Podrobná statistika nehodovosti za rok 2006

Již v průběhu druhé poloviny roku jsme mohli sledovat zlepšování snad všech statistik souvisejících s nehodami na českých silnicích. Toto zlepšení se výrazně promítlo i do celkových statistik, které na svých webových stránkách zveřejnilo Ministerstvo vnitra. I v minulém roce pokračoval pozitivní trend poklesu počtu usmrcených osob na českých silnicích, který započal v roce 2004. Zásadní obrat zaznamenaly negativní trendy ve vývoji celkového počtu nehod a ve vývoji celkové hmotné škody vzniklé při dopravních nehodách. Zatímco celkový počet nehod se zvyšoval „jen“ po dobu čtyř let, celková hmotná škoda od roku 1989 soustavně (s výjimkou dvou let) rostla a v roce 2005 dosáhla historického maxima.

V loňském roce došlo na českých silnicích k celkem 187 965 nehodám, což znamená proti roku 1995 pokles o 5,7 %. Jde o první pokles od roku 2002. Pokles zaznamenaly i statistiky počtu těžce zraněných a lehce zraněných. Zde došlo k poklesu o 9,2, resp. 13,4 %. Zatímco statistika těžce zraněných se pozitivně vyvíjí již devátý rok po sobě, u počtu lehce zraněných se situace výrazně zlepšuje až poslední dva roky. Při nehodách Češi přišly o hmotný majetek v úhrnné výši 9,1 mld. Kč. Šlo o první pokles od roku 1997.

Vůbec „nejpříjemnější“ statistkou za rok 2006 je údaj o počtu mrtvých. Na českých silnicích totiž v loňském roce zahynulo nejméně osob od roku 1990. Výraznější pokles v počtu usmrcených osob přitom nastal až v druhé polovině roku, tedy poté, co nabyla úcinnosti novela silničního zákona. Z tohoto hlediska jsou tak české silnice nejbezpečnější v porevoluční ére našeho státu. Úvodem můžeme říci, že souhrnné základní statistiky vypadají velmi dobře.

Podíváme-li se na statistiku viníků dopravních nehod, uvidíme pozitivní trend u kategorie „řidiči motorových vozidel“. Ti v loňském roce způsobili ve srovnání s rokem 2005 o 5,6 % méně nehod. Počty nehod klesají téměř u všech položek, jen u jedné negativně, a také výrazně, narostly. Tento negativní trend se dotýká závad komunikací. Vlivem závady komunikace bylo v roce 2006 způsobeno oproti roku 2005 o 56,1 % více nehod. V absolutních číslech jde sice o zanedbatelnou položku (935 z celkových 187 965 nehod), ale leccos to vypovídá o stavu českých silničních komunikací.

Kdo je nejčastějším viníkem?

Na celkových nehodách se řidiči motorových vozidel podílejí 92,7 %. Při zkoumání podrobných statistik viníků dopravních nehod z řad řidičů motorových vozidel je jasně vidět, že největší podíl na poklesu celkového počtu nehod mají řidiči osobních automobilů, kteří způsobili v roce 2006 o 9,3 % méně nehod než v roce 2005. Při těchto nehodách také zahynulo o 19,3 % méně osob. Naopak negativně se vyvíjí statistika nehod v případě nákladních vozidel a zejména autobusů. Řidiči nákladních vozidel způsobili v roce 2006 o 3,7 % více nehod než v roce 2005. Ve stejném období vzrostl počet nehod způsobených řidiči autobusů o 7,2 %. Je však také pravdou, že řidiči autobusů celkově způsobili téměř zanedbatelné procento nehod (1,5 %). Negativní byl také vývoj počtu osob usmrcených při nehodách způsobených řidiči velkých motocyklů. Zemřelo při nich o 11 osob více než v roce 2005 (celkově 75 usmrcených). Motocyklisté jsou také skupinou motoristů, která vykazuje nejvyšší závažnost nehod (podíl usmrcených osob na počet nehod). Na 1 000 nehod připadá u motocyklistů 41 usmrcených osob. Pro srovnání, v případě osobních automobilů činí závažnost nehod 5,1 mrtvých na tisíc nehod a u nákladních vozidel 3,9 osob na tisíc nehod.

Zůstaňme ještě chvíli u motorových vozidel a podívejme se na statistiku, která zaznamenává počty nehod podle roku výroby vozidel. Téměř stejný počet nehod (35, respektive 36 tisíc) vykázaly automobily vyrobené v letech 2000 až 2004, respektive v letech 1995 až 1999. V obou těchto kategoriích ale zároveň došlo k největšímu poklesu počtu nehod (v absolutních číslech). Zajímavá je v tomto ohledu zejména statistika počtu usmrcených osob. Zatímco počet nehod byl v těchto dvou skupinách téměř stejný, ve vozech s datem výroby 2000 až 2004 zahynulo o téměř polovinu méně osob než ve vozech vyrobených v letech 1995 až 1999. Závažnost nehod je však vůbec nejvyšší u automobilů vyrobených před rokem 1980 a s „mladšími“ automobily postupně klesá. Absolutně nejvíce nehod pak zaviní řidiči ve věku 25 až 34 let, a to téměř celou třetinu.

Proč bouráme?

Z hlediska příčin dopravních nehod je situace celkem jasná. Více než dvě třetiny nehod (65 %) jsou způsobeny z důvodu nesprávného způsobu jízdy. Poté následuje s 18 % nedání přednosti v jízdě a s necelými 15 % nepřiměřená rychlost. Nesprávný způsob předjíždění se pak na příčinách nehodovosti podílel zbylými 2,1 %. Ačkoli nepřiměřená rychlost může „jen“ za 14,9 % nehod, její následky jsou nejtragičtější. Na celkovém počtu usmrcených osob se totiž podílí téměř padesáti procenty (49,1 %). Tato kategorie si připsala i jiné prvenství, tentokrát ale pozitivní. Došlo u ní ze všech příčin k největšímu poklesu v počtu dopravních nehod, a to o 16 %. Z hlediska poklesu počtu usmrcených však došlo k největšímu obratu v případě nehod způsobených nesprávným způsobem jízdy, a to o více než 50,7 %.

Podrobnější statistice příčin nehod řidičů motorových vozidel vévodí dvě příčiny. Vůbec nejvíce v loňském roce bourali čeští řidiči proto, že se dostatečně nevěnovali řízení vozidla. Druhou zásadní příčinou bylo nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem. Spolu s nesprávným otáčením nebo couváním způsobily tyto příčiny téměř polovinu všech nehod (45 %). Nejtragičtější konce však mají docela jiné příčiny dopravních nehod. Vůbec nejtragičtější příčinou je nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (147 mrtvých, tzn. téměř každá 7. oběť nehod). Na druhém místě je vjetí do protisměru a na třetím pak nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Při těchto nehodách zahynulo v loňském roce 104, resp. 103 osob. Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozidla je však také příčinou, u níž došlo k největšímu poklesu počtu dopravních nehod (o 4 176 nehod méně než v roce 2005, tzn. pokles o 22,5%).

A co alkohol?

Alkohol způsobil v roce 2006 celkem 6 807 nehod, tedy 3,8 % všech nehod. Při těchto nehodách bylo usmrceno 42 osob a zraněno 2 881. I zde došlo k výraznému zlepšení oproti roku 2005. Počet nehod byl nižší o 6,9 % a počet usmrcených dokonce o 28,8 %. Počet usmrcených osob je tak v této kategorii nejnižší za posledních 27 let a co do počtu nehod jde o nejlepší stav od roku 1991. Na alkohol přitom nejvíce doplatili obyvatelé Východočeského kraje, na jehož silnicích zemřelo při nehodách způsobených alkoholem 9 osob.

Měsíční statistika nehodovosti: Měla novela silničního zákona na nehodovost vliv?

Měsíční statistika nehodovosti ukazuje, že celkové výrazně lepší výsledky je možné přičíst zejména vývoji v druhé polovině roku. Až do loňského června totiž počet nehod „utěšeně“ rostl, avšak červenec znamenal radikální obrat. Zatímco v červnu došlo k celkem 18 011 dopravním nehodám, v červenci to bylo „z ničeho nic“ pouhých 11 721 nehod. Znamenalo to, že červenec byl prvním měsícem roku 2006, ve kterém byla statistika pozitivnější než ve srovnatelném měsíci roku 2005. I ve všech následujících měsících byl celkový počet nehod nižší než ve srovnatelných měsících roku 2005. Podobně výrazný byl i obrat v počtu usmrcených osob, i když tato statistika tak jednoznačná nebyla. Loňský a předloňský vývoj počtu usmrcených osob byl poměrně podobný do května, výraznější zlepšení oproti roku 2005 ale nastalo již v červnu. Pravdou ale je, že v absolutních číslech nastal výrazný pokles až v červenci, kdy na silnicích zemřelo 73 osob, což bylo o 17 méně než v červnu téhož roku a o 47 osob méně než v červenci roku 2005.

Růžové brýle bychom přesto měli sundat. Radikální obrat ve vývoji nehodovosti sice v červenci přišel, ale postupem času se začal vytrácet. Zatímco v červenci jsme zaznamenali oproti srovnatelnému měsíci roku 2005 pokles počtu nehod o 26,5 %, v říjnu 2006 činil tento pokles už jen 5,5 %. Jenže v listopadu a v prosinci se statistiky opět výrazně zlepšily a prosinec byl co do poklesu počtu nehod téměř stejně úspěšný jako červenec. Důležité ovšem je, že počet nehod stále klesá. Od května loňského roky také soustavně klesá počet usmrcených osob, i když v jednotlivých měsících můžeme sledovat velké výkyvy v tempu poklesu. Zatímco v červenci loňského roku činil pokles oproti červenci roku 2005 39,2 %, v listopadu zemřelo na silnicích 100 osob, což znamenalo oproti 110 úmrtím v listopadu roku 2005 pokles „jen“o 9 %.

Zajímavá je z hlediska tohoto měsíčního vývoje statistika největšího a nejmenšího počtu nehod v určitý den. Nejhorším dnem se totiž co do počtu nehod šetřených policií stal 3.listopad (1 186 nehod) následovaný pátkem 30.června (1 083 nehod). Naopak nejméně nehod v jeden den se stalo 24. a 31. prosince (177, resp. 203 nehod). Nejtragičtějším dnem se stalo 30.září, kdy při nehodách zemřelo 12 lidí. Mezi šesti nejtragičtějšími dny se nacházejí čtyři dny z druhé poloviny roku. Smutné je i to, že dny z druhé poloviny roku se v celkové statistice nejtragičtějších nehod objevují častěji, než dny z první poloviny roku.

Závěr

Výrazné zlepšení celkových statistik v roce 2006 je potěšující, ale rozhodně nelze v mnohých dílčích statistikách mluvit o trendu. Ze statistik je evidentní, že dosud nebyl nastolen žádný trend dalšího vývoje celkového počtu nehod a situace se může v následujících měsících vyvíjet jak pozitivně, tak negativně. V každém případě můžeme říci, že vliv novely silničního zákona byl minimálně v prvních dvou měsících její účinnosti patrný a statistiky jí byly významně ovlivněny. Možná, že reálné počty nehod se nezměnily tak jak je vykazováno v policejních záznamech, ale desítky a stovky lidí, kteří loni nepřišli o život nebo nebyli těžce zraněni, jsou tím pozitivním na změnách, které jsme jako motoristé v nedávné době museli akceptovat.

Nyní jde zejména o to, zda tento vliv bude pokračovat a silniční zákon pomůže i nadále zlepšovat bezpečnost na českých silnicích. Smutnou pravdou totiž zůstává, že co se dopravy týká, zůstáváme mezi členy Evropské unie stále jednou z nejnebezpečnějších zemí.