Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jízdní dojmy: Renault Trucks C a K - Skupina odolných

Ladislav Černý
Diskuze (0)
V horách na severovýchod od Barcelony se nachází kamenolom, ve kterém jsme prověřili nová stavební vozidla Renault Trucks.

Sluníčko a prašný povrch cest ve stále funkčním kamenolomu nám připomínaly letní počasí v Česku. Sucho dovolilo pouštět se do strmých úseků, ale před tím jsme vyzkoušeli model C v jízdní soupravě na silnici.

C520

Tahač s konfigurací 6x4 poháněl třináctilitrový motor DTI 13 o výkonu 382 kW (520 k). Nejsilnější varianta nových motorů Euro 6 od Renault Trucks si s pětinápravovou soupravou na silnici hrála. Po vyjetí z kamenolomu na silnici plnou ostrých zatáček jsme ocenili slušný účinek motorové brzdy (227 kW). Dvanáctistupňová převodovka Optidriver AT2612E držela otáčky motoru v zeleném ekonomickém poli 1000-1500 min-1. K dispozici jsme měli i tempomat aktivovatelný otočným ovladačem a tlačítky pod volantem na jeho levém rameni, ale prudké střídání ostrých a pozvolnějších zatáček vyžadovalo neustálé střídání tempa.

Širší ze dvou kabin určených pro typ C (2,3 a 2,5 metru) poskytovala výborné pohodlí. Dokonce šlo o spací budku, tudíž jsme si mohli osobní věci odložit na dolní lůžko těsně za sedadly řidiče a spolujezdce. Přední náprava byla kvůli specifikaci Euro 6 určena pro zatížení devět tun.

Největší hmotnost však směřovala na dvojici poháněných třináctitunových náprav. Uzávěrku diferenciálu asi nebudeme potřebovat, pomyslili jsme si při vykrajování zatáček na vozovce. Příjezd zpět do kamenolomu však naše představy zhatil. Při nájezdu do prudkého stoupání hned za ostrou zatáčkou si vynutil, abychom sáhli na otočný volič pohonu a aktivovali uzávěrky obou zadních náprav. Na prašné cestě to bylo možné provést již při výjezdu z prudkého ohybu.

Zkouška převodovky

Po sešlápnutí akcelerátoru na podlahu a nabrání rychlosti však došlo k přeřazení z trojky na pětku a poklesu otáček na 1100 min-1. Co v prudkém stoupání nastalo, je asi každému jasné. Motor začal postupně podřazovat a instruktor vedle nás jen zopakoval předešlé doporučení, abychom spolu s uzávěrkou diferenciálů aktivovali režim Off-road pro automatizovanou převodovku Optidriver. My jsme také tušili, co se bude dít při silničním modu převodovky, ale chtěli jsme prověřit, jak se Optidriver bude chovat v nestandardních podmínkách. Zatěžkávací zkoušku zvládl velmi dobře, protože podřazoval tak rychle, že jsme nemuseli zabránit couvání šlápnutím na brzdový pedál.

Po tomto prověření, které by u dřívější generace pohonných řetězců skončilo couváním vozidla a nutností zásahu řidiče, jsme pokračovali standardním způsobem. Stiskem tlačítka Off-road a sešlápnutím akcelerátoru jsme spolu se čtyřicetitunovou soupravou začali nabírat výškové metry, přičemž se otáčky při zrychlování dostávaly až k 2000 min-1 a řazení na vyšší stupně probíhalo pěkně po jednom a velmi rychle. Nehrozil prokluz hnaných kol, která na prašné cestě musela tahat čtyřicet tun do velmi prudkého svahu.

Třínápravové C460

Druhý „extrém“ tvořilo 26tunové vozidlo s nejsilnějším provedením jedenáctilitrového agregátu DTI 11 460 (338 kW). Spojení s automatizovanou převodovkou Optidriver je u stavebních řad C a K standardem, proto jsme se soustředili spíše na dojmy z řízení. Navzdory rozvorům 4300 + 1370 mm nebylo těžké projíždět prudkými oblouky terénní tratě ve svazích kamenolomu. Denní kabina o délce 1980 mm nabízela pohodlí sedadel navrhnutých

věhlasnou firmou Recaro. V prudkém světle jsme také ocenili snadné nastavení sluneční clony. Další příjemný prvek spočíval v doširoka otevřených dveřích, které nabízely královský přístup do kabiny. Výrobce udává úhel jejich otevření 85°.

Původně s nedůvěrou jsme pohlíželi na elektronickou parkovací brzdu s páčkou na přístrojové desce vpravo od volantu. Nakonec však nám tento prvek ve srovnání s klasickou parkovací brzdou rovněž přirostl k srdci. Po vypnutí motoru se elektronická brzda automaticky zapnula, takže nehrozilo ujetí vozidla poté, když řidič vůz opustí a zapomene vozidlo proti pohybu zajistit. Druhá výhoda spočívala v rozjezdu do stoupání, protože zároveň

sloužila jako známý hill holder. Tím také docházelo k ohleduplnějšímu používání spojkového obložení.

Pomocník

K plynulosti a ohleduplnosti vůči motoru pomáhal udržovač otáček. Po stisknutí tlačítka se symbolem připomínajícím systém pro vyjetí z prohlubně si palubní počítač zapamatoval aktuální otáčky motoru a držel je. Mohlo jít o obdobu tempomatu, kdyby palubní počítač nedoháněl navolenou mez i během řazení. Výborný pomocník se osvědčil při přejezdu střídajících se výmolů, na kterých bývá těžší udržet nohu na plynovém pedálu bez výkyvů.

Xtrem K520

Nejtěžší ze čtrnácti testovacích vozidel bylo čtyřnápravové s celkovou hmotností 45 tun. K naší radosti se lidé z Renault Trucks odvážili poskytnout k vyzkoušení vůz s přímo řazenou převodovkou. Základní třístupňové ústrojí bylo dvakrát děleno, takže v součtu nabízelo dvanáct variant kromě plíživého C a zpětného chodu. Rozjetí na rovině vyžadovalo začít pěkně od velké jedničky. Pohyb 45 tun na čtyřech nápravách vzbuzoval úctu, která před velmi prudkým sjezdem přešla ve velký respekt. Pohled strmě dolů, kde přibližně po šedesáti metrech následovala prudká zatáčka a směr přímo pokračoval pouze srázem pokrytým kameny různé velikosti, nám dal jasně najevo, že dolů pojedeme malou jedničkou a s plným retardérem i motorovou brzdou.

Jedinou obavou zůstával pohon 8x4, který přenášel brzdnou sílu motoru a retardéru pouze na dvě zadní osy odlehčené prudkým klesáním. První a třetí osu však dělilo jen 4300 mm. S nohou připravenou na brzdovém pedálu jsme se spustili do klesání, ve kterém ani kombinace malé jedničky, plné motorové brzdy i retardéru nestačilo zvládat 45 tun tíhnoucích se rozletět po svahu dolů.

Dvě devítitunové přední nápravy dostávaly ve strmém klesání značně zabrat, zatímco další dvě, šestnáctitunové přenášely obrovský brzdný moment. Přestože pojmenování vozidla Xtrem nám připomnělo možnost pneumatik s průměrem 24,5 palce, testované používalo „jen“ klasický rozměr 385/62 R 22.5. Nakonec vozidlo vše zvládlo.

Odlehčený domíchávač

Řada C je v nabídce s optimalizovanou pohotovostní hmotností. U provedení 8x4 nabízí vynikající užitečné zatížení až 22,8 tuny. Jde o speciální typ domíchávače betonu, který nízkou pohotovostní hmotnost dosahuje mimo jiné hliníkovou nádrží paliva a koly z lehké slitiny.

Těžkotonážník

Řada K se vyznačuje celkovou hmotností vozidla až padesát tun a hmotností soupravy až 120 tun. Tato vozidla mají také četné přípravy pro montáž nástavby, díky kterým je možné zkrátit lhůtu montáže až o 20 procent a tím i omezit lhůtu dodání vozidla.

Oba typy

Nová stavební vozidla nabízejí prostornější, pohodlnější a ergonomičtější kabinu s otočnými tlačítky. Boční integrovaný schůdek umožňuje řidiči snadnější kontrolu nákladu. Vozy řady K i řady C jsou schopny zvládat nejnáročnější podmínky díky ochraně nejexponovanějších míst při nárazu. Třídílné nárazníky jsou vyrobeny z vysokopevnostní ocele. V neposlední řadě se také obě řady mohou pochlubit vynikajícími technickými vlastnostmi,

výjimečnou světlou výškou a nejlepším nájezdovým úhlem na trhu (32°) pro řadu K Xtrem, obutou na 24,5palcových kolech.

Hydrostatický trakční systém Optitrack pro přední nápravu poskytuje dočasnou přídavnou tažnou sílu. Je určen pro typ C a bude k dispozici od jara příštího roku. Řada K disponuje variantami s konvenčním pohonem na všechna kola. Vozidla jsou standardně vybavena přisvěcováním do zatáček, robotizovanou převodovkou Optidriver a četnými přípravami pro montáž nástavby.

Ladislav Černý
Diskuze (0)