Počítačem řízený ventilový rozvod má u benzinu přinést účinnost naftové jednotky. Funguje to?
Téma snižování emisí oxidu uhličitého a hlavně jedovatých oxidů dusíku zůstává na pořadu dne. Downsizing už není lékem, jak se ještě nedávno zdálo, spalovací motory prostě exhalace vypouštět musejí už ze svého konstrukčního principu. Aféra Dieselgate ukázala, že současné americké i evropské normy splnit nelze. Pomíjím ten fakt, že automobily se na světovém znečištění podílejí několika málo procenty, jenže jsou snadnou kořistí, protože lodím vjezd do přístavu nezakážete a letadlům přistávat na letištích také ne...
Hybridy i přes nespornou technickou zajímavost představují trochu polovičaté řešení a elektromobily zatím budoucností nejsou, jak bateriové, tak ani ty s palivovými články. I když vyspělé evropské země chtějí zakázat prodej nových aut na fosilní paliva do roku 2040, v poslední době se mluví hlavně o Británii a Francii, podobně uvažují i Němci a před časem Norové. Toho se nedočkáme, alespoň pevně doufám. Možným řešením jsou syntetická paliva bez přítomnosti ropy.
Nicméně malá britská společnost Camcon Auto z Leamington Spa (Midlands) odhalila klasický zážehový agregát s počítačem řízeným ventilovým systémem, který poskytuje neomezenou kontrolu ventilů a slibuje zvýšení efektivity i výkonu při nižších nákladech, než je tomu u stávajících konvenčních pohonných jednotek. Motor s digitálně řízenými ventily postrádá vačkový hřídel, nepoužívá však futuristickou pneumatickou kontrolu a elektrohydrauliku jako FreeValve švédského Koenigseggu.
Systém dostal název IVA (Intelligent Valve Acutation). Elektronický řídicí modul je umístěn na horní straně motoru a ovládá přímo každý ventil otočným akutátorem. IVA je tedy schopna libovolně upravovat proudění vzduchu a jeho množství potřebné k výbuchu směsi i na co nejmenší možnou míru. To se samozřejmě projeví na redukci oněch zmíněných emisí CO2, které by měly klesnout o 15-20 %.
IVA má zaručit u benzinových jednotek účinnost i spotřebu paliva těch naftových a zlepšit výkon a točivý moment, s neomezenou kontrolou načasování vyhoví potřebám všech řidičů. O něco podobného se snaží i velké automobilky, například v nedávné minulosti Hyundai a aktuálně Mazda. Systém byl navržen tak, aby se mohl přizpůsobit stávajícím konvenčním pohonným agregátům, eliminuje potřebu dalšího nákladného vývoje. Dostane se skutečně za tři roky do sériové produkce?