Diskuse: Lada Sport VFTS (1982-1986): Sovětské béčko závodilo i u nás

urcite nemuze ale v tomto sovetskem stroji funkci druheho podavaciho cerpadla zastaval spolujezdec ktery to za jizdy preleval sufankem.

OK, beru to jako normálně míněný dotaz: proč by neexistovalo?

Jediný rozdíl je v tom, že u tzv suché skříně je olej "skladován"odděleně, většinou úplně mimo motor... a dole na motoru je prostě jen dekl.
Může to úplně v klidu fungovat s jedním čerpadlem... akorát bude dvoustupňový. Jde jen o to, aby se olej nepřeléval při rychlé jízdě... ano, to čerpadlo bývá mnohem výkonnější, protože už z logiky věci je systém mazání většinou doplněn i chladičem oleje... jak se tak očekává vysoké zatížení.

Faktem ale zůstává, že tam jsou většinou fakt čerpadla dvě, někdy i víc!
;-)

Je to smutne, kdyz clovek musi predem varovat pred vazne minenou otazkou :-)

Moje tradicni chapani bylo takovy, ze u dry sump je dodatecny rezervoar, do ktereho se musi olej odcerpavat z prostoru klikovky. A z rezervoaru pak samozrejme se cerpa dal zas do motoru - ktere cerpadlo tam tedy muze chybet?
Pokud to prvni, pak bych si myslel, ze snad jedinym resenim je samospad do nadrze, ktera musi byt velmi nizko. Pokud to druhe, tak nevim. Mozna, ze by naopak rezervoar byl nad motorem? Ale prijde mi zvlastni, ze by se (obzvlast u vykonovych aplikaci) spolehalo na gravitaci..

:-)
Takto popsáno žádné. Je to přesně, jak říkáš... ale u přece jen levnějších sportovních motorů se dá použít jedno čerpadlo,které je "dvoustupňové". Je to asi jako je na myčce nádobí.
:-)
Třeba škodovácký motory se upravovaly tak, že se na sériový blok dal jen nízký odlitek vany, což současně umožnilo pustit motor trochu níž, a jedno čerpadlo mělo nízkotlaký okruh, který tlačil posbíraný olej do zásobníku mimo motor, a pak vysokotlaký okruh, který tlačil olej z toho zásobníků do sériových mazacích kanálů. Jen po cestě prošel chladičem oleje - proto musí být výkon toho čerpadla o hodně větší.
Ten olej se dost významně podílel i na chlazení, na tepelné bilanci motoru. I proto ho tam proteče o hodně víc.

Jsou motory, co se jako motory se suchou skříní už narodí... a pak mají pochopitelně vhodněji řešen oběh toho oleje tak, že se k tomu sacímu čerpadlu dovádí olej zase kanály a stávají se ještě méně závislými na odstředivých a gravitačních silách.
Výhodou "suché kliky" je totiž i schopnost pracovat i v polohách, kdy gravitace pracuje proti Tobě. Znám motor, kterej má zásobník na olej POD motorem - vlastně v místě normální kliky, jen je ten odlitek dutej a funguje jako zásobník na olej.
:-)
Existují i špičkové motory, kde se pracuje i s tou olejovou mlhou, co se tvoří kolem kliky, a pak mají těch čerpadel ještě víc... takový F1 Ferrari má trvale vytvářený přetlak v klikové skříni, čerpadlem, na obou stranách motoru pak sací čerpadla, která jímají tu mlhu, nechají ji v chladiči vysrážet a odvedou ji do zásobníku před motorem... čímž pomůže i rozdělení hmotnosti.

Vždycky to je o tom, kolik peněz jseš ochotnej zaplatit za konstrukci, stavbu motoru... ale pak i za provoz a opravy.

Extrémně jednoduchým příkladem je každej čtyřtaktní motor pro modely letadel. Všechny mají suchou skříň... většinou jsou tedy rovnou mazány směsí oleje a benzínu.. případně nitrometanu. Takže je to suchá skříň - bez čerpadla.
:-)

... jedno čerpadlo mělo nízkotlaký okruh, který tlačil posbíraný olej do zásobníku mimo motor, a pak vysokotlaký okruh, který tlačil olej z toho zásobníků do sériových mazacích kanálů....

Je to asi věc názvosloví, ale já bych řekl že se v tomhle případě jedná o dvě čerpadla, Přestože jsou montované v jednom konstrukčním celku a mají společný pohon, každé z nich se stará o jinou část hydraulického okruhu

Diky za vycerpavajici prispevek, clovek je zase o neco moudrejsi - nicmene na prispevku od “kalouska” taky neco je, asi zkratka jde o uhel pohledu, jestli jde v Tebou popsanem reseni o jedno cerpadlo, nebo o dve-v-jednom...:)

v Dkaru jela i Niva a Samara, i když ta měla ze Samary pravda jen kastli, zbytek bylo Porsche a laděné to bylo francouzským dovozcem Poch.

:-)
Jo jo, byla to prostě z mého pohledu zlatá doba.

Auto bylo ze železa a výsledek určovaly schopnosti člověka za volantem. Chtěl jsem napsat chlapa - ale existovaly i dámské výjimky...
:-)

Už čtyřkolky to trochu pokazily. Čtyřkolka se řídí vlastně blbě. Jasně, v praxi je rychlejší... ale to na tom nic nemění,

Ne, jedná se o to, že točivý moment násobíš celkovým převodem.
Teda úplně přesně ho tím celkovým převodem vlastně dělíš, ale pokud je celkový poměr menší než jedna, tak výsledkem je násobek.
:-)

Jednoduchý, ne?

Jednoduché to není. Já té větě taky nerozumím a předpokládám že jí nerozumí ani sám autor. Pokud píše že o přenos násobků dozadu se starala jednokotoučová spojka, tak se nemůže jednat o moment až za převodovkou ale dotyčné násobky musí vznikat už v motoru. Což ovšem nedává celkem žádný smysl. Dá se asi vytušit co chtěl autor říct, ale napsané je to úplně blbě

"....Násobky maxima točivého momentu 165 N.m byly k dispozici v 5500 otáčkách a o jejich přenos dozadu se staraly jednokotoučová suchá spojka a mechanická čtyřstupňová skříň...".

Já autora fakt nehájím... jednalo se mi o to, co bylo - patrně - zdrojem té formulace o násobku.
:-)

Ale máš pravdu, třeba ne...