Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Oltcit v nové době: Od citroënů, přes daewoo k fordům

David Bureš
Diskuze (16)
Továrna v rumunské Craiově původně vyrábějící vůz od Citroënu dnes patří Fordu. Vyrábí motory a MPV B-Max.

Rumunský Oltcit je jednou z několika východoevropských automobilek, které vznikly díky pomoci ze Západu. V tomto případě rumunská vláda spolupracovala na výstavbě továrny s francouzským Citroënem. Po rozpadu východního bloku se však francouzský výrobce továrny vzdal, postupně tak přešla pod křídla Fordu.

Dohoda o výstavbě továrny u města Craiova byla mezi Citroënem a rumunskou vládou podepsána v roce 1976. Samotný výrobek závodu, pojmenovaný Oltcit, byl představen o pět let později. Jméno nové značky vzniklo kombinací slov Olténie (kraj, v němž závod ležel) a Citroën. Obdobně bylo vytvořeno i logo firmy – písmeno O protínající svisle orientovaný šíp.

Oltcit byl třídveřovým malým hatchbackem, který vznikl na základech prototypu Prototypu Y, jež měl za cíl být nástupcem slavného 2CV, alias kačeny. Tvarově pak odkazoval na pětidveřový Citroën Visa, který se vyráběl od roku 1978.

O pohon se staral vpředu podélně uložený dvouválec s protilehlými písty. Vzduchem chlazený motor dávající z objemu 652 cm2 výkon 25 kW spolupracoval se čtyřstupňovou, ručně řazenou převodovkou. Tento motor byl nabízen v modelu pojmenovaném Oltcit Special, zatímco Oltcit Club měl pod kapotou vzduchem chlazený čtyřválec o objemu 1129 cm3 a výkonu 42 kW. Special nebyl právě rychlíkem, z 0-100 km/h zrychlil za dlouhých 28 sekund a jel nejvýše jen 120 km/h. To Club zvládl být stovce za 15,4 sekundy a jel až 145 km/h

Oltcit byl dlouhý 3732 mm, široký 1538 mm a vysoký 1430 mm, rozvor náprav činil 2370 mm. Zadní sedadla byla sklopná, díky čemuž mohla vzniknout plocha dlouhá 117 cm a široká 110 cm.

Výroba v Craiově měla začít na počátku roku 1982, nakonec se ale o pár měsíců opozdila. Ani samotný náběh výroby neprobíhal podle plánů. V polovině osmdesátých let měl závod produkovat 130.000 aut ročně, v roce 1984 ale vyrobil jen asi 37.000 aut. V tehdejším roce se přitom začala vyrábět varianta pro západoevropské trhy – Citroën Axel. Ta byla dostupná výhradně se čtyřválci, jedenáctistovku doplnila i třináctistovka s 45 kW, k dispozici bylo i dvoumístné užitkové provedení.

Axel ale západoevropské zákazníky příliš nezaujal, a tak místo plánovaného růstu výroby začíná produkce v Craiově už v polovině osmdesátých let klesat. Problémem auta byla hlavně mizerná kvalita, která v konkurenci na Západě neobstála.

Citroën se tak rozhodne z podniku vystoupit, spolu s čímž v roce 1990 končí i výroba axelu, a to po pouhých 60.184 vyprodukovaných kusech. Produkce oltcitů ale pokračuje i nadále, vůz je ale nově osazen výhradně čtyřválci, protože dodávka dvouválců je ukončena. Automobil zároveň mění označení a nově se jmenuje Oltena. Nabídku navíc obohacuje pick-up, zatímco pětidveřový model oltina nebo kabriolet se do sériové produkce nedostanou.

Samotný podnik se po odchodu Citroënu přejmenuje na Automobile Craiova a začne hledat nového partnera. Tím se nakonec v roce 1994 stává jihokorejské Daewoo, které se v tu dobu snaží o expanzi v Evropě. Podnik přejmenovaný na Rodae (později na Daewoo Automobile Romania) tak postupně začne montovat takové modely jako Daewoo Espero, Daewoo Cielo, Daewoo Tico nebo Daewoo Nubira. Továrna je navíc rozšířena, když zde otevírá nová motorárna.

Expanze bohužel nastává v době, kdy se Daewoo kvůli tehdejší asijské finanční krizi dostává do problémů. Konsorcium Daewoo proto nakonec v roce 1999 prodává svoji automobilovou divizi, a to do rukou General Motors. Mezi kandidáty na nákup přitom nechyběly ani Ford nebo tehdejší DaimlerChrysler.

Nový majitel ale o rumunskou továrnu nemá zájem, proto závod zůstává ve společném vlastnictví rumunské vlády a korejské společnosti Daewoo. V Rumunsku tak postupně dobíhá výroba stávajících vozů, které nadále nesou znaky Daewoo. GM přitom v roce 2004 v západní Evropě přejmenoval vozy této značky na chevrolety.

V roce 2006 pak rumunská vláda kupuje dosavadní podíl Daewoo, aby se o rok později rozhodla závod privatizovat. O automobilku mají zájem General Motors, ruská investiční skupina JC Russian, Tata nebo Ford. Poslední z nich jako jediný ze zájemců předkládá skutečnou nabídku, a tak se na jaře 2008 stává novým vlastníkem továrny, když za 57 milionů eur získává zhruba tři čtvrtiny podniku. Ford se tímto krokem vrací do Rumunska po několika desítkách let, své osobní a nákladní vozy tam montoval už v meziválečném období, a to v závodě Floreasca.

Ford okamžitě vyhlašuje radikální expanzi a modernizaci závodu. Výroba je obnovena v září 2009, a to dodávkou Transit Connect. Později je zahájena též výroba motorů, tříválce 1.0 EcoBoost a čtyřválce 1.5 EcoBoost, a modelu B-Max. Malému MPV s netradiční koncepcí proti sobě otevíraných bočních dveří se však příliš nedaří, a tak je jeho výroba několikrát přerušena.

Americká automobilka proto v současnosti hledá další možnosti, jak kapacitu továrny v Craiově naplnit. Závod je pro ni totiž zajímavý díky levné pracovní síle a zároveň přístupu na trhy EU. Nyní už je jisté, že se v Rumunsku od roku 2017 začne vyrábět malé SUV ecosport, který se zatím do Evropy dováží z Indie. V Craiově by se později mohl začít montovat také malý hatchback ka+, který se stal levnější alternativou k fiestě.

David Bureš
Diskuze (16)
28. 7. 2016 01:18
Re: Z bláta do louže...
Já netvrdím, že v tehdejší době se zoufale nedostatkovou nabídkou téměř všeho zboží (samozřejmě vč. aut) o ten Oltcit nebyl zájem. V tehdejší komoušské automobilové pustině tvořené téměř výhradně Škodovkami, Ladami a také dvoutaktními krámy z NDR tato rumunská Visa pochopitelně působila jako zjevení. Ale toto počáteční nadšení tehdejších kupujících většinou velmi rychle vyprchalo (vysoká spotřeba a velmi nekvalitní technika i dílenské zpracování) a o množství technických absurdit jsem psal výše. Naše rodina si v roce 1986 koupila za 69 000 Kč pětirychlostní Śkodu 130 L a jsem přesvědčen, že navzdory její zastaralé koncepci se jednalo o mnohem smysluplnější investici. Rozdíl v kvalitě, spolehlivosti, spotřebě i užitné hodnotě byl totiž při stejné ceně propastný... :-! Objektivně vzato byl Oltcit (i přes svoji moderní koncepci) dost nepovedený stroj. Ovšem je fakt, že největší ťafku mu dali Rumuni svým výrobním šlendrijánem :-!
28. 7. 2016 01:05
Re: 11 RL
>:D >:D >:D :yes:
Avatar - Stejsn
27. 7. 2016 23:17
11 RL
vždycky jsme to označení překládali "jedenáct na sto, Rezerva, Lano" :-)
Avatar - m.z.
27. 7. 2016 21:10
Re: oltcit
Kámošům to bylo fuk, byli rádi, že se mají čím vozit a drtili jsme to v 5 lidech.
Aspoň se 11l spotřeba rozmělnila >:-[]
Avatar - DaewooMaster
27. 7. 2016 16:44
Daewoo modely
Jenom drobnost k článku - když už je v článku výčet modelů Daewoo, co se v Rumunsku vyráběly, proč není kompletní? Tady je třeba k nahlédnutí dobový web z prosince 2002:

[odkaz]