Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Kresby klasických aut Bruce Thomsona: Umění díky snu

Aleš Dragoun
Diskuze (0)
Automobilové umění má mnoho podob. Každý, kdo se do něj pustí, hledá svou vlastní cestu a výraz. Kanaďan Bruce Thomson našel určitě obojí. Jen zatím nikoli svůj vysněný vůz...

Bruce Thomson je zvláštní člověk. Průmyslový designér touží po klasickém voze, ne příliš starém a ne moc drahém. Před sedmi lety si dokonce jeden takový pořídil. Mercedes-Benz, konkrétně „žraloka“ typu 220 série W114/115, ale kvůli stěhování ho bohužel musel prodat. A od té doby prahne po jiném, nejlépe dvoumístném sporťáku. Koupě takového stroje je pro mnohé splněním snu, pro jiné noční můrou a musí se vždy pečlivě vybírat. Bruce to skutečně dělá, sleduje trh, ale jeho finanční možnosti jsou omezené. Netouží po drahých supersportech, orientuje se na levnější.

Stanovil si sumu mezi 15-25 tisíci dolary, přirozeně kanadskými, ta v korunách odpovídá 300 tisícům až půlmilionu. Musí být vyrobeny mezi roky 1959-1976, nejlépe evropské a s manuální převodovkou. Ale dosud si nevybral. Vzhledem ke své profesi je tedy alespoň maluje, nápad na uměleckou tvorbu dostal přitom vlastně náhodou. Když prodal svůj mercedes, našel roadster Triumph TR6. A jeden jeho kamarád ho požádal o popis auta, protože o něj měl zájem. Bruce mu tedy nakonec zahltil mailovou schránku svými podrobnými náčrtky a skicami.

Tím to vlastně všechno začalo... Dosud nakreslil kromě Triumphů TR4 a 6, které zůstávají na špičce jeho seznamu, také několik Alf Spider různých ročníků. Postupně svůj výběr rozšířil o BMW 3.0 CS série E9, Porsche 914 i Fiaty X1/9 a 124 Spider. Nakonec se nebrání ani Japoncům, kupříkladu Datsunům Fairlady 1600/2000, 240Z, nebo maličkým Hondě série S a Toyotě Sports 800. Ta je hodně vzácná obecně, nejen v Severní Americe! Thomson preferuje roadstery před kupé, ale BMW si otevřené nekoupí, porsche a X1/9 pak mají střechu odnímatelnou...

Spolu se ženou spustil blog Kicking Vintage Tyres, kde seznamuje čtenáře s peripetiemi při výběru, prostě se o své zkušenosti, vzestupy i pády dělí s ostatními. Hledání už považuje za hru. Vyhlédnutá a zároveň hned namalovaná auta si samozřejmě osobně vyzkoušel. Jeho nákresy doprovázené popisky jsou detailní a fascinující, jak je vidět, má skutečný cit pro linky jednotlivých vozů. Kromě tužky se nebrání ani barvám. Doufejme, že si nakonec vybere a budou spokojeni oba dva i s manželkou... Jeho cesta k umění byla ovšem opravdu zvláštní.

Aleš Dragoun
Diskuze (0)