Klouzání s Fiestou ST

Místo konání bylo tradiční - nevelký, ale dobře vybavený okruh v Sosnové, známý především svou univerzalitou. V nevelkém areálu je možné sestavit asfaltový okruh s několika volitelnými šikanami či retardéry, zajezdit si na šotolině, či na bahnitém oválu. Tentokrát byly rychlé zatáčky zasvěceny modrobílému oválu, který přivezl čtyři Fiesty ST, opepřené stodesetikilowattovými dvoulitrovými čtyřválci, aerodynamickými kity a sportovně laděnými podvozky. Propagační a školící akce s názvem Fiesta ST Drift Challenge mohla začít.

Nejostřejší Fiestu jsme již testovali a v běžném provozu nás potěšila zejména přesnými jízdními vlastnostmi, výkonným motorem a vstřícnými brzdami. Avšak to bylo většinou na pozadí všedních ulic a silnic, kde se touha po důkladném vyzkoušení možností střetává s dopravními předpisy a zejména s bezpečností. Proto jsme s radostí přijali možnost poškádlit fyziku a hrábnout rychlé Fiestě i sobě na dno možností za vysokými mantinely sosnovského autostánku.

Na start se postavily čtyři exempláře s drobnými odlišnostmi ve výzbroji i výstroji. Jeden ze čtyř nedisponoval stabilizačním systémem ESP, jiný zase stál na sedmáctipalcových pneumatikách Pirelli P Zero Nero, zatímco ostatní tři obuly pláště Michelin Pilot Exalto stejného rozměru. Pirelky se ukázaly jako lepší volba, vůz na nich byl ovladatelnější a také při vrcholové zátěži podstatně pomaleji "mizely". Opět jeden kus ze tří byl nalakován jednobarevně, zatímco ostatní zdobily "rychlé pruhy". A hlavní lidskou roli s potěšením přijal slavný plzeňský závodník pan Václav Pech starší, pětinásobný mistr republiky v automobilových soutěžích, který se ujal role učitele čisté stopy.

Za mlhavého dopoledne, které by nedělalo ostudu pozdně podzimnímu dni, se na obslužné komunikaci rozburácely a jeden po druhém vyrazily na trať čtyřmetrové třídveřové dvoulitry. První osahání, několik divokých smyků na nezahřátých pneumatikách a už po první verzi okruhu s umělou dvojitou šikanou kroužily modrá, černá a dvě bílé Fiesty. Po několika minutách se pneumatiky zahřály a začaly na 100% plnit svou funkci, takže nastal čas posunout brždění před zatáčkou o kus dál a učit se řízené smyky s předním pohonem.

I krátký subkompaktní automobil se dá přetočit a pokud - jako Fiesta - patří mezi ty s lepšími podvozky, není na tom ani nic těžkého. Stačí správně odhadnou nájezdovou rychlost, na vnější straně dráhy pár metrů před zatáčkou houpnout zádí s případným ostrým přibržděním a pak už jen natáčením předních kol plynule dotočit. V poslední třetině podřadit a přední kola s trochou modrého dýmu vůz krásně vytáhnou ze zatáčky. Tímto způsobem jsme si krásně užili v široké vracečce na konci cílové rovinky, do užších zatáček je tento způsob kontraproduktivní a pro nezkušeného řidiče nebezpečný.

Pak ještě pod vedením plzeňského mistra volantu průjezd pověstným sosnovským vynášejícím "utahovákem"; cca do poloviny oblouku nenajíždět zbytečně ke středu, zkusit si vytvořit vlastní lepší stopu, byť nesouhlasící s profilem zatáčky a na konci opět podřadit a plný plyn. A především nepřehnat nájezdovou rychlost.

Odpoledne se dvojitá šikana změnila na jednoduchou a po rychlém průjezdu jsme při krocení rozhoupané zádě blahořečili konstruktérům za jejich pečlivou práci - i v mezních situacích si Fiesta zachovala ovladatelnost a brzy jsme jí odpustili proti některým konkurentům trochu menší porci kilowattů. Malý Ford se totiž vydal správnou cestou rychlejšího podvozku než motoru, což v této třídě zatím neplatí univerzálně. Téměř nulové kroucení karoserie, velmi dobře vyladěný podvozek se snadno kontrolovatelnou nedotáčivostí a bleskově obsluhovatelná, byť pouze pětistupňová převodovka, to vše tvoří vyvážený celek pro dlouhé hodiny radosti.

Abychom pořád jen nechválili - velmi dobrý dojem z celku kazila trochu nepřirozená pozice volantu a také sedačky s nepříliš výrazným bočním vedením by mohly jít spustit trochu níže, aspoň pro nasazení na okruhu, které jsme si vyzkoušeli. Také brzdy, které nám bohatě vyhověly pro civilní ježdění, při ostrém zpomalování na koncích rovinek vykazovaly trochu menší účinek, než by se nám líbilo. Na druhou stranu ovšem nevadnou ani po desítkách minut skutečně špičkové zátěže, i když se z nich občas trochu zakouří...

Byl to poučný den a Ford v praxi dokázal, že za dlouhá desetiletí se naučil stavět sportovní auta skutečně znamenitě. Fiesta patří souhrnem svých vlastností mezi to nejlepší, co lze mezi malými hot-hatchi koupit a zachovaná nadprůměrná vnitřní prostornost s nepřehnanou prodejní cenou - 539 tisíc za kompletně vybavený vůz - to jsou další argumenty, podporující atraktivitu Fiesty ST.