdali – například Slováci. Někde je dokonce ani nezavedli, rovnou najíždějí na elektronické zpoplatnění, třeba v Německu. Dálniční viněty na oknech osobních aut jsou za zenitem. Zcela odzvonit jim má do roku 2024, kdy si Evropská unie přeje mít na páteřních komunikacích všech členských zemí elektronické zpoplatnění. Jak se na to připravuje Česko?

Za dva roky. Možná

V první řadě je třeba říci, že příprava na elektronické zpoplatnění dálnic pro osobní auta není v současnosti pro Ministerstvo dopravy prioritou. Aktuálně je totiž více pálí zejména vyřešení problémů s výběrčím mýta pro nákladní auta od roku 2020 či rychlejší výstavba a rekonstrukce dálniční sítě, jež k dnešku čítá pouhých 1239 km. Elektronické dálniční kupony pro osobní auta tak zatím čekají na vedlejší koleji. „O termínu elektronizace časového zpoplatnění dosud není rozhodnuto. V současné době se teprve připravuje právní úprava, která by to v budoucnu umožnila,“ popisuje aktuální stav přípravy mluvčí resortu Tomáš Neřold.

Dálniční známky 2018 vstupují v platnost. Co se změnilo?

A odkdy by mohlo elektronické zpoplatnění nahradit nynější nálepky? „Pokud bude legislativa přijata, mohl by systém fungovat zhruba od roku 2020,“ odhaduje Neřold. Vylučuje přitom, že by nástup elektronického zpoplatnění pro osobní auta měl souvislost se soutěžemi na výběr mýta pro užitková a nákladní auta.

Časové nese

Už nyní je podle Ministerstva dopravy jasné, že si do auta nebudeme pořizovat krabičky jako náklaďáky či autobusy. „Zpoplatnění zůstane i nadále

časové,“ upřesňuje Neřold. Tento systém podle něj navíc umožňuje, aby na infrastrukturu přispívali i zahraniční řidiči a dopravci.

To ovšem znamená, že byly opuštěny plány na to, že by se platilo jen za ujeté kilometry a krabička by byla přenosná i na další auta, například v rámci jedné rodiny.

Co za tím asi vězí? Nabízejí se ekonomické důvody, trvale totiž rostou příjmy z prodeje časových dálničních kuponů. Zatímco v roce 2014 za ně motoristé zaplatili 3,3 miliardy korun, o rok později bezmála 3,5 miliardy a předloni už přes 3,6 miliardy Kč. „V roce 2017 dosáhly čisté tržby z prodeje dálničních kuponů částky 3,8 miliardy korun,“ potvrzuje nejčerstvější čísla Terezie Bezkočková ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Odkoukaný model?

Jak by měl systém výběru poplatků za užívání dálnic u nás vypadat? I když zatím není nic definitivně rozhodnuto, podle Neřolda se bude vycházet z modelu využívaného třeba Slováky nebo Maďary. Registrace tak bude nejspíše obdobná jako na Slovensku – do formuláře se zapíše pouze poznávací

značka vozu, země registrace, typ vozidla a doba platnosti. Podle ní se pak zaplatí příslušná taxa. To půjde zařídit buď přímo, například na hraničních

přechodech, vybraných poštách či čerpacích stanicích, nebo přes internet. „Systém zjednodušeně řečeno pracuje tak, že kontrolní kamery rozpoznávají registrační značku, lze tak v systému rychle zkontrolovat, zda vozidlo má poplatek uhrazený,“ shrnuje mluvčí resortu. Aby byl systém

na zavedení co nejlevnější, nejspíše se využijí i současné mýtné brány…

Výhody zkamenění

Skutečnost, že stát tolik lpí na časovém zpoplatnění, má ovšem i pozitiva. Minimálně v nejbližší době se nepředpokládá zvýšení dálničních poplatků, alespoň Neřold o tom nemá žádné zprávy. Vše se prý bude vyhodnocovat až v dalších letech. Motoristům navíc přepočet z eur na koruny ukazuje,

že slovenské ceny a naše jsou zhruba srovnatelné. Tudíž k jejich navyšování i vzhledem k posilování koruny k euru nebude nejspíše vůle. A zlevňovat se bude leda před volbami do parlamentu.

Dálniční známky 2018: Jak je to v zahraničí?

Dalším kladem zůstává fakt, že si stát už snad nadobro odpustí nedomyšlenou ideu silniční daně pro všechna vozidla, tedy i osobáky, které dani dosud nepodléhají. Ona myšlenka občas probleskne. Naposledy se k ní přihlásil Sobotkův kabinet v roce 2015 v souvislosti s financování alternativních paliv, zejména elektromobility. Tehdy ale plán nenarazil snad jen u jejích propagátorů a ekologů, striktně proti byl dokonce i ministr dopravy Dan Ťok. A loni, kdy se k němu expremiér plánoval vrátit, už téma vyšumělo. Ostatně i předchozím pokusům ospravedlnit ji a zavést se

vysmál třeba někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Ten už na začátku současné dekády prohlásil, že nejspravedlivější „silniční“ daní je spotřební daň z paliv. „Kdo častěji používá silniční síť, spotřebuje více pohonných hmot, platí tedy i vyšší spotřební daň,“ tvrdí exministr.

Pokuty

Za jízdu bez platného dálničního kuponu, řádně vylepeného a s vypsaným registrační číslem na obou částech viněty, policie nebo celníci ukládají pokutu až 5000 korun na místě, v případě správního řízení to může být až 100.000 korun. Přestupkem je i to, pokud má řidič na voze vylepenou současně starou i aktuálně platnou vinětu.

Víte, že…

… první dálniční nálepky se v Česku objevily už v roce 1995? Tehdy stála roční pro osobní auta 400 korun, dnes je její cena bezmála čtyřikrát výše.

… naposledy se dálniční poplatky zvedaly v roce 2012? Tehdy stouply z 1200 na 1500 Kč.

… v Česku je v současnosti provozováno celkem 1239 km dálnic? Na 147 kilometrech, tedy více než jedné desetině jejich délky, se dálniční poplatky nehradí.

… v roce 1989 čítala dálniční síť 550 km, tedy za bezmála třicet let se rozšířila jen o necelých 700 kilometrů? To je v průměru asi 25 km za rok.

Jak to funguje na Slovensku?

U našich bývalých federálních partnerů je elektronická dálniční známka povinná od roku 2016 pro vozy s hmotností do 3,5 t a pro přípojná vozidla, pokud je hmotnost jízdní soupravy vyšší než 3,5 tuny. Motorky ji mít nemusejí. Dálniční vinětu je třeba zakoupit ještě před vjezdem na dálnici. Uhrazení poplatku (roční, desetidenní, měsíční) se kontroluje prostřednictvím kamer. Pokud načtou vozidlo bez uhrazeného poplatku, je majiteli vozu zaslána automaticky pokuta. Ta může dosáhnout až 500 eur, tedy v přepočtu až 12.750 korun.