Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ojetý Seat Altea (Altea XL a Altea Freetrack): Kam to auto zařadit

Tomáš Dusil
Diskuze (12)
Roli plnohodnotného MPV plní u Seatu Alhambra. Komu se zdála příliš velká, či obří vnitřní prostor druhé generace nevyužil a přesto chtěl pohodlnější nastupování, měl na výběr Alteu. Auto je prostorné, ovšem spíše než zástupcem MPV je vyšším hatchbackem.


Úvod


Technicky vzato byla Altea a její klony přímými příbuznými modelů Leon druhé generace a Toledo třetí generace. Výrobce si v případě recenzovaného modelu pomohl marketingově zařazením auta do imaginární obchodní kategorie MSV (Multi Sports Vehicle). Snad aby kupujícím ukázal, že Altea opravdu není typickým velkoprostorovým vozem. Trik zabral, můžeme říci dokonale…

Ovšem nejen po technické, ale také po vzhledové stránce se všechny vyjmenované seaty až nápadně podobají. Jako první se uvedlo Toledo, po roce následoval Leon a po dalším zhruba roce recenzovaná Altea. Bylo zajímavé sledovat, jak se Seatu podařilo tyto veskrze podobné automobily marketingově odlišit tak, že každý zaujal jinou cílovou skupinu zákazníků. Leon byl určený spíše sportovněji založeným řidičům a na trhu slavil solidní prodejní úspěch. Altea a zejména její prodloužená verze XL naopak mířila na rodiny. A Toledo? To se na trhu pro změnu neujalo. Snad jen španělští taxikáři o něj projevili kýžený zájem. Možná i kvůli designu, který byl z uvedené španělské trojky nejméně zdařilý a mnohým tak trochu připomínal taktéž neúspěšný velký Renault Vel Satis. Byla to právě Altea, která se ve výrobním programu značky udržela nejdéle – celých 11 let. Nabízela se tak ještě v době, kdy už koncern Volkswagen a potažmo tedy i Seat disponoval modernější technikou MQB.

Video se připravuje ...

Stěrače stírají… většinou ano

Zvýšená karoserie Altey si vyžádala v zájmu zachování příznivé aerodynamiky použití velmi rozměrného čelního skla. Aby posádka dobře viděla i za deště, použil Seat inovativní koncept stíračů. Nejde o klasická „motýlí křídla“ jak to známe třeba z francouzských aut.

Pokud se podíváte na čelní sklo Altey poprvé, máte pocit, že stírače úplně chybějí. Teprve pozornější pohled odhalí, že jsou rafinovaně ukryty za plastovými lištami naroubovanými na sloupky A. Publiku se ukážou až při zapnutí. Pokud aktivujete cyklovač, nevracejí se zcela do výchozí „skryté“ polohy, ale šibalsky vykukují zpoza sloupků.

Pokud pouze prší, fungují tyto stěrače skvěle. Horší je situace při sněžení. Jakoby Španělé auto vůbec netestovali v zimě. Sníh ulpívající na čelním skle totiž stěrače shrnují ke sloupkům, takže po chvíli se tam může vytvořit značný nános sněhové nadílky.

Se stírači se pojí i jeden rébus. Prostě s léty občas zatuhává jejich mechanismus. Postupem času jdou stále pomaleji, až už se jednoho dne nerozeběhnou vůbec. Mnozí zkoušejí mechanismus v hantýrce mechaniků přezdívaný přepákování rozebrat, vyčistit a promazat. Občas to i pomůže, ale spíše dočasně. Mechanismus dodává výrobce coby samostatný díl, tedy bez hnacího krokového motoru.

Hliník proti plechu

Výrobce, ve snaze dostát zařazení vozu coby MSV, nadělil Altee solidní podvozek. Každá Altea je vzadu obdařena víceprvkovou nápravou se čtveřicí ramen na každé straně. Jízdní vlastnosti vozu tak představují nadprůměr, tedy pokud vůz budeme srovnávat s klasickými MPV. Odpružení je zdařilým mixem mezi plavností a sportovní tuhostí. Vše korunuje solidně rychlá odezva na otočení volantem.

Občas jsou slyšet stesky nad sotva průměrnou životností podvozku Altey. Tady asi záleží na použité motorizaci. Hmotné TDI budou mít jistě na životnost přední nápravy negativnější vliv než lehoučké hliníkové dvoulitry FSI či základní 1.4 16V.

Slabinou pojící se s přední nápravou je zadní uložení ramene. Rameno má v tomto místě pouze čep, který se zasune do silentbloku, který je součástí hliníkového domečku, přišroubovaného k nápravnici. Pokud jsou tady vůle, auto má problém ve vyjetých kolejích udržet přímý směr. Navíc je i řízení poněkud blátivé. Hliníkový domeček s uložením lze koupit i v originále samostatně, což náklady na repasy sympaticky snižuje.

Popsaný problém se týká jak hliníkových ramen, používaných do března 2009, tak i pozdějších plechových.

Diesely: doba čerpadlo-trysková

Alteu nabízel Seat od začátku s rozličnými pohony. Benzinové agregáty zastupovaly starší čtyřválce 1.4 16V a 1.6 8V a dále modernější s přímým vstřikem 2.0 FSI, případně přeplňovaný 2.0 TFSI. A dále nový motor 1.8 TSI z řady EA888. Později ještě 1.2 TSI a 1.4 TSI.

Mnohem častěji narazíte u zajímavého auta na diesely. Jejich účinkování lze rozdělit na dvě etapy. Auta vyráběna přibližně do roku 2010 mají pod kapotou kromě spolehlivé a odolné devatenáctistovky TDI také modernější dvoulitry se vstřikováním čerpadlo-tryska.

Dvoulitry se vstřikování čerpadlo-tryska byly pod svažující se kapotou od samého začátku v zásadě tři. Nejjednodušší byla varianta označená BMM. Vznikla coby evoluce osvědčené menší 1.9 TDI. Tato verze má hlavu válců s rozvodem OHC a osmi ventily. Vždy se pojila s filtrem pevných částic, který představuje v tomto případě asi největší slabinu této varianty. Z dalších problémů zmíníme prodřená zdvihátka ventilů, které jsou na tomto motoru na rozdíl od 16ventilové verze hrníčkového typu, takže se ventilový mechanismus obejde bez vahadel s rolnami.

Stejný výkon 103 kW nabízela 16ventilová verze BKD s odlišnou hlavou s rozvodem DOHC. Normou Euro 4 prolezla v Altee bez filtru pevných částic. Nová hlava válců však ráda praskala.

Vrcholem mezi diesely, tedy po stránce výkonu, se stal čtyřválec BMN se 16 ventily nabízející 125 kW. Technika podobná jako u BKD, ale vždy s částicovým filtrem a navíc strašákem v podobě vyspělejších piezo vstřikovačů čerpadlo-tryska původem od Siemensu (takzvané jednotky PPD). Jejich životnost se ukázala jako nedostatečná, navíc jsou v druhovýrobě nesehnatelné a v originále drahé. Z hlediska spolehlivosti je tak varianta BMN jednoznačně nejhorší.

Na rozdíl třeba od Passatu či Exea Altea nikdy nepoužívala variantu dvoulitru s kazetou s vyvažovacími hřídeli. Netýká se jí tedy další často uváděný strašák těchto motorů a to opotřebení pohonu vyvažováků/olejového čerpadla, vedoucí až v zadření motoru.

Jak šel čas

2004 Na jaře představení vozu. Zážehové motory 1.4 16V, 1.6 8V, 2.0 FSI, 1.8 TSI a 2.0 TFSI. Vznětové 1.9 TDI, 2.0 TDI 8V, 2.0 TDI 16V a 2.0 TDI 16V se 125 kW. Oba nejmenší motory s pětistupňovou manuální převodovkou. Motor 2.0 FSI s šestikvaltem, alternativně se šestistupňovou samočinnou převodovkou s měničem momentu. Motor 1.8 TSI a 2.0 TFSI s manuálním šestikvaltem, 2.0 TFSI alternativně s šestistupňovým DSG. Motor 1.9 TDI s pětistupňovou skříní, dvoulitry TDI vždy s šestistupňovou, verze se 103 kW s 8 a 16 ventily alternativně s šestistupňovým DSG.

2005 Představení sportovně střižené verze Altea FR výhradně s motory 2.0 TFSI a 2.0 TDI 125 kW.

2006 O 187 mm prodloužená verze Altea XL. Motory stejné jako běžná Altea s výjimkou 2.0 TFSI, který chyběl.

2007 Nový motor 1.4 TSI o výkonu 92 kW. Terénní verze Altea FreeTrack na základě prodloužené verze XL. Motory 2.0 TDI 103 a 125 kW a dále 2.0 TFSI se 147 kW. Pohon všech kol ve spojení s oběma výkonnějšími motory a realizovaný spojkou Haldex 2. generace.

2009 Modernizace vozu. Jiná přední část, rozšíření výbavy. Nový motor 2.0 TDI (CEGA) se 125 kW a se vstřikováním common-rail z řady EA189. A dále nový čtyřválec 1.6 TDI CR o výkonu 77 kW (CAYC). Motor 2.0 FSI se přestává vyrábět. Nový motor 2.0 TFSI o výkonu 155 kW z řady EA888 nahrazuje dosavadní se 147 kW z řady EA113.

2010 Další varianty motoru 2.0 TDI CR o výkonu 103 kW výhradně se 16 ventily (CFHC, CFJA) už výhradně pro Euro 5. Motor 1.6 TDI také ve verzi se 66 kW (CAYB). Ukončení produkce motoru 1.6 8V. Místo něj nastupuje nový čtyřválec 1.2 TSI s výkonem 77 kW. Končí motor 1.9 TDI. Verze Ecomotive se start/stop systémem.

2012 Nové výbavy vozu Copa a Style Copa.

2015 Ukončení produkce bez uvedení přímého nástupce.

Diesely: Doba common-railová

V roce 2009 se do útrob auta dostaly první common-railové čtyřválce. Jednak menší 1.6 TDI o výkonu 77 kW coby pozdější náhrada za osvědčenou 1.9 TDI a dále dvoulitr. Zprvu o výkonu 125 kW, o rok posléze také ve verzi se 103 kW. Později se objevila ještě varianta motoru 1.6 TDI se 77 kW. V porovnání se staršími agregáty s PD jsou ty s common-railem spolehlivější a tedy již v zásadě doporučení hodné. Navíc technické rozdíly mezi jednotlivými verzemi nejsou tak výrazné. Navíc i v tomto případě se to, zásluhou prozíravosti výrobce, obešlo bez kazety s vyvažovacími hřídeli.

Pokud bychom měli zmínit problémy, tak asi nejvíce diskutovaný rébus se týká systému recirkulace spalin EGR. Verze vyráběné do konce října 2011 používaly kulatý chladič výfukových plynů, který býval s léty porézní. Z toho důvodu docházelo k úniku chladicí kapaliny, což zpočátku servisy hodně potrápilo. Pozdější verze již mají chladič hranatý a spolehlivý.

Druhá závada pojící se systémem recirkulace spalin se týká elektroniky. Klapka uzavírající tok spalin do sání je ovládána servomotorem přes převod s takzvanou rohatkou. Vše je bohužel plastové. Rohatka se časem zadře, což vyústí ve spálení ovládacího servomotorku.

Za úniky chladicí kapaliny ale může stát také vodní pumpa. Příčinou je nesmyslně dlouhý interval na rozvody. U 1.6 TDSI je to 180.000 km, u 2.0 TDI dokonce 210.000 km. Dle přípisu koncernu Volkswagen se ovšem mění pouze řemen. Nezávislí specialisté na vozy koncernu Volkswagen, třeba Petr Petřík z pražské Malé Chuchle mění nejen řemen, ale také napínák se zmíněnou vodní pumpou.

Pozor také na praskající napínák plochého řemenu. Dle zkušeností Petra Petříka je dobré jej vyměnit po ujetí maximálně 150.000 km. Jestli si myslíte, že po selhání vám pouze nebude auto klimatizovat a dobíjet, jste na omylu. Řemen se totiž dokáže dostat pod plastový kryt rozvodů a napáchat značné škody v podobě „potkání“ motoru. Tak na to pamatujte.

Technika


Motory

1.4 16V (63 kW), 1.6 8V (75 kW) Nejlevnější cestu k Altee představuje dvojice základních zážehových motorů. Ten menší jede překvapivě slušně zásluhou perfektně poskládaných převodů, ten větší je o něco pružnější, ale spotřebovává více paliva.

1.8 TFSI (118 kW) Dynamika skvělá, spotřeba solidní, spolehlivost obrovský problém. Zástupce řady EA888 umí vytrestat na několikero způsobů. Od nízké životnosti rozvodů až po vysokou spotřebu oleje vinou nevhodně provedených pístních kroužků.

2.0 TFSI (147/155 kW) Do roku 2009 byl tento motor zástupcem řady EA113. V uvedeném roce byl nahrazen novým z řady EA888. Výkon vzrostl, problémy bohužel také.

1.6 TDI (66 a 77 kW) Náhrada skvělé 1.9 TDI pro normu Euro 5 nabízí nízkou spotřebu a solidní ticho. Jako základní dieselový pohon je skvělá. Doporučujeme tankovat kvalitní naftu, neboť vstřikovače common-railu jsou tady choulostivější.

1.9 TDI-PD (77 kW) Do roku 2010 jasně nejlepší diesel. Problém je, že naftová devatenáctistovka je tak populární, že ji budete obtížněji shánět. A když už, bude drahá. Za obtížnými teplými starty obvykle stojí slábnoucí startér.

2.0 TDI-PD (103 a 125 kW) Původní dvoulitry byly nabízeny ve třech verzích. Dobře jedou všechny, zejména ta se 103 kW a 16 ventily však s nadšením likviduje dvouhmotový setrvačník. Ta nejvýkonnější je vyloženě rizikovou koupí.

2.0 TDI-CR (103 a 125 kW) Modernější common-raily nabízejí plynulejší náběh síly a jsou tišší. Spotřeba paliva je možná o špetku vyšší, ovšem vše vynahrazuje mnohem přesvědčivější spolehlivost. Sice mají nějaké problémy, ovšem většinou ne vyloženě likvidační.

Servisní rady

Výměny oleje se řídí ukazatelem servisu (variabilní servis) nebo se mění v pevném intervalu po 15.000 km nebo roce. Motory 1.2 TSI, 1.4 TSI, 1.8 TSI a 2.0 TFSI od roku 2009 mají řetěz. U motorů 1.6 TDI a se mění po ujetí 180.000 km pouze řemen, to samé po 210.000 km u 2.0 TDI-CR. Specialisté ale doporučují měnit rozvody komplet včetně vodní pumpy. Po 150.000 km nechtě vyměnit plochý řemen. Převodovky DSG vyžadují nový olej vlastní specifikace po ujetí 60.000 km. Svíčky u zážehových motorů nechte vyměnit po 60.000 km. Vyplatí se to!

Závady a problémy

Zatuhávající mechanismus stíračů Někdy lze rozhýbat, ale moc dlouho to nevydrží.

Zdlouhavé teplé starty motoru Agregát 1.9 TDI. Příčinou je slábnoucí spouštěč motoru.

Klepavé zvuky z útrob palubní desky po nastartování motoru Příčinou je vůle v krokových motorkách klimatizační/ventilační soustavy. U samočinné klimatizace je jich šest. Závada je zpravidla jen akustického charakteru.

Vůle v zadním uložení ramen přední nápravySilentblok je součástí hliníkového domečku, nikoliv ramene.

Hluky z převodového ústrojí Příčinou jsou opotřebená ložiska hřídelů u šestistupňové převodovky

Hluk při otáčení volantem, ztráta posilového účinku Příčinou je vadná řídicí jednotka posilovače řízení, případně snímač natočení volantu

Svítící kontrolka ESP/ABS Na vině je vadný snímač tlaku v hydraulické jednotce ABS/ESP

Závady dieselový motorů Viz hlavní text

Opotřebený rozvodový řetěz, vysoká spotřeba oleje, nefunkční přesuvníky proměnného časování, vadné svíčky Motory 1.8 TFSI a 2.0 TFSI vyráběny od roku 2009. Náprava rozvodů sjednána až v roce 2011. Výměna sady řetězu v servisu Petra Petříka cca 9.000 korun. Spotřeba oleje umravněna v roce 2011.

Test


Seat Altea 2.0 TDI-PD 16V (103 kW), 162.000 km, rok výroby 2004, 119.000 Kč

Seat Altea možná není plnohodnotným MPV, ovšem své příznivce rozhodně má. Rekrutují se z řad uživatelů, kterým vyhovuje vyšší pozice sezení a pohodlné nastupování. Vůz lze chápat i jako přerostlý hatchback. Větší smysl podle nás dává prodloužená Altea XL či zajímavě pojatá verze FreeTrack.

K testu od Auto ESA zapůjčený exemplář pocházel z prvního roku výroby. Pod kapotou tepalo vznětové srdce v podobě 16ventilové verze motoru 2.0 TDI-PD. Dřívější stesky testovacích jezdců propírající zvýšenou hlučnost u ojetiny takřka nevnímáte. Naopak vždy vyzdvihovaný prudký nárůst síly se projevil i zde. V kontextu s dnešními plynulými a tichými diesely tak působil motor testované Altey jako z jiného světa.

Původní majitel si připlatil za koženkové čalounění sedadel, s nímž korespondovalo vícestupňové vyhřívání. Teploty kolem bodu mrazu však záhy odhalily jeho velmi nízkou účinnost. U řidiče to ještě trochu hřálo, u spolujezdce však takřka vůbec. Patrně byla poškozená vyhřívací dečka, což se stane poměrně snadno. Stačí si špičatým kolenem kleknout na sedák.

V době vzniku a v rámci třídy jezdila Altea solidně. Testovaný vůz však někdejší chvalozpěvy příliš nepotvrzoval. V dnešních měřítkách již výraznější nedotáčivost se střetla s horším stavem podvozku, takže na vyjetých kolejích bylo třeba opravdu pevně svírat volant. Jinak si auto jelo kam chtělo.

Samotná pozice za ním má také své limity, neboť i v nejnižší poloze byl sloupek řízení pořád dost skloněný, podobně jako v dodávce. Zajímavé je, že nižší Leon to takto nemá. Motor ale stále tahal jak za mlada a řazení šestistupňové skříně bylo až na občasný problém s jedničkou vcelku přesné a lehké.

Seat Altea 2.0 TDI-PD 16V 103 kW - vybrané technické údaje
Motorvznětový přeplňovaný řadový čtyřválec
Zdvihový objem1986
Největší výkon103 kW při 4000 ot./min
Největší točivý moment320 N.m při 1750 až 2500 ot./min
Převodovkašestistupňová manuální
Zavazadlový prostor410/1320
Rozvor náprav2580
Vnější rozměry4280 x 1770 x 1570
Maximální rychlost201
Zrychlení z 0 na 100 km/h9,9
Kombinovaná spotřeba paliva5,8

Klady

Prostornost, pohodlné nastupování, může mít pohon všech kol, varianta FreeTrack, pružné přeplňované motory, v rámci třídy a při dobrém stavu podvozku solidní jízdní vlastnosti (platí spíše pro zážehové verze), účinné světlomety, ochrana proti korozi, tuhá karoserie, nabídka pohonných jednotek a převodovek, ještě nedávno se vyráběla, skvělý motor 1.9 TDI, relativně příznivé ceny ojetin.

Zápory

Pozice za volantem, stírače se obtížně perou se sněhem, jízdní výkony základních zážehových motorů, není ani MPV ani kompaktem, otazník nad spolehlivostí motoru 2.0 TDI-PD a agregátů TFSI s výjimkou 2.0 do roku 2009.

Foto: David Rajdl

Zobrazit celý článek
Tomáš Dusil
Diskuze (12)
25. 1. 2017 12:00
Motor 1.4 TSI v altee
Mám motor 1.4 TSI v Altee XL (2011), jezdí parádně, olej měním po 15tis.,zatím najeto necelých 70 tisic, ale je mi jasné, že výměna řetězu, napínáku atd. mě asi nemine, i když zatím žádné známky opotřebení, řetěz nechrastí. Je třeba to řešit při urč.nájezdu km preventivně tak jako u řemenu, nebo počkat až začne chrastit? Aby pak už nebylo pozdě...? Díky za vaše rady!
Chceli navrhnúť MPV...
...nevyšlo to, tak namiesto toho, aby zvrzanú konštrukciu dali dokopy a spravili dobré MPV, tak vymysleli novú triedu... :no:
Do rodinného auta tomu chýba pohodlnejší podvozok, poriadny výhľad von, praktickejší kufor bez schodu a normálne stierače. Palubka z tenkého plastu, ktorá po zaklopaní dunela ako prázdny sud, bola už len chybička krásy.
Čo kvitujem, je nápaditý dizajn exteriéru, pokazili ho neskôr tým, že Altea bola prvá ale nie posledná s týmito líniami, takže sa ich verejnosť čoskoro prejedla a dizajn (aj forma) auta sa stali predmetom kritiky - za ktorú mimochodom dizajnér nemôže. Skrátka Toledo a Leon už mali vyzerať inak - recept VW "všetko na jedno kopyto" aj keď v emotívnejšej španielskej forme proste nebol dobrý.
Re: Kratka altea
Tak široké predné stĺpiky ak Altea má fakt máloktoré auto. Nikto iný za ne stierače neschováva.
Avatar - Jaros71
12. 1. 2017 17:22
Re: Altea XL
Rozumné..ATECA je moc pěkná. :yes:
Avatar - Dinar
12. 1. 2017 14:59
Re: Altea XL
Mě Altea XL 1,8tsi dsg vypadla před pěti lety jako řešení, při zadání auta pro aktivní důchodce, tj. vysoký posaz, relat. silný benzín s automatem a kufr do kterého se vejdou lyže, a to vše s max. délkou 4,5 m, páč prostor v garáži. Je to takový univerzál s hnusným vnitřkem, ale všechny zadané vlastnosti má, navíc pět let fungovalo bez problémů, teď ho nahradí Ateca, protože důchodci chtějí navíc awd. ;-)