Diskuse: Neúspěšné modely: Renault Vel Satis (2001-2009)

A co potom Avantime ?

původní Vel Satis byl více luxusním coupé než velkým hatchbackem. A taky byl designově více povedený než ta krabice, co z toho ve finále vznikla 8-s
[odkaz]
[odkaz]

ale u Renaultu mě to ani nepřekvapuje >:-[]

Mám rád tyto auta co vyčnívají z řady. C6, Avantime, Vel Satis parádní auta. No a pak se podívám před barák na parkoviště a vidím tam 5 x octavia, 3 x felicie, 1x 120 LS a 2 golfy. Samej fujtajbl. No a soused má ještě pěknou zachovalou Xantii v kombíku a ta je z nich asi nejhezčí.

Francúzsky prezident Nicolas Sarkozy najčastejšie používa Vel Satisa :-)
[odkaz]

a tiež landaulet 607 Paladine, či C6-ku.
[odkaz]
[odkaz]

Na začátek musím říct, že rozhodně nejsem fanouškem francouzkých vozůa zejména Renault je mi z francouzké velké trojky nejméně sympatický. Ale vzhledem k tomu, že mě auta živí a proplétají můj život prakticky odmalička, nejakou zvláštní shodou podivných okolností se na krátký čas stal mým kočárem taky VelSatis.
Nechci hodnotit kvalitu zpracování - ano hádáte správně, problémy se startovací kartou, vrzající (ač měkké a příjemné) plasty v interiéru a jednou mi upadl spojkový pedál (!) ) nebo design - musím uznat, že při jízdě v "Satanovi" se za mnou ohlíželi lidé více než když jsem jezdil ve Focusu RS první generace a jednou mě dokonce oslovil pán na čerpací stanici, aby se vyptal na moje zkušenosti, že se mu "Satis" moc líbí a už dlouho o něm uvažuje, bohužel neměl možnost si jej reálně prohlédnout a vyzkoušet u žádného autorizovaného dealera(!).
Taky musím říct, že se mi do rukou dostala ta snad nejméně povedená kombinace: Diesel 2,2l ve slabší výkonové verzi v kombinaci s 6ti st. manuálem(!). Slabší nafťák prostě nejede. Né že by nechtěl nebo nemohl, ale jeho projev je jakoby "na sedativech". V kombinaci s automatickou převodovkou by se tento efekt asi vytratil, já jsem však měl k dispozici jen manuál. I přes tuto pro mě velkou "výhodu" řídit (řadit) si vše podle sebe, slabší diesel "žere i trávu kolem cesty"! A je jedno jestli jedete pomalu nebo rychle, ve městě nebo mimo město.
Můj vesměs negativní náhled na VelSatis se ovšem změnil po první jízdě z Ostravy do Prahy (jsem Ostravák a pracuji v Praze). Tenkrát jsem jel na koncert a vezl jsem přítelkyni, ještě jeden pár a zavazadla na jednu noc. A musím říct, že až v Praze jsem si uvědomil, jak je ten VelSatis skvělý. Celou cestu jsem měl tempomat nastavený na 160 km/h, seděl jsem v sedačkách lepších než mám doma v obýváku, příjemně jsem se bavil z přáteli, které jsem dlouho neviděl a až když jsem zaparkoval a ubytoval se v hotelu, došlo mi, že nejsem unavený z neustálé pozornosti o bezpečnost (rozměry VelSatisu, jeho mohutnost a bezpečnostní výbava dávají opravdový pocit bezpečí), nebyl jsem zničený skákáním po rozbité D1 (VelSatis je dokonalá "žehlička") ani hlukem (aerodynamický hluk a nebo hluk od kol u VelSatisu téměř neslyšíte), naopak jsem byl perfektně naladěný na večerní akci. Právě z toho důvodu dávám v posledních letech přednost Pendolinu před autem, VelSatis se Pendolinu vyrovná. Dokonce ani ta spotřeba na dálnici nebyla po dlouhé cestě s tempomatem tak zlá, cca 7 litrů na 100 km.
A ještě jedna věc mi z té doby utkvěla v paměti - startovací tlačítko. V zimě, když mrzlo a ráno jsem našel na autě několik centimetrů čerstvého sněhu, stačilo oparně otevřít dveře řidiče, aby vám nenasněřilo do auta, vložit startovací kartu a stisknout tlačítko. Na první pohled se nic nedělo a já jsem mohl v klidu omést sníh ze zbytku vozu. Ovšem auto v tu chvíli nejprve prohřálo hlavu motoru žhavením a teprve potom samo zasunulo spouštěč, aby motor sám naskočil a spouštěč se ve správný okamžik sám vysunul. Já jsem stál venku a motor naskočil bez mé asistence. Proč to říkám? Protože ještě dnes drtivá většina výrobců, která nabízí startování tlačítkem za nemalý příplatek nenabízí v podsatě nic jiného, než to, že po zasunutí klíčku držíte tlačítko tak dlouho dokud motor nenaskočí, takže v podstatě nahratíte otáčení zápěstí mačkaním tlačítka.
Já jsem rád, že jsem měl možnost s VelSatisem jezdit i když sám bych si ho určitě nekoupil. To ale neznamená, že je to špatné auto. Jen skrátka není pro každého.

Domnívám se, že problémem VelSatisu byla, v kontextu auta, příliš konvenční příď, dále příliš zvýrazněná hrana pátých dveří, zadní sklo mělo být více vzadu a víc oblé, podobně jako u Megane hatchback minulé generace. To auto by také posunulo současné řešení technické stránky detailů, hlavně diodová/trubicová světla, vpředu i vzadu. Bohužel facelift, jak to tak bývá, se nepovedl a zmizela maska s vertikálními lamelami, která byla důležitým prvkem designu. Škoda, že se sériová podoba více nedržela konceptu, mohlo to být, pokud ne úspěšné, aspoň pohledné a vizuálně atraktivní auto.

Š Í L E N Á >:-[]

Kdyz jsme mel Avantime, tata mel Vel Satis. Nedam na obe auta dopustit... :yes:

Věřím, že pro toho, kdo zkousne ten poměrně šílený design, to dnes může být perfektní tip na špičkově vybavené auto za pár korun. :yes:

Škoda, že tenhle model nebyl úspěšný. Byl na svou kategorii holt moc extravagantní, ale alespoň to nebylo auto jako dnešní Latitude... nemastný, neslaný... Vel Satis měl hormadu odpůrců ale i příznivce mezi které určitě patřím i já!!!.... Jízda v něm je ohromná a design byl prostě nepochopen :/

Oceňuji Markův pietní, decentní a krátký článek. Nač kopat do... zesnulých. Mírně mě však překvapuje vzpomínkový obsah na diskusích. Čekal bych od diskusních estétů adoraci kýčovité karoserie ovšem že se tu budou opěvovat jízdní vlastnosti, agilita, drajv na úrovni BMW M5, to myslím překvapí i Patricka... Zejména pak výzva porovnat s Velsatisem tehdy aktuální éčko a pětku... Nemohu jinak, futruji Zlatý ventilek.

Sestupme však na zem, Vel Satis byl především ukázkou toho, jak se konveční mainstreamová automobilka utopila v touze po prémiovém, originálním autě. Buďme však velkorysí a pochopme, že i tyto slepé cesty posouvají svět aut dále. Co si o svém modelu myslí Renault, to dokonale předvedl v jeho nástupci. A co si o jeho nástupci myslíš ty, na to se raději ani neptám, neb buďto ceníš avantgardní styl Velsatise nebo aktuální lavórovitou tůdu. Ale být vyznavačem obou designových škol (dá-li se v druhém případě vůbec o nějaké škole uvažovat) to dokáže skutečně jen zarytý fanoušek tvého malokalibru.

P.S. Ty diskusní historky o nudných ášestkách, pětkových nuďáckých bavorech, připadně topornému éčku se dobře čtou, dokonale totiž odráží plochost života autorů. Plochost, pro níž je uměleckou náplní domácího života porcelánový jelen v říji na vyšívané dečce po babičce dědy, to vše jednou pro vždy zakleté ve vitríně nábytkové stěny z jitony písek. Kostičkovanej vixlajvantovej ubrus v kuchyni, na něm umělohmotné konvalinky v hořčičáku, pivní otvírák na provázku a drátěnej Švejk na zdi. Ano, to jsou oni... Vel-estéti.

Kdo nejel, tak tu jen skučí.... je to jako debata náctiletých frajerů o tom, jaké to je *** a přitom jsou mistři honimírové ...každý ve svém vchodě...
Satise jsem měl, jak je známo... 3dci, iniciál, světlá skurka..... no prostě mazel, tank, kočár, mamut, parník a úžasný vůz. Byl prostorný, ergonomie příkladná, pohodlí, spotřeba 7,6-8,8lt. Bracha měl právě tu dvadvojku v décéíčku a auto šlapalo jako švýcary - za 210.000km, krom opravy čidel na xenony, ani jedna závada, spotřeba 6,3-7,2lt v manuále a nebyl problém s dynamikou... já měl horší kus, ale vůz to byl impozantní.

Tahle almara mi vždy připomene jednu známou mé ženy. Jednotlivě na ní není nic ošklivého, tvář, vlasy, oči, tělo, nohy, chůze... všechno OK, ale dohromady to dělá takovou hrůzu, že se za ní chlapi na ulici otáčejí aby se ubezpečili, že tahle hrůza je opravdu reálná.

A ona je přesvědčená, že se za ní otáčejí jen proto, že je krásná... Velice mi to připomíná zdejší příznivce Vel Satise a rendlíku zvláště. :no: :no: :no: :no: :no: