TEST Opel Corsa 1.3 CDTI – Od Adama

Nová Corsa

přichází již ve čtvrté generaci, označené kódem „D“. V souladu s dnešními trendy je větší a bezpečnější než předchůdce, v tomto případě o značný kus. Stejně jako Grande Punto, Clio či Peugeot 207, měří nová Corsa již 4 metry a spoluvytváří nové standardy pro subkompaktní třídu. Ta už nyní dosáhla parametrů, ještě před nějakými pěti lety obvyklých mezi auty nižší střední třídy. Tento test je pro Auto.cz výjimečný ještě z jednoho důvodu – z různých příčin prochází jedno z nejpopulárnějších aut našeho trhu obvyklým redakčním testem historicky poprvé...

Zaděláno na bestseller

má nová Corsa nejen díky velmi sympatickém designu, ale i solidnímu vnitřnímu prostoru, velkorysé konstrukci a nadprůměrné výbavě. Ostatně první výsledky jí dávají plně za pravdu – během prvních týdnů v autosalonech už dosáhla několika historických prodejních rekordů. Již při premiérovém setkání v německých Drážďanech jsme zkonstatovali, že se znovu zrodilo jedno z nejhezčích aut ve své třídě. Ostatně minulá Corsa měla co říct k současnému designu i po dlouhých sedmi letech výroby, analogicky totéž platilo ve své době i o kulaté Corse B.

TEST Opel Corsa-e GS – Elektro-prcek 

Současná Corsa opět stojí na inovované platformě Gamma, sdílené s Fiatem Grande Punto, z čehož vychází i použitá technika. Jednoduchému podvozku stačí vzpěry McPherson vpředu a zkrutná tyč vzadu. Od Fiatu opět pocházejí i vznětové motory, z nichž nejslabší, čtyřválec 1.248 cm³ common rail o výkonu 55 kW (v nabídce je i provedení 66 kW s šestistupňovou převodovkou), jsme vybrali k obvyklému redakčnímu testu. V rámci zaváděcí akce, platné do konce letošního října, jej lze koupit již za 314.900,- v třídveřové základní verzi Essentia s centrálním zamykáním, dvěma airbagy, ABS, elektrickými zrcátky, tónovanými okny a přípravou pro rádio. Za druhý pár dveří je třeba doplatit 15.000,-, proti naší Enjoy tedy stojí méně o 20 tisíc. Nejlevnější třídveřová Corsa s litrovým tříválcem vyjde bez stokoruny na čtvrt milionu. Vybírat lze ještě ze dvou moderních zážehových šestnáctiventilových čtyřválců Twinport – dvanáctistovky 59 kW a o 7 kW výkonnější čtrnáctistovky. Za každý z nich je třeba připlatit dalších 20 tisíc. Zřejmě pouze dočasným vrcholem nabídky se po čase stane vznětová sedmnáctistovka CDTI o výkonu 92 kW, milovníci obou rukou trvale na volantu si mohou doplatit 25 tisíc za pětistupňovou robotizovanou převodovku Easytronic, která je k dispozici pouze k zážehové dvanáctistovce.

Oční kontakt

proběhl na zaprášené městské ulici. Corsa mrkala na kolemjdoucí a koketně při tom přivírala oči; to jí šlo opravdu dobře. Štíhlé tělo je samá křivka a i když je trochu širší v bocích, oblékla se tak dobře, že jí to na šarmu rozhodně neubralo. Ze všech stran se směrem vzhůru zužuje a od fádnosti ji zachraňuje právě mistrná práce s křivkami. Pohledný celek dolaďují precizní detaily a tipujeme, že narozdíl od poněkud módní Astry, Corsa bude i za šest let vypadat stále zcela moderně. Ostatně vzhledem k předpokládanému nadstandardně dlouhému modelovému životu jí ani nic jiného nezbyde.

TEST Opel Corsa 1.0 Turbo vs. Škoda Fabia 1.2 TSI

Otevíráme dveře

a jsme příjemně překvapeni atmosférou solidně zpracovaných materiálů a tušeného bezpečí. Plasty i čalounění si sice odpustily brnkání na emoce, vlastní větší Astře, ovšem je z nich cítit uklidňující solidnost. Corsa je vysoké auto a poskytla dost prostoru pro opravdu velké dveře, který také konstruktéři ihned využili. Dopředu se nasedá velmi příjemně, na druhou řadu sedadel již čeká trocha prostocviku, avšak zdaleka ne tolik, jako do staré Corsy. Péče byla věnována mechanice dveří, které jen klapnou a mírným tahem se nechají otevřít, poté stačí lehce bouchnout a s uklidňujícím pufnutím doklapnou. Snadno se manipuluje i s víkem kufru, které je skloněné a poskytuje příjemný přístup do zavazadelníku. Ten je rozdělen výklopnou a vyjímatelnou poličkou na dvě horizontální poloviny. Nevyniká rozměry, ale dokonale využitelným tvarem a solidně zpracovaným čalouněním.

opel testy malevozy

Uvnitř

se prvních několik okamžiků cítíme jako v mírně zmenšené Astře. Přístrojový štít, volant, řadicí páka, rádio a některé ovladače, to vše už známe. Podobný je i styl a dezén interiérových panelů, i když Corsa si odpustila trochu okázalosti své větší příbuzné a zaměřila se více na nadčasovost. Corsa je globální auto a je to znát – musí se líbit lidem tří kontinentů.

TEST Opel Corsa 1.2 Turbo 74 kW – Zlatá střední cesta

Usedáme

do obyčejnějšího druhu sedaček (Sport a Cosmo mají sportovní) a ony bez větších slabin podepřou celá záda; kéž by to o sobě mohly říct některé vozy střední třídy. Ač poskytují pouze omezené možnosti seřízení, nabízejí skutečně nadprůměrné pohodlí a 186 cm vysoký redaktor v nich najezdil celkem 800 km za jediný den bez bolesti zad či nadměrné únavy. Podepřely mu také celá záda. K duhu nestandardním postavám nebo řidičům, zvyklým držet volant nízko a blízko u těla (jako autor tohoto textu), přijdou vhod extrémní seřizovací rozsahy sloupku řízení. Corsa je po dlouhé době první auto, kde autor neměl volant zcela vytažen a v nejnižší poloze. Jeho dlouhým nohám dokonce vyšly vstříc i dostatečně hluboko uložené pedály; řidiči menších postav by k nim však mohli mít příliš daleko. Přímo v dlani se octne i hlavice řadicí páky. Vhod by přišla loketní opěrka, ta však není pro Enjoy k mání ani za příplatek.

Ergonomie

se drží velmi dobrého firemního standardu a mechanické vlastnosti i zpětná vazba páček, koleček i tlačítek přesně vyhoví jemné evropské ručce. Umístění všech ovladačů ctí zavedené zvyky, konstruktéři už naštěstí uklidili nepřehlednou záplavu tlačítek na středové konzole, známou ze starších Opelů. Zůstalo však poloautomatické ovládání ukazatelů směru, na které je třeba si zvykat; tvůrci naštěstí zlepšili jeho ovládací logiku, která se nyní podobá BMW. Nezvyklé je také ovládání palubního počítače a tempomatu otočnými konci obou páček; v případě palubního počítače jsme si rychle zvykli a rádi rychle zapomněli na souboje s neintuitivními tlačítky na středové konzole větší Vectry, zrychlování s tempomatem však vyžadovalo dlouhé vteřiny držet levou dlaň v nepřirozeně vytočené poloze. Bohužel jsme museli vyplnit i kolonku „minus„ a sice za hluboko utopený multifunkční modul ovládání světel. Samotné spínání by ani nevadilo, ovšem vedle velkého knoflíku se skryly ještě dva malé a těžko vyhledatelné spínače mlhovek. Se světly je spojená ještě jedna nezvyklost – po nastartování se rozzáří podsvícení přístrojové desky, takže řidič může snadno mít dojem, že rozsvítil světla, i když to není pravda. Řešení stojí 300 korun – trvalé svícení po zapnutí zapalování. Pochvalu připisujeme jednodotykovému ovládání všech oken – chvályhodnému opelovskému zvyku; proti tradicím však chybí vyhřívání zpětných zrcátek.

opel testy malevozy

Komfort

Opel svoje klienty vždy rozmazloval a nová Corsa v této tradici pokračuje. Celá posádka má v rámci třídy hojný dostatek místa i světla a čtyři dospělí se mohou klidně vydat na dlouhou cestu – pohodlí budou mít dost a nadměrného hluku se také bát nemusí. Zadní si navíc mohou nastavit sklon opěradla, nebo použít trojici opravdu účinných hlavových opěrek. Délka jejich sedáku by slušela i mnohým kompaktním modelům.

Potěší dotažené detaily - klimatizace fouká tam kam má a chladí opravdu rovnoměrně celý prostor, aniž by napodobovala meluzínu, ve dveřích jsou kromě velkých spodních kapes se stojánky na PET-láhve ještě dvě menší např. na papírové kapesníky či žvýkačky, samozřejmostí jsou tři stojánky na nápoje a velmi solidní zvuk audioaparatury. Originálním a funkčním detailem jsou dva prosvětlené knoflíky na středové konzole, které plní noční interiér měkkým oranžovým světlem a snižují únavu očí.

opel testy malevozy

Výhled

skrz obří čelní sklo dohání ve vertikálním směru, co mu ubraly velmi tlusté A-sloupky na šířku. Bohužel se v okně zrcadlí stříbřitá ozdobná lišta na palubní desce. Nadprůměrný výhled poskytují obě asférická zpětná zrcátka, použitelné je na dnešní dobu velmi slušně i vnitřní. Znamenitě účinkují jednodílné stěrače i výkonné potkávací světlomety, trochu horší je to s dálkovými, které svítí příliš nahoru na krajinu, nikoliv na silnici. Jednoznačný obraz poskytuje i přístrojový štít, jehož horní polovina se ovšem schovává za věncem volantu, pokud je nastavený nízko. Chybí už tradičně teploměr vody.

TEST Opel Corsa 1,3 CDTI (70 kW) EcoFlex – Pozor, šetřím

Startujeme

zcela syrový agregát (v okamžiku převzetí k testu měl najeto necelých 600 km) a ozývá se trochu hrubý mechanický pazvuk, který však postupně s najetými dalšími stovkami kilometrů ustoupil. Odhlučnění jednotky je nadprůměrné a Corsa se zařadila po bok tichošlápků Clia a Peugeotu 207. Potěší i fakt, že maloobsahový agregát je, narozdíl od některých konkurentů, čtyřválcový.

opel testy malevozy

Trochu nás překvapila nutnost žhavení při studeném ranním startu po noci, kdy bylo 5 stupňů; u moderních turbodieselů jsme pomalu odvykli. Už studený motor si vibrace i decibely prakticky nechává pro sebe a nezasvěcení si jej pletou s benzíňákem, a to i při protúrování. Ač červené pole začíná až u znamenité hodnoty 5000 ot./min., vytáčení přes 4000 postrádá praktický smysl; motor je již za zenitem a výkonová křivka spíše klesá. Přesto je někdy nezbytné se na výlet za hranici 4000 podívat – motor totiž nepatří mezi velké tahouny a skoky mezi převody pouze pětirychlostní skříně jsou dosti velké. Kvůli krátká pětce při českém dálničním limitu motor točí přesně 3000 otáček a ocitá se za vrcholem kroutícího momentu; zejména ve stoupání mu pak někdy nečekaně brzy dochází dech. Příliš příjemná pak není ani spotřeba – při ustálené dálniční stotřicítce bez zátěže ukázal palubní počítač hodnotu 5,8 l/100 km. Zde má hlučná, ale silná konkurenční tříválcová čtrnáctistovka TDI PD velký náskok.

Jízda

s Corsou se dá vnímat dvěma pohledy. Ten první poví, že se vezeme v dospělém autě, jehož tuhost lze vnímat i subjektivně a které poskytuje velmi příjemný komfort a optimálně naladěný podvozek - tužší, přesto však nemá problém s nadměrným natřásáním posádky. Uvnitř je i na dálnici ticho k povídání celé posádky nezvýšeným hlasem a nikdo netrpí nepohodlím. Všimli jsme si zejména pečlivě utěsněných dveří, jimiž nefouká, a účinné ventilace i klimatizace.

Na druhé straně ovšem paradoxně stojí pohonná jednotka, jejíž výkony sice stačí na klidnou a defenzivní jízdu a po městě se s ní dá udržovat padesátka i na pětku, ovšem požadavky na dynamické svezení plní váhavě a neochotně. Moc se jí nechce pružně zrychlovat, a tedy ani předjíždět. Emisní norma Euro IV si vybrala svou daň, protože za dob platnosti Euro III byl tento agregát, vypůjčený od Fiatu, známý svou živostí, ač měl papírově dokonce menší výkon.

Příliš nepotěšila spotřeba - za celý test podle palubního počítače průměrných 5,6 l/100 km při svižné, ale nijak dynamické jízdě v rámci předpisů s cca 25% podílem města. Optimisticky jsme čekali od moderního malého dieselu možná o celý litr méně a nezajetý motor na tom nese jen částečnou vinu. Silnější verze (66 kW) za dalších 25 tisíc na tom snad bude lépe, už kvůli šestistupňové převodovce. Jinak si nelze nepoložit otázku, zda má za těchto okolností smysl připlácet 45.000 tisíc proti zážehové dvanáctistovce.

Jízdní vlastnosti

jsou naopak jedním z nejpříjemnějších momentů. Jednoduchý podvozek se přiblížil kýženému optimu a v běžném životě poskytuje příjemné a snadno předvídatelné služby. Rozbitou městskou dlažbu polyká s přehledem také díky velkým kolům s vysokým profilovým číslem pneumatik, problémy nemá ani s rychlou zatáčkou či bočním větrem. Svou funkci dobře plní i brzdy – zprvu velice jedovaté, pak ovšem příjemně lehce dávkovatelné. I zde se ovšem skrývá jedno „ale“. Moderní elektromechanický posilovač řízení totiž oddělil zpětnou vazbu od předních kol ještě o kousek více, než jsme si v dnešní době neradi zvykli, a k tomu při přímé jízdě nevrací volant do zcela rovné polohy. Díky tomu je neustále třeba drobně korigovat směr i na dálnici a ruce na volantu necítí, co právě dělají přední kola. Nepříjemné to je v táhlé zatáčce, ve které kola volantu jakoby trochu utíkají. Naštěstí je účinek posilovače proti technicky příbuznému Grande Puntu poněkud snížen, takže si lze zvyknout, ovšem i tak není ve volantu cítit začátek práce posilovače a zpočátku je řidič překvapen, jak hodně vůz zatočil, aniž by dlaně něco zaznamenaly. Je zkrátka neustále třeba si hlídat natočení volantu a návyky z hydraulických posilovačů zahodit.

TEST Opel Corsa Sport 1.3 CDTI (66 kW) – Cykloturista

Závěr

Mezi kompakty, nově už čtyřmetrové, přišel velice silný hráč. Přinesl si nadprůměrný důraz na pohodlí posádky, velmi širokou příplatkovou výbavu, v níž nechybí například nezávislé topení s dálkovým ovládáním, vyhřívaný volant či unikátní výsuvný nosič na kola ze zadního nárazníku Flexi Fix, kterým bohužel námi testovaná Corsa vybavena nebyla. Nechybí ani hned zpočátku široká nabídka motorů, mezi kterými si vybere téměř každý; za ty silnější je ovšem třeba nepříjemně doplácet po obou základních motorizacích – zážehový litrový tříválec i námi testovaná slabší verze vznětové třináctistovky – sáhnou jen zcela nevznětlivé povahy. Příjemné jsou také zaváděcí ceny, platné do konce října. Corsa za čtvrt milionu, to stojí za zvážení, i když v seznamu výbavy základního provedení Essentia zejí nepříjemné mezery. Velkou výhodou je i design - tradičně velmi silná zbraň malého Opelu. Situace mezi subkompakty se začíná podobat vroucímu kotli a novou Fabii nečeká lehký život!

opel testy malevozy

Plusy

• elegantní design
• prostorný, solidně zpracovaný a komfortní interiér
• při řízení pocit většího auta
• výborné odhlučnění
• snadné ovládání
• velmi dobrý kompromis mezi komfortem a kontrolou
• pohodlná a rozměrná sedadla
• široký výběr příplatkové výbavy
• solidní zaváděcí ceny a průhledná cenová politika

Minusy

• řízení s nezvyklou charakteristikou a bez zpětné vazby
• nižší jízdní výkony a vyšší spotřeba testované motorizace
• příliš krátké zpřevodování a chybějící šestka
• špatně dosažitelné, maličké ovladače mlhovek
• nutnost připlácet za základní bezpečnostní prvky