auto.cz

Recept na úspěšné SUV je dobře známý. Automobil tohoto segmentu dnes vyrábí kde kdo, a tak zaujmout v záplavě novinek není snadné. Tradiční evropské mainstreamové automobilky z Německa a Francie se v poslední době probouzejí a přicházejí s novými přírůstky do vyhledávaného segmentu. Pro Opel to však není neznámé území. Od roku 1992 do roku 2003 slavil úspěchy s původem asijským vozem, prodávaným pod jménem Opel Frontera. Třída automobilů pro volný čas se mezitím rozrostla na 1,2 milionu SUV prodaných v roce 2006. Ani to není zdaleka konec boomu. Růst už sice nebude tak dramatický jako v posledních letech, jenže ze současných asi 6,6 % evropského trhu má podíl poskočit až na 7,4 % v následujících pěti letech. Opel věří, že Antara se hned v roce 2006 - prvním roce na trhu - velmi dobře uchytí a vybere si ji až 40.000 zákazníků. To by znamenalo, že bude úspěšnější, než Frontera ve svém nejlepším roce 1993, kdy si ji koupilo 37.500 zákazníků.

Opel chce oslovit Evropany ze tří známých cílových skupin. První jsou mladé bezdětné páry přes 25 let, druhou manželé mezi 35 a 40 lety s dětmi a třetí skupinou pak mají být senioři mezi 55 a 65 lety s odrostlými potomky. Všem je společné aktivní trávení volného času, městský život a záměr vyměnit běžný osobní automobil střední třídy za SUV s pohonem všech kol. Vzhledem k nedostatku přímých evropských konkurentů spoléhá Opel asi v polovině obchodních případů na přetáhnutí zákazníků od konkurence.

Místo tradic inovace

Antara je blízkou příbuznou Chevroletu Captiva a Opel se netají ani tím, že oba vozy vznikají v rámci jednoho areálu korejské pobočky General Motors. Kdo čekal, že Captiva bude výchozím bodem pro pozměněnou alternativu s logem Opelu, ten se zmýlil. Sedmimístný Cherolet svými rysy připomíná ze zavedených linií nevybočující klasiku, na kterou jsou stávající zákazníci Opelu zvyklí. Antara jde dramatičtější cestou, i když zase tak odvázaná jako studie Antara GTC přeci jen pětidveřová produkční verze není.

Ze zavedené praxe SUV vybočují už proporce. Automobil s vnějšími rozměry 4575 x 1850 x 1704 mm má nadprůměrný rozvor 2707 mm. Stylisticky mají zaujmout světlomety s lomenou spodní hranou, která opakuje stejný tvar na plastových částech nárazníků. Okenní grafika bočního profilu odpovídá tomu, na co jsme u dnešních Opelů zvyklí, obložení exponovaných míst nelakovanými plasty zase z auta opticky dělá zástupce třídy SUV. Malé převisy jsou dobrým předpokladem pro překonávání terénních překážek, ale v tomto případě je na místě spíše vyzdvihnout stabilitu na silnici, získanou umístěním kol do rohů karoserie.

Silniční podvozek
Opel naordinoval tomuto modelu tužší odpružení s nezávislým zavěšením všech kol. Přední McPherson v kombinaci se zadní čtyřprvkovou nápravou, konstrukčně příbuznou s řešením v modelech Vectra a Signum, svým chováním na kvalitním povrchu opravdu připomíná spíše osobní automobil. K silničnímu standardu schází ve všech případech lepší kontakt s vozidlem, který by zprostředkoval méně účinný posilovač řízení. Měřeno měřítky běžných SUV je však tento kritický bod v pořádku. Posilovač tuhne s rychlostí a ne s otáčkami motoru a vy se tak můžete dotýkat příjemného věnce na první pohled lákavě vyhlížejícího volantu. Standardní ručně řazená pětistupňová převodovka s optimální kulisou by měla mít pro motor 2.0 CDTI dnes již v této výkonové kategorii obvyklých šest rychlostních stupňů.

Jízda lehkým terénem nečiní Antaře se světlou výškou 200 mm zásadní potíže. Silniční podvozek s malými zdvihy kol snadno způsobí, že některé z kol ztratí kontakt s povrchem, ale jak víme, trial není běžnou disciplínou tohoto segmentu. Pohon zadních kol se přiřazuje s pomocí elektrohydraulicky ovládané mezinápravové spojky, na základě rozhodnutí řídicí jednotky, která vyhodnocuje otáčky kol, polohu akcelerátoru, stáčivou rychlost a další údaje jízdní dynamiky, aby během 100 ms zasáhla ve prospěch zlepšení přenosu hnací síly. Z poměru 100:0 ve prospěch přední nápravy lze v krajním případě získat rovnoměrné rozdělení 50:50. Díly, které v Antaře umožňují přiřaditelný pohon zadní nápravy váží celkem jen 75 kg (hnací hřídele kol, spojovací hřídele, diferenciál, mezinápravová spojka, řídicí jednotka, atd.). V běžné praxi to funguje bezproblémově, do těžkého terénu nás testovací trasa nezavedla.

Korejské CDTI
Přestože v minulých dnech proběhly tiskem zprávy o zastavení výroby vznětových Antar (kvůli problémům se sladěním spojky s charakteristikami vznětového motoru), právě korejský turbodiesel vyvinutý ve spolupráci s italským specialistou VM Motori považujeme za nejlepší volbu pro Antaru. Více než 1,8 tuny vážící automobil s ním bez problému jezdí za 8 litrů nafty na 100 km a k dispozici je pružný agregát ochotný pracovat od 1800 až do 4500 ot./min. Příjemně tlumený čtyřválec se vstřikováním common-rail (max. vstřikovací tlak 160 MPa) je uložen tak, že do vozu nepronikají charakteristické vibrace. Je celkem dobře možné, že cenově dostupnější verze s 93 kW, která bude dodávána až během roku 2007, bude také dostatečnou pohonnou jednotkou, protože na urychlení značné hmoty by se měl podílet vysoký točivý moment turbodieselu v nízkých otáčkách.

Australský ECOTEC
Druhou námi vyzkoušenou motorizací byla ta nejsilnější. Benzinový šestiválec 3,2 V6 (167 kW) patří do nové rodiny motorů GM, vyvinutých za spolupráce německých, amerických a australských vývojových středisek. Výsledkem tohoto vývoje je vedle 3,2 V6 také menší agregát 2,8 V6 a větší 3,6 V6. Nejmenší ze šestiválců doplněný o přeplňování výfukovým turbodmychadlem je známý mj. ze Saabů a výkonnějších Vecter.

Šestiválcový motor je v Antaře standardně dodáván se pětistupňovou automatickou převodovkou, která subjektivně značnou část vysokého výkonu pohlcuje. K řazení samotnému, kterému alternuje režim s možností ruční volby převodu, nemáme žádné připomínky. Je plynulé a přitom svižné. Při rychlé jízdě konstantní rychlostí je motor tichý a potvrzuje výhody nákladnější konstrukce. Při náhlé akceleraci se skokem automatické převodovky dostává do vysokých otáček a při práci pod velkým zatížením již náležitě ozývá. Dynamické manévry nedělají tomuto motoru problém (0-100 km/h za 8,8 s), ale stále je třeba počítat se značnou urychlovanou hmotou. Nad 140 km/h již - také díky menšímu počtu převodových stupňů - není akcelerace příliš svižná (dle výrobce ale jede Antara až 203 km/h). Spotřeba snadno vyšplhá nad 15 l/100 km, s trochou opatrnosti lze jezdit za 12 l/100 km. Pokud vám nevadí vysoká spotřeba a hledáte komfortního společníka do městských kolon a občasnou víkendovou vyjížďku, nejrychlejší Antara vás nezklame. Těm ostatním doporučujeme spíše turbodiesel.

Prostorný interiér
...je největším překvapením a trumfem Antary. Vysoká vnitřní výška kabiny umožnila i přes dlouhý rozvor vzpřímit polohu sedících cestujících, která tak je přirozenější než ve většině vozů s karoserií MPV. Sedadla mají velkorysé rozměry, ale tvarování širokých sedáků se nám v provedení s koženým čalouněním zdálo příliš ploché, takže průměrně vzrostlý jedinec v sedadle i přes náznak bočního vedení dost poletoval. Výška sedáků nad podlahou však je dostatečná na to, aby dobře plnily svůj účel - podpírání stehen cestujících.

Svěží design přístrojové desky odpovídá stylu karoserie. Záď nabízí jen 370 l místa pro zavazadla, které lze pochopitelně dále zvětšovat na úkor cestujících, postupným sklápěním sedadel dělených v poměru 60:40. Maximální hodnota pak dosahuje 1420 l. Během roku 2007 bude zavedena do výroby také možnost sklápění opěradla předního spolujezdce, takže ani přeprava předmětů dlouhých 2,63 m nebude problematická. Menší základní ložný objem je omluven připravovaným příplatkovým nosičem kol FlexFix, který bude integrován do zádi Antary. Ve složeném stavu měří na výšku 80 a na délku asi 700 mm a zabírá toto místo pod dnem zavazadlového prostoru.

České ceny zatím nejsou k dispozici, první vozy se na náš trh dostanou v prvním čtvrtletí roku 2007.