Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Modulární platformy aneb společný základ pro víc aut. Jak to celé funguje?

David Bureš
Diskuze (28)
Ve světě automobilů se to dnes jen hemží různými architekturami, MQB, CMF, EMP2 a TNGA jsou jen některé z nich. Víte, jak fungují?

Výroba automobilů je v zásadě finančně velice náročný byznys, proto výrobci hledají různé možnosti, jak snížit výrobní náklady. Jako ideální řešení se v posledních letech jeví modulární architektura, kdy firma na jednom základu postaví zcela rozdílné automobily. Mnoho lidí se ale ptá, jak je to možné, jak to, že se shodnou technikou lze postavit malý hatchback i velké SUV? Tady je odpověď.

Myšlenka modulární architektury vlastně není ničím novým. Už v počátcích automobilismu výrobci měli jeden shodný základ, rámový podvozek, na kterém mohli postavit zcela rozdílné automobily. Některé karosárny uměly doslova kouzlit, a tak se jeden podivuje nad tím, že dva zcela odlišné vozy (třeba vozy Rolls-Royce od různých karosáren) mají shodný základ.

Jenže rámový podvozek má zásadní nevýhody. Je prostorově náročný a zároveň značně zvyšuje hmotnost auta. Proto bylo toto řešení až na výjimky opuštěno (dnes se vlastně omezuje jen na pick-upy a pár velkých SUV) a bylo postupně nahrazeno samonosnou karoserií.

V této fázi mluvíme poprvé o platformách. Auta se sice stala složitější a komplexnější, stále ale mezi sebou mohla sdílet svůj základ – zavěšení a podvozek. Jejich použití ale napříč automobily bylo omezené, a tak výrobci přišli s dalším řešením, architekturou.

Architektura se skládá z několika vzájemně nahraditelných komponentů a podvozkových sekcí, díky nimž se může měnit rozvor i rozchod. Zároveň byl motorový prostor upraven tak, aby umožnil zástavbu různých pohonných agregátů.

Automobilky šly však ještě dál a vytvořily modulární architekturu, o níž se nejčastěji hovoří v souvislosti s platformou MQB koncernu VW Group. V tomto případě se modulární architektura skládá z několika modulů – např. zavěšení, pohonných jednotek, elektrických systémů, které jsou dostupné v různých kombinacích. Díky tomu se konstruktéři při návrhu nového auta nemusí omezovat na jednu platformu, ale z balíčku komponent mohou vybrat právě potřebnou kombinaci.

Jako příklad uveďme právě MQB. Ta se sice skládá ze sedmi standardizovaných modulů, kupříkladu motory, jejich uchycení, přední náprava, pedály a základ zavěšení jsou stále stejné. Všechno ostatní lze ale měnit, díky čemuž je možné kouzlit s délkou, šířkou, výškou nebo umístěním sedadel.

Výsledkem toho všeho je mnohem jednodušší a levnější vývoj nových modelů. Výrobci se totiž spolehnou na ve výsledku levný, zaměnitelný základ, který doplní několika drahými komponenty, jimiž se jednotlivé vozy se shodnou technikou odliší. A takové úspory jsou v dnešním světě stále širší nabídky aut opravdu potřeba.

David Bureš
Diskuze (28)
8. 12. 2016 18:35
Re: Variabilní platforma
Především těch co podle tebe neexistujou ;-)
7. 12. 2016 12:25
Re: Variabilní platforma
To to, chlapče, pleteš. Pojmenování platforem ale znáš nazpamět.
6. 12. 2016 17:53
Re: Variabilní platforma
Plaveš v tom solidně... >:D

Nic jako délkové třídy neexistují, existují jen třídy a ty se rozhodně neurčují jen podle délky modelu.
Ta se navíc může u jednoho a samého modelu lišit podle varianty karoserie - třídveřový golf zcela jistě nebyl jiná třída než bora variant, přesto že rozdíl v délce bude 20cm.

Stejně tak octavia nebyla střední třída jenom proto že na golfí podvozek přilepíš delší zadní převis. Krom toho ani tak octavia nedosahovala délky soudobého passatu - jak b4 tak b5 byly delší už tenkrát ;-)

Platforma pro střední nijak nechyběla protože samozřejmě existovala, pokud máš problém se čtením tak zopakuju že se jednalo o PL45 ;-)

A prodloužená platforma PL45+ nebyl kumšt škodovky - v čině na ní jezdil tamní passat. ;-) A že se dalo s platformama kouzlit i bez MQB není pochyb, fabia II, roomseter, rapid jsou toho dobrým důkazem.
6. 12. 2016 12:50
Re: Variabilní platforma
Jde o délkové třídy tenkrát. Dnes povyrostly, hlavně ty střední a vyšší střední.
Jestliže tenkrát platilo, že např. BMW 3-5-7 a Mercedes C-E-S měly délky 4,5-4,75--5 m a byly stř.-vyšší stř.-vyšší třída, pak Octavia 4,5m byla přesně střední třída a měla platformu z nižší stř. třídy - neměla totiž svůj originál v hatchbacku niží stř. třídy (Golf je jakoby jiný typ). A Passat 4,75m byl vyšší stř. tř.

Proto tehdy chyběla VWu paltforma stř.tř.! A to se vleklo i dál, když - jak jsem už psal - stř. a vyšší stř. tř. délkově povyrostly.

Délka vozu znamená délkovou třídu - ne platforma, na které stojí.

Proto píši, že se Marrea z Bravy dostala délkou až téměř do stř. třídy, když měřila téměř 4,5m (měla rozvor 2,54m, kdežto Octavia "jedna" jen 2,46m a "dva" 2,58m).

PS: Prodloužení rozvoru Superbu vůči Passatu byl tehdy kumšt Škodovky, ne systémové řady plošin VWu.

6. 12. 2016 00:01
Re: no funguje to
Také záleží na zavěšení. U Fabie se nepočítalo s multilinkem, zatímco Superb ho má a bude prostorově náročnější. To je také jeden z potenciálních zdrojů rozdílů mezi značkami, různé jsou různě úsporné. Pokud si dobře vzpomínám, například Accord měl na pohled úzký kufr (nikdy jsem ho neměřil) a určitě na tom mělo svůj podíl právě zavěšení.