Opel Eco-Speedster: Šetřit může být i zábava

Revoluční čísla, která nám doposud připadala jako sci-fi, znějí: dieselový motor o obsahu 1.3 l, maximální rychlost 250 km/h, spotřeba 2,5 l/100 km, výkon 82 kW (112 PS).

Dvoumístný prototyp Eco-Speedster vychází ze sériového Speedsteru představeného v Ženevě již roku 1999. Ten se na trhu objevil začátkem roku 2001. Prototyp využívá jeho rám a některé designérské prvky, ale karosérie je podstatně prodloužená, uzavřená, vyrobená kompletně z uhlíkových vláken.

Aby bylo možné dosáhnout takových úctyhodných parametrů, modifikovali designéři Opelu původní Speedster ve třech oblastech: ve hmotnosti, koeficientu odporu vzduchu a hlavně pohonné jednotce. Ta patří mezi nejvýkonnější vznětové motory na světě. Kromě mimořádných výkonových parametrů splňuje i přísné ekologické normy Euro 4.

Disponuje čtyřmi ventily v každém válci a vstřikováním typu common rail nejnovější generace. To dodává směs pod tlakem 1600 barů tryskami s pěti otvory. Systém je schopen reagovat na změny v řádu 20 miliontin sekundy, čímž dosahuje extrémně přesného dávkování a tím pádem šetří palivo, produkuje minimum škodlivin a také minimalizuje typické dieselovské rachtání při studeném startu.

Další nelehký úkol pro Rüsselheimské konstruktéry byla optimalizace odporu vzduchu. Úkol zněl snížit aerodynamický odpor sériového Speedsteru o polovinu. Střecha musela být snížena a změněn sklon a tvar čelního skla. Eco-Speedster má na výšku pouhých 950 milimetrů. Do takového vozu by se snad ani normálními dveřmi nedalo nastoupit, designéři se proto rozhodli pro nahoru výklopné dveře (á la Mercedes-Benz 300 SL Gullwing). Oproti sériovému Speedsteru je koncept o 184 mm delší, což opět snižuje odpor vzduchu. Tření je optimalizováno také použitím speciálních nízkoodporových pneumatik o rozměrech 175/55 R17 W. Finální hodnota CD je 0,20.

Díky použití uhlíkových vláken na karoserii se snížila hmotnost vozu na velice sympatických 660 kg. (Speedster váží cca. 870 kg, což je také velmi nízká hodnota).

Oděn v kabátě dlouhé a nízké karoserie, posazen na 17palcových hliníkových kolech dosahuje prototyp Opel Eco-Speedster maximální rychlosti 250 km/h a přitom dokáže jet v běžném provozu za 2,5 litru nafty na 100 km (podle normy MVEG).

K původu prototypu říká předseda a výkonný ředitel Opelu Carl-Peter Foster: "Eco-Speedster je symbolem naší ofenzívy v oblasti dieselových motorů a zároveň demonstruje technickou vyspělost Opelu v oblasti pohonných jednotek, odlehčených karosérií a aerodynamiky. Do konce roku 2003 představíme čtyři nové vyspělé dieselové motory se systémem common rail s nízkou hmotností a velice ekonomickým provozem s výkonem až 130 kW (177 PS). "

Eco-Speedster navazuje tam, kde před 30 lety skončil jiný Opelův prototyp. 1. června 1972 totiž stanovil modifikovaný Opel GT s 95 koňovým turbodieselem o obsahu 2.1 l několik světových rekordů v oblasti vznětových motorů. Pokořil například rychlostní hranici 197,5 km/h. Zanedlouho poté představil Opel svůj první osobní automobil se vznětovým motorem - Rekord 2.1 D.

Když před 30 lety dieselový GT ohromil veřejnost, bylo to poprvé, co se mluvilo o naftových motorech ve spojitosti se sportovními vozy.

Eco-Speedster dokazuje ohromný pokrok v technologii vznětových motorů za posledních 30 let.