Německý automobilový průmysl udělal vážné chyby. Myslí si Merkelová

Připustila, že pochybila i německá vláda, když automobilkám možná příliš věřila a nenaléhala dost důsledně na přísnější emisní testy.

Výrobci automobilů, kteří jsou ve spolkové republice považováni za páteř německého průmyslu, čelí v poslední době několika aférám. Vedle problému manipulací s emisemi dieselových motorů ze strany koncernu Volkswagen se nyní do popředí dostala i údajná dlouholetá kartelová ujednání německých automobilek Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche.

"Automobilový průmysl udělal těžké chyby a především přišel o důvěru," uvedla Merkelová. Na jednu stranu jde podle ní o protiprávní a trestné činy, na druhou stranu o to, že automobilky přistupovaly k testům emisí tak, aby při nich auta splnila jen minimální požadavky. Ve skutečném provozu pak drtivá většina dieselů produkuje výrazně více škodlivých emisí.

"Byli jsme možná příliš důvěřiví, když jsme domlouvali emisní testy," připustila Merkelová i chyby na straně německé vlády. Berlín podle ní třeba nepožadoval dostatečně důsledně emisní testy ve skutečném provozu.

Automobilky nyní podle kancléřky musí převzít zodpovědnost a nabídnout klientům úpravy softwaru nebo prémie za vrácení starých a koupi nových vozů. Na takzvaném dieselovém summitu, který se uskutečnil začátkem srpna, se německé automobilky zavázaly, že upraví software u 5,3 milionu dieselových aut tak, aby v průměru o 25 až 30 procent snížily jejich emise oxidů dusíku. Podle německé kancléřky je to ale jen první krok. Někteří kritici považují závěry summitu za zcela nedostatečné.

V rozhovoru s časopisem Super Illu šéfka německé vlády poznamenala, že považuje za rozumné postupovat podobně jako některé další evropské země, které chtějí kolem let 2030 až 2040 přestat na silnice připouštět nové dieselové vozy. K přesnému termínu se ale vyjádřit nechtěla.