Peugeot 205 Turbo 16 PTS Clubman (1984): Jedna z nejvzácnějších 205 na prodej!

Peugeot 205 Turbo 16 si podmanil svět automobilových soutěží na konci éry skupiny B, konkrétně v letech 1985 a 1986. Automobilce se lvem ve znaku vybojoval dva tituly mistra světa, i když ten druhý až u zeleného stolu. Pardon, vlastně čtyři, protože se radovali jak jezdci (Timo Salonen a Juha Kankkunen), tak i značka samotná v obou letech. S výchozí dvěstěpětkou neměl až na světla nic společného, šlo o opravdový speciál. Ten svůj vzor vzdáleně připomínal také siluetou laminátové karoserie, kterou vyráběl Heuliez. Nebyla navíc zcela samonosná, auta dostala zadní pomocný rám.

Relativně malý motor bychom rovněž marně hledali vpředu, našel místo na zcela opačné straně auta pod vzhůru výklopnou zadní částí. Zážehový šestnáctiventilový čtyřválec DOHC 1775 cm³ byl přeplňován turbodmychadlem KKK. Pro homologaci musely vzniknout dvě stovky silničních exemplářů. Zda tomu tak skutečně bylo, toť otázka, společnou fotografii všech postavených už v době jejího vzniku mnozí označili za podvrh. Po zákazu skupiny B v MS rallye vozy „úřadovaly“ na Dakaru, pokusily se dobýt Pikes Peak (Audi Quattro, které na světových erzetách znemožnily, bylo na coloradském kopci lepší) a vládly evropskému rallyekrosu.

Základ pro béčko

Jeden nabroušený peugeot, původně z roku 1984 bude k mání na aukci v Amelia Islandu na Floridě 9. a 10. března. 2018. Na první pohled vypadá úplně normálně - jako běžná silniční specifikace, pokud lze takový výraz vůbec pro tohle auto použít. Ale je trochu zvláštní. Nese štítek Z5Z002, na něm nápis CPC Engineering a logo General Motors. Zajímavé, ne?

Dostal balíček PTS Clubman přímo z továrny. Co to znamená? PTS je zkratkou pro Peugeot Talbot Sport, tehdejší tovární tým, znovuobnovená značka Talbot byla však pro osobní auta záhy zase zrušena. Značí zvýšený výkon na 320 koní (235 kW) díky většímu plnicímu tlaku turba, 1,7 místo 0,7 baru, standardní silniční verze měly „jen“ 200 koní (147 kW). Clubmany byly právě určeny pro přestavbu na soutěžní speciály a nezrodilo se jich více než třicet. Motory dostaly mazání se suchou klikovou skříní a odolnější písty. Jednokotoučovou spojku nahradila dvoukotoučová s kovokeramickým obložením. Pětistupňová rychlostní skříň si zasloužila kratší převody a pohon všech kol zase středový samosvorný diferenciál Ferguson. Karoserie pak byla vyztužena řády FIA předepsanou ochrannou trubkovou klecí, neměla jen standardní dvě vzpěry za sedadly.

Aktivní šasi a řízení všech kol

Tohle konkrétní auto vlastnily Lotus a právě GM. Jak to? Jde totiž o testovací mulu, vývojové vozidlo pro nové aktivní zavěšení chystané špičkové Corvetty C4, které společně vyvíjely. Slavný ostrovní výrobce sporťáků byl v letech 1986-1993 součástí amerického koncernu, proto detroitskému ústředí nečinilo potíže jej požádat o pomoc. Se svolením Peugeotu jím následně u General Motors vybavili právě tento exemplář žhavé 205 a poslali jej do Hethelu. V rámci testování údajně dostal i řízení všech čtyř kol HICAS. To zase vyvíjel pro změnu Nissan a uvedl jej do produkce rovněž v roce 1986. V této fázi šlo ještě o hydraulický, nikoli elektronický systém poháněný čerpadlem posilovače řízení. Pomáhal hlavně v menších rychlostech. Dodnes mu však nezůstalo. Aktivní podvozek mimochodem debutoval v Corvettě ZR-1 v sezóně 1990.

Aukční kousek je nesmírně zachovalý. Celkové počitadlo kilometrů uprostřed rychloměru od Jaegeru ukazuje údaj 15.915 km, pravda, je jen šestimístné. Nicméně ďábelský stroj se nachází v opravdu excelentním stavu, takže určitě více nenajel. Zdroje to koneckonců potvrzují. Po ukončení zkoušek totiž odpočíval v kolekci GM Heritage. Vyvolávací cena 180-250 tisíc dolarů (3,73-5,18 milionu korun) je tedy adekvátní. Auto se samozřejmě může prodat i za víc, nebo nemusí vůbec. Ten, kdo na něj má, si ale do garáže, sbírky, případně soukromého muzea postaví opravdový skvost