Jak zabránit v jízdě opilým řidičům? Ve sporťáku MG jste si museli zahrát elektronickou hru

Začátek sedmdesátých let nebyl v oblasti automobilů jen ve znamení ropné krize a následné snahy o co nejúspornější vozy, ale také ve znamení prvního výraznějšího úsilí o bezpečnější automobily. V Americe byl dokonce zaveden program ESV (Experimentální bezpečnostní vozidla), v rámci něhož měly automobilky prezentovat nové bezpečnostní prvky svých aut.

Do programu se přihlásilo množství výrobců, své experimentální vozidlo postupně představily Chrysler, Fiat, Mercedes-Benz nebo Volvo. Aktivní byla také britská automobilka British Leyland Motor Corporation, která představila hned několik takových vozidel. Tím nejzajímavějším byl nejspíše prototyp SSV1 postavený v roce 1972 na bázi MGB GT.

Do tohoto sporťáku totiž výrobce umístil hned několik bezpečnostních prvků, které v té době ještě nebyly vůbec běžné. MGB GT tak dostalo airbagy nebo protiblokovací systém brzd. Novinkou byly i boční panely karoserie absorbující náraz nebo nízko umístěný přední nárazník. Ten v případě nárazu měl trefit podlahu druhého vozu a ne tehdy vcelku křehké dveře, zatímco v případě srážky s chodcem měl jeho tělo zvednout nahoru. Díky tomu měl chodec dopadnout na vcelku měkkou kapotu než narazit do pevné přídě.

Alkohol za volantem: Když chce metla řídit

Hodně kuriózní bylo i řešení zpětného zrcátka. Díky němu sice řidič viděl vzad díky 120° obrazu, zároveň ale znamenalo nevzhlednou střešní nástavbu. Nebylo to totiž zrcátko jako spíše periskop.

Tím vůbec nejneobvyklejším prvkem ale bylo startování motoru. Zatímco dnes se ho výrobci snaží usnadnit – už dávno nejsou potřeba sytiče a dnes už mnohdy ani klíčky, stačí totiž zmáčknout tlačítko – British Leyland startování záměrně ztížil. Pro nastartování si musel zahrát hru známou jako Simon, v rámci níž musel pomocí tlačítek zopakovat zobrazenou barevnou sekvenci ve správném pořadí. Pokud se mu to nepovedlo třikrát za sebou, musel řidič počkat další hodinu, než mu automobil znovu umožnil pokusit se nastartovat.

Ospalý řidič? Prý je stejně nebezpečný jako opilý!

Ryze neobvyklé řešení nemělo řidiče před jízdou zabavit, ale zamezit řízení pod vlivem omamných látek, případě unaveným osobám. Výrobce totiž předpokládal, že takto unavení řidiči elektronickou hru prostě nezvládnou. Zároveň to ale byla netradiční ochrana proti zlodějům, vcelku efektivní imobilizér mohl mnohé z nich odradit.

Upravené MGB GT bylo světu poprvé prezentováno na jedné z konferencí Americké agentury pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) v roce 1972. Mnohé jeho inovace se však přes fázi prototypu nikdy nedostaly, periskop na střeše ani elektronická hra nebyly příliš praktické.

Alkohol za volantem tak dodnes zůstal jedním z největších rizik automobilové dopravy. Ford toto nebezpečí prezentuje pomocí speciálního obleku simulujícího chování lidí za kocoviny. Saab to zase zkoušel s klíčkem Alcokey, který díky zabudovanému alkoholtesteru zabránil nastartování motoru, jestliže vzorek dechu řidiče obsahoval alkohol v množství přesahujícím přípustnou hranici. Něco podobného zkoušel i Nissan, který však analyzátor dechu nezabudoval do klíčku, ale do palubní desky vozu. Ani tyto projekty se však nerozšířily.