Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Pohon příslušenství motoru: Co se stane, když selže klínový řemen?

Tomáš Dusil
Diskuze (4)
Zatímco o rozvodech má motoristická veřejnost již vcelku povědomí, o druhém řemenu, pohánějícím motorové příslušenství, se lidé zpravidla dozvědí, až když jim odejde.

Pokud na motoru selže pohon jeho rozvodu, s výjimkou několika málo známých případů (například Fiat FIRE, Mazda V6 z řady K či původní osmiventilové motory Opel), se motor lidově řečeno potká. Ve skutečnosti dojde k setkání (či přesněji nárazu) pístu pohybujícího se z dolní úvrati do horní do otevřených ventilů, a to v době, kdy jsou za normálních podmínek již uzavřeny. Příčinou je právě selhání pohonu rozvodu, který kromě toho, že pohání vačkový hřídel od klikového, také udržuje správné časování rozvodu. Kolik pístů se dostane do kontaktu s kolika ventily, záleží na řadě faktorů. Přirozeně, čím vyšší má motor kompresní poměr, tím je riziko škody větší, jelikož je mezi pístem v horní úvrati a hlavou (respektive jejími byť zavřenými ventily) menší prostor. To znamená, že vznětové motory jsou mnohem více postižitelné než třeba přeplňované zážehové, které mají obecně nižší statický kompresní poměr (právě z důvodu přeplňování).

Nejde jen o proběh

Kdy měnit rozvodový řemen s příslušnými kladkami, má naprostá většina automobilek v servisním plánu. Ti uvědomělejší tam obvykle mají také interval na výměnu řemene pohonu příslušenství. Ten se v naprosté většině případů mění s rozvody, což má i technologický důvod. Abyste z motoru demontovali rozvodový řemen, musíte nejprve sundat jeho plastový kryt, který ale nesundáte, pokud před tím nedemontujete řemen pohonu příslušenství.

A protože se rozvody mění obyčejně po ujetí 120.000 km nebo po deseti letech, můžeme tento interval přijmout i pro řemen pohonu příslušenství. Někdy se také nazývá klínový řemen nebo plochý řemen nebo také drážkový řemen. Poslední pojmenování je asi nejpřesnější, neboť skutečně je tvořen několika drážkami (zpravidla pěti, ale může jich být méně ale i více). Drážky řemenu ale nejsou řečeno strojnickou terminologií rovnoboké, nýbrž seseknuté pod určitým úhlem, takže vlastně drážka tady tvoří klín. Proto i označení „klínový řemen“ je v principu správné.

„Interval výměny řemenu pohonu příslušenství sice není vždy stanoven a my se můžeme držet jen všeobecného doporučení jeho výměny po ujetí asi 120.000 km, avšak pro spolehlivou funkci jsou důležité především jeho pravidelné kontroly během inspekce, předepsané nejčastěji po 30.000 km,“ říká k pohonu příslušenství Petr Palán, technický školitel českého zastoupení společnosti Schaeffler, jejíž značka INA je předním výrobcem nejen pohonu příslušenství automobilových motorů.

I pokud automobilka ve svém servisním plánu kontrolu pohonu příslušenství po ujetí 30.000 km nemá, zcela jistě ji doporučuje jeho výrobce. Navíc dobrý mechanik kontrolu provede sám, neboť dobře ví, že tím může předejít značným nepříjemnostem, spojených se selháním zmíněného komponentu motoru.

Video se připravuje ...

Právě pravidelná kontrola je velice důležitá z jednoho prostého důvodu. „Pohon příslušenství totiž v některých případech může být více opotřebený, než kolik nám ukazuje stav počítadla tachometru. Dobrým příkladem je třeba vozidlo taxi služby, jehož motor může denně běžet třeba i hodiny kvůli klimatizaci nebo topení ve volnoběžných otáčkách. A to je pro všechny motorové díly včetně pohonu příslušenství jednoznačně mnohem horší, než když třeba vozidlo jede po dálnici,“ upřesňuje Palán. V praxi by tak měl mechanik vždy vzít v potaz, jakým způsobem je vozidlo provozováno.

Nechladí, nedobíjí…

Co ale hrozí, pokud pohon příslušenství selže? Tady hodně záleží na tom, co všechno na motoru pohání. Dnešní auta již nepoužívají hydraulický posilovač řízení, jehož čerpadlo u aut s tímto druhem posilovače klínový řemen zcela běžně poháněl. Pokud selhal, šlo řízení extrémně ztěžka, což za jízdy mohlo být až nebezpečné. Dnes toto díky elektrickým posilovačům odpadá.

Co naopak zůstává, je pohon kompresoru klimatizace a dále alternátoru. V případě kompresoru klimatizace vám tak při selhání pohonu nebude auto chladit kabinu, v případě alternátoru je situace mnohem závažnější. Pokud alternátor nedobíjí, velmi rychle dojde k vybití baterie a vozidlo se prostě zastaví.

Zejména u motorů, které mají rozvodový řetěz, je ale do pohonu příslušenství často zařazena také vodní pumpa chlazení. V takovém případě může selhání způsobit zásadní škody na motoru, který se velmi rychle přehřeje. Situaci dnes navíc podporuje fakt, že dnešní motory pracují při nepoměrně vyšších teplotách než před 20 lety. Pracovní teplota 105 stupňů není nijak výjimečná, přičemž kdysi bylo 90 stupňů zcela běžných. Hlavním důvodem jsou jak jinak než emise.

Opotřebení, ale i vibrace

Příčin, proč klínový řemen selže, je hned několik. Tou nejčastější je zanedbaná údržba a přirozené opotřebení. Na rozdíl od řetězu se řemen v podstatě nenatahuje. U řemenů obecně ale dochází k obrušování jeho povrchu. U rozvodového řemene nastává především obrušování povrchu zubů, u drážkového se obrušují boky klínových drážek, a tím se zeslabují. Po čase tak řemen ztrácí správný kontakt s drážkovanou řemenicí. Takto opotřebený řemen obyčejně hned nepraskne. Spíše nastane druhá věc, a sice ztráta přenosu točivého momentu z řemene na řemenice jednotlivých komponentů pohonu.

Pokud řemen lidově řečeno prokluzuje, kromě nepříjemného zvuku prokluzujícího řemene to také znamená, že se daná součástka točí pomaleji, což může být obecně problém. Nižší otáčky vodní pumpy způsobí pomalejší cirkulování chladicí kapaliny v systému chlazení. Nižší otáčky alternátoru zase mají omezené možnosti dobíjení.

Velice nežádoucí je pro pohon příslušenství jeho kmitání (vibrace). Jak jsme již dříve psali, torzní kmitání klikového hřídele je přirozený projev klikového mechanismu spalovacího motoru. Pro díly automobilu spojené s klikovým hřídelem to ale představuje značné namáhání, které se výrobci snaží různými způsoby snížit. Naopak nesprávnou montáží nebo poškozením některého dílu pohonu příslušenství může dále dojít ke zvýšení namáhání. Pokud se kmity přiblíží frekvenci vlastních kmitů pohonu (rezonanci) nebo je daný díl prostě zatížen nad limit běžného zatížení, může velice rychle dojít k totální destrukci. To pak dokáže prasknout nejen řemen, ale zpravidla ještě dříve jeho napínák. Destruktivní účinky frekvence vlastních kmitů (rezonance) jsou ve strojařině obecně obrovský problém.

V případě, že řemen praskne, mnohdy se to nestane tak, že by se v jednom místě prostě přetrhl. „Většinou dojde k roztřepení řemenu, což je pro motor horší případ,“ říká Petr Palán. „Roztřepený klínový řemen se totiž dokáže namotat pod kryt rozvodů na spodní řemenici ozubeného řemene, tedy tu na klice. Roztřepený řemen na ní ten rozvodový jakoby trochu nadzvedne, což vede téměř vždy k přeskočení ozubeného rozvodového řemene a tedy i potkání motoru,“ vysvětluje Palán. V daném případě, i pokud se tedy motor nepřehřeje, či nezastaví vinou nedostatečného napětí v palubní elektrické síti (z důvodu selhání pohonu alternátoru), hrozí i tak fatální škody na motoru s cenou opravy v řádu desítek tisíc korun.

Příčinou je i volnoběžka

Jenže k výše zmíněným vibracím (kmitání) nedochází pouze z důvodu vyosení některé z kladek či chybou montáže, ale také špatnou funkcí volnoběžky alternátoru. Volnoběžka je u alternátoru součástí jeho řemenice pohonu.

Hlavním důvodem použití volnoběžky v pohonu alternátoru je zamezení přenosu nepravidelného otáčení klikového hřídele (torzního kmitání) na hřídel alternátoru. Důvodem je fakt, že rotor alternátoru je poměrně hmotný a tudíž se vyznačuje značným momentem setrvačnosti. Pokud jeden z pístů motoru jde do komprese a klikový hřídel zpomaluje, dojde k uvolnění alternátorové volnoběžky a hřídel alternátoru se tak může dál volně otáčet ve směru otáčení motoru bez zpomalení. Naopak po explozi ve válci dochází ke zrychlení otáčení klikového hřídele a alternátorová volnoběžka se v tuto chvíli uzamkne a přenáší otáčení klikového hřídele z řemene na hřídel alternátoru. Je dobré si připomenout také rychlost, s jakou alternátorová volnoběžka pracuje - u čtyřtaktního čtyřválcového motoru je takt alternátorové volnoběžky oproti otáčkám motoru dvojnásobný!

Na moderních motorech se v pohonu alternátoru nejčastěji používá takzvaná OAP (Overrunning Alternator Pulley) značky INA, vyvinutá a vyráběná společností Schaeffler. Jedná se v podstatě o speciální konstrukci jehlového ložiska, kde se jedna řada jehliček může mírně posouvat proti náběhové rampě a tím připojovat, případně odpojovat alternátor od jeho pohonu. Předností je právě snížení vibrací klínového řemene a dále jeho krátkodobého, ale intenzivního silového zatížení. Firma Schaeffler však uvádí také zvýšení životnosti klínového řemene a napínací jednotky řemene.

Nesmírně důležitá je pro pohon příslušenství jeho správná montáž. K napnutí klínového řemene se dnes používají jak mechanické napínací kladky, které k napnutí využívají předpětí integrované pružiny, tak také pokročilejší hydraulické napínáky. Jejich hydraulický píst s tlačnou pružinou tady současně působí jako tlumič vibrací celého pohonu. Pokud je řemen nesprávně napnutý, zpravidla se to navenek projeví jeho pískáním či kvílením. K němu obyčejně dochází při volnoběžných, případně nižších otáčkách. Při jejich zvýšení nepříjemný a periodicky se opakující zvuk zmizí.

Dvě hmoty nemá jen setrvačník

Píše se, že „tenhle motor používá dvouhmotovou řemenici“. Ale není to chyba? Vždyť přece na motorech se používá dvouhmotový setrvačník? Ne, skutečně to není chyba. Na moderních motorech najdete kromě již léta rozšířeného dvouhmotového setrvačníku také dvouhmotovou řemenici.

Používá se primárně na motorech se systémem stop-start, u nichž je motor opětovně spouštěn nikoliv startérem, ale reverzibilním alternátorem. Ten tady tudíž má dvě úlohy. Jednak jako alternátor dobíjí baterii a také funguje jako elektromotor a tedy spouštěč. A protože se může točit v obou smyslech (na rozdíl od běžného alternátoru), nelze v jeho pohonu použít volnoběžku. Jenže její funkci je potřeba v pohonu nahradit.

K tlumení vibrací a tedy i snížení zatížení pohonu příslušenství se v tomto případě používá dvouhmotová řemenice. Běžně se pro tento díl používá označení „odpojovací řemenice“ (v angličtině je použit výraz „decoupler“). Pravdou však je, že svojí konstrukcí se velmi podobá dvouhmotovému setrvačníku. Skládá se totiž také ze dvou částí, kdy primární je spojena s klikovým hřídelem a sekundární má na sobě řemenici pro vedení klínového řemenu. Obě tyto části jsou spojeny pružně prostřednictvím dvou velkých pružin. Příkladem, kde se používá, jsou motory Opel 1.0 Turbo, tříválec BMW 1,5 litru a přeplňované čtyřválce Volvo Drive-E.

Tomáš Dusil
Diskuze (4)
12. 12. 2018 00:16
klíňák
Ten klíňák stačí sem tam omrknout a přetočit v prstech o cca. 90 stupňů a jestli jsou na něm náznaky prasklin v drážkách a nebo již začíná po nastartování pískat je zralej na výměnu. Ale jelikož je dneska velká část řidičů spíše polovodičů, stejně nepoznají co je co a nebo netuší, jak jej správně napnout, zajedou s tím stejně do servisu, buď po vlastní ose, nebo na odtahovce a z ceny výměny řemene za několik stokorun je hned i několik tisícovek >:D
Třeba u Subaru, aby se dostal roztřepený klíňák pod kryt rozvodů opravdu nehrozí, protože je nutná i demontáž řemenice, aby se trojdílný kryt rozvodů držící na x šroubech mohl vůbec sundat. Pokud mají ten kryt rozvodů některé značky přidělány jen tak fórově, tak pak se tomu nedivím.
Avatar - .StenLi.
11. 12. 2018 11:42
Prezitky..
ICE motory mali byt uz davno zbavene tychto zbytocnych kazitok a nahradene elektrickymi a plne variablilnymi cerpadlami zvysujucimi efektivitu, bezpecnost a spolahlivost. Naklady su v porovnani s odstranenim rozvodovej retaze alebo remena (na to si v serii pockame este poriadne dlho) neporovnatelne nizsie a mnohym automobilkam mohli usetrit zle meno a naklady na servis v ramci zaruky..
11. 12. 2018 11:41
Dvojhmotná remenica
Dvojhmotnú remenicu využíval už motor PSA 2.0 HDi kód RHZ (80kW) používaný napríklad v P406 a to napriek tomu že aj alternátor obsahuje voľnobežku.