Kdo změří emise v roce 2016? Dva se perou, řidiči není do smíchu
Od ledna platí pro pracovníky měření emisí nový předpis. Podle něj musejí každé tři roky absolvovat prohlubovací kurzy, aby si doplnili znalosti. Důvodem je neustálý překotný vývoj automobilů a jejich emisních systémů, což by měli mechanici ve vlastním zájmu sledovat.
Jenže podle školicích organizací nejeví o povinné proškolení zájem. Stanic měření emisí je přitom v České republice přes 3500 a dotčených pracovníků odhadem až 6500. Dobrá třetina z nich musí stihnout školení do konce roku – ti, kteří získali osvědčení mechanika měření emisí od ministerstva dopravy do konce roku 2003. Další, co mají osvědčení z období 2004 až 2006, musí nastoupit na prohlubovací kurz v příštím roce. A v sezoně 2017 pak zbývající, co dostali osvědčení od roku 2007 do současnosti. Dále pak každé tři roky, přičemž osvědčení o prohlubovacím kurzu jim propadne až koncem kalendářního roku.
Podobná povinnost platí teď i pro pracovníky stanic technické kontroly, jenže tam není situace tak tristní. Navíc je jich o dost méně.
Ruší kurzy
„Jak je v našem státě zvykem, nechávají se takové záležitosti na poslední chvíli, tedy na konec roku. Podívejte se na výměny řidičských průkazů,“ kroutí hlavou Petr Říha ze společnosti Dekra, která je oprávněna prohlubovací kurzy mechaniků stanic měření emisí pořádat. Podle něj by v letošním roce mělo být proškoleno odhadem 2500 až 3900 pracovníků. Dekra proto vypsala do prosince pětašedesát termínů. Z devatenácti naplánovaných do poloviny května bylo celých jedenáct pro nezájem zrušeno. A poslední, pořádaný minulé pondělí, obsadili jen čtyři posluchači místo třiceti zamýšlených.
Výhled na další období není lepší, nejbližších pět termínů bude patrně také zrušeno pro nezájem. „Pokud se situace v obsazenosti kurzů nezlepší, na konci roku kapacita nebude stačit. A co je alarmující, pokud první skupina pracovníků měření emisí nesplní do konce roku povinnost, až do absolvování v příštím roce svoji profesi nebudou moci vykonávat. Kapacity stanic měření emisí se tím zákonitě sníží,“ zlobí se Říha. Pochopitelně to pocítí ze všeho nejvíc obyčejní motoristé, kteří musejí jezdit povinně na periodické technické prohlídky, jimž předchází povinné emisní kontroly.
U nás stejně
Podobnou situaci hlásí Centrum služeb pro silniční dopravu (CSPSD) coby druhá pověřená organizace k prohlubovacím kurzům. „Zájem je malý, takže už jsme možná až dvě třetiny kurzů zrušili,“ potvrzuje Milan Mudruňka, náměstek úseku vzdělávání a jiné činnosti CSPSD.
A kdo je tedy na vině? „Domníváme se, že někteří technici nezaregistrovali změnu zákona, tudíž se nehlásí na přezkoušení,“ přiznává Jiří Rejmon z Profesní komory stanic technické kontroly. Současně potvrzuje, že pro pracovníky to znamená zákaz činnosti. Pokud ji budou přesto dál vykonávat bez oprávnění, pak i pokuta. „Někteří z mechaniků už se nechtějí dál učit, žijí jen z podstaty. Přitom jako v každém technickém oboru zde dochází k dynamickému rozvoji a pravidelné prohlubování znalostí je důležité,“ myslí si Mudruňka.
Za situaci může podle něj i praxe posledních let, kdy stát nechal další sebevzdělávání jen na dobrovolném zájmu pracovníků. Jenže to se neosvědčilo a teď mnohým nevoní, že mají podle předpisů Evropské unie dokazovat pravidelně své znalosti. „Státní odborný dozor také naráží na pracovníky, kteří nečtou závazné pokyny a nejsou informováni. Týká se to i techniků na stanicích technických kontrol, takže někteří ještě jedou podle metodik ke starým kontrolním úkonům,“ říká Mudruňka.
Je potřeba?
Ještě kritičtější je k nastalé situaci odborník na emisní problematiku Libor Fleischhans. Jenže ji vidí z jiného úhlu. „Profesní osvědčení je na základě novinky ministerstva dopravy potřeba neustále dokola každé tři roky prohlubovacím kurzem obnovovat, jinak se emisní mechanik stane na silvestra najednou neprofesním! Tedy je to stejné, jako kdybyste coby kuchař ze dne na den přestal koncem roku umět vařit…,“ myslí si.
Podle něj tyto nové kurzy vůbec nejsou potřeba, protože už teď chodí technici každé dva roky na doškolovací kurzy pro konkrétní značky vozidel. Vadí mu také, že v České republice existují jen dvě firmy pověřené ministerstvem dopravy k vyučování prohlubovacích kurzů. Nelíbí se mu ani testovací otázky. Podle něj je zbytečné ptát se technika například na maximální prodlevu mezi akceleracemi při měření kouřivosti, když je doba naprogramována přímo v emisním přístroji a nelze ji obejít.
„O rozsahu zkušebních otázek lze samozřejmě polemizovat a ještě je doladit. Schválilo je ministerstvo dopravy jako garant a vyjadřoval se k nim celý tým odborníků. Průměrný mechanik by na ně ale měl bez potíží odpovědět a měl by znát i důvody, proč věci fungují. Jinak by na jeho místě mohla sedět cvičená opice, kterou nebude zajímat, proč jsou předepsány právě takové konkrétní hodnoty a postupy,“ oponuje Milan Mudruňka z Centra služeb pro silniční dopravu.
Jisté v tuto chvíli je, že mnoho mechaniků stanic měření emisí do Nového roku skončí. Ať už pro neinformovanost, nezájem nebo přímý odpor. Hlavně aby v nastalé roztržce zůstalo co nejméně motoristů před branami měřicích stanic v roli rukojmích.
Jak kurzy probíhají?
- Kurzy jsou rozděleny na obory benzin plus plyn a nafta.
- Cena jednodenního kurzu činí 2600 Kč včetně DPH plus 1000 Kč na kolek.
- Po celodenní teoretické a praktické výuce od 8.30 do 17 hodin přichází na řadu test v délce trvání 45 minut.
- Teprve úspěšným složením testu bude mechanikovi prodlouženo profesní osvědčení mechanika měření emisí.