Renault Koleos Adventure: z Asie do Evropy po vlastní ose (fotogalerie a video)
Francouzský Renault jako jeden z posledních rozšiřuje svou nabídku o automobil třídy SUV. Renault Koleos, který je výsledkem spolupráce sesterských společností Renault a Nissan, se bude vyrábět v Jižní Korei v závodě Renault Samsung Motor v Busanu.
V rámci propagace nového modelu firma připravila zajímavou akci nazvanou Koleos Adventure, v rámci které tři cestovatelé – Laurent Granier, účastník a organizátor mnoha expedicí, Megan Son, americko-korejská spisovatelka a režisérka, a Pierre Maire, kameraman a specialista na letecké fotografie – vyjeli s novým Koleosem z jihokorejského Busanu a vydali se na cestu napříč Asii a Evropou.
Během dvou měsíců projeli asijskou etapu, a celkově najeli již dvanáct tisíc kilometrů. Původní plán zněl pětadvacet tisíc kilometrů během osmapadesáti dnů se startem v Jižní Korei a cílem v Turecku. Kvůli nenadálým událostem však byli nuceni změnit trasu, a prodloužit cestu o návštěvu evropských měst.
Našim polským kolegům se podařilo získat exkluzivní rozhovor s Laurentem Granierem, který se ve čtvrtek s Koleosem zastavil ve Varšavě.
První etapa naší výpravy vedla z Busanu do Vladivostoku. Vyjeli jsme z Ruska, a později, po projetí Mongolska, jsme se tam chtěli vrátit. Tehdy ale začaly naše problémy. - vzpomíná Granier. Na hranicích jsme strávili čtyři dny, celníci auto skoro kompletně rozebrali a kontrolovali nám dokonce i propisky, dva policejní psi se snažili vyčenichat nějaké drogy. Současně nás pozorovali strážníci z velkými čepicemi.
A korejské "espézetky” určitě byly jen přítěží...
Myslím si, že na ruské celníky fungovaly jak magnet. Kvůli tomuto incidentu jsme později vyměnili značky za francouzské. Od tohoto momentu šlo všechno snáz, avšak rozhodli jsme se Rusku vyhnout, a proto jsme změnili trasu.
Váš Koleos prošel náročnou zkouškou, jak se choval?
Jezdili jsme po různých površích, často mimo silnice. Naše výprava začala na standardních asfaltkách, ale jak jsme se vzdalovali od místa startu, podmínky byly čím dál tím těžší. Nejhorší situace byla na šutrových cestách, kde se za každým projíždějícím autem tvořila mračna prachu.
Co vás nejvíc překvapilo?
Toho bylo mnoho, ale asi nejvíc jsme nemohli pochopit, jak rychle dokážou jezdit... opilí řidiči. Bylo to v Rusku, daleko na Sibiři, panoval mráz kolem mínus třicet. Sám jsem byl svědkem toho, jak jeden takový závodník po zaparkování auta nebyl schopen z něho vystoupit...
Na kamenitých cestách jste nejspíš zničili mnoho pneumatik?
Když jsem na cestě uviděl malé Tico se sedmi pneumatikami na střeše, tak jsem to nechápal. Nejdřív jsem si myslel, že je to nějaký místní prodejce. Ale rychle jsem se zorientoval, že jde pouze o předvídavého řidiče. Během této etapy jsme zaznamenali rekordní počet defektů.
A ke Koleosu máte nějaké výhrady?
Tak to vůbec. Předpokládali jsem, že tak náročná cesta bude pro auto obrovskou zátěží, proto jsme sebou vzali velký počet náhradních dílů, mj. pružiny, tlumiče a světla. Kupodivu jsme nemuseli nic měnit. Všechny součástky vydřely jak cestu přes zamrzlou Sibiř, tak i cestu v rozpáleném slunci.
Ale servisní stanice jste navštěvovali?
Ano, při provozu v tak náročných podmínkách bylo třeba pravidelně měnit olej a samozřejmě pneumatiky, které jsme ničili ve velkém.
Váš Koleos byl vybaven benzínovým motorem o objemu 2,5 litru s výkonem 126 kW (171 k) a maximálním točivým momentem 226 Nm. Jak se choval během výpravy?
Přiznám se, že jsem byl mile překvapen. Je to velmi dynamický motor, a jak se ukázalo, tak i velmi odolný.
A co spotřeba?
Protože jsme s nikým nezávodili, jeli jsme celkem racionálně. Podle našich výpočtů jsme během celé trasy měli průměrnou spotřebu kolem 10,5 litru na 100 kilometrů. Ve výjimečných situacích, kdy auto dostávalo opravdu zabrat, se spotřeba vyšplhala na 12,5 l/100 km.
Je něco, co byste na autě změnil?
Vůbec nic, auto se chovalo příkladně během celé cesty. Vydrželo i to nejhorší, takže je prostě dobré. (smích)
Jaké jsou další zastávky na vaší cestě?
Z Polska jedeme na Litvu, pak do Estonska a Skandinávie. Naplánovaný je i přejezd zeměmi jižní Evropy, takže naše cesta potrvá ještě několik týdnů.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho šťastných kilometrů.