Lada, jak ji neznáte. Pamatujete si elektromobil, MPV nebo kupé?

Úvod

Ruská automobilka AvtoVAZ letos slaví významné výročí. V květnu to bude padesát let od popisu dohody mezi Sovětským svazem a italskou značkou Fiat o výstavbě automobilky na zelené louce, na základě níž dnešní AvtoVAZ vznikl. Rozhodli jsme se toto výročí připomenout a vzpomenout na ta méně známá auta ruské značky Lada.

VAZ 2101 (Žigulík) nebo VAZ 2121 (Niva) jsou mezi českými řidiči velice známými auty, vždyť v dobách socialistického Československa po tuzemských silnicích jezdilo velké množství těchto vozů a tak je není potřeba blíže popisovat. Věděli jste ale, že v dílnách AvtoVAZu vznikl i elektromobil, obojživelný speciál nebo velkoprostorový vůz?

Nejprve si ale stručně připomeňme historii automobilky. Nová továrna nazvaná Volžské automobilové závody (odtud VAZ) se začala budovat v září 1966 na břehu řeky Volha, kolem ní vzniklo zcela nové město Togliatti, pojmenované na počest italského komunistického lídra Palmira Togliattiho. První vozy byly v závodě vyrobeny v roce 1970, model VAZ 2101 (prodávaný též jako Lada 2101) se stal licenční verzí Fiatu 124, speciálně upravenou do ruských podmínek. Prvním vozem vlastní výroby se v roce 1978 stal VAZ 2121, známější pod jménem Lada Niva.

Koncepty automobilky Lada: S Žigulíky za zády

AvtoVAZ vydržel i rozpad Sovětského svazu a nadále zůstává v rukou vlády. Zatímco v Rusku je nadále dominantním hráčem, na dříve důležitých trzích ve východní a střední Evropě strádá, třeba u nás se prodá už jen pár vozů značky Lada ročně. V roce 2012 však většinový podíl v automobilce koupila aliance Renault-Nissan, která pilně pracuje na restartu AvtoVAZu. Ten bude ve znamení nových modelů, prvním zástupcem v prodeji je sedan Vesta.

VAZ 2103 pick-up

Již krátce po zahájení sériové produkce sedanu VAZ 2101 se v Togliatti zjistilo, že pracovníci továrny by potřebovali nějaký užitkový automobil na převážení nákladu. Řešení bylo nasnadě, vzali se vyřazené karoserie, které se upravili a verze pick-up byla rázem na světě. Během prvních pěti let produkce sedanu 2101 se našlo dostatek vyřazených karoserií, které stačily pro interní potřebu. Následně mohly pick-upy zamířit i dalším organizacím, ať už k dodavatelským firmám, nebo třeba k hasičskému sboru. Základem pro pick-upy se staly různé verze, vedle VAZu 2101 také modely 2102 či 2105.

Výroba dodávek pokračovala i v devadesátých letech, díky zvýšenému zájmu ruských zákazníků o lehká užitková vozidla. Pick-up byl tehdy oficiálně pojmenován VAZ 21043-33, o výrobu se postarala nově založená divize VAZInterService zaměřená na výrobu komponentů a právě pick-upů. Tehdejší verze zvládla uvézt až 300kg náklad. Pro usnadnění manipulace s nákladem bylo zadní čelo karoserie sklopné. Užitkové Lady se vyrábějí dodnes, dnes pod značkou VIS.

3

Fotogalerie

VAZ 2103 „Porsche“

Porsche dlouhá léta není jen specialistou na sportovní auta, ale také na vývoj. Ostatně v této oblasti nabízí své služby i ostatním výrobcům. V osmdesátých letech Porsche pomáhalo s vývojem Škody Favorit, už o desetiletí dříve spolupracovalo se sovětskými Volžskými automobilovými závody.

V polovině sedmdesátých let Porsche dostalo na starosti vytvořit modernizovanou verzi stávajícího modelu 2103, a to po schůzce mezi tehdejším prezidentem německé automobilky Ernstem Fuhrmannem a sovětským ministrem automobilového průmyslu Viktorem Polyakovem. Výsledkem spolupráce se v roce 1976 stal prototyp 2103 „Porsche“, který se proti nabízeným modelům výrazně lišil.

Příď prototypu od Porsche postrádala chromované díly, zato se tu objevily čtyři kruhové reflektory, plastový nárazník nebo moderněji pojatá maska chladiče. Uvnitř byla přepracovaná palubní deska a hlavně nový volant. Jeho tvar byl shodný s volanty vozů Porsche, skvěl se tu však nápis Lada. A jak je u Porsche zvykem, zapracovalo se i na podvozku.

Projekt byl nakonec uložen k ledu. Automobilka si totiž postavila vlastní verzi, nakonec nazvanou 2106, což odůvodnila snahou o snížení výrobních nákladů. Novinka se totiž proti stávající verzi příliš nelišila. Tajemník sovětské komunistické strany Leonid Iljič Brežněv ale automobilce Porsche zadal úkol postavit druhý exemplář prototypu 2103 „Porsche,“ který měl sloužit k jeho osobní potřebě (Brežněv mimochodem miloval auta zahraničních značek).

Na Brežněvovu žádost byl vůz poháněn německým motorem, jmenovitě se jednalo o dvoulitrový čtyřválec o výkonu 92 kW z Porsche 924. Auto bylo předáno v dubnu 1978 a proti dřívějšímu prototypu se lišilo koly Porsche, gumovými nárazníky nebo decentním spoilerem na zádi.

3

Fotogalerie

VAZ 2111-90/Lada Tarzan 2

Lada 4x4 (Niva) je sice legendárním terénním vozem, ne každému ale voní její rustikální vzhled. Stejně tak tomu bylo už v devadesátých letech, kdy se ruský AvtoVAZ rozhodl zkombinovat techniku Nivy s modernější karoserií. Tímto způsobem vznikly hned dvě generace modelu nazývaného Lada Tarzan.

První model byl představen v roce 1997 na základech hatchbacku VAZ 2108 „Samara,“ vyráběného již od roku 1984. Tarzan 2 následoval o dva roky později, když použil karoserii modernějšího modelu VAZ 2112. Právě z toho důvodu je Tarzan 2 interně nazýván VAZ 2112-90. Zatímco první generace nabízela výběr mezi tří- a pětidveřovou karoserií, nástupce měl výhradně dva páry dveří – zákazníci si ale mohli vybrat mezi „kombíkem“ a „hatchbackem.“

Pětidveřový model, který klidně můžeme nazývat crossoverem, byl 4.255 mm dlouhý, 1.710 mm široký a 1.610 mm vysoký, rozvor náprav činil 2.585 mm. Zákazníci měli na výběr dva zážehové motory – o objemu 1,7 a 1,8 litru.

Tarzan 2 je dnes zajímavou raritou. Ve výrobě sice vydržel až do roku 2006, neví se ale, kolik jeho exemplářů vzniklo. Počítejme ale maximálně s několika stovkami vyrobených aut.

6

Fotogalerie

VAZ 21123/Lada 112 Coupé

V roce 1999 vstoupil do výroby malý pětidveřový hatchback VAZ 2112 (alias Lada 112), jakožto modernější alternativa k VAZu 2109 (Samara, případně Sputnik). Oproti předchozím modelům byla 112 laděna luxusněji, i proto byla od ní odvozena i sportovně se tvářící třídveřová varianta.

Lada 112 Coupé (též VAZ 21123) vstoupila na trh v roce 2002 a vydržela až do roku 2009. Mezitím v roce 2006 prošla modernizací, která upravila masku chladiče, hlavní světlomety nebo nárazníky, na zádi se pak objevil střešní spoiler.

Kupé bylo poháněno zážehovou šestnáctistovkou se čtyřmi ventily na válec o výkonu 66 kW a točivém momentu 131 N.m. Podvozek byl vpředu tvořen vzpěrami McPherson, vzadu se objevovaly vinuté pružiny. O zastavení se staraly kotoučové brzdy vpředu a bubnové brzdy vzadu.

Automobil nebyl nikdy vyráběn ve velkých sériích, nejdřív 112 Coupé stavěly dodavatelské firmy, později OPP AvtoVAZ, divize zaměřená na experimentální výrobu. Na začátku tohoto desetiletí byl model 112 Coupé nahrazen Priorou Coupé.

15

Fotogalerie

VAZ 2120/Lada Naděžda

Model VAZ 2120 nabízený též jako Lada Naděžda je dalším zástupcem postsovětské éry. Jednalo se o velkoprostorový automobil, nabízející místo až pro sedm osob, který se v roce 1998 stal prvním MPV ruské značky. Vůz byl dlouhý 4.290 mm, široký 1.770 mm a vysoký 1.690 mm, rozvor náprav činil 2.700 mm. Vedle základní osobní verze vznikla i taxi varianta se čtyřmi sedadly a velkým zavazadelníkem, dodávka nebo sanitka.

Naděžda byla postavena na základě techniky terénního vozu Niva, což znamenalo použití pohonu všech kol a slušnou světlou výšku 190 mm. Pod kapotou se objevovala osmnáctistovka (59 kW) nebo sedmnáctistovka (62 kW). Obě jednotky spolupracovaly s pětistupňovým manuálem, přičemž si musely poradit s vozem těžkým asi 1,4 tuny.

Ve výrobě Naděžda nakonec vydržela do roku 2006, v roce 2002 prošla modernizací, která upravila příď. Prodejním hitem se ale nikdy nestala, za osm let produkce měla na svém kontě jen asi 8.000 vyrobených exemplářů. Zákazníci si nikdy neoblíbili zastaralý vzhled auta nebo špatný poměr kvality a ceny.

13

Fotogalerie

VAZ 2122/Lada Reka

V polovině sedmdesátých let pomalu finišoval vývoj offroadu VAZ 2121, který je známější jako Lada Niva nebo Lada 4x4. Vedle tohoto terénního vozu konstruktéři pracovali na jeho obojživelné verzi, která měla být určena pro sovětskou armádu. Automobil byl nakonec pojmenován VAZ 2122 Reka.

První dva exempláře Reky byly hotové v létě 1976. Technický základ poskytl vyvíjený offroad Niva, svým vzhledem se ale obojživelný prototyp lišil kompletně přepracovanou karoserií. Reka byla 3,7 metru dlouhým a 1,2 tuny vážícím vozem, který na souši jel až rychlostí 115 km/h a na vodě plaval až 4,3 km/h.

Lada Niva 4x4 – 37 let dobré práce

V následujících letech následovaly další prototypy (celkem šest evolucí), které byly na základě poznatků z vývoje postupně upravovány. Jízdní schopnosti sice byly na vysoké úrovni, problémem ale bylo přehřívání techniky v útrobách.

Na konci osmdesátých let byl vývoj konečně hotov. Reka prošla náročným testováním v různých podmínkách. Sovětský svaz ale v době perestrojky neměl zrovna financí nazbyt, a tak si armáda nemohla dovolit obří zakázku na VAZ 2122. Proto se nakonec Reka do velkovýroby nikdy nedostala. Vznikla ale ověřovací série asi 500 vozů.

20

Fotogalerie

VAZ 2801 Electric

Elektromobily by podle některých názorů mohly postupně nahradit vozy se spalovacím motorem. V Rusku se na takovém autě pracovalo již v polovině sedmdesátých let, jeho základem se stalo kombi VAZ 2102.

Oproti sériovému kombíku se mnohé změnilo, a to nejen pohonné ústrojí. Kvůli váze baterií byl místo těžkého ocelového rámu použit lehký (ale drahý) hliníkový. Autu pak chyběly zadní dveře, místo nich tu byly jen otvory, kterými byly přístupné nikl-zinkové baterie. Jejich dobíjení trvalo 24 hodin.

Elektromotor byl uložený vpředu pod kapotou a dával 40 kW. Díky této síle se VAZ 2801 Electric dokázal rozpohybovat až na rychlost 85 km/h. Dojezd slektrokombíku měl údajně činit až 200 kilometrů, v reálu ale zvládl jen zhruba polovinu.

Vedle malého dojezdu byly problémem i zhoršené užitné vlastnosti. Zatímco standardní kombi uvezlo až pět osob a 430kg náklad, elektrická verze měla místo jen pro dvě osoby a zvládla uvézt jen 300 kg zavazadel.

Na začátku osmdesátých let bylo vyrobeno 47 exemplářů modelu VAZ 2801 Electric. Vozy byly určeny poštovním úřadům v Moskvě a v dalších městech SSSR, některé jezdily i přímo v areálu továrny. Vedle rozvoru balíků a otestování netradiční techniky měly poštovní elektromobily pomoci i s propagací značky. Většího rozšíření se ale VAZ 2801 Electric nedočkal. Nízké provozní náklady byly sice lákadlem, byly ale vykompenzovány malým dojezdem a špatnými užitnými vlastnostmi. I proto soudruzi usoudili, že projekt nemá smysl dále rozvíjet.