Rallye Monte Carlo preview

23 - 26. ledna 2003

Povrch asfalt, led, sníh

Rallye Monte Carlo patří mezi nejstarší, nejslavnější a nejprestižnější rally v seriálu MS. U zrodu rally stál Alexandre Noghes, předseda klubu Sport Automobile et Velocipedique de Monaco. Klub pořádal hvězdicové jízdy cyklistů, které jsou inspirací pro konání velkolepějších jízd pro motorová vozidla. Byl položen základ Rallye Monte Carlo. Říká se, že oba podniky (patří mezi ně i monacká Grand Prix) mohl vytvořit buď blázen, nebo génius. Termín konání má svůj pragmatický důvod. Leden byl nejslabším měsícem dění v Monte Carlu. Myšlenka na pořádání rally byla přednesena monackému knížeti Albertu I., kterého nadchla. Stal se patronem rally a věnoval pohár pro vítěze.

Rally neměla přesná pravidla. Vítěze určovalo pět kritérii: průměrná rychlost, ujetá vzdálenost, počet osob ve voze, vybavení, elegance karoserie a konečně stav auta po dojezdu. Většina vozů byla otevřená a hlavní výzbrojí posádek byly kožichy a lopaty na sníh. K hvězdicové jízdě se startovalo z Paříže, Bruselu, Berlína, Vídně a Ženevy. Později byla místa startů určena. První ročník rally se konal v roce 1911, přihlásilo se 23 účastníků a jejím prvním vítězem se stal tehdy známý závodník a letecký průkopník Henri Rougier s vozem Turcat-Mery o výkonu 18 kW (25k.). Následující ročník byl středem ještě většího zájmu. Na start se postavilo celkem 89 startujících. Nikdo dnes přesně nezjistí proč se další ročník v roce 1913 nekonal. Po válce poprvé startovala rally až v roce 1924. U zrodu nestál nikdo jiný než syn zakladatele této soutěže Anthony Hoghes, který má zásluhu na tom, že Rallye Monte Carlo žije a stala se nedílnou součástí automobilového sportu. V roce 1926 je poprvé zaveden systém trestných bodů. Ročník 1934 byl okořeněn startem československých posádek. Trojice Deston, Hodač, Vlašim, dojela na voze Z na padesátém místě. Největšího úspěchu v historii Rallye Monte Carlo však dosáhl závodník B. Turek s vozem Aero, který dojel v absolutním pořadí na devátém místě a třídu do 1100 cm³ vyhrál. Poslední ročník před válkou se konal v roce 1939 a první poválečná rally se jela v roce 1949. Rally se nekonala pouze v roce 1957 v důsledku Suezské krize, kdy byl benzín ve Francii nedostatkovým zbožím a v roce 1974 z důvodu energetické krize. V roce 1996 byla rally zařazena do šampionátu F2 a končí éra hvězdicových jízd.

Výčet vítězů by byl zdlouhavý. Mezi vítěze z novodobé historie slavné rally se výrazně zapisuje v letech 1962-1963 E. Carlsson s vozem Saab 96. V následujících letech 1964-65 se vítězství stává kořistí vozů Austin Mini Cooper s vítězi P. Hopkirkem (1964) a T. Mäkinenem (1965). Pro "revoluční" osvětlení jsou z prvních čtyř míst v roce 1966 diskvalifikováni jezdci vozů Austin Mini Cooper a vítězem se stal P. Toivonen s vozem Citroën DS 21. V následujícím ročníku v roce 1967 vítězí finský jezdec R. Aaltonen s vozem Austin Mini Cooper a letech 1968-70 vítězí vozy Porsche 911 s jezdci V. Elfordem (1968) a B. Waldegaardem (1969-70). Vítězem v roce 1971 je O. Andersson na voze Renault Alpine A110 a v roce 1972 vybojoval první vítězství v Rallye Monte Carlo S. Munari na Lancii Fulvia.

Od roku 1973 je Rallye Monte Carlo zařazena do seriálu MS značek a poprvé vítězí J.C. Andruet s vozem Renault Alpine A110. V letech 1975-1977 kraluje rally Sandro Munari na Lancii Stratos HF a patří mezi nejúspěšnější jezdce rally. Vyhrál celkem čtyřikrát (1972, 1975-77). Po vítězství W. Röhrla v roce 1980 s vozem Fiat 131 Abarth kraluje W. Röhrl rally v letech 1982-1984 s vozy Opel Ascona 400 (1982), Lancia Rally 037 (1983) a Audi Quattro (1984). Mezi několikanásobné vítěze rally, patří D. Auriol, který vyhrává v roce 1990 s vozem Lancia Delta, 1992 Lancia Delta a 1993 s vozem Toyota Celica. Třikrát vyhrál C. Sainz, v roce 1991 s vozem Toyota Celica, v roce 1995 s vozem Subaru Impreza 555 a v roce 1998 s vozem Toyota Corolla WRC. M. Biasion vyhrál v roce 1987 a 1989 s vozem Lancii Delta. Jedenkrát úspěšný byl: v roce 1981 J. Ragnotti s vozem Renault 5 Turbo, v roce 1985 A. Vatanen s vozem Peugeot 205 T16 a H. Toivonen v roce 1986 na Lancii Delta S4. V roce 1988 vyhrává B. Saby s vozem Lancii Delta. V roce 1994 vyhrál F. Delecour s vozem Ford Escort RS Cosworth, v roce 1996 (F2) P. Bernardini na voze Ford Escort RS Cosworth a v roce 1997 P. Liatti s vozem Subaru Impreza WRC.

Největší hvězdou posledních ročníků je finský závodník Timmo Mäkinen, který kraluje rally nepřetržitě od roku 1999 do současnosti. Poprvé vyhrál v roce 1999 se spolujezdcem Risto Mannisenmäkim na voze Mitsubishi Lancer EVO VI. Zvítězili i v následujících dvou ročnících. Po zranění spolujezdce Risto Mannisenmäkiho v San Remu loňský ročník vyhrál T. Mäkinen se spolujezdcem Kajem Lindströmem na voze Subaru Impreza 44S WRC 2001.

Samostatnou kapitolou je účast Československých jezdců a tovární značky Škoda. Kromě zmiňovaných se Rallye Monte Carlo účastnil V. Bobek, Vl. Hubáček s vozem Škoda Octavia Super TS. V roce 1977 dosáhli úspěchu s legendárním vozem Škoda 130 RS tovární jezdci V. Blahna a M. Zapadlo, kteří dojeli první a druzí ve třídě v absolutním pořadí obsadili dvanácté a patnácté místo. Od roku 1991 na rally startoval Pavel Sibera, od roku 1993 se soutěže účastnil i Emil Triner oba s vozy Škoda Favorit 136L, Škoda Felicia Kit Car. V roce 1999 měl premiéru v Monte Carlu vůz Škoda Octavia WRC s jezdci A. Schwarzem a P. Siberou. Premiéra nedopadla slavně, A. Schwarz nevyjel ani na startovní rampu a P. Sibera odstoupil za startovní rampou pro poruchu motoru.

68. ROČNÍK RALLYE MONTE CARLO 2000

Celková délka soutěže 1055, 5 km 15 RZ (412,7 km) 92 posádek na startu, 58 v cíli.

Letošní ročník začal zajímavě. Po odstoupení Toyoty z MS měl o vítězství jasno pouze tým Peugeot, který si brousil zuby na první vítězství. Dříve než vůbec rally začala, odpadla před páteční etapou téměř kompletní špička. G. Panizzi vyhrál sice první RZ, ale ve druhé RZ poškodil závěs zadního kola a ztratil drahocenný čas. Téměř na stejném místě zničil závěs kola druhý jezdce Peugeotu F. Delecour a technické problémy s převodovkou měl M. Grönholm. S problémy se potýkal tovární tým Ford. Vůz C. Sainze měl potíže s brzdami, C. McRae s motorem. Problémy se startérem měl i R. Burns se Subaru a do konečného výčtu chybí technické potíže D. Auriola s převodovkou a mezinápravovým diferenciálem na voze Seatu Cordoba WRC. Do čela se tak dostal T. Mäkinen pronásledovaný C. Sainzem na třetím místě jel G. Panizzi na kterého útočil T. Gardemeister se Seatem, ten byl zjevně potěšen, že poráží svého zkušenějšího kolegu. V závěsu jel J. Kankkunen a poměrně slušně si vedl B. Thiry na privátním voze Toyota Corolla týmu Grifone, který prohrál v závěru roku konkurs na druhý vůz týmu Škoda. Dostal však nabídku k absolvování kompletního Evropského šampionátu s vozem Citroën Xsara Kit Car. Pro poruchu motoru je nucen odstoupit v šesté RZ G. Panizzi a začal tak pohromu továrního týmu Peugeot. Ve stejné RZ odstupuje F. Delecour a M. Grönholm. Ve čtrnácté RZ končí trápení D. Auriola a několik kilometrů před cílem končí pro poruchu motoru i C. McRae na Fordu. Odstupuje ze třetího místa průběžného pořadí. Vedení si s přehledem udržel T. Mäkinen na Mitsubishi, který tu vyhrál již po druhé za sebou. Druhý je přes počáteční potíže C. Sainz s Fordem a třetí nestárnoucí J. Kankkunen na Subaru. Čtvrtý dojíždí skvěle jedoucí T. Gardemeister, který je zklamaný ze špatné volby pneumatik. Neudržel tak třetí místo v konečném pořadí. Pátý končí Bruno Thiry který jel bez potíží v privátním týmu a šestý končí F. Loix na s Mitsubishi. Po loňském debaklu je A. Schwarz na velmi slušném sedmém místě a L. Climent končí v první desítce na desátém místě.

1. Tommi Mäkinen – Risto Mannisenmäki (FIN) Mitsubishi Lancer EVO 6,5 4:38:04,3 

2. Carlos Sainz - Luis Moya (E) Ford Focus WRC +2,24.9 

3. Juha Kankkunen – Juha Repo (FIN) Subaru Impreza WRC 99 +3,21.4 

4. Toni Gardemeister – Paavo Lukander (FIN) Seat Cordoba WRC +3,45.1

5. Bruno Thiry - Stephane Prévot (B) Toyota Corolla WRC +4,48.4 

6. Freddy Loix – Sven Smeets (B) Mitsubishi Carisma GT +7,04.1 




7. Armin Schwarz – Manfréd Hiemer (D) Škoda Octavia WRC +9,48.3 

10. Luis Climent – Alex Romani (E) Škoda Octavia WRC +20,49.5

69. ROČNÍK RALLYE MONTE CARLO 2001

Celková délka soutěže 1 759,37 km 15 RZ (373,06 km) 56 posádek na startu, 27 v cíli.

Tradiční začátek sezóny tentokráte s velkou rošádou na postech týmů. První RZ začala překvapením, když vyhrál T. Gardemeister na voze Peugeot 206 WRC (HF Grifone), druhý byl D. Auriol na továrním voze stejné značky. Na pátém místě dojel A. Schwarz a úřadující MS M. Grönholm byl až jedenáctý. Po druhé RZ se do čela probojoval D. Auriol, ale v průběhu třetí RZ zničil závěs zadního kola a byl nucen odstoupit. Snažil se poškozený závěs provizorně opravit ale do servisu se mu dojet nepodařilo. Ve stejné RZ havaroval G. Panizzi a byl rovněž nucen odstoupit, nepokračoval ani M. Grönholm. Špatnou volbou pneumatik ztratil R. Burns. Po skvělém čase ve čtvrté RZ se dostal do vedení C. McRae následovaný T. Mäkinenem, který se profesorskou jízdou propracoval postupně dopředu. Následuje C. Sainz a R. Burns, na skvělém pátém místě jede A. Schwarz, šestý je F. Delecour. Druhá etapa začala nádherným soubojem mezi C. McRaem a T. Mäkinenem. Ten nejprve vhodnou volbou pneumatik porazil C. McRaeho o 28 vteřin a v následující RZ se dokonce dostal do vedení průběžného pořadí. V následující 10 RZ C. McRae kontruje a dostává se zpět do čela soutěže. Vcelku v pohodě se držel na třetím místě C. Sainz. V průběhu druhé etapy se podařilo dostat A. Schwarzovi na čtvrté místo před pátého F. Delecoura, kterého trápila převodovka. Na šestou bodovanou pozice se skvělou jízdou probojoval A. McRae na voze Hyundai Accent WRC. Závěrečná etapa se stala noční můrou pro C. McRaeho. Tomu v závěru soutěže přestal fungovat systém ovládání plynu, po marné snaze restartovat počítač motor definitivně zhasl. Při objíždění nepojízdného vozu málem havaroval T. Mäkinen, který téměř "trefil" vůz C. McRaeho. Na druhé místo se posunul C. Sainz, na "bednu" se posouvá třetí F. Delecour. Časy zajeté okolo třetího a čtvrtého místa A. Schwarze posunuly na konečnou čtvrtou pozici. Úspěch týmu Škoda ještě zvýraznil osmým místem B. Thiry.

"C. McRaeho postihla velká smůla, z vítězství mám radost" prohlásil v cíli T. Mäkinen, který se tak zapsal mezi legendy Rallye Monte Carlo třetím vítězstvím v řadě.

1. Tommi Mäkinen – Risto Mannisenmäki (FIN) Mitsubishi Lancer EVO 6,5 4:38:04,3 

2. Carlos Sainz - Luis Moya (E) Ford Focus WRC 4:39:05,1 

3. Francois Delecour – Daniel Grataloup (F) Ford Focus WRC 4:40:09,6

4. Armin Schwarz – Manfréd Hiemer (D) Škoda Octavia WRC 4:40:30,3 

5. Toni Gardemeister – Paavo Lukander (FIN) Peugeot 206 WRC 4:43:56,4

6. Freddy Loix – Sven Smeets (B) Mitsubishi Carisma GT 4:44:30,2 




8. Bruno Thiry - Stephane Prévot (B) Škoda Octavia WRC 4:51:59,3

70. ROČNÍK RALLYE MONTE CARLO 2002

Celková délka soutěže 1 461,28 km 14 RZ (351,65 km) 55 posádek na startu, 26 v cíli.

Jubilejní sedmdesátý ročník byl téměř s tradičním překvapením i skandálem. Svou premiéru si měl odbýt tovární tým Citroën. Ta dopadla téměř navlas stejně jako premiéra vozů Škoda v roce 1999. T. Radströmovi explodoval motor jeho vozu před startem do RZ, pro poruchu motoru byl nucen vůz po přejezdu odstavit P. Bugalski. Jediný zástupce továrního týmu Citroën v soutěži se tak zůstal loňský vítěz třídy S1600 S. Loeb. Poprvé se představil úřadující MS R. Burns s vozem Peugeot 206 WRC. Tovární tým Škoda představil nové jezdce T. Gardemeistra, K. Erikssona a Romana Krestu. Vítěz posledních tří ročníků T. Mäkinen startoval tentokráte s vozem Subaru Impreza WRC, A. Schwarz a F. Loix s vozem Hyundai Accent WRC. Nového zaměstnavatele Mitsubishi měl F. Delecour a A. McRae.

Technické potíže před startem měl tradičně Peugeot, jmenovitě G. Panizzi s hydraulikou. První RZ vyhrál C. Sainz, druhý byl T. Mäkinen který jel na špici od začátku soutěže a třetí jel C. McRae. Překvapením bylo šesté místo R. Kresty se ztrátou 13,1 vteřiny na vítěze. Od druhé RZ začala soutěž nabírat na intenzitě. Štěstí měl R. Burns, který po jednom z doskoků se ocitl mimo trať ale pokračoval v soutěži. Stejný čas na RZ zajel C. McRae a T. Mäkinen, který se však lepším součtem časů dostal do čela průběžného pořadí. Havaruje F. Loix a se zraněnou nohou je převezen vrtulníkem do nemocnice. Začíná útočit S. Loeb který se propracoval do čela průběžné kvalifikace, druhý jede T. Mäkinen, třetí je C. McRae. Čtvrtou pozici drží M. Grönholm, na skvělém šestém místě jede P. Solberg. Na šestnáctou pozici se propadá R. Kresta, T. Gardemeister je desátý. Druhý den začíná na vedoucí pozici S. Loeba útočit T. Mäkinen. V sedmé RZ trochu "divoce" havaruje R. Kresta, když před pádem do propasti jej zachrání zbytek telegrafního sloupu. S. Loeb má náskok na druhého T. Mäkinena po sedmé RZ 46 vteřin ale v následující RZ volí T. Mäkinen vhodnější pneumatiky a stahuje náskok S. Loeba na necelých 28 vteřin. Ze soutěže odstupuje H. Rovanperä s poškozeným řízením. Jezdecká chyba zpomaluje C. Sainze a P. Solberga který dokonce trefil skálu. Na okamžik se před C. McRaeho, který měl potíže s uvolněnou sedačkou, dostal M. Grönholm ale vzápětí bylo vše při starém. O pozdvižení se na konci dne postaral tým Citroën, který v krátkém večerním servisu na Loebově voze měnil pneumatiky v rozporu s řády. Po podmínečné penalizaci se však o ničem k překvapení všech nerozhodlo. Do třetí etapy se startuje v nezměněném pořadí. Čtyři poslední RZ na celkovém pořadí již nic nezměnili a překvapivým vítězem se stal S. Loeb na Citroënu. Druhý byl T. Mäkinen a třetí dojel C. Sainz. Na čtvrtém místě dojel C. McRae a pátý byl M. Grönholm, kterému se nepodařilo v závěru dostat před C. McRaeho. Skvělou sezónu začal P. Solberg svým šestým místem. O konečném vítězi 71. ročníku Rallye Monte Carlo rozhodlo zákulisní jednání. Sebastien Loeb byl s definitivní platností dodatečně penalizován a vítězem se po čtvrté stal Tommi Mäkinen.

1. Tommi Mäkinen - Kaj Lindström (FIN) Subaru Impreza WRC 3:59,30.7 

2. Sebastien Loeb - Daniel Elena (F) Citroen Xsara WRC +2,14.1

3. Carlos Sainz - Luis Moya (E) Ford Focus WRC +2,01.6 

4. Colin McRae – Nicky Grist (GB) Ford Focus WRC +2,43.9 

5. Marcus Grönholm – Timo Rautiainen (FIN) Peugeot 206 WRC +2,53.3 

6. Petter Solberg – Philip Mills (N/GB) Subaru Impreza WRC +3,15.5 




10. Toni Gardemeister – Paavo Lukander (FIN) Škoda Octavia WRC +7,28.3 

13. Kenneth Eriksson – T. Thörner (S) Škoda Octavia WRC

71. ROČNÍK RALLYE MONTE CARLO 2003

Letošní ročník Rallye Monte Carlo nemá absolutního favorita. Hodně bude záležet na počasí a tradiční ruletě pneumatik s ohledem na různorodý povrch jednotlivých RZ. Vybrat optimální obutí na dvě po sobě jdoucí RZ je téměř nemožné.

Poprvé se kompletního ročníku zúčastní tovární tým Citroën s "hvězdným obsazením". C. McRae, S. Loeb a C. Sainz. Ford nasadil nastupující generaci jezdců M. Martina, F. Duvala a M. Hirvonena. Za Škodovku startuje známá dvojice ze Seatu D. Auriol a T. Gardemeister. Bez změny je tovární tým Peugeot s úřadujícím mistrem světa M. Grönholmem, R. Burnsem a G. Panizzim. Hyundai nasadil osvědčenou dvojici jezdců A. Schwarze a F. Loixe. Tým Subaru spoléhá na dvojici P. Solberga a T. Mäkinena. Letošního seriálu se neúčastní tovární tým Mitsubishi.

Mezi širší favority patří bezesporu loňský vítěz T. Mäkinen, který by měl startovat již s novým modelem Subaru Impreza WRC 2003. Prioritou T. Mäkinena je snaha dosáhnout v letošní sezóně na pátý titulu Mistra Světa. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že T. Mäkinenovi v letošní sezóně končí smlouva s týmem Subaru, ale mohl se příští sezónu vrátit do Mitsubishi pokud v roce 2004 nastoupí do seriálu MS. Dodatečně penalizovaný loňský vítěz S. Loeb na Citroënu by mohl dosáhnout regulérního vítězství. Překvapit by mohl i C. Sainz, který tentokráte statuje na Citroënu. Pojede bez větších zkušeností, ale patří mezi jezdce kteří umějí zajet s jakýmkoliv vozem. V posledních ročnících dojel druhý, vloni třetí. Po loňské neúspěšné sezóně by podle některých expertů kandidát na titul MS mohl překvapit R. Burns! M. Grönholm by se mohl konečně výrazněji prosadit, ale povrch Monte Carla mu nějak nesedí. V letošní sezóně by chtěl M. Grönholm obhájit podle vlastních slov titul MS, pravdou však je že "liché" sezóny má poněkud slabší. Po přestupu od Fordu bude C. McRae asi velkou neznámou, mohl by překvapit novou motivací a prosadit se na předních místech. Výrazného úspěchu by mohl dosáhnout A. Schwarz, který je v Monte Carlu doma a pokud mu vydrží vůz mohl by se prosadit okolo čtvrtého místa. F. Loix se bude snažit po loňské havárii dokončit rally na bodovaném místě a vybojovat boby pro tým. Tým Škoda nasadil staronovou dvojici T. Gardemeistera a D. Auriola. D. Auriol se v posledních ročnících pro technické problémy do cíle nedostal, ale mohl by, pokud bude vše fungovat bodovat pro tým, stejně tak jako T. Gardemeister. V letošním ročníku by podle vlastních slov P. Solberg chtěl získat titul MS, mohl by být černým koněm rally, ale nebude to mít jednoduché. Po zkušenostech z předcházeních ročníků by měl bodovat i letos. Na startu se objeví i asfaltový specialista G. Panizzi, který bude jistit dvojici svých kolegů. Mohl by překvapit, ale pravdou je, že mu vyhovuje čistý a suchý asfaltový povrch. Velkou neznámou bude start továrního týmu Ford s jezdci M. Martinem, který se v loňském ročníku příliš neprosadil a Francoise Duvalem, který svým stylem připomíná jízdu C. McRaeho. Zkušenosti má ze skupiny S1600, mohl by při určitém vývoji dosáhnout na body MS. Třetí jezdec M. Hirvonen vítěz domácího finského šampionátu byl měl sbírat zkušenosti, pojede bez zátěže, nikdo od něj neočekává skvělé výsledky, mohl by se však prosadit.

Na startu letošního ročníku nebudou chybět ani čeští jezdci v privátních týmech. Se startovním číslem 22 bude za soukromý tým Bozian Racing startovat Roman Kresta se spolujezdcem Milošem Hůlkou na voze Peugeot 206 WRC. Startovní číslo 60 bude mít v týmu Alkor Racing Team Pavel Valoušek se spolujezdcem Piero Scalvini na voze Citroën Saxo S1600 a posledním startujícím s číslem 109 Viktor Wagner se spolujezdcem Janem Tománkem na voze Renault Clio S1600. Poslední jmenovaný má bohužel problémy s vozem a do poslední chvíle bude v očekávání, zda bude vůz připraven. Přejme jim, aby v neděli projeli všichni cílovou rampou.

Letošní ročník MS rally bude jistě zajímavý. Díky novému bodovacímu systému 10-8-6-5-4-3-2-1 bude jakékoliv zaváhání ztrátou. Podle papírových předpokladů by Peugeot neměl mít dominantní převahu v celém seriálu jako vloni. Mezi kandidáty na titul MS patří T. Mäkinen, R. Burns a obhájce titulu M. Grönholm. Mezi širšími kandidáty se objevují jména jako S. Loeb, který kandidaturu odmítá, po loňském druhém místě si věří i P. Solberg. Na jedné straně jsou papírové předpoklady a na druhé skutečnost, která je ovlivněna skutečností, že některé tovární týmy předvedou "nové" vozy až v průběhu sezóny.

71. ROČNÍK RALLYE MONTE CARLO

Umístění jezdců za poslední tři roky

(v závorce je uvedeno startovní číslo, barevně jsou označeny „týmové trojky“)

TEAM PEUGEOT TOTAL 

(1) MARCUS GRÖNHOLM / Timo Rautiainen 

2000 nedokončil pro poruchu motoru Peugeot 206 WRC 

2001 nedokončil pro poruchu vodní pumpy Peugeot 206 WRC 

2002 5.místo Peugeot 206 WRC 

(2) RICHARD BURNS / Robert Reid 

2000 nedokončil pro poruchu motoru Subaru Impreza WRC 

2001 nedokončil pro poruchu motoru Subaru Impreza S44 

2002 8.místo Peugeot 206 WRC 

(3) GILLES PANIZZI / Hervé Panizzi 

2000 nedokončil pro poruchu motoru Peugeot 206 WRC 

2001 nedokončil pro havárii Peugeot 206 WRC 

2002 7.místo Peugeot 206 WRC 

FORD MOTOR COMPANY LTD 

(4) MARKKO MÄRTIN / Michael Park

2000 nebyl angažován pro MS 

2001 nedokončil pro poruchu motoru Subaru Impreza S44 

2002 12.místo Ford Focus WRC 

(5) FRANCOIS DUVAL / Jean-Marc Fortin

2001 nebyl angažován pro MS 

2002 nebyl angažován pro MS 

2002 (17. místo absolutně) 1.místo Ford Puma S 1600 

(6) MIKKO HIRVONEN / Jarmo Lehtinen

2000 nebyl angažován pro MS 

2001 nebyl angažován pro MS 

2002 nebyl angažován pro MS 

SUBARU 555 WORD RALLY TEAM 

(7) PETTER SOLBERG / Philip Mills

2000 5.místo Ford Focus WRC 

2001 nedokončil pro havárii Subaru Impreza S44 

2002 6.místo Subaru Impreza WRC 

(8) TOMMI MÄKINEN / Kaj Lindström

2000 1.místo Mitsubishi Lancer EVO VI

2001 1.místo Mitsubishi Lancer EVO VI 

2002 1.místo Subaru Impreza WRC 

HYUNDAI WORLD RALLY TEAM 

(10) ARMIN SCHWARZ / Manfred Hiemer

2000 7.místo Škoda Octavia WRC 

2001 4.místo Škoda Octavia WRC 

2002 nedokončil pro havárii v 4. RZ Hyundai Accent WRC 

(11) FREDDY LOIX / Sven Smeets 

2000 6.místo Mitsubishi Carisma GT

2001 6.místo Mitsubishi Carisma GT

2002 nedokončil pro havárii v 3. RZ Hyundai Accent WRC 

ŠKODA MOTORSPORT 

(14) DIDIER AURIOL / Denis Giraudet

2000 nedokončil pro poruchu motoru SEAT Cordoba E2 WRC 

2001 nedokončil pro zničený závěs Peugeot 206 WRC 

2002 nebyl angažován pro MS 

(15) TONI GARDEMEISTER / Paavo Lukander 

2000 4. místo SEAT Cordoba WRC 

2001 5. místo Peugeot 206 WRC 

2002 10. místo Škoda Octavia WRC 

AUTOMOBILES CITROËN TOTAL 

(17) COLIN MCRAE / Derek Ringer

2000 nekončil pro poruchu motoru Ford Focus WRC 

2001 nekončil pro poruchu škrtící klapky Ford Focus RS WRC 

2002 4. místo Ford Focus WRC 

(18) SÉBASTIEN LOEB / Daniel Elena

2000 nebyl angažován pro MS 

2001 15.místo (A6 2.) Citroën Saxo Kit Car 

2002 2.místo Citroën Xsara WRC (po dodatečné penalizaci byl odsunut z prvního místa) 

(19) CARLOS SAINZ / Marc Marti 

2000 2.místo Ford Focus WRC 

2001 2.místo Ford Focus WRC 

2002 3.místo Ford Focus WRC 

ČEŠTÍ JEZDCI STARTUJÍCÍ V SOUKROMÝCH TÝMECH 

22 Bozian Racing Roman Kresta Miloš Hůlka CZ Peugeot 206 WRC A8 

60 Alkor Racing Team Pavel Valoušek Piero Scalvini CZ Citroën Saxo S1600 A6 

109 Viktor Wagner Jan Tománek CZ Renault Clio S1600 A6