Původní hranatá Mazda MPV: Proč vznikla dříve než slavná MX-5?

V osmdesátých letech auta výrazně zlepšila svoji aerodynamiku a současně se hledaly nové automobilové třídy. Kategorie SUV v té době prakticky neexistovala, avšak zejména pro potřeby početnějších rodin začaly automobilky vyvíjet vozy, které dokázaly přepravit více, než pět pasažérů včetně řidiče. Tehdy se jim říkalo „van“. Dnes běžně používané označení MPV (Multi Purpose Vehicle) se objevilo až později, do jisté míry zásluhou Mazdy. Právě takto pojmenovala svůj první velkoprostorový automobil z roku 1988.

Šlo o reakci na zvýšený zájem zákazníků o tyto vozy. Jako první uvedla takové auto automobilka Mitsubishi coby model Space Wagon. Mnohem známější jsou ale Chrysler Voyager/Dodge Caravan a v Evropě samozřejmě Renault Espace coby původně projekt Matry. Oba vozy vyjely v roce 1984, Mitsubishi o pouhý rok dříve, ovšem jen na domácím trhu.

Tři projekty? To si nemůžeme dovolit.

Mazda vždy patřila spíše mezi ty menší automobilky a tak tomu bylo i v 80. letech. Sice vyráběla rotační motory typu Wankel, jako jediný automobilový výrobce, ovšem objemem produkce výrazně zaostávala třeba za Toyotou či Nissanem.

V té době byly u Mazdy připraveny hned tři projekty zcela rozdílných automobilů. A každý z nich soutěžil o přízeň vedení společnosti a tedy o tolik nezbytné finance, bez nichž bylo cokoliv pouhým „žvaněním konstruktérů u piva“.

Co tedy bylo tehdy „ve hře“? O tom nedávno informoval americký automobilový server Jalopnik na základě svědectví Boba Halla, automobilového novináře a pozdějšího designéra, který se začátkem 80. let spojil s kalifornským vývojovým střediskem Mazdy MANA (Mazda North America). A doslova Japoncům vnutil myšlenku lehkého roadsteru, jenž by znovu oživil trh s těmito automobily, populárními hlavně v 60. letech. Hall nakonec uspěl více než dobře a co bylo výsledkem, asi všichni tušíte – první MX-5 nebo Miata, jak se auto jmenuje v USA.

Honda Z: Pohon všech kol a motor uprostřed ve zvláštním minivozítku. A kapela ZZ Top

Kromě lehkého roadsteru Mazda MX-5 (Miata) se o přízeň vedení Mazdy ucházel projekt vozu z přesně opačného spektra nabídky. Tím byl velkoprostorový automobil, kterým by japonská značka včas zachytila nastupující éru zájmu o tyto vozy.

Projekt třetího vozu je z dnešního pohledu jen těžko uvěřitelný. Dle Boba Halla jím byl automobil s motorem uloženým před zadní nápravou, pohonem všech kol a účelově tvarovanou karoserii a čtyřmi bočními dveřmi. Tedy přesně to, co byla Honda Z (byť ta pouze se dvěma bočními dveřmi), o níž jsme psali nedávno. Je jasné, že to byl úspěch Hondy Z, který myšlení některých lidí v Mazdě ovlivnil. Nebo bývalí zaměstnanci Hondy, kteří k Mazdě přestoupili a chtěli tady udělat něco podobného co tam. Ostatně, že se takové věci dějí, dokazuje o mnoho let později Ford a Volkswagen. Zadní čtyřprvková náprava Golfu Mk5 se podobá té ve Focusu i proto, že za ní stojí stejným tým lidí, jenž jednoho dne „vzal čáru“ z Kolína nad Rýnem rovnou do Wolfsburgu.

TEST Mazda MPV 2.0 MZR-CD - Máme na to (12/2002)

Jenže realizovat se mohly pouze dva projekty. Z kola nakonec vypadl projekt auta podobného Hondě Z, což byl z pohledu automobilové historie rozhodně správný krok. Kupodivu, hlavním důvodem nebyl fakt, jak by takové auto přijala konzervativní část trhu, ale technické a technologické možnosti Mazdy. Jak udává server Jalopník, největším problémem se ukázalo umístění řadového čtyřválcového motoru naplocho. Jen tak jej bylo možné zastavět před zadní nápravu a zároveň zajistit kapacitu pro čtyři – pět cestujících, což byla jedna ze základních podmínek už na začátku projektu. Žádná ze stávajících pohonných jednotek se pro tento účel nehodila. K tomu by bylo třeba agregát výrazně upravit, což by celý projekt neúměrně prodražilo. Z toho důvodu ze hry vypadl víceúčelový vůz s motorem uprostřed.

MPV dostalo přednost

Jenže jak potvrdil serveru Jalopnik Tom Matano, hlavní designer MANA a v podstatě ideový tvůrce karoserie původní MX-5, i když ve hře zůstaly jen dva projekty, stále bylo o co bojovat. Konkrétně o to, který z výsledků obou projektů se dostane na trh jako první a tedy se jako první začne vyrábět. K zavedení dvou zcela nových modelů na trh ve stejnou dobu Mazda neměla finance. Navíc se v obou případech jednalo o auta z neprobádané sféry trhu, což platilo samozřejmě více o roadsteru Miata.

Fotogalerie: 25 let Mazdy MX-5 v obraze

Jistě i z toho důvodu a také z důvodu již existující výše zmíněné konkurence dostal nakonec přednost projekt velkoprostorové rodinné Mazdy. Ta se tak představila už v roce 1988 coby Mazda MPV, přičemž její kabina dokázala pojmout až sedm cestujících včetně řidiče. Miata s opatrností Japoncům vlastní následovala o necelý rok později, ovšem dodávky třeba na evropský trh byly započaty až v roce 1990.

Měl mít přední pohon

Mazda MPV se tedy představila o necelý rok dříve než MX-5. Ovšem její vznik rozhodně nebyl lehký. O nějaké přímočarosti nelze v žádném případě mluvit. Už jen ten design. Šlo o poslední projekt, na němž se Bob Hall podílel. Výrazně hranaté, jakoby „auto tvaru krabice“, dostalo v zájmu zjednodušení výroby plochá všechna skla, dokonce i čelní. Aerodynamika byla v tomto případě podružná, stejně jako vzhled. Důležitý byl vnitřní prostor spolu s výrobními náklady. Autu se údajně interně přezdívalo „velká panda“.

Jenže napsané zase příliš nekoresponduje s použitou technikou a koncepcí. Konstruktéři měli v plánu pohon předních kol, tedy stejný jako vozy Chrysler Voyager/Dodge Caravan a Renault Espace. Jenže čáru přes rozpočet udělal konstruktérům programový manažer Tsunei Tanaka. Ten byl odchován auty s pohonem zadních kol, a tudíž si nebyl příliš jistý spojením velkého šestiválcového motoru s pohonem předních kol. Nakonec rozhodl použít podlahovou plošinu velké Mazdy 929 (v Evropě předchůdce Xedos 9), která měla klasickou koncepci poháněcího ústrojí. Tímto rozhodnutím se ale připravované MPV stalo větší a hlavně těžší.

V konečném důsledku se ale konstruktéři Tanaky údajně na možnost vyrábět vůz s předním pohonem ani nezeptali. Zřejmě měli strach nebo si byli až příliš jisti, že u tradicionalisticky orientovaného Japonce neuspějí. Alespoň tak to sdělil Bob Hall serveru Jalopnik.

Původní Mazda MPV nakonec přežila s dílčími modernizacemi až do roku 1999, tedy dlouhých 11 let. Kromě vidlicového šestiválce 3,0 litru (jiný motor, než jaký známe z evropských vozů Mazda) byla postupně poháněna také se čtyřválci 2,6, později 2,5 litru. Aby toho nebylo málo, tak později vůz nabídl také alternativně stálý pohon všech vol. Tedy to samé, co uměly mít první dvě generace Renaultu Espace. Od roku 1999 existuje druhá generace Mazdy MPV a od roku 2006 třetí (známá též jako Mazda 8), která skončila v roce 2016. Na evropském trhu se však nenabízela.