Diskuse: Krize v praxi: V Itálii neubývá jen prodaných aut, ale i jejich dealerů

.... bohužel tak nějak ubývá všeho.... tedy kromě dluhů a nezaměstnaných.... :*)

[odkaz]

takto sa to ma robit chlapci.... uspesne auto nepotrebuje 300KW ... je to o inom :yes:

dvaja vitazi.... a stovka porazenych ;-) bravo H/K :yes:

Rychle zřídit dotační fond z EU peněz na podporu dealerů aut! Jak by to vypadalo, aby dealeři neměli výplaty?!

Platí to v obchodu obecně. Zákazník nenakupuje tak se neuživíš a končíš. Např. pokud lidé omezí nákup masa také za čas nebude řeznictví na každém rohu.

Hlavně proboha nevěřte tomu, že to nějak souvisí s "kvalitou" italských aut. Krachují prodejci Fiatu úplně stejně, jako VW nebo korejců. S konkrétní značkou to vůbec nemá souvislost.
Kde před 10 lety byla v Itálii super restaurace, tam je banka, kde byla super prodejna kutilských vychytávek, tam je čínská tržnice, kde byla super gelaterie, dneska prodávají Marokánci fejky kabelek LV...
Itálie, stejně jako Francie, Španělsko a další země chudne a blbne před očima. Roste nezaměstnanost, prudce klesá životní úroveň, krachují prodejci, drobní živnostníci, malé firmy bez ohledu na sortiment či kvalitu (naopak - kvalita umírá první). Italové nenávidí všechno cizí a přistěhovalce zvlášť, italské úřady se chovají jak šílenci smyslů zbavení, rostou ceny a dodací lhůty všeho... země, která před 10-15 lety byla ideálním místem pro život je dnes nesnesitelným byrokratickým peklem... mladí Italové, ktreří vystudovali různé sociální fakulty, enviromentální katedry, politilogii, filozofii, atd... jsou nezaměstnaní a nezaměstnatelní, roste třídní nesnášenlivost, protože cca 9 milionů lidí má díky vládnoucím odborům nedotknutelnou pozici a nezasloužené sociální výhody, které jim nesmí nikdo upřít ber kde ber, zatímco 11 milionů lidí žije od výplaty k výplatě na švarcák díky krátkodobým smlouvám, platí neskutečné a nesmyslné daně snad i ze zrnka rýže, ber kde ber, nemají nárok na bydlení, na zdravotní péči, prakticky na nic... Italská ekonomika, která nedávno táhla 32-35 % veškeré evropské průmyslové výroby, kde hrál prim výzkum, vývoj a export know-how je zdecimovaná. Politická krize je neřešitelná, odbory se nechtějí vzdát svých pozic a de facto vlády, takže třetina Italů je nepřestane podporovat díky různým socialisticko-komunistickým vládám, třetina Italů sní o deregulaci trhu práce, takže jedinou jejich nadějí je kontroverzní (ale poslední myslící) Berlusconi, a třetina už úplně rezignovala a ani vlastně neví, co chce a kudy z toho ven, a tak volí cirkusového tajtrlika...
Jestli někdy Václav Havel hovořil o spálené zemi protkané mafiemi, kde kdo nekrade, okrádá rodinu, tak hovořil (nevědomky) nikoli o ČR 90. let, ale o dnešní Itálii.
Politická krize neskončí, země nebude mít ani silnou a výkonnou vládu, natož na to dostát svým závazkům, a problémy Itálie a Francie jsou tím, co táhne Eurozónu ke dnu (nikoli nějaké Řecko či Kypr, jejichž podíl na produkci EU je bezvýznamný). Frsancouzi mají alespoň jaderné elektrárny, Italové jsou energeticky nesoběstační (a cena energií prudce roste).
Krach Itálie EU prostě nepřežije.
U nás, v Německu a jeho satelitech, není zatím krize tak výrazná (neb my na ní vlastně vyděláváme spolu s Němci a pokud postavíme víc jaderných elektráren, můžeme se stát tygry EU), ale pod Alpami je situace děsivá.
Krachy prodejců automobilů jsou jen malým zrníčkem, i když právě v přemotorované Itálii, která byla vždy kolébkou automobilového průmyslu a zejména vývoje, je to alarmující skutečnost.

honysek: nemyslím si, že příčina je v délce pracovní doby. Asiaté obecně mají problém s tím, že jsou velmi pracovití, a tak když cokoli selže, jdou a udělají to prostě znovu. Tak, jak to bylo. Evropan chápe, že je asi někde problém, a udělá to jinak. Tím ušetří 50 % zbytečné práce...
Jsou lidé, kteří za 6 hodin denně vyprodukují kopec práce a jsou lidé lidé, kteří za 16 hodin nevytvoří nic. Socialismus nemůže fungovat právě proto, že nejsme stejní. Skutečnost, že si jsou lidé rovni, nemůže ovlivnit různorodost našich charakterů, schopností a talentu. Ty nám určuje příroda, která na nějaký Eurosocialismus a Eurototalitu kašle z vysoka.
Pravdu máte v tom, že snem dnešního studenta je být úředníkem. Ne kosmonautem, popelářem, lékařem jako za mých mladých dob, ale úředníkem. Ideálně někde, kde je vzdálenost mezi jím a občany co nejdelší (tedy sedět někde v Bruselu, kde na ně nikdo nevidí). To je katastrofa! Španělská téměř 40% nezaměstnanost mezi absolventy je zapříčiněna trojicí faktorů:
1. absolventi jsou NEKVALIFIKOVANOU pracovní SILOU S VYSOKOŠKOLSKÝM DIPLOMEM (různé "humanitní obory = naprosto zbytné s nulovou tvorbou hodnot); tito lidé se domnívají, že "mají právo" na stejný plat, jako konstruktér nebo programátor, když mají stejný stupeň vzdělání, ale nechápou, že ve skutečnosti jsou nekvalifikovanou silou, která je zaměstnatelná max. za minimální mzdu. je to v první řadě vina jejich rodičů, kteří je měli usměrnit a vysvětlit, že mít v populaci každého třetího architekta vede pouze do pekla.
2. Eurototalita působí bankroty malých a středních SOUKROMÝCH firem, které jsou tahouny zaměstnanosti. Jestliže ubývají malé a střední firmy, klesá zaměstnanost, protože korporace pracovní místa naopak v průběhu času snižují, nikoli vytvářejí; absolventi tedy míří do "státního sektoru", což je ale princip hladové zdi, protože ten člověk nic nevytvoří, ale naopak hodnoty vytvořené jinými spotřebuje. Asi je to lepší, než mu vyplácet dávky (musí se alespoň minimálně o svůj plat zasloužit alespoň tím, že ráno vstane a jde do zaměstnání), ale žádné hodnoty tak nevzniknou = je to přiživnictví.
3. "Staří" zaměstnanci, kteří své posty získali v 70. a 80. letech jsou chráněni zkostnatělými zákoníky práce tak, že jsou prakticky nevyhoditelní (v celé Evropě NELZE zaměstnance propustit z důvodu, že nepracuje!!!), takže blokují místa těm, kteří by byli možná i výkonnější, ale nezískají definitivu (smlouvu na dobu neurčitou). Dokud nevezme tyto "zákoníky práce" (spíš flákačství) čert nebo nebudou radikálně přepracovány, není naděje na změnu.

Recepty tedy nejsou ani tak ve zvyšování prac. úvazků (to by rostla nezaměstnanost), ale v liberalizaci pracovního prostředí, decentralizaci, demonopolizaci, atd.
Přestat budovat Eurototalitní Eurosocialismus, ale naopak dát přednost svobodné práci, svobodě v rozhodování, svobodě podnikání, osobní odpovědnosti za své vzdělání, za výsledky své práce a za své činy.
Tedy rozpustit EU...